ECLI:CZ:NSS:2018:VOL.55.2018:23
sp. zn. Vol 55/2018 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Pavla Molka (soudce
zpravodaj), Miloslava Výborného a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: Ing. V. Ž.,
proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, Hrad I. nádvoří č. p. 1, Hradčany, Praha 1, 2) Ivana
Zemanová, Hrad I. nádvoří č. p. 1, Hradčany, Praha 1, oba zastoupeni JUDr. Markem Nespalou,
advokátem se sídlem Vyšehradská 21, Praha 2, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám.
Hrdinů 1634/4, Praha 4, ve věci návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Navrhovatel doručil dne 6. 2. 2018 Nejvyššímu správnímu soudu návrh, jímž se domáhal
vydání rozhodnutí o neplatnosti volby prezidenta republiky podle §66 zákona č. 275/2012 Sb.,
o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbě prezidenta
republiky“). Za důvod návrhu označil nečestně vedenou volební kampaň, ve které odpůrce
1) pomlouval svého protikandidáta, prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., a údajnou bezpečnostní
hrozbu, kterou podle jeho názoru odpůrce 1) představuje, neboť prý podvedl voliče.
Dále navrhovatel poukázal na své osobní zkušenosti s neschopností úředníků v určité stavební
věci s tím, že státní úředníci deset let paralyzují vodohospodářskou výzkumnou akci,
která úspěšně řeší povodně, lesní požáry, hurikány a sucho. Podle jeho názoru s takovým
prezidentem, jaký byl znovu zvolen, budou úředníci pokračovat v páchání trestných činů.
Ke svému návrhu navrhovatel rovněž připojil úřední záznam o podání vysvětlení ze dne
5. 2. 2018, protokol o jednání v exekuční věci vedené proti navrhovateli a kopii novinového
článku zabývajícího se nedostatkem vody ve Vranově nad Dyjí.
[2] Odpůrci 1) a 2) ve svém společném vyjádření uvedli, že z návrhu není zřejmé, proč byl
podán, jeho námitky jsou zmatené a pro posouzení prezidentských voleb zjevně irelevantní.
Navrhovatel rovněž netvrdí, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil
výsledek volby prezidenta. Protože navrhovatel netvrdil ani neprokázal intenzivní porušení
zákona, je na místě jeho návrh odmítnout či zamítnout.
[3] Státní volební komise ve svém vyjádření uvedla, že nevykonává dohled nad dodržováním
pravidel volební kampaně, a že se tudíž nemůže nikterak vyjádřit ke skutkovým tvrzením
navrhovatele.
II. Hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané volební věci splněny
podmínky řízení, a shledal, že návrh obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti [§37 odst. 3
a §93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“)], a byl podán osobou oprávněnou (§90 odst. 5 s. ř. s.) ve lhůtě sedmi dnů po vyhlášení
celkového výsledku volby prezidenta republiky (§66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky)
u věcně a místně příslušného soudu (§68 zákona o volbě prezidenta republiky a §92 s. ř. s.).
[5] Po ověření, že jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí věci, přistoupil Nejvyšší
správní soud k meritornímu posouzení návrhu, přičemž dospěl k závěru, že není důvodný.
[6] Předně je třeba zdůraznit, že návrhu na neplatnost volby lze vyhovět pouze tehdy, jestliže
soud dospěje k závěru, že byl volební zákon porušen takovým způsobem, který hrubě ovlivnil
výsledek volby (srov. k tomu přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004,
č. j. Vol 6/2004 - 12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS). Soud v souladu se svou ustálenou
judikaturou k tomu, aby mohl vyhovět návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, používá
postup spočívající ve třech krocích. Zjišťuje postupně, zda došlo k (1) nezákonnosti; dále hodnotí
(2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a konečně
posuzuje (3) zásadní intenzitu této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat
takového stupně, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zvolen.
[7] Povinnost předložit důkazy k vyvrácení domněnky, že volební výsledek odpovídá vůli
voličů, spočívá podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu na tom,
kdo volební pochybení namítá (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 2. 2013, č. j. Vol 42/2013 - 85, či nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005,
sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Jak přitom vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu
(usnesení ze dne 13. 12. 2004, č. j. Vol 13/2004 - 91, publ. pod č. 472/2005 Sb. NSS),
je navrhovatel povinen v zákonem stanovené lhůtě pro podání návrhu ve věcech volebních řádně
a včas uplatnit veškeré důvody návrhu a uvést všechny skutečnosti, o něž návrh opírá. O návrhu
na neplatnost volby prezidenta republiky je totiž soud povinen rozhodnout podle §90 odst. 5
s. ř. s. ve lhůtě 15 dnů.
[8] Jediná navrhovatelova námitka, která se bezprostředně týká prezidentských voleb,
směřuje ke způsobu vedení volební kampaně. Podle §35 odst. 4 zákona o volbě prezidenta
republiky musí volební kampaň probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech
zveřejňovány nepravdivé údaje.
[9] Navrhovatel však svou námitku dále nekonkretizoval a uvedl pouze obecně, že došlo
k porušení §35 zákona o volbě prezidenta republiky a k uvádění nepravdivých informací
o protikandidátovi, např. informací souvisejících s migrační krizí. Navrhovatel nepředložil žádný
důkaz k prokázání svého tvrzení a ani neuvedl, jakým způsobem by mělo vytýkané jednání
ovlivnit výsledek voleb či kdy se ho měl odpůrce 1) dopustit. Na základě jeho tvrzení proto nelze
shledat nezákonnost, což je již první krok potřebný k závěru o neplatnosti voleb prezidenta.
Z těchto důvodů a na základě výše uvedených závěrů o povinnosti navrhovatele k předložení
důkazů pro vyvrácení domněnky o řádném průběhu voleb tak nezbývá Nejvyššímu správnímu
soudu než návrh zamítnout.
[10] Zároveň je řízení o volebních stížnostech zvláštním typem řízení, ve kterém se Nejvyšší
správní soud zabývá pouze skutečnostmi, které mohly ovlivnit průběh voleb a jejich výsledek.
Z dalších navrhovatelových námitek či stížností na postup úředníků, soudců a jiných veřejných
činitelů není zřejmé, jakou mají spojitost s napadenými prezidentskými volbami, proto se jimi
Nejvyšší správní soud nezabýval.
[11] Nejvyšší správní soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že navrhovatel podal volební
stížnost rovněž po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných
ve dnech 20. a 21. října 2017, přičemž jeho návrhy byly odmítnuty usneseními ze dne 9. 11. 2017,
č. j. Vol 31/2017 - 11, a ze dne 16. 11. 2017, č. j. Vol 28/2017 - 25. V těchto návrzích
navrhovatel rovněž poukazoval na zvůli úředníků a j ejich korupční praktiky a obdobně jako
v projednávané věci byly tyto námitky shledány nepřípustnými, proto lze na tato usnesení plně
odkázat.
[12] Navrhovatelově návrhu nelze vyhovět ani v projednávané věci. Navrhovatel netvrdil
konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo porušení volebního zákona při vedení volební
kampaně způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta republiky, a jeho další námitky
nemají s volbou prezidenta žádnou přímou spojitost.
[13] Nákladový výrok se opírá o §93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2018
Tomáš Langášek
předseda senátu