ECLI:CZ:NSS:2019:1.AFS.347.2018:33
sp. zn. 1 Afs 347/2018 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Miluše Doškové a soudce JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Olpen
Corporation, s. r. o., se sídlem V Zátiší 810/1, Ostrava, zastoupena Mgr. Elenou Pospíšilovou,
advokátkou se sídlem Dolní náměstí 112/26, Olomouc, proti žalovanému: Odvolací finanční
ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
20. 6. 2018, č. j. 28205/18/5100-41451-711055, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2018, č. j. 25 Af 40/2018 - 14,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2018, č. j. 25 Af 40/2018 – 14,
se zru š u je a věc se v r ací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Žalobkyně podala odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané
hodnoty za zdaňovací období únor 2015. Správce daně však podané odvolání vyhodnotil jako
opožděné. V návaznosti na to žalobkyně požádala o navrácení lhůty v předešlý stav; tuto žádost
však žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 6. 2018, č. j. 28205/18/5100-41451-711055, zamítl.
[2] Proti rozhodnutí žalobkyně brojila správní žalobou. Krajský soud ji dne 15. 8. 2018 vyzval
k úhradě soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Dne 23. 8. 2018 byla na účet
soudu připsán platba ve výši 3.000 Kč z účtu obchodní společnosti AGERNETA PLUS s.r.o.,
variabilní symbol: 253004018. Krajský soud sepsal dne 27. 8. 2018 žádost o identifikaci platby,
kterou adresoval shora označené obchodní společnosti. Žádost odeslal poštou; adresát si zásilku
nepřevzal.
[3] Dne 2. 10. 2018 soud řízení v záhlaví uvedeným usnesením pro nezaplacení soudního
poplatku zastavil.
[4] Výzvou ze dne 22. 10. 2018 krajský soud zaslal AGERNETA PLUS v pořadí druhou
žádost o identifikaci platby, kterou obchodní společnost převzala dne 26. 10. 2018.
[5] Dne 31. 10. 2018 došlo k převedení částky zaslané soudu od AGERNETA PLUS
na platbu soudního poplatku žalobce.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalované
[6] Proti usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost.
[7] Stěžovatelka v ní namítá, že soudní poplatek zaplatila včas. Skutečnost, že dle soudu včas
nezaplatila soudní poplatek, stěžovatelka zjistila až na základě přípisu soudu (druhá žádost
o identifikaci platby). Neprodleně kontaktovala „účtárnu soudu“ a pracovnice ji ujistila,
že poplatek je již správně spárován. Ke kasační stížnosti připojila výpis z účtu obchodní
společnosti AGERNETA PLUS.
[8] Dále stěžovatelka adresovala Nejvyššímu správnímu soudu doplnění kasační stížnosti.
V něm uvedla, že obchodní společnosti AGERNETA PLUS byla žádost k identifikaci platby
doručována prostřednictvím držitele poštovní licence, ač měla zřízenou datovou schránku.
Pro výše uvedené navrhla zrušit usnesení krajského soudu a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
[9] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III.Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[10] Kasační stížnost je projednatelná. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení
krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil, zda napadené
rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4
s. ř. s.) a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. K tomuto závěru nicméně soud dospěl
na základě (do jisté míry specifických) okolností souzené věci, a jeho úvahy tak nelze
generalizovat.
[11] Nejvyšší správní soud nejprve připomíná, že bylo-li řízení zastaveno, přichází pojmově
v úvahu pouze kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., jako zvláštní ustanovení
ve vztahu k ostatním důvodům podle §103 odst. 1 s. ř. s. (srov. např. usnesení NSS ze dne
27. 4. 2011, č. j. 2 As 15/2011 - 111). Nejvyššímu správnímu soudu tak přísluší se v souzené věci
zabývat pouze tím, zda bylo namístě řízení zastavit, tj. zda krajský soud správně
a přezkoumatelným způsobem posoudil otázku včasného zaplacení soudního poplatku
za podanou žalobu a zda zastavením řízení respektoval i právo stěžovatelky na spravedlivý
proces.
[12] Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 2535/18 „Listina základních
práv a svobod v čl. 36 odst. 1 Listiny zaručuje každému možnost domáhat se svého práva u nezávislého
a nestranného soudu (případně u jiného orgánu). Podmínkou ovšem je, že se tak musí stát ‚stanoveným postupem‘.
Součástí tohoto postupu jsou veškeré zákonem stanovené požadavky kladené na účastníka řízení, jež musí
být z jeho strany splněny, aby soud mohl rozhodnout v jeho věci a aby při tom mohl zohlednit jím předestřená
tvrzení a důkazy. Jednotlivě ani ve svém celku nesmí představovat takové omezení přístupu k soudu, které
by se práva na soudní ochranu dotýkalo v samotné jeho podstatě a fakticky by tak znemožňovalo jeho uplatnění
[srov. nález sp. zn. IV. ÚS 281/04 ze dne 25. srpna 2005 (N 165/38 SbNU 319)]. Uplatnění řady práv
je podmíněno zaplacením příslušného poplatku, což je též součástí stanoveného postupu ve smyslu čl. 36 odst. 1
a 4 Listiny [odst. 40 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ze dne 8. 8. 2017 (338/2017 Sb.)].
Povinnost hradit soudní poplatky a dodržovat procesní lhůty je standardní podmínkou řádného vedení soudního
řízení, a je proto na poplatníkovi, aby lhůty stanovené soudem v přiměřené délce dodržel a svou povinnost zaplacení
soudního poplatku za podaný návrh splnil [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/07 ze dne 13. 11. 2007 (N 193/47
SbNU 539) či usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1286/16 ze dne 24. 5. 2016 a sp. zn. II. ÚS 438/18
ze dne 17. 4. 2018]. Ústavní soud opakovaně konstatoval, že současná úprava §9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (tj. ve znění zákona č. 296/2017 Sb.) je ústavně přijatelná: zastavení
řízení v případě marného uplynutí soudcovské lhůty v délce alespoň 15 dnů není nepřiměřené ve vztahu k možnosti
uplatnit u soudu tvrzené právo, neboť jde již o lhůtu náhradní pro případ nesplnění povinnosti zaplatit soudní
poplatek společně s podáním návrhu [§4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích]. Nadto je možné
se negativnímu následku zastavení řízení vyhnout podle §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, tedy
včasným vysvětlením důvodů, pro které poplatník dosud nemohl poplatek zaplatit. Poplatníkům v zásadě
nic nebrání, aby svou poplatkovou povinnost řádně splnili již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce
tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním
důsledkem jejich pasivity (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1334/18 ze dne 15. 5. 2018 či sp. zn.
I. ÚS 1335/18 ze dne 20. 6. 2018).
[13] V projednávané věci se v řízení odehrála řada nešťastných příhod.
[14] Soudní poplatek byl uhrazen obchodní společností AGERNETA PLUS včas, avšak byl
uveden vadný variabilní symbol. Zaplacení soudního poplatku není podmíněno osobní úhradou
stěžovatelem (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 2 Afs 187/2004 - 69,
č. 726/2005 Sb. NSS).
[15] Krajský soud vyzval výše uvedenou obchodní společnost k identifikaci platby, ale výzvu
nedoručil řádně, neboť nedoručoval do datové schránky a adresát se s obsahem zásilky
neseznámil (srov. rozsudek ze dne 4. 4. 2013, č. j. 7 Afs 73/2012 – 35, nebo ze dne 10. 4. 2013,
č. j. 4 As 6/2013 – 28). Obchodní společnost AGERNETA PLUS na ni nemohla reagovat
a variabilní symbol opravit.
[16] Soud je proto postaven před otázku, zda s ohledem na skutečnost, že stěžovatelka nechala
zaplatit soudní poplatek třetí osobu, přesto si sama včasnost a správnost úhrady neověřila,
a v řízení byla zastoupena právní profesionálkou, kasační stížnost zamítnout, nebo usnesení
krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení s přihlédnutím k tomu, že špatně uvedená
byla pouze jediná číslice ve variabilním symbolu a nedošlo k řádnému doručení žádosti
o identifikaci platby, což není mezi stranami sporné.
[17] Soud se přiklonil ke druhé variantě. Vyšel z toho, že částka odpovídající soudnímu
poplatku byla na účet soudu připsána včas. V řízení nenastaly pochybnosti o tom, že by obchodní
společnost AGERNETA PLUS či stěžovatelka jednaly při úhradě ve zlé víře (jejich jednání
neneslo znaky obstrukční či zneužívající praktiky a soud ani neshledal z minulosti indicie, které
by tomu nasvědčovaly).
[18] Tvorba variabilního symbolu soudního poplatku má svá pravidla. Dle přílohy č. 3
Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. 12. 2012, č. j. 4/2012-INV-M, o vymáhání
pohledávek, se variabilní symbol pro soudní poplatky skládá z deseti čísel (míst) a je tvořen
ze spisové značky. Prvé a druhé místo je určeno pro pořadové číslo senátu, třetí a čtvrté místo
představuje druh rejstříku, páté až osmé místo je pořadovým číslem příslušného rejstříku
a poslední dva místa označují rok napadení věci.
[19] V projednávané věci se variabilní číslo lišilo jedinou číslicí, která byla logicky odvoditelná.
Soudní útvar odpovědný za párování soudních poplatků (účtárna) pochybil, nespároval-li
variabilní symbol částky uhrazené obchodní společností AGERNETA PLUS (253004018)
s variabilním symbolem sp. zn. (2539004018) či o věci k dotazu soudce na úhradu soudního
poplatku neinformoval. Z variabilního symbolu uvedeného obchodní společností totiž bylo
možné dovodit pořadové číslo senátu (25), pořadové číslo věci (40) a rok (2018). Existuje však
i mnoho dalších alternativ. Podstatné je, že pokud se na soudní útvar obrátí soudce s dotazem,
zda nepřišla platba ke sp. zn. 25 Af 40/2018, tedy platba k variabilnímu symbolu 2539004018,
nelze než uzavřít, že variabilní symbol uvedený AGERNETA PLUS měl být vyhodnocen jako
potenciální platba soudního poplatku a ve věci mělo před zastavením řízení dojít k dalším
procesním krokům (neformální dotaz či formální výzva adresovaná stěžovatelce apod.).
[20] Nedal-li v projednávané věci soudní útvar na vědomí soudci odpovědnému za ověření
zaplacení soudního poplatku, že eviduje uhrazenou částku, které variabilní symbol by mohl
být variabilním symbolem soudnímu poplatku, nezbývá než rozhodnout ve prospěch stěžovatele.
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto usnesení krajského soudu
zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). V něm bude krajský soud vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4
s. ř. s.). Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u o pravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2019
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu