ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.129.2019:29
sp. zn. 4 As 129/2019 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: T. Č., zast. Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem, se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad
Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 11. 2017, č. j. JMK 160415/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2019, č. j. 73 A 1/2018 - 32,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrac í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč,
který mu bude vyplacen k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta, z účtu
Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Židlochovice, odbor dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“),
rozhodnutím ze dne 20. 9. 2017, č. j. OD/204961/2016, shledal žalobce vinným ze spáchání
správního deliktu (nyní přestupek) podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
Za tento správní delikt žalobci uložil pokutu ve výši 2.500 Kč.
[2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně.
[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji výše
označeným rozsudkem zamítl.
[4] Proti posledně uvedenému rozsudku krajského soudu podal žalobce
(dále jen „stěžovatel“) dne 10. 4. 2019 blanketní kasační stížnost, v níž pouze uvedl, že se domáhá
zrušení tohoto rozsudku a že kasační stížnost doplní na výzvu soudu ve lhůtě jím stanovené.
[5] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 23. 4. 2019, č. j. 4 As 129/2019 - 21,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá rozsudek krajského
soudu. Rovněž jej poučil, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, soud
ji odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona.
[6] Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno do datové schránky dne 24. 4. 2019 (středa).
Lhůta k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak v souladu s §40 odst. 2 s. ř. s.
uplynula dne 24. 5. 2019 (pátek). Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti
nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s §103 odst. 1 téhož zákona.
[7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc“.
[8] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“.
[9] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje
(§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud
kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003,
č. j. 2 Ads 29/2003 - 40). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl
nic konkrétního proti postupu či rozsudku krajského soudu, navrhl pouze zrušení
tohoto rozsudku a přes výzvu soudu kasační stížnost v zákonné lhůtě nedoplnil.
Takto formulovanou kasační stížnost považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu
požadavků vyplývajících z §106 odst. 1 s. ř. s.
[10] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120
téhož zákona odmítl.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
[12] Stěžovatel při podání kasační stížnosti zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši
5.000 Kč. Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích „[b]yl-li návrh
na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek“. Nejvyšší
správní soud kasační stížnost odmítl, aniž by jednání nařizoval, proto rozhodl o vrácení
zaplaceného soudního poplatku. Ve smyslu §10a zákona o soudních poplatcích bude stěžovateli
soudní poplatek vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jeho zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. června 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu