ECLI:CZ:NSS:2019:1.AZS.217.2018:35
sp. zn. 1 Azs 217/2018 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyň
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: Y. T., zastoupená
Mgr. Gabrielou Kopuletou, advokátkou se sídlem Havlíčkova 1043/11, 110 00 Praha 1,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2018, č. j. OAM-980/ZA-ZA11-K09-201, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2018, č. j.
4 Az 17/2018 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Gabriele Kopuleté, advokátce se sídlem Havlíčkova
1043/11, 110 00 Praha 1 se př i z ná v á odměna za zastupování v řízení o kasační
stížnosti ve výši 3.100 Kč.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před městským soudem
[1] Ministerstvo vnitra zamítlo žádost žalobkyně o mezinárodní ochranu podle §12,
§13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze
a požádala o ustanovení zástupce, konkrétně Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Městský soud
žalobkyni přípisem ze dne 4. 4. 2018, č. j. 4 Az 17/2018 - 21, vysvětlil, že může sama organizaci
udělit plnou moc k zastupování před městským soudem, neboť poskytuje bezplatnou právní
pomoc a není třeba, aby ji soud k zastupování žalobkyně ustanovil. K předložení plné moci
stanovila žalobkyni lhůtu 15 dnů.
[3] Žalobkyně následně zmocnila k zastupování v řízení o žalobě Organizaci pro pomoc
uprchlíkům, z. s. Městský soud poté vyzval žalobkyni usnesením ze dne 23. 4. 2018,
č. j. 4 Az 17/2018 - 26, k doplnění žaloby o její podstatné náležitosti podle §71 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobkyně byla zároveň poučena
o tom, že pokud žalobu nedoplní, nebude možno v řízení pro nedostatky žaloby pokračovat
a soud řízení o takovém podání usnesením odmítne. Lhůta k doplnění žaloby byla stanovena
na jeden měsíc ode dne doručení předmětného usnesení. To bylo žalobkynině právní zástupkyni
doručeno dne 24. 4. 2018 do datové schránky. Lhůta tak uplynula ke dni 24. 5. 2018, a to marně.
[4] Žalobkyně podanou žalobu nedoplnila ani později ke dni vydání napadeného usnesení
městského soudu. Dne 13. 6. 2018 městský soud v záhlaví specifikovaným usnesením odmítl
žalobu pro nedoplnění podání (neodstranění vad) ve lhůtě podle §37 odst. 5 s. ř. s.
II. Kasační stížnost a vyjádření k ní
[5] Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační z důvodů podle §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[6] Stěžovatelka je toho názoru, že žaloba obsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti,
přičemž z obsahu žaloby pak bylo zcela zřejmé, kdo jej činí, proti čemu směřuje a co se navrhuje.
K podání bylo připojeno i napadené rozhodnutí. Stěžovatelka v žalobě výslovně uvedla konkrétní
zákonná ustanovení, která žalovaný napadeným rozhodnutím porušil, a proto považuje napadené
rozhodnutí za nepřezkoumatelné. V projednávané věci je naplněn kasační důvod podle §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s., neboť v dané věci nebyly splněny podmínky pro odmítnutí podání. Podání
stěžovatelky nepostrádalo základní náležitosti a nebylo pouhým ohlášením žaloby. Pro postup
soudu tak nebyly naplněny zákonné podmínky.
[7] Přesah vlastních zájmů ve smyslu §104a s. ř. s. stěžovatelka spatřuje v zásadních
pochybeních městského soudu a žalovaného při zjišťování skutkového stavu, hodnocení důkazů
a posuzování shora uvedených právních otázek, jež mají dopad do hmotněprávního postavení
stěžovatelky.
[8] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl kasační stížnost zamítnout a plně se ztotožnil
s napadeným usnesením.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti nejprve hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto
se podle §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatelky. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost
odmítne jako nepřijatelnou.
[10] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, v němž interpretoval
neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše
citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost
se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní
judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní
odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[11] Kasační stížnost proti usnesení městského soudu, jímž byla žaloba odmítnuta, lze podat
výlučně z důvodu podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Pouze pokud by městský soud svévolně
odmítl žalobu obsahující (byť obecně formulovaný) žalobní bod projednat, dopustil
by se jak nezákonnosti odmítnutí žaloby ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tak zásadního
pochybení ústícího do závěru o přijatelnosti kasační stížnosti podle usnesení ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006 - 39.
[12] Stěžovatelka ve své kasační stížnosti vylíčila právě čtvrtý typový důvod přijatelnosti.
Namítá, že ačkoliv svou žalobu na výzvu městského soudu nedoplnila, byly v ní vylíčeny
projednatelné žalobní body.
[13] Kasační soud však po úvaze dospěl k závěru, že se městský soud zásadního pochybení
ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nedopustil. Míra obecnosti vymezení žalobních bodů totiž
vylučovala věcné projednání žaloby. Žalobkyně v ní toliko uvedla jednotlivá ustanovení porušená
žalovaným, aniž by k nim uvedla jakoukoliv vlastní argumentaci. Podle Nejvyššího správního
soudu tak bylo namístě stěžovatelku vyzvat k jejímu doplnění. Stěžovatelka však prostřednictvím
své zástupkyně žalobu ve stanovené lhůtě nedoplnila, tj. nevylíčila soudu, z jakých konkrétních
důvodů žalobu podává a proč považuje rozhodnutí za nezákonné.
[14] K formulaci žalobního bodu existuje četná judikatura Nejvyššího správního soudu. Podle
rozsudku rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS,
„uplatnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu představuje zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí
správního orgánu ve smyslu §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Absence takovéto náležitosti se odstraňuje postupem
dle §37 odst. 5 s. ř. s., soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání
žaloby. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní
bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne
podle §37 odst. 5 s. ř. s.“ Rovněž v rozsudku rozšířeného senátu ze dne 29. 8. 2017, č. j.
5 As 154/2016 - 62, č. 3632/2017 Sb. NSS, tento soud konstatoval, že „žalobní bod, třebas i první,
je nutné uplatnit jen ve lhůtě pro podání žaloby ve smyslu třetí věty §71 odst. 2 s. ř. s.“
[15] Otázkou vymezení žalobních bodů se ostatně zabýval rozšířený senát již v rozsudku
ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb. NSS, ve kterém konstatoval: „náležitost
žaloby dle §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje
a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval
za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti)
napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla,
že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude
směřovat jeho přezkum“.
[16] Městský soud se z výše uvedených důvodů nedopustil pochybení, které by mohlo mít vliv
na hmotněprávní postavení stěžovatelky.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Stěžovatelkou přednesená otázka již byla řešena judikaturou Nejvyššího správního soudu,
a to bezrozporně. Soud neshledal důvod pro judikaturní odklon ani žádné zásadní pochybení
městského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené soudní judikatury, či ve formě
hrubého pochybení při výkladu či aplikaci hmotného nebo procesního práva. Soud neshledal ani
žádné vady, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, a není tedy důvod pro její přijetí k věcnému
projednání. Soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[18] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá
o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s, podle nichž žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[19] Podle §35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., zástupci stěžovatele, který byl soudem
ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.
[20] Ustanovené zástupkyni pro řízení před kasačním soudem náleží za zastupování
stěžovatelky odměna za jeden úkon právní služby podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Jde o písemné podání ve věci samé –
kasační stížnost [§11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za každý úkon právní služby náleží
ustanovenému zástupci odměna ve výši 3.100 Kč (§7 ve spojení s §9 odst. 4 advokátního tarifu)
a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 advokátního tarifu), dohromady
3.400 Kč. Uvedená částka bude ustanovené zástupkyni vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. února 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu