ECLI:CZ:NSS:2019:1.AS.275.2019:13
sp. zn. 1 As 275/2019 - 13
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě na ochranu
proti nečinnosti správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 24. 7. 2019, č. j. 11 A 60/2019 – 12,
takto:
I. Kasační stížnost se z a mí t á.
II. Žalobce n emá p r áv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ři zn áv á.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou u městského soudu domáhal ochrany proti nečinnosti žalované,
kterou spatřoval v tom, že dosud nerozhodla o jeho žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, jíž se domáhal informace o činnosti a fungování
organizačních složek žalované. Zároveň žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.
[2] Městský soud v záhlaví označeným usnesením nepřiznal žalobci osvobození od soudních
poplatků (výrok I. usnesení) a návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl (výrok II. usnesení).
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost, ve které
namítl, že usnesení městského soudu je nepřezkoumatelné a ve své podstatě mu brání v přístupu
k soudu. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému
soudu k novému projednání a rozhodnutí. Stěžovatel dále požádal o osvobození od soudního
poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] K žádosti o osvobození od soudních poplatků soud uvádí, že podáním kasační stížnosti
proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým
se řízení o žalobě končí) nevzniká stěžovateli poplatková povinnost (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Usnesení
o neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce nepochybně je takovým
procesním rozhodnutím. Soud proto zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost
nepožadoval, neboť poplatková povinnost stěžovatele netíží. Obdobné závěry dovodil rozšířený
senát v citovaném rozhodnutí i ve vztahu k povinnosti být v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem, není proto třeba trvat na tom, aby byl stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem. V posuzované věci ani není ustanovení zástupce k ochraně práv
stěžovatele, který navíc má sám právní vzdělání, nezbytné.
[5] Kasační stížnost není důvodná.
[6] Předně je třeba přezkoumat napadené usnesení z důvodu uvedeného v ustanovení §103
odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Odůvodnění:
přezkoumávaného usnesení je zcela srozumitelné, jsou z něj jasně seznatelné úvahy,
jimiž se soud řídil, a obsahuje pregnantní odůvodnění, proč soud nevyhověl ani návrhu
na osvobození od soudních poplatků, ani žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesení
tak nevykazuje žádné vady způsobující nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů
(srov. rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 - 52), ani pro nesrozumitelnost
(srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, č. 244/2004 Sb. NSS).
[7] Soud dále zkoumal otázku důvodnosti neosvobození od soudních poplatků ve vztahu
k namítanému odepření přístupu k soudu.
[8] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození
od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí
být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
Přiznané osvobození kdykoli za řízení odejme, popř. i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení
řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popř. neodůvodňovaly. Přiznané osvobození
se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
[9] Již městský soud přiléhavě odkázal na rozsudek ze dne 26. 10. 2011, č. j.
7 As 101/2011 - 66, č. 2601/2012 Sb. NSS, podle kterého platí, že „[i] když účastník je nemajetný,
takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.), může mu soud
výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede. O výše uvedený
případ se může jednat, vede-li účastník s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování
informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které často pokračují jako spory
soudní, a přitom nejde o spory mající vztah k podstatným okolnostem účastníkovy životní sféry (netýkají
se, a to ani nepřímo, účastníkova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí, nýbrž jde o spory
vyvolané účastníkovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí).“
[10] V dané věci se stěžovatel domáhá poskytnutí souboru informací podle zákona
o svobodném přístupu k informacím, a to v oblasti managementu Věznice Všehrdy,
v níž se stěžovatel nenachází (a ani netvrdí, že by mu hrozilo přemístění do tohoto zařízení).
Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem, že ze stěžovatelovy žádosti o osvobození
od soudních poplatků neplyne, že by požadovaná informace měla jakýkoliv vztah k podstatným
okolnostem jeho životní sféry. Naopak jde o spor zřejmě vyvolaný zájmem stěžovatele o veřejné
záležitosti a fungování veřejných institucí. Nadto je městskému i kasačnímu soudu z úřední
činnosti známo, že stěžovatel rozeslal žádosti o poskytnutí informací různého druhu takřka
do všech vězeňských zařízení a se žalovanou (resp. s různými vězeňskými zařízeními) vede
množství „sporů“ týkajících se poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu
k informacím, které často pokračují před soudy (jen u Nejvyššího správního soudu bylo do této
chvíle vedeno přes 200 řízení o kasačních stížnostech stěžovatele). Taková řízení má stěžovatel
plné právo vést, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit, a musí
v nich mít možnost účinně hájit svá práva. Není však důvod, aby náklady na vedení těchto řízení
za stěžovatele nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků. Městský soud správně
uzavřel, že nepřiznáním „osvobození od soudních poplatků není proto žalobci upíráno právo na přístup
k soudu v případě sporů ohledně jeho práva na informace.“
[11] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil základní předpoklad pro osvobození
od soudních poplatků, nemohl mu pak být pro řízení o žalobě ustanoven ani zástupce (§35
odst. 10 věta první s. ř. s.). V řízení o žalobě nadto není zastoupení advokátem povinné
(pro úplnost srov. např. rozsudek ze dne 17. 9. 2015, č. j. 1 As 197/2015-19). Městský soud
tedy nepochybil ani v případě neustanovení zástupce z řad advokátů.
[12] Nejvyšší správní soud pro výše uvedené zamítl kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s.
[13] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly,
jejich náhradu jí proto soud nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. září 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu