ECLI:CZ:NSS:2018:VOL.42.2018:24
sp. zn. Vol 42/2018 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného
(soudce zpravodaj) a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: V. Š., proti
odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, bytem Pražský hrad, Praha 1, 2) Ivana Zemanová, bytem
Pražský hrad, Praha 1, oba zastoupeni JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem
Vyšehradská 21, Praha, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o
návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Navrhovatel podal dne 6. února 2018 „návrh na neplatnost volby prezidenta 2018 dle §66
zákona č. 275/2012 Sb.“. K odůvodnění uvedl, že neplatnost volby prezidenta byla způsobena
jednak tím, že volební místnosti nebyly v nočních hodinách (po prvním hlasovacím dni)
pečetěny, a jednak tím, že ministr vnitra veřejně preferoval jednoho z kandidátů. Navrhl,
aby Nejvyšší správní soud volbu prezidenta republiky zrušil.
[2] Odpůrci 1) a 2) podali k tomuto návrhu společné vyjádření, v němž uvedli,
že navrhovatelova tvrzení jsou velmi vágní, neurčitá a nejsou důkazně podložena. Z návrhu
neplyne, že došlo k výjimečnému případu, kdy vady volebního procesu způsobily, že by voliči
rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Námitku týkající se ministra vnitra označili odpůrci
1) a 2) za irelevantní. Navrhli, aby Nejvyšší správní soud návrh zamítl a navrhovateli uložil
zaplacení náhrady nákladů řízení.
[3] Odpůrce 3) ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že pečetění volební místnosti zákon
č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon
o volbě prezidenta republiky“) výslovně neukládá, tudíž jejích nezapečetěním nemohlo dojít
k porušení zákona. Podle odpůrce 1) navrhovatel neprokázal žádnou nezákonnost, navrhl proto
návrh zamítnout.
II. Hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Podle ustanovení §66 zákona o volbě prezidenta republiky [p]odáním návrhu na neplatnost
volby prezidenta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu [s. ř. s., pozn. NSS] každý
občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci,
navrhující senátoři nebo navrhující občan (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů
po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí (odst. 1). Návrh na neplatnost volby
prezidenta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě
ovlivnil výsledek volby prezidenta (odst. 2).
[5] Návrh nepřipouští pochyby o tom, co jím navrhovatel sleduje. Z jeho obsahu je patrno,
že se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky z důvodů
jím uvedených.
[6] Podstatou projednávané věci je otázka, zda nezapečetění volebních místností v noci
z prvního na druhý den volby prezidenta republiky představuje porušení zákona, které hrubě
ovlivnilo výsledek volby prezidenta v intencích citovaného §66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta
republiky, popřípadě zda týž následek vyvolalo navrhovatelem tvrzené preferování jednoho
z kandidátů ministrem vnitra.
[7] Zabezpečení během přerušení hlasování upravuje §44 odst. 1 zákona o volbě prezidenta
republiky, podle kterého [p]o ukončení hlasování prvního dne volby prezidenta zabezpečí okrsková volební
komise a zvláštní okrsková volební komise volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak,
aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky, ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumentaci.
Před zahájením hlasování druhého dne volby prezidenta ověří zabezpečení předseda okrskové volební komise
a předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise a členů zvláštní
okrskové volební komise.
[8] Z citovaného ustanovení je zřejmé, že mezi prvním a druhým dnem volby prezidenta
se zabezpečují volební schránky, přenosné volební schránky a ostatní volební dokumentace.
Zákon o volbě prezidenta republiky a ani žádný jiný zákon nikomu neukládá povinnost
zapečetění volebních místností v době, kdy je hlasování přerušeno. Navrhovatelova námitka
proto není námitkou způsobilou tvrdit porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek
volby prezidenta. Na uvedeném nic nemění ani obecná povinnost okrskové volební komise
dozírat na průběh hlasování [§17 odst. 1 písm. b) zákona o volbě prezidenta republiky].
[9] Tvrzení navrhovatele, podle kterého ministr vnitra veřejně preferoval jednoho
z kandidátů, je tvrzením zcela obecným a důkazně nijak nepodloženým; především však nejde
o tvrzení skutečnosti, z něhož by bylo možno dovozovat jakoukoliv nezákonnost. Nejvyšší
správní soud již dříve uvedl, že „[v]yjádření osob, byť veřejně známých a v politickém životě státu
významných, v němž se přiznávají k náklonnosti k určitému kandidátovi, eventuelně se naopak vyjádří negativně
o jiném kandidátovi, není zakázanou volební agitací, s níž by zákon spojoval nějakou sankci. I osobám politicky
tak významným, jako je současný či bývalý prezident republiky nesmí být upírána svoboda projevu, která
je zaručena čl. 17 Listiny základních práv a svobod (srov. obdobně usnesení NSS ze dne 30. 6. 2006,
čj. Vol 30/2006-24). Jde tedy o otázku politické kultury, nikoliv otázku právní.“ (usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 2. 2013, čj. Vol 8/2013-136).
III. Závěr a náklady řízení
[10] Z uvedených důvodů žádné porušení zákona opodstatňující vyslovení neplatnosti volby
prezidenta republiky zjištěno nebylo. Nejvyšší správní soud proto návrh zamítl.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého nemá v řízení
o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení. Požadavek odpůrců 1) a 2) domáhající se toho, aby jim navrhovatel zaplatil náhradu
nákladů řízení, platné právní úpravě zjevně odporuje; je proto do jisté míry až překvapující, že byl
zástupcem odpůrců uplatněn.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. února 2018
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda senátu