ECLI:CZ:NSS:2019:11.KSS.5.2018:53
sp. zn. 11 Kss 5/2018 - 53
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a členů
JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Renáty Golkové, JUDr. Olgy Pouperové, JUDr. Petra Poledne
a JUDr. Pavla Klaila projednal v ústním jednání dne 28. 2. 2019 návrh předsedy Okresního
soudu v Ústí nad Labem na zahájení kárného řízení ze dne 19. 7. 2018., sp. zn. Spr 647/2018,
proti Mgr. Pavlu Kudělovi, předsedovi senátu Okresního soudu v Ústí nad Labem, a rozhodl
takto:
Mgr. Pavel Kuděla, nar. X,
předseda senátu Okresního soudu v Ústí nad Labem
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.,
u z n á v á v i n n ý m , ž e
jako soudce trestního úseku v období od 16. 1. 2018 do dnešního dne v zákonné desetidenní
lhůtě podle §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu, resp. ve lhůtě prodloužené předsedou soudu
podle §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu, nevyhotovil a nepředal k doručení rozhodnutí v dále
uvedených trestních věcech:
1. sp. zn. 32 T 110/2015 – rozsudek vyhlášen dne 1. 11. 2017, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 1. 2. 2018, rozsudek dosud nevyhotoven
2. sp. zn. 32 T 158/2015 – rozsudek vyhlášen dne 13. 11. 2017, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 13. 2. 2018, rozsudek vyhotoven 29. 6. 2018
3. sp. zn. 32 T 169/2014 – rozsudek vyhlášen dne 15. 11. 2017, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 15. 1. 2018, rozsudek vyhotoven 21. 2. 2019
4. sp. zn. 32 T 128/2015 – usnesení vyhlášeno dne 13. 12. 2017, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 13. 2. 2018, usnesení vyhotoveno 28. 6. 2018
5. sp. zn. 32 T 128/2011 – usnesení vyhlášeno dne 13. 12. 2017, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 13. 2. 2018, usnesení vyhotoveno 28. 6. 2018
6. sp., zn. 32 T 103/2014 – rozsudek vyhlášen dne 18. 12. 2017, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 18. 2. 2018, rozsudek vyhotoven 10. 7. 2018
7. sp. zn. 32 T 131/2014 – rozsudek vyhlášen dne 22. 1. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
neprodloužena, rozsudek vyhotoven 10. 7. 2018
8. sp. zn. 32 T 23/2015 – rozsudek vyhlášen dne 26. 1. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 9. 5. 2018, rozsudek dosud nevyhotoven
9. sp. zn. 32 T 54/2016 – rozsudek vyhlášen dne 12. 2. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 28. 5. 2018, rozsudek vyhotoven 11. 7. 2018
10. sp. zn. 32 T 36/2016 – rozsudek vyhlášen dne 28. 2. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 14. 6. 2018, rozsudek vyhotoven 9. 7. 2018
11. sp. zn. 32 T 3/2018 – rozsudek vyhlášen dne 5. 3. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 21. 5. 2018, rozsudek vyhotoven 10. 7. 2018
12. sp. zn. 32 T 4/2013 – usnesení vyhlášeno dne 7. 3. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, usnesení vyhotoveno 3. 7. 2018
13. sp. zn. 32 T 131/2017 – rozsudek vyhlášen dne 19. 3. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 2. 6. 2018, rozsudek vyhotoven 11. 7. 2018
14. sp. zn. 32 T 166/2015 – usnesení vyhlášeno dne 19. 3. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, usnesení vyhotoveno 18. 7. 2018,
15. sp. zn. 32 T 144/2016 – rozsudek vyhlášen dne 4. 4. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení
prodloužena do 18. 6. 2018, rozsudek vyhotoven 16. 7. 2018,
16. sp. zn. 32 T 10/2014 – usnesení vyhlášeno dne 16. 4. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, usnesení vyhotoveno 16. 7. 2018,
17. sp. zn. 32 T 7/2012 – usnesení vyhlášeno dne 7. 5. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, usnesení vyhotoveno 12. 7. 2018,
18. sp. zn. 32 T 11/2018 – rozsudek vyhlášen dne 9. 5. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, rozsudek vyhotoven 13. 7. 2018,
19. sp. zn. 32 T 180/2012 – rozsudek vyhlášen dne 14. 5. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, rozsudek vyhotoven 31. 1. 2019,
20. sp. zn. 32 T 6/2018 – rozsudek vyhlášen dne 16. 5. 2018, lhůta pro jeho vyhotovení nebyla
prodloužena, rozsudek vyhotoven 10. 7. 2018,
t e dy
v rozporu s ustanovením §79 odst. 1 a §80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a s ustanovením
§2 odst. 4 trestního řádu, nepostupoval v řízení v přiměřených lhůtách a bez průtahů,
čímž zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
t í m s p ách al
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Z a t o se m u u k lá d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření ve formě snížení platu
o 10 % na dobu 4 (čtyř) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu, jako soudu správního, dne 23. 7. 2018
bylo zahájeno kárné řízení proti Mgr. Pavlu Kudělovi, předsedovi senátu Okresního soudu v Ústí
nad Labem, působícího na trestním úseku tohoto soudu. Z návrhu se podává, že Mgr. Kuděla
(dále též „kárně obviněný“) v celkem 20 trestních věcech nevyhotovil a nepředal k doručení
rozhodnutí v zákonem stanovené desetidenní lhůtě [podle §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu],
respektive ve lhůtě prodloužené předsedou soudu [podle §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu].
Předseda Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále též „kárný navrhovatel“) uvedl, že návrh
je podáván z důvodu dlouhodobých a opakovaných průtahů kárně obviněného při vyhotovování
a vypravování jím vydaných rozhodnutí; neuspokojivý stav vyplývá zejména z prověrky
provedené v jeho senátě ke dni 22. 6. 2018. Kárný navrhovatel uvedl, že za poslední tři roky byly
kárně obviněnému uloženy celkem čtyři výtky dle ustanovení §88a zákona č. 6/2002 Sb.,
o osudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), a to dílem za průtahy v řízení,
dílem za včasné nevyhotovení a nevypravení rozhodnutí. Tato opatření nicméně zjevně nevedla
k nápravě. Vedení okresního soudu se přitom opakovaně snažilo s Mgr. Kudělou situaci řešit
jinak, na vytýkané deficity byl upozorňován při poradách konaných každý měsíc,
na nevyhotovená a nevypravená rozhodnutí byl též opakovaně neformálně upozorňován
předsedou a místopředsedou soudu; v tomto smyslu mu byly vedením soudu zasílány též e-maily
a do jeho osobního spisu byly založeny písemné záznamy, obsahující výtky.
[2] Pokud jde o výkonnost kárně obviněného, kárný navrhovatel uvedl, že ta odpovídá
výkonnosti ostatních soudců trestního úseku; stejně jako další soudci vyřizuje zhruba o 30 % věcí
více, než kolik činí nápad. V absolutních číslech je výkonnost kárně obviněného nižší, to je však
dáno jeho zkráceným pracovním úvazkem na 5,5 hodiny denně. Po odborné stránce jde o soudce
zkušeného a erudovaného, který se zcela bezproblémově orientuje v právních předpisech. K práci
přistupuje odpovědně, na jednání se pečlivě připravuje, samotná jednání pak vede efektivně
a slušně. Jím vydávaná rozhodnutí jsou po všech stránkách kvalitní. Jde o soudce
respektovaného, který si vždy dokáže udržet osobní integritu a nestrannost. Kárně obviněný
má dlouhodobě přidělenou jednu z nejnáročnějších specializací, konkrétně řízení ve věcech
korupce úředních osob, korupce při veřejných zakázkách, korupce při veřejných soutěžích
a korupce při veřejných dražbách, podle §329 - §333 trestního zákoníku. Kárně obviněný
je velmi kolegiální, nikdy neodmítne kolegům konzultovat právní problémy, je zdvořilý
a upřímný, s vysokou mírou sebereflexe. Ta se v praxi projevuje i tím, že v minulosti vždy
vytýkaná pochybení uznal a nesnažil se za ně činit odpovědným někoho jiného.
[3] I přes jednoznačně pozitivní hodnocení osoby a práce kárně obviněného má kárný
navrhovatel za to, že zjištění plynoucí z provedené prověrky svou intenzitou již neumožňují
pouhé projednání vytýkaných pochybení s kárně obviněným, s následným uložením výtky
dle §88a zákona o soudech a soudcích. Dle jeho názoru lze nedodržení zákonem stanovených
lhůt pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí ve vytýkaných případech hodnotit jako průtahy
v řízení dle §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích; tato nečinnost kárně obviněného
pak naplňuje skutkovou podstatu kárného provinění soudce ve smyslu ustanovení §78 odst. 1
zákona o soudech a soudcích. Nic na tom nemění fakt, že v době podání návrhu již kárně
obviněný většinu vytýkaných průtahů odstranil. Za odpovídající kárné opatření, které by mělo
být kárně obviněnému uloženo, považuje kárný navrhovatel snížení platu o 20 % na dobu
4 měsíců, ve smyslu ustanovení §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích.
[4] Kárně obviněný se ke kárnému návrhu nevyjádřil.
[5] Na nařízeném ústním jednání, konaném dne 28. 2. 2019, zástupce kárného navrhovatele –
místopředseda Okresního soudu v Ústí nad Labem Mgr. Martin Majchrák přednesl obsah
kárného návrhu ve shodě s tím, jak byl již dříve doručen kárnému senátu; uvedl, že kárný
navrhovatel na tomto návrhu i nadále trvá.
[6] Kárně obviněný ve své výpovědi uvedl, že vzniklé situace lituje a přijímá plnou
zodpovědnost za vzniklý stav. Souhlasí s kárným navrhovatelem, že jeho specializace je oproti
běžnému nápadu o něco náročnější, neboť obžalovaní v těchto věcech vždy popírají svou vinu,
jsou zastoupeni advokáty (často více a kvalitními) a vždy využívají řádné opravné prostředky.
Kromě jediného případu neskončilo řízení vydáním trestního příkazu, zhruba ve třetině případů
je využito dovolání, v některých případech ústavní stížnosti, případně návrhy na povolení obnovy
řízení. Jedná se o trestnou činnost velmi komplikovanou a vyhotovit rozhodnutí v těchto věcech
je proto složitější než u běžné, průměrné trestní věci. Z logiky věci pak z celkového počtu věcí,
které kárně obviněný vyřizuje, představují rozhodnutí, kde není nutné vyhotovit odůvodnění,
výrazně menší podíl, oproti kolegům, kteří takovou specializaci nemají (zhruba 2/5 oproti 2/3).
Uvedené však nelze vykládat tak, že by tyto okolnosti snímaly z kárně obviněného odpovědnost
za to, co je mu kárným návrhem vytýkáno. Kárně obviněný uvedl, že důvody pro podání tohoto
návrhu chápe, jde o důvody objektivní a kárný navrhovatel podáním tohoto návrhu sleduje nejen
nápravu kárně obviněného, ale i jistou generální prevenci. Pokud jde o příčiny vzniklého stavu,
kárně obviněný je přikládá nevhodné organizaci své práce, zejména ve smyslu nesprávné volby
priorit. Snaží se skončit co nejvíce věcí, přednostně pak vyřizuje věci závažné, kde jsou
obžalovaní ohroženi vysokými tresty. To vede k jeho jistému zahlcení, kdy pak není schopen
vyhotovit a vypravit rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Kárně obviněnému je jasné, že svůj
postup musí změnit; ostatní kolegové tyto problémy v takovém rozsahu nemají. Od provedení
prověrky si termíny pro vyhotovování rozhodnutí hlídá a snaží se současně napravit konkrétní
nedostatky uvedené v kárném návrhu. Věnuje tomu i čas nad rámec pracovní doby. Do doby
konání kárného jednání byla prakticky všechna rozhodnutí uvedená v kárném návrhu
již vyhotovena a vypravena; výjimku tvoří věc sp. zn. 32 T 110/2015 (která je však již zhruba
z 90 % hotová) a věc sp. zn. 32 T 23/2015.
[7] Na svou obhajobu může kárně obviněný poukázat na již zmiňovanou náročnou
specializaci, bez významu není též nedostatek podpůrného personálu na soudě. Například
na trestním úseku pracuje namísto předpokládaných čtyřech asistentů pouze jeden, přičemž
za poledních osm měsíců pro kárně obviněného pracoval zhruba deset pracovních dní a pomohl
mu vyhotovit 2,5 rozhodnutí; samozřejmě ostatní kolegové na trestním úseku jsou na tom stejně.
Dále kárně obviněný zmínil, že v žádné z vytýkaných věcí nedošlo k žádným závažným
následkům, jako je promlčení trestní odpovědnosti, nutnost propuštění obžalovaného z vazby
a podobně. Řada z těchto věcí je nyní již pravomocná, často potvrzená odvolacím soudem.
Vytýkaný stav není výsledkem lenosti kárně obviněného či jeho nezájmu o práci; dle statistiky
se naopak řadí k soudcům výkonnějším. Kárně obviněný uvedl, že může přislíbit, že udělá vše
pro to, aby zbývající nedostatky byly v co nejkratší době odstraněny a aby se vyvaroval jejich
vzniku do budoucna. Chápe, že se dopustil kárného provinění a je připraven za to přijmout
odpovídající kárné opatření.
[8] K dotazům kárného senátu kárně obviněný dále vypověděl, že v mezidobí byly
již vyhotoveny a vypraveny rozsudky ve věcech sp. zn. 32 T 169/2014 (dne 21. 2. 2019)
a sp. zn. 32 T 180/2012 (dne 31. 1. 2019). Kromě věcí uvedených v kárném návrhu
má v současné době nevypraveny po uplynutí lhůty další tři věci. K dotazu, jak je upozorňován
na končící lhůtu k vyhotovení rozhodnutí, uvedl, že tato skutečnost vyplývá z údajů uvedených
v systému ISAS; každý měsíc taktéž soudci získávají přehledy těchto věcí a v konkrétních
případech jsou na ně upozorňováni i ze strany vedení soudu. Fakt, že v některých případech
ani nepožádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, vysvětlil tím, že byl natolik zavalen
prací, že takový postup už ani nepovažoval za důležitý. Pokud jde o strukturu věcí, ve kterých
mu je vytýkáno nedodržení lhůt k vypravení rozhodnutí, zhruba pět věcí bylo mimořádně
složitých, respektive rozsáhlých; v žádném případě se nejednalo o věc vazební. Kárně obviněný
si všechna rozhodnutí vyhotovuje sám, nediktuje, nepoužívá zapisovatelku, ani program na přepis
řeči (ten se mu v praxi neosvědčil). K dotazu, jaká přijme opatření, aby se vytýkaný stav
neopakoval, uvedl, že především bude rozhodovat pouze tolik věcí, kolik bude schopen jich
v řádných lhůtách nadiktovat. Bude se též snažit dělat vše průběžně, nikoliv nárazově. K dotazům
na svou osobní situaci kárně obviněný uvedl, že má čtyři nezletilé děti a s rodinou žije ve vesnici
zhruba 20 km od Ústí nad Labem. Vzhledem k tomu, že jeho manželka prakticky neřídí,
je na něm, aby vozil děti do školy, na kroužky, k lékaři atp. Manželka se věnuje zemědělskému
hospodaření, kárně obviněný se jí snaží v rámci svých možností pomáhat; snaží se také průběžně
opravovat dům, který zakoupili v havarijním stavu. V zaměstnání zůstává i přes sjednanou
pracovní dobu, snaží se pracovat i z domova. K situaci na pracovišti vypověděl, že na okresním
soudu panuje chronický podstav soudců i dalšího aparátu, to se týká zejména nedostatku
asistentů, což dopadá na všechny soudce. Příznačná je též značná fluktuace zapisovatelek,
protokolujících úřednic a dalšího personálu; on sám má nicméně k dispozici dobrou vedoucí
kanceláře, vyšší soudní úřednici i zapisovatelku. Ke způsobu rozdělování nápadu, vymezení
specializací, atp., nemá žádných výhrad. K dotazu, jaká je jeho úspěšnost v případě podaných
odvolání, uvedl, že počet zrušených a vrácených věcí nepřesahuje 10 %.
[9] Zástupce kárného navrhovatele k dotazům kárného senátu potvrdil, že věc
sp. zn. 32 T 169/2014 byla již vyhotovena a vypravena. Kárně obviněný dle jeho názoru dělá
maximum pro to, aby vytýkané nedostatky odstranil a aby k průtahům při vyhotovování
a vypravování rozhodnutí již v budoucnu nedocházelo. Dále zástupce kárného navrhovatele
potvrdil, že vedení soudu nechává každý měsíc vyhotovovat seznam nevyhotovených
a nevypravených rozhodnutí za předcházející měsíc; k datu, které je v těchto seznamech uvedeno,
se s nimi mohou všichni soudci seznámit. K dotazu, zda obdobné problémy byly zaznamenány
i u jiných soudců trestního úseku, uvedl, že problémy s vyhotovováním a vypravováním
rozhodnutí ve stanovených lhůtách měl ještě Mgr. M., který však již přešel k Okresnímu soudu
v Chomutově. I tento soudce byl přitom zatížen obtížnou specializací – hospodářskou trestnou
činností. K dotazu, v čem spatřuje příčiny vytýkaného stavu, zástupce kárného navrhovatele
uvedl, že tímto důvodem bude nejspíše přespříliš pečlivý přístup kárně obviněného. Odůvodnění
jeho rozhodnutí je zpracováno vždy velmi pečlivě až perfekcionalisticky. Nelze také přehlédnout,
že kárně obviněný je velmi kolegiální, ostatní soudci se k němu pro jeho nespornou právní erudici
chodí často radit, neumí je odmítnout, což jej pochopitelně zatěžuje. Na straně druhé však
lze hovořit i o jistém lajdáctví, neboť jinak nelze vysvětlit, že si v některých případech
ani nepožádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, či nevyhotovoval banální
rozhodnutí, byť by mu to zabralo jen minimum času.
[10] V rámci nařízeného ústního jednání byly předsedou senátu sděleny výsledky předběžného
šetření, provedeného v souladu s ustanovením §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech
soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“).
[11] Kárný senát si především od kárného navrhovatele vyžádal předložení spisů, ve kterých
bylo kárně obviněnému vytýkáno nedodržení lhůt pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí.
Ve věcech sp. zn. 32 T 110/2015, sp. zn. 32 T 169/2014, sp. zn. 32 T 108/2014,
sp. zn. 32 T 131/2014, sp. zn. 32 T 23/2015 a sp. zn. 32 T 54/2016, byly kárnému senátu
předloženy kopie spisů, respektive kopie relevantních částí spisů; v ostatních případech byly
předloženy spisy v originále. Z nich kárný senát zjistil následující skutečnosti:
- sp. zn. 32 T 110/2015 – rozsudek vyhlášen 1. 11. 2017; dle výpisu ze systému ISAS byla lhůta
k vyhotovení rozsudku prodloužena do 1. 2. 2018, ke dni 31. 1. 2019 se spis nacházel u předsedy
soudu s poznámkou „k vyhotovení rozsudku“, téhož dne byl spis přepsán na kárně obviněného
se stejnou poznámkou.
- sp. zn. 32 T 158/2015 – rozsudek vyhlášen 13. 11. 2017. K žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozhodnutí na dobu 3 měsíců od vyhlášení, podané kárně obviněným dne
14. 11. 2017 byla opatřením místopředsedy soudu ze dne 16. 11. 2017 lhůta prodloužena
do 13. 2. 2018. Dne 8. 6. 2018 dal kárně obviněný pokyn k vypravení rozsudku; kanceláři byl spis
předložen 29. 6. 2018.
- sp. zn. 32 T 169/2014 – rozsudek vyhlášen 15. 11. 2017. Dle výpisu ze systému ISAS byla lhůta
k vyhotovení rozsudku prodloužena do 15. 1. 2018; od 15. 11. 2017 je spis veden na kárně
obviněného s poznámkou „k vyhotovení rozsudku“.
- sp. zn. 32 T 128/2015 – usnesení vyhlášeno 13. 12. 2017. Kárně obviněný požádal dne
27. 12. 2017 o prodloužení lhůty k vyhotovení usnesení na dobu 2 měsíců od jeho vyhlášení;
téhož dne místopředseda soudu lhůtu prodloužil do 13. 2. 2018. Pokyn k vypravení usnesší dal
kárně obviněný dne 27. 6. 2018, kancelář pokyn převzala následujícího dne.
- sp. zn. 32 T 128/2011 - usnesení vyhlášeno 13. 12. 2017. Kárně obviněný požádal dne
27. 12. 2017 o prodloužení lhůty k vyhotovení usnesení na dobu 2 měsíců od jeho vyhlášení;
téhož dne místopředseda soudu lhůtu prodloužil do 13. 2. 2018. Pokyn k vypravení usnesení dal
kárně obviněný dne 27. 6. 2018, kancelář pokyn převzala následujícího dne.
- sp. zn. 32 T 103/2014 – rozsudek vyhlášen 18. 12. 2017. Lhůta k vypravení rozsudku byla
prodloužena místopředsedou soudu do 18. 2. 2018. Pokyn kárně obviněného k vypravení
rozsudku byl dán 10. 7. 2018, téhož dne jej obdržela kancelář.
- sp. zn. 32 T 131/2014 – rozsudek vyhlášen 22. 1. 2018. O prodloužení lhůty nebylo požádáno
(poslední den lhůty tak připadl na 5. 2. 2018). Kanceláři byl spis s vyhotoveným rozsudkem
předán dne 10. 7. 2018.
- sp. zn. 32 T 23/2015 – rozsudek vyhlášen 26. 1. 2018. Dle výpisu ze systému ISAS byla lhůta
pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí prodloužena do 9. 5. 2018. Spis byl od 31. 1. 2019 veden
na kárně obviněného s poznámkou „k vyhotovení rozsudku“.
- sp. zn. 32 T 54/2016 – rozsudek vyhlášen 12. 2. 2018. Dle údajů systému ISAS byla lhůta
pro vyhotovení rozhodnutí prodloužena do 28. 5. 2018. Spis byl předán kanceláři k vypravení
rozsudku dne 11. 7. 2018.
- sp. zn. 32 T 36/2016 – rozsudek vyhlášen 28. 2. 2018. Kárně obviněný požádal dne 14. 3. 2018
o prodloužení lhůty o 3 měsíce; téhož dne bylo místopředsedou soudu žádosti vyhověno, lhůta
byla prodloužena do 14. 6. 2018. Pokyn k vypravení rozsudku dal kárně obviněný dne 9. 7. 2018,
téhož dne spis obdržela kancelář.
- sp. zn. 32 T 3/2018 – rozsudek vyhlášen dne 5. 3. 2018. Žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku o 3 měsíce ze dne 19. 3. 2018 místopředseda soudu téhož dne vyhověl,
lhůta byla prodloužena do 21. 5. 2018. Pokyn k vypravení rozsudku dal kárně obviněný
10. 7. 2018, téhož dne jej obdržela kancelář.
- sp. zn. 32 T 4/2013 – usnesení vyhlášeno 7. 3. 2018. O prodloužení lhůty k vyhotovení usnesení
nebylo požádáno (poslední den lhůty tak připadl na 21. 3. 2018). Pokyn k vypravení usnesení
předal kárně obviněný kanceláři dne 3. 7. 2018, téhož dne kancelář spis převzala.
- sp. zn. 32 T 131/2017 – rozsudek vyhlášen 19. 3. 2018. Dne 2. 4. 2018 požádal kárně obviněný
o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku o 2 měsíce; téhož dne místopředseda soudu žádosti
vyhověl a lhůtu prodloužil do 2. 6. 2018. Kanceláři byl dán pokyn k vypravení rozsudku dne
10. 7. 2018, následujícího dne jej kancelář obdržela.
- sp. zn. 32 T 166/2015 – usnesení vyhlášeno 19. 3. 2018. O prodloužení lhůty nebylo požádáno
(její konec tak připadl na 3. 4. 2018). Pokyn k vypravení usnesení byl dán kanceláři dne
18. 7. 2018.
- sp. zn. 32 T 144/2016 – rozsudek vyhlášen 4. 4. 2018. Kárně obviněný požádal dne 18. 4. 2018
o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku o 2 měsíce; místopředseda soudu této žádosti téhož
dne vyhověl a lhůtu prodloužil do 18. 6. 2018. Pokyn k vypravení tohoto rozsudku dal kárně
obviněný kanceláři dne 16. 7. 2018, kancelář jej obdržela téhož dne.
- sp. zn. 32 T 10/2014 – usnesení vyhlášeno dne 16. 4. 2018. Žádost o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozhodnutí nebyla podána (konec lhůty tak připadl na 30. 4. 2018). Kárně obviněný
dal kanceláři pokyn k vypravení tohoto usnesení dne 16. 7. 2018, kdy jej kancelář také obdržela.
- sp. zn. 32 T 7/2012 – usnesení vyhlášeno 7. 5. 2018. O prodloužení lhůty k vyhotovení
rozhodnutí nebylo požádáno (poslední den tak připadl na 22. 5. 2018). Dne 12. 7. 2018 dal kárně
obviněný pokyn k vypravení tohoto usnesení kanceláři, ta jej obdržela téhož dne.
- sp. zn. 32 T 11/2018 – rozsudek vyhlášen 9. 5. 2018. O prodloužení lhůty k vypravení
rozhodnutí nebylo požádáno (poslední den lhůty tak připadl na 23. 5. 2018). Pokyn k vypravení
usnesení dal kárně obviněný 12. 7. 2018; kancelář jej obdržela následujícího dne.
- sp. zn. 32 T 180/2012 – rozsudek vyhlášen 14. 5. 2018. O prodloužení lhůty k vyhotovení
rozhodnutí nebylo požádáno (poslední den lhůty tak připadl na 28. 5. 2018). Kárně obviněný dal
kanceláři pokyn k vypravení tohoto rozsudku dne 30. 1. 2019, kancelář jej obdržela následující
den.
- sp. zn. 32 T 6/2018 – rozsudek vyhlášen 16. 5. 2018. O prodloužení lhůty k vyhotovení
rozhodnutí nebylo požádáno (poslední den lhůty tak připadl na 30. 5. 2018). Kárně obviněný dal
kanceláři pokyn k vypravení tohoto rozsudku dne 9. 7. 2018, následujícího dne jej kancelář
obdržela.
[12] Z dokumentu „Přehled věcí T za období od 2015 do 2018“, vyhotoveného Okresním soudem
v Ústí nad Labem, se podává, že kárně obviněnému v roce 2018 napadlo celkem 149 trestních
věcí; vyřídil 178 věcí, což odpovídá 119 % nápadu. Ve srovnání s ostatními soudci trestního
úseku jde o výkonnost průměrnou (např. Mgr. J. vyřídila v roce 2018 123 %, Mgr. G. 128 %,
JUDr. B. 117 % a Mgr. V. 118 % napadlých věcí).
[13] Z dokumentu „Počet napadlých věcí se specializací KORUPCE“, předloženého u ústního
jednání zástupcem kárného navrhovatele, vyplývá, že kárně obviněnému napadlo v rámci této
specializace v roce 2017 pět věcí a v roce 2018 dvě věci.
[14] Dále si kárný senát opatřil vyjádření Soudcovské rady Okresního soudu v Ústí
nad Labem. Z tohoto vyjádření ze dne 12. 2. 2019 vyplývá, že Mgr. Kuděla je velmi odborně
erudovaným soudcem. Je velmi přátelský, pečlivý a ochotný vždy pomoci kolegům formou
konzultace právních problémů. Rozhodnutí se snaží vyhotovovat s maximální pečlivostí, rád
si vše dělá sám, neumí zcela využít případné pomoci ze strany asistentů či VSÚ. Právě přemíra
pečlivosti, až perfekcionismus, může být důvodem, pro který se opakovaně potýká s průtahy
při vyhotovení svých rozhodnutí. S ohledem na náročnou specializaci je vedení řízení,
dokazování a vyhotovování rozhodnutí značně časově a odborně náročné; vydaná rozhodnutí
bývají pravidelně napadena opravným prostředkem. Počet věcí skončených Mgr. Kudělou
je srovnatelný s jinými soudci, ne-li vyšší; i přes snížený pracovní úvazek nepovažuje soudcovská
rada velikost nápadu do jeho senátu oproti ostatním soudcům za výrazně nižší. Obecným
problémem Okresního soudu v Ústí nad Labem je značná fluktuace soudců i soudního
personálu, což přináší praktické problémy. Mgr. Kuděla je nicméně jedním z mála soudců,
kterému po celou dobu zůstal zachován stabilní tým, měl k dispozici zkušenou protokolující
úředníci, polovinu kapacity zkušené vyšší soudní úřednice; kapacitu asistentů (těch je však
na trestním úseku minimální množství), nicméně nedokázal dostatečně využít.
[15] Z osobního spisu kárně obviněného kárný senát zjistil, že soudcem je od roku 2007,
kdy byl jmenován předsedou senátu Okresního soudu v Ústí nad Labem. Od počátku pracuje
na zkrácený úvazek, počínaje rokem 2011, činí tento úvazek 27,5 hodiny týdně. V osobním spise
je založena řada výtek, které byly kárně obviněnému uloženy ve smyslu ustanovení §88a zákona
o soudech a soudcích. V roce 2011 mu byly uloženy tři výtky (průtahy v řízení a průtahy
při vyhotovování a doručování rozhodnutí), v roce 2012 jedna výtka (průtahy v řízení a průtahy
při vyhotovování rozhodnutí), v roce 2014 jedna výtka (průtahy při vyhotovování rozhodnutí),
v roce 2016 dvě výtky (průtahy při vyhotovování rozhodnutí) a v roce 2017 jedna výtka (průtahy
v řízení). Žádné jiné poznatky ke kvalitě výkonu soudcovské funkce Mgr. Kuděly z obsahu
osobního spisu nevyplývají.
[16] Zástupce kárného navrhovatele ve svém závěrečném vyjádření k věci uvedl, že není
překvapen tím, že kárně obviněný přijal za vzniklou situaci plnou odpovědnost a nehledal vinu
jinde; nejinak tomu bylo i v minulosti, byly-li mu k jeho práci sdělovány výhrady. Dále uvedl,
že od doby podání kárného návrhu se situace s nevypravenými rozhodnutími výrazně zlepšila.
Zdůraznil, že Mgr. Kuděla je velmi kvalitním soudcem, do jednací síně chodí řádně připraven
a jeho rozhodování je nepochybně kvalitní. Z hlediska odbornosti by nepochybně mohl být
soudcem nadřízeného soudu. Svou perfektně odváděnou práci ovšem do jisté míry devalvuje
právě tím, že mívá problémy s vyhotovováním rozhodnutí ve stanovených lhůtách. Co se týče
personální situace na soudě, uznává, že ta není uspokojivá, zejména pokud jde o pozice asistentů,
kárně obviněný nicméně asistenty nedokáže dostatečně využívat, což pramení z jeho stylu práce.
Jinak ovšem kárně obviněný disponuje dobrým, fungujícím týmem. Zástupce kárného
navrhovatele uzavřel, že dle jeho názoru nepostačuje k naplnění účelu kárného řízení pouhé
projednání věci bez uložení kárného opatření, a to zejména s ohledem na fakt, že k překročení
lhůt pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí došlo ve větším počtu věcí, přičemž rozhodnutí
zůstala nevyhotovena po delší dobu. V této souvislosti vyjádřil názor, že není-li rozhodnutí
v trestních věcech vyhotoveno včas, zvyšuje se nejistota obžalovaných, kterým
byl prvostupňovým soudem uložen trest; takový stav je nežádoucí, neboť je v rozporu
s požadavkem na spravedlivé rozhodování soudů, protože trest má nastoupit v přiměřené době
od spáchání skutku. Ze všech důvodů proto na podaném kárném návrhu trvá, včetně návrhu
na uložení kárného opatření.
[17] Kárně obviněný v rámci svého závěrečného vyjádření uvedl, že nezpochybňuje nic
z toho, co bylo uvedeno v kárném návrhu a co u jednání uvedl zástupce kárného navrhovatele.
Pouze upozornil, že z rozhodnutí, která dosud nebyla vyhotovena, byl pouze v jediném případě
uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Pokud jde o výtku týkající se nedostatečného
využívání vyššího soudního úředníka či asistenta, má za to, že soudce by na ně neměl přenášet
svou práci; tyto osoby jsou navíc u Okresního soudu v Ústí nad Labem již bez toho značně
vytíženy. Rozhodnutí ve věci pak ponechává zcela na úvaze kárného senátu.
[18] Kárný senát se před vlastním posouzením věci zabýval tím, zda byly dodrženy lhůty
pro podání kárného návrhu uvedené v §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Vzhledem k tomu,
že počátek vytýkaného jednání se váže ke dni 16. 1. 2018, je evidentní, že objektivní tříletá lhůta
pro podání kárného návrhu byla dodržena. Dodržena byla rovněž subjektivní lhůta šesti měsíců,
neboť o překročení lhůty k vypracování rozhodnutí ve věci 32 T 169/2014, kde k marnému
uplynutí lhůty došlo dne 15. 1. 2018 (jde o časově nejvzdálenější případ překročení lhůty
v konkrétní věci) se vedení Okresního soudu v Ostravě dozvědělo nejdříve dne 9. 2. 2018,
z pravidelného přehledu nevyhotovených a nevypravených rozhodnutí za předcházející měsíc.
Kárný návrh byl u zdejšího soudu podán dne 23. 7. 2018, tedy v otevřené lhůtě šesti měsíců.
[19] Podle názoru kárného navrhovatele se Mgr. Kuděla dopustil kárného provinění ve smyslu
ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, dle kterého kárným proviněním soudce
je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
[20] Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda lze z provedeného dokazování dospět
k jednoznačnému závěru o existenci skutku uvedeného v kárném návrhu. Z obsahu jednotlivých
soudních spisů a výpisů ze systému ISAS, jak byly konstatovány výše, považuje kárný senát
za prokázané, že kárně obviněný byl, počínaje dnem 16. 1. 2018, postupně nečinný
při vyhotovování a vypravování jím vydaných rozhodnutí v jednotlivých soudních věcech,
jak jsou popsány ve výroku tohoto rozhodnutí, přičemž ve všech případech došlo
k překročení zákonem stanovené lhůty deseti pracovních dnů [§129 odst. 3 písm. a) trestního
řádu], respektive k překročení prodloužené lhůty [§129 odst. 3 písm. b) trestního řádu]. Tyto
lhůty byly překročeny (přibližně) ve třech případech o 1 měsíc, v pěti případech o 1,5 měsíce,
v jednom případě o 2,5 měsíce, ve dvou případech o 3,5 měsíce, ve třech případech o 4,5 měsíce,
ve dvou případech o 5 měsíců, v jednom případě o 8 měsíců, v jednom případě o 12,5 měsíců;
ve věci sp. zn. 32 T 110/2015 nebylo rozhodnutí ve věci ke dni rozhodování kárného senátu
dosud vyhotoveno (aktuálně činí překročení lhůty zhruba 13 měsíců), stejně je tomu ve věci
sp. zn. 32 T 23/2015 (kde byla ke dni rozhodování kárného senátu lhůta překročena o zhruba
10 měsíců). Tato zjištění, podávající se z provedených listinných důkazů, kárně obviněný ve své
výpovědi nikterak nezpochybnil.
[21] Z materiálního hlediska lze nedodržení lhůt pro vyhotovení rozhodnutí a jeho předání
k doručení uvedených v §129 odst. 3 trestního řádu považovat za vznik průtahů v řízení.
Zmiňovaná úprava trestního řádu pouze konkretizuje požadavek na vyřizování soudních věcí
bez zbytečných průtahů, obecně deklarovaný v čl. 38 odst. 2 větě první Listiny základních práv
a svobod a v rovině práva podústavního v ust. §79 odst. 1 větě druhé zákona o soudech
a soudcích. Na nyní projednávanou věc tak lze plně aplikovat závěry plynoucí z konstantní kárné
judikatury k průtahům v řízení, založené již rozhodnutími Nejvyššího soudu, z doby, kdy byl
soudem kárným. Ustálená kárná judikatura (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne
20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006 a ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 1 Skno 17/2008, či rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, čj. 11 Kss 5/2017-139) nenahlíží na průtahy
zjištěné v jednotlivých soudních věcech jako na samostatné skutky kárného provinění, nýbrž
vychází z premisy, že provinil-li se soudce kárně ve vymezeném období ve více věcech,
jde o pokračování v neplnění soudcovských povinností, tedy o skutek jediný. Těmto judikaturním
závěrům proto odpovídá způsob, jakým byl projednávaný skutek vymezen ve výroku tohoto
rozhodnutí.
[22] Není dále pochyb o tom, že vznik několikaměsíčních nedůvodných průtahů v řízení
ve 20 trestních věcech vede již bez dalšího k ohrožení důvěry v nestranné odborné a spravedlivé
rozhodování soudů, jak to má na mysli ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Tento následek je pak ve vztahu příčinné souvislosti se shora konstatovanou nečinností kárně
obviněného.
[23] Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že je naplněna i subjektivní stránka kárného
provinění, tedy zavinění na straně kárně obviněného. Z výpovědi kárně obviněného i z listinných
důkazů - výpisů ze systému ISAS a přehledů „Nevyhotovená a nevypravená rozhodnutí ve lhůtě
za sledované období“ (vyhotovovaná a předkládaná všem soudcům v měsíčních periodách) není
pochyb o tom, že si byl kárně obviněný vědom skutečnosti, že ve vytýkaných případech
překračuje lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí. Jako zkušený soudce si musel být rovněž
vědom následků spojených s jeho nečinností. Současně z provedených důkazů („Přehled věcí
T za období od 2015 do 2018“ a „Počet napadlých věcí se specializací KORUPCE“) nevyplynulo,
že by kárně obviněnému v plnění jeho soudcovských povinností bránily objektivní důvody.
Lze tedy konstatovat, že kárně obviněný jednal v úmyslu nepřímém, neboť si byl vědom, že svou
nečinností může způsobit ohrožení zákonem chráněného zájmu na odborném a spravedlivém
rozhodování soudů, a pro případ, že je způsobí, byl s tímto srozuměn.
[24] Lze tedy uzavřít, že se kárně obviněný zaviněným porušením svých soudcovských
povinností dopustil kárného provinění ve smyslu ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích.
[25] Při úvaze, zda má být kárně obviněnému za konstatované spáchání kárného provinění
uloženo kárné opatření, případně v jaké formě, vážil kárný senát okolnosti polehčující
i přitěžující.
[26] Za okolnosti polehčující považuje kárný senát především kárnou bezúhonnost
Mgr. Kuděly a také fakt, že je vedením soudu i soudcovskou radou hodnocen jako velmi kvalitní
soudce, a to jak po stránce odborné, tak i osobnostní. Ve prospěch kárně obviněného též vyzněl
fakt, že se k vytýkanému skutku plně doznal, přijal za něj plnou odpovědnost a je schopen
reflektovat negativní dopad svého jednání. Kárný senát přihlédl též k vyjádření zástupce kárného
navrhovatele, který uvedl, že kárně obviněný dělá vše pro to, aby vytýkané nedostatky ve své
práci odstranil a aby k nim již v budoucnu nedocházelo. Konečně kárný senát ve prospěch kárně
obviněného zohlednil fakt, že v době, kdy došlo ke spáchání vytýkaného skutku, byl vystaven
vyšší osobní zátěži, neboť přebírá nikoli nepodstatnou část péče o rodinu se čtyřmi nezletilými
dětmi.
[27] Kárně obviněnému naopak přitěžuje zjištění, že se průtahů v řízení v různých podobách
dopouští opakovaně. Jakkoli se dosud jednalo o drobné pracovní poklesky, které bylo možno
vyřídit uložením výtky ve smyslu ustanovení §88a zákona o soudech a soudcích (přičemž nyní
posuzovaný skutek není možné považovat v tomto kontextu za recidivu), uvedené zjištění
indikuje dlouhodobé nedostatky v organizaci práce kárně obviněného, což kárně obviněný
ostatně ve své výpovědi sám připustil. Kárně obviněnému též přitěžuje množství věcí, ve kterých
došlo k překročení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí, jakož i délka překročení těchto
lhůt; v řadě věcí nebylo rozhodnutí vyhotoveno ani po uplynutí několika měsíců po marném
uplynutí lhůty. Dále kárně obviněnému přitěžuje fakt, že ani po podání kárného návrhu nebyl
schopen vyhotovit a vypravit dva rozsudky, kde mu byla nečinnost vytýkána; v těchto věcech
celková doba od vyhlášení rozsudku již překročila jeden rok. Konečně kárný senát zohlednil fakt,
že kárně obviněný v některých věcech ani nepožádal o prodloužení lhůty, ačkoli věděl, že takto
musí postupovat. O blížícím se konci lhůty či o jejím překročení přitom byl v jednotlivých
případech opakovaně informován, ať již evidenčním systémem ISAS či v periodických měsíčních
přehledech nevyhotovených rozhodnutí a neformálních upozorněních ze strany vedení soudu.
[28] Na základě uvedených skutečností se úvaha kárného senátu soustředila na zodpovězení
otázky, zda nesporné osobnostní a profesní kvality kárně obviněného mohou odůvodnit postup,
kdy by kárný senát i přes zjištěné deficity v jeho práci (které jsou kárným proviněním) upustil
od uložení kárného opatření za podmínek vyplývajících z ustanovení §19 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb. Dospěl přitom k závěru, že závažnost zjištěných pochybení kárně obviněného
při výkonu jeho soudcovské funkce takový postup neumožňuje a je proto na místě uložit
mu kárné opatření. Dle názoru kárného senátu především požadavek na funkci generální
prevence ukládaného kárného opatření vyžaduje, aby kárně obviněnému bylo uloženo nikoli jen
nejmírnější kárné opatření (důtka), ale kárné opaření přísnější, tj. snížení platu. S ohledem na výše
již konstatované výrazné polehčující okolnosti bylo kárně obviněnému uloženo snížení platu
při samé spodní hranici zákonem stanovené sazby [§88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech
a soudcích], které kárný senát považuje za plně postačující z hlediska všech jeho funkcí.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že kárný senát není návrhem na uložení kárného opatření vázán
(§9 odst. 2 in fine zákona č. 7/2002 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda kárného senátu