ECLI:CZ:NSS:2018:VOL.39.2018:15
sp. zn. Vol 39/2018 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
a soudců JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Michaely Bejčkové, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Pavla Molka,
JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: Mgr. P. Š.,
proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, bytem Pražský hrad, Praha 1, 2) Ivana Zemanová,
bytem Pražský hrad, Praha 1, odpůrci 1) a 2) zast. JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem
Vyšehradská 421/21, Praha 2, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4,
Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky,
takto:
I. Návrh se za mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Navrhovatel podal dne 6. 2. 2018 návrh na neplatnost volby prezidenta republiky podle
§66 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů
(zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů. Upozorňuje v něm,
že ve druhém kole volby prezidenta republiky hlasoval zvýšený počet osob na voličský průkaz,
čímž dle jeho názoru došlo k porušení §29 zákona o volbě prezidenta republiky. Voličský průkaz
nemá stejnou ochranu proti padělání či nelegálnímu rozmnožování jako občanský průkaz, proto
mohl některý volič odevzdat více (nelegálně zhotovených) voličských průkazů. Navrhovatel
namítá, že nikde není evidováno, kolik voličů volilo na voličský průkaz a kde, v čemž spatřuje
prostor pro možné zneužití. Navrhuje, aby byly porovnány zvláštní seznamy voličů v kontrolním
vzorku některého většího města.
[2] Odpůrce 3) ve svém vyjádření uvedl, že voličský průkaz je opatřen celou řadou
ochranných prvků a že obecní a zastupitelské úřady vedou přehled o přijatých, vydaných
a poškozených nebo znehodnocených tiskopisech voličského průkazu. Dále uvedl, že volič
odevzdává voličský průkaz volební komisi, u které hlasoval, a popisuje, jakým způsobem komise
s volebním průkazem nakládá. Uzavřel, že navrhovatel neprokázal žádnou nezákonnost, a jeho
návrh by měl být zamítnut.
[3] Odpůrci 1) a 2) navrhli zamítnutí návrhu, neboť navrhovatel ke svým úvahám o možném
padělání či nelegálnímu rozmnožování voličských průkazů nepředložil žádný důkaz.
II. Hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Pro posouzení návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky je relevantní úprava
v §66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky, dle kterého [p]odáním návrhu na neplatnost volby
prezidenta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu [s. ř. s., pozn. NSS] každý občan
zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující
senátoři nebo navrhující občan (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení
celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí (odst. 1). Návrh na neplatnost volby prezidenta může
podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby
prezidenta (odst. 2).
[5] Navrhovatel v projednávané věci předestřel otázku, zda při druhém kole volby prezidenta
republiky nehlasovali někteří z voličů vícekrát a zda tak nedošlo k porušení zákona o volbě
prezidenta republiky a hrubému ovlivnění výsledku volby v intencích citovaného §66 odst. 2
zákona o volbě prezidenta republiky. Má za to, že k této situaci mohlo dojít, jelikož zvýšené
množství osob hlasovalo na voličský průkaz, čímž mělo dojít k porušení §29 zákona o volbě
prezidenta republiky. Konstruuje verzi, dle které některé osoby disponovaly padělanými
voličskými průkazy a s jejich využitím hlasovaly vícekrát.
[6] Nejvyšší správní soud se z logiky věci nejprve zabýval otázkou, zda lze v navrhovatelem
předestřených skutečnostech spatřovat porušení zákona o volbě prezidenta republiky.
[7] Předně uvádí, že institut voličského průkazu slouží k řešení situací, kdy volič neplánuje
volit ve „svém“ volebním okrsku (přesněji okrsku, v jehož stálém seznamu, případně zvláštním
seznamu vedeném zastupitelským úřadem, je zapsán). Každý volič má možnost podat
u příslušného obecního či zastupitelského úřadu žádost o vydání voličského průkazu, který
jej opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech volby prezidenta v jakémkoli
volebním okrsku na území České republiky nebo do výpisu ze zvláštního seznamu vedeného
zastupitelským úřadem v jakémkoli zvláštním volebním okrsku v zahraničí (§33 odst. 1
a 4 zákona o volbě prezidenta republiky).
[8] Ve vztahu ke stěžovatelovým obavám Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že zákon počítá
s vydáním jediného voličského průkazu jednomu voliči pro jedno kolo volby (§33 zákona
o volbě prezidenta republiky) a obsahuje také dostatečné záruky pro to, aby voličský průkaz nebyl
použitý opakovaně. Obecní úřad, případně zastupitelský úřad poznamenává vydání voličského
průkazu do stálého, případně zvláštního seznamu a dále do výpisu pro okrskovou nebo zvláštní
okrskovou volební komisi (§33 odst. 3, věta druhá, zákona o volbě prezidenta republiky).
Kontrolu průkazu totožnosti i voličského průkazu vykonává okrsková, případně zvláštní
okrsková komise. Každý volič, který se dostaví k hlasování, je povinen prokázat svoji totožnost,
jinak mu hlasování nebude umožněno (§41 odst. 4 zákona o volbě prezidenta republiky). Volič,
který se dostaví k hlasování v jiném okrsku, než v jehož seznamu je zapsán, musí prokázat také
své právo hlasovat v tomto volebním okrsku (§41 odst. 5 zákona o volbě prezidenta republiky).
Voličský průkaz přitom odevzdává okrskové či zvláštní okrskové volební komisi, která jej přiloží
k výpisu ze zvláštního seznamu nebo k výpisu ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským
úřadem (§41 odst. 6 zákona o volbě prezidenta republiky). V případě, že se volič dostaví
k hlasování ve svém volebním okrsku, okrsková či zvláštní okrsková komise ze stálého
či zvláštního seznamu zjistí, zda mu případně byl vydán voličský průkaz, který má volič i v tomto
případě povinnost odevzdat (citovaný §41 odst. 6 zákona o volbě prezidenta republiky).
[9] Lze tedy shrnout, že při běžném běhu událostí je vyloučeno, aby jeden volič hlasoval jak
ve svém volebním okrsku, tak v okrsku jiném na voličský průkaz, aby jednomu voliči bylo vydáno
více voličských průkazů nebo aby na jeden voličský průkaz hlasoval vícekrát. Nelze samozřejmě
vyloučit, že v konkrétním případě dojde ze strany voliče a příslušných volebních orgánů
k porušení uvedených pravidel, takovou situaci však nelze konstruovat bez konkrétního
a podloženého tvrzení. Žádné skutečnosti, které by svědčily o faktickém porušení zákona, přitom
navrhovatel netvrdil a neprokázal.
[10] Navrhovatel dále prezentuje svůj názor, dle kterého určitá osoba mohla disponovat
nezákonně získaným voličským průkazem. Nejvyšší správní soud k tomu předně poukazuje
na skutečnost, že voličský průkaz je opatřen prvky, které mají zabránit jeho zneužití, padělání
či pozměnění. Je tištěn na ceninovém papíru s vodoznakem "lev ve štítu + lípa" vyrobený
v gramáži 110 g/m
2
, formátu A6 (viz vzor tiskopisu 1 v příloze č. 2 vyhlášky Ministerstva vnitra
č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona
č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva
vnitra č. 294/2012 Sb, o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky,
ve znění pozdějších předpisů).
[11] Dále Nejvyšší správní soud podobně jako výše uvádí, že bez konkrétního a podloženého
podezření nelze uvažovat o tom, že některý volič padělal či pozměnil voličské průkazy, a volební
komise tuto skutečnost neodhalily nebo záměrně ignorovaly. Je samozřejmě hypoteticky možné,
že tato situace nastala, navrhovatel nicméně neuvedl a neprokázal žádné konkrétní skutečnosti,
které by o tom svědčily.
III. Závěr a náklady řízení
[12] Lze tedy uzavřít, že navrhovatel neprezentuje žádné skutečnosti, které by svědčily
o porušení zákona o volbě prezidenta republiky; jeho námitky jsou ryze spekulativní. Nejvyšší
správní soud proto jeho návrh zamítl.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého nemá v řízení
o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5, věta druhá, s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2018
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu