ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.202.2018:20
sp. zn. 3 As 202/2018 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: City TAXI
OSTRAVA, z. s., se sídlem Tyršova 1250/6, Ostrava - Moravská Ostrava, zastoupený
JUDr. Filipem Jirouskem, advokátem se sídlem Preslova 361/9, Ostrava - Moravská Ostrava,
proti žalovanému: Statutární město Ostrava, se sídlem Prokešovo nám. 8, Ostrava,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2014, č. j. SMO/415052/14/ÚHAaSŘ/St,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2018,
č. j. 22 A 4/2015 – 58, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 20. 12. 2018 kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen
„krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému
v záhlaví. Stěžovatel současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh přitom
odůvodnil tím, že na budově dispečinku je dlouhodobě podnikatelsky závislý a jejím odstraněním
by mu vznikly nepřiměřené náklady. Současně by tím zanikl předmět sporu, což by znamenalo
zásadní zásah do jeho práva na spravedlivý proces. V případě následného konstatování
nezákonnosti tohoto zásahu by mu pak nezbývalo, než se domáhat náhrady újmy, avšak ani tak
by nemohlo dojít k reparaci již způsobené újmy v plném rozsahu.
[2] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[3] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
„[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle §73 odst. 2 s. ř. s. přitom platí, že „[s]oud na
návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“ V souladu
s §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí.
[4] Z uvedeného tedy plyne, že po dobu trvání odkladného účinku se pozastavuje
vykonatelnost rozhodnutí, kterému byl odkladný účinek přiznán. Nezanikne-li odkladný účinek
rozhodnutím soudu v průběhu řízení podle §73 odst. 5 s. ř. s., zaniká nejpozději právní mocí
meritorního rozhodnutí soudu. Nejvyšší správní soud přitom může podle přiměřeně
aplikovaného ust. §73 s. ř. s. (srov. §107 odst. 1 věta poslední s. ř. s.) přiznat kasační stížnosti
odkladný účinek tehdy, pokud by výkon rozhodnutí případně jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Dosavadní průběh řízení v této věci lze shrnout následovně. Přezkoumávané rozhodnutí
žalovaného ze dne 18. 11. 2014 nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne 20. 11. 2014
(viz rozhodnutí žalovaného s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti na č. l. 5
správního spisu). Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel dne 13. 1. 2015 žalobu a současně
požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek
usnesením ze dne 15. 1. 2015, č. j. 22 A 4/2015 – 14, Na podkladě tohoto usnesení tedy byly
pozastaveny účinky vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Ve věci samé pak rozhodl krajský
soud rozsudkem ze dne 25. 5. 2017, č. j. 22 A 4/2015 – 27, který nabyl právní moci a stal se
vykonatelným dne 22. 6. 2017. Vzhledem k tomu, že žaloba byla zamítnuta, napadené rozhodnutí
žalovaného se dnem právní moci rozsudku krajského soudu stalo opět vykonatelným. Proti
tomuto rozsudku následně podal stěžovatel kasační stížnost. Na základě návrhu stěžovatele
přiznal Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 7. 2017, č. j. 3 As 190/2017 – 21,
podané kasační stížnosti odkladný účinek, což bylo možné s ohledem na skutečnost, že napadené
rozhodnutí dosud nebylo vykonáno. Účinky vykonatelnosti napadeného rozhodnutí tak
byly opětovně pozastaveny. Následně však zdejší soud rozsudkem ze dne 27. 9. 2018,
č. j. 3 As 190/2017 – 26, zrušil napadený rozsudek ze dne 25. 5. 2017 a věc vrátil krajskému
soudu k dalšímu řízení. Ode dne právní moci zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu,
tzn. od 4. 10. 2018, se tedy napadené rozhodnutí žalovaného stalo opět vykonatelným. V novém
řízení před krajským soudem však stěžovatel o přiznání odkladného účinku znovu nepožádal
(tudíž účinky vykonatelnosti přezkoumávaného správního rozhodnutí dosud trvají). Krajský soud
poté vydal meritorní rozsudek, kterým žalobu opětovně zamítl. Tento rozsudek stěžovatel nyní
napadá kasační stížností.
[6] Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení ze dne 24. 12. 2012, č. j. 8 As 91/2012 - 32,
vyslovil, že „přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít význam pouze tehdy, pokud odkladný
účinek byl přiznán již žalobě v řízení před krajským soudem. Rozhodnutí správních orgánů napadená žalobou
ve smyslu §65 a násl. s. ř. s. jsou totiž pravomocná a vykonatelná. Platí, že pokud v řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu není žalobě přiznán odkladný účinek za podmínek stanovených v §73 s. ř. s.
(ať už proto, že o něj žalobce vůbec nežádal, nebo proto, že jeho návrh neshledal krajský soud důvodným a zamítl
jej), a nedošlo-li rozhodnutím krajského soudu o meritu věci ve vztahu k napadenému správnímu rozhodnutí
ke změně této skutečnosti (tedy došlo-li k zamítnutí či odmítnutí žaloby, takže správní rozhodnutí nebylo
rozhodnutím krajského soudu nijak dotčeno), odkladný účinek kasační stížnosti působící jen vůči rozhodnutí
krajského soudu nemůže mít na účinky správního rozhodnutí podstatný vliv. Smyslem rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je přitom oddálit nastoupení nepříznivých důsledků napadeného správního
rozhodnutí ve vztahu ke stěžovateli a to do právní moci soudního rozhodnutí.“
[10] Jelikož přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele by nebyla zachována
kontinuita suspenzivního efektu soudního přezkumu vůči rozhodnutí žalovaného, Nejvyššímu
správnímu soudu nezbývá než uzavřít, že výkon napadeného rozsudku by pro stěžovatele nemohl
znamenat újmu ve smyslu §73 odst. 2 ve spojení s §107 odst. 1 větou poslední s. ř. s., a proto
návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 20. února 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu