ECLI:CZ:NSS:2019:2.AS.64.2019:14
sp. zn. 2 As 64/2019 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) Ing. L. B., b) Mgr. L. B., oba
zastoupeni JUDr. Ondřejem Tošnerem, advokátem se sídlem Slavíkova 23, Praha 2, proti
žalovanému: Úřad městské části Praha 6, se sídlem Československé armády 23, Praha 6,
za účasti osoby zúčastněné na řízení: ALBET, spol s r.o., se sídlem Vrážská 144, Praha 5,
zastoupena Mgr. Petrou Radzovou, advokátkou se sídlem Vodičkova 33, Praha 1, proti
nezákonnému zásahu žalovaného – vydání územního souhlasu ze dne 26. 3. 2018,
č. j. MCP6 066323/2018, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 13. 2. 2019, č. j. 14 A 110/2018 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou blanketní kasační stížností se žalovaný jako stěžovatel domáhal zrušení
shora označeného rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) Městského soudu v Praze.
Výrokem I. napadeného rozsudku byla konstatována nezákonnost zásahu stěžovatele
spočívajícího ve vydání územního souhlasu ze dne 26. 3. 2018, č. j. MCP6 066323/2018.
Výrokem II. městský soud stěžovateli přikázal, aby ve vztahu k územnímu souhlasu
ze dne 26. 3. 2018, č. j. MCP6 066323/2018, postupoval podle §156 odst. 2 části věty první
před středníkem zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, za přiměřeného použití ustanovení hlavy
IX části druhé téhož zákona. Výrokem III. uložil městský soud stěžovateli povinnost nahradit
žalobcům náklady řízení ve výši 16 729 Kč. Výrokem IV. městský soud rozhodl, že osoba
zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Výrokem I. usnesení ze dne 5. 3. 2019, č. j. 2 As 64/2019 – 9, vyzval Nejvyšší správní
soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil svou kasační
stížnost o důvody, pro které napadá předmětný rozsudek městského soudu. Zároveň stěžovatele
poučil, že nebude-li kasační stížnost v určené lhůtě doplněna, přistoupí k jejímu odmítnutí
dle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[3] Usnesení ze dne 5. 3. 2019, č. j. 2 As 64/2019 – 9, bylo stěžovateli doručeno dne
6. 3. 2019. Podle §40 odst. 2 a 3 s. ř. s. připadl konec lhůty k doplnění kasační stížnosti
na pondělí 8. 4. 2019. Nejvyššímu správnímu soudu nebylo ve lhůtě (ani později) doručeno
doplnění kasační stížnosti.
[4] Stěžovatel tedy neodstranil vadu kasační stížnosti (absenci kasačních námitek) ve lhůtě
k tomu určené, a v řízení o kasační stížnosti tudíž nelze pokračovat. Soudní řád správní
s takovouto situací nespojuje jiný procesní důsledek než právě odmítnutí podání
(kasační stížnosti). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud
za přiměřeného užití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s §120 téhož zákona).
Kasační stížnost byla odmítnuta, pročež žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2019
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu