Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.02.2019, sp. zn. 4 As 38/2019 - 39 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.38.2019:39

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.38.2019:39
sp. zn. 4 As 38/2019 - 39 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: DUMAT soukromý podnik, v.o.s., IČ: 47154292, se sídlem Čsl. letců 1677/17, Přerov, zast. JUDr. Miroslavou Kočárovou, advokátkou, se sídlem Moravcova 259/9, Kroměříž, proti žalované: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Gorazdova 1969/24, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2016, č. j. 902036516, sp. zn. 27/0711033a14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2018, č. j. 65 Af 128/2016 - 81, takto: Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Olomoucký kraj ze dne 15. 6. 2016, č. j. 712008116, kterým byla žalobci za správní delikt porušení cenových předpisů podle §16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách uložena podle §16 odst. 4 písm. c) téhož zákona pokuta ve výši 987.000 Kč. [2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jens. ř. s.“). Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje tím, že nemá k dispozici volné finanční prostředky k úhradě uvedené pokuty a s ohledem na existující provozní úvěr, kontokorent a cash flow mu banka neposkytne další úvěr k zaplacení pokuty. Úhrada předmětné pokuty by měla bezprostřední likvidační dopad jak na žalobce, tak i na společníky žalobce z titulu jejich osobních ručení za závazky společnosti. Žalované odkladem úhrady pokuty nevzniká žádná újma. [3] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že s přihlédnutím k výši uložené pokuty a odůvodněnému návrhu stěžovatele, není přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem a žalovaná s ním souhlasí. [4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. [5] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. [6] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí by mohl podstatným způsobem zasáhnout stěžovatele, a tím mu způsobit závažnou újmu. Žalovaná s přiznání odkladného účinku vyjádřila souhlas a Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly dotčení práv třetích osob nebo rozpor s veřejným zájmem. [7] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. února 2019 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:21.02.2019
Číslo jednací:4 As 38/2019 - 39
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:DUMAT soukromý podnik, v.o.s.
Státní energetická inspekce
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.38.2019:39
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024