ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.216.2019:46
sp. zn. 4 As 216/2019 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr.
Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému:
Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2018, č. j. 127/2018-910-IPK/15, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 A 173/2018 – 26,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se neodůvodněnou kasační stížností ze dne 3. 6. 2019 domáhá
zrušení v záhlaví označeného usnesení, jímž Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“)
rozhodl o neosvobození od soudních poplatků a zamítl návrh na ustanovení zástupce. V kasační
stížnosti stěžovatel požádal o přiznání osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce.
[2] Podáním, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 6. 2019 a adresovaným
„do všech řízení vedených u adresovaného soudu“, požádal stěžovatel o přerušení všech řízení
a prodloužení všech lhůt do 1. 7. 2019 s ohledem na obtížné životní a zdravotní důvody. Nejvyšší
správní soud neshledal důvodu formálně přerušovat řízení či jakkoliv jinak formálně reagovat
na žádost o prodloužení lhůt a po uplynutí stěžovatelem uváděného data 1. 7. 2019 usnesením
ze dne 19. 7. 2019, č. j. 4 As 216/2019 - 27, zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce
a vyzval jej k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení.
[3] Nejvyšší správní soud v uvedeném usnesení konstatoval, že v tomto řízení, v němž
stěžovatel brojí kasační stížností proti rozhodnutí městského soudu o procesní otázce, nevzniká
poplatková povinnost (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19,
publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS) a stěžovatel nemusí být zastoupen advokátem (viz například
rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2015, č. j. 9 As 266/2015 - 61, nebo ze dne
25. 1. 2018, č. j. 2 As 370/2017 - 25). Nejvyšší správní soud pak dospěl k závěru, že ustanovení
zástupce v tomto řízení není nezbytné k ochraně stěžovatelových práv, neboť kasační stížností
bylo napadeno jednoduché procesní rozhodnutí, a nejedná se o právně či skutkové obtížnou
otázku, v níž by se sám stěžovatel nedokázal zorientovat. Uvedené usnesení, jímž byl stěžovatel
současně vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo stěžovateli doručeno dne 5. 8. 2019, a lhůta
jednoho měsíce k doplnění kasační stížnosti proto uplynula dne 5. 9. 2019.
[4] Stěžovatel doručil Nejvyššímu správnímu soudu dne 17. 8. 2019 a 18. 8. 2019 dvě podání,
která opět adresoval do všech řízení vedených před tímto soudem a v nichž bez určitelného
vztahu k tomuto řízení a k napadenému usnesení městského soudu poukázal na proces záboru
a demolice domu a vyvlastňovacího řízení, kritizuje přístup soudů k celé věci a uvádí řadu dalších
skutečností pro nyní posuzovanou kasační stížnost zcela neuchopitelných a nesouvisejících
s napadeným usnesením městského soudu. V závěru podání ze dne 17. 8. 2019 stěžovatel
poukázal na svůj psychický stav, který mu údajně neumožňuje seznamovat se s písemnostmi
a komunikovat se soudy; a konečně podání ze dne 18. 8. 2019 označuje jako „zpětvzetí ve specifickém
úzkém smyslu“, aniž by však z jeho obsahu bylo zřejmé, co jím stěžovatel skutečně sleduje
a co a v jakém rozsahu bere zpět.
[5] Podle §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím
podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým
byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] V daném případě stěžovatel vady kasační stížnosti neodstranil, přičemž na této
skutečnosti nemohou nic změnit ani výše uváděná obecná podání, která neměla k této věci žádný
určitelný vztah (obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2019, č. j.
5 As 136/2019 - 18, nebo ze dne 4. 9. 2019, č. j. 6 As 112/2019 - 46). S ohledem na to nelze
pro neodstraněný nedostatek podání v řízení o kasační stížnosti pokračovat, a Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5, §46 odst. 1 písm. a), §106 odst. 3 a §120 s. ř. s.
odmítl.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. září 2019
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu