ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.198.2018:11
sp. zn. 3 As 198/2018 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti
žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Horní Slavkov, se sídlem Hasičská 785,
Horní Slavkov, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne
7. 12. 2018, č. j. 30 A 285/2018 – 25,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) domáhal vydání
předběžného opatření v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované ve věci jeho žádosti
o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
v oblasti péče o tělesně postižené. Krajský soud návrh žalobce zamítl usnesením ze dne
7. 12. 2018, č. j. 30 A 285/2018 – 25, neboť neshledal, že by byly splněny zákonné podmínky
pro vydání předběžného opatření dle §38 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
který stanoví, že [b]yl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků
pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat,
něčeho se zdržet nebo něco snášet. Krajský soud uvedl, že z citovaného ustanovení vyplývá, že jednou
z kumulativních podmínek pro vydání předběžného opatření je potřeba zatímně upravit poměry
účastníků řízení pro hrozící vážnou újmu. Jelikož žalobce v návrhu nespecifikoval hrozící vážnou
újmu, která by měla souvislost s předmětem řízení o výše uvedené žalobě, soud návrh
na předběžné opatření pro nedůvodnost zamítl.
[2] Proti usnesení specifikovanému v záhlaví podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační
stížnost.
[3] Podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje
proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí
učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je prozatímně upravit poměry účastníků řízení.
Z §38 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že takovým procesním institutem je i předběžné opatření.
[4] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tedy přechodné) úpravě poměrů
účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci
samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.). Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu
na předběžné opatření je tedy nepochybná, což ostatně vyplývá i z judikatury Nejvyššího
správního soudu (např. z rozsudku ze dne 21. 12. 2007, č. j. 4 Ads 52/2007 – 145, všechna
zmiňovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[5] Jelikož rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím dočasným, nemohl se Nejvyšší
správní soud kasační stížností stěžovatele proti napadenému usnesení meritorně zabývat, a musel
ji pro nepřípustnost odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
[6] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že v souladu se zásadou hospodárnosti řízení
neřešil splnění poplatkové povinnosti ani povinné zastoupení stěžovatele. Nepřípustnost kasační
stížnosti proti napadenému usnesení je zřejmá z textu zákona a jednoznačné prejudikatury
Nejvyššího správního soudu. Jednalo by se proto o bezúčelný a zcela neefektivní postup
(k obdobnému postupu srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2014,
č. j. 3 As 109/2014 - 10).
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věta první s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu