ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.403.2018:14
sp. zn. 4 As 403/2018 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila
a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti
žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Ostrov, se sídlem Vykmanov 22,
Ostrov, o žalobě na ochranu proti nečinnosti, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2018, č. j. 30 A 277/2018 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal ke Krajskému soudu v Plzni žalobu, kterou se domáhal ochrany
proti nečinnosti žalované ve věci jeho žádosti o poskytnutí informací. V žalobě mimo jiné navrhl,
aby krajský soud vydal předběžné opatření, kterým žalované nařídí, aby se zdržela všech
dehonestujících a diskriminačních výroků při výkonu své funkce, které snižují důstojnost žalobce,
a to dnem vyhlášení předběžného opatření.
[2] Krajský soud návrh žalobce v záhlaví označeným usnesením zamítl s odůvodněním,
že žalobce nespecifikoval hrozící vážnou újmu, která by měla souvislost s předmětem řízení
o výše uvedené žalobě.
[3] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační
stížnost, v níž uvedl, že považuje svůj návrh za dostatečný, neboť nelze exaktně popsat všechna
očekávaná nebo tvrzená diskriminační jednání žalované. Stěžovatel pro řízení o kasační stížnosti
požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] Podle §104 odst. 3 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
jen „s. ř. s.“), je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje proti rozhodnutí, které je podle
své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí učiněná soudem v průběhu řízení,
jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků řízení. Z dikce §38 odst. 1 s. ř. s.
vyplývá, že takovým procesním institutem je i předběžné opatření.
[5] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů
účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci
samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.). Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu
na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud
zastává konzistentně ve své judikatuře (viz blíže rozsudek ze dne 21. 12. 2007,
č. j. 4 Ads 52/2007 - 145, nebo usnesení ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 - 35).
[6] Jelikož rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím dočasným, nemohl se Nejvyšší
správní soud kasační stížností stěžovatele proti napadenému usnesení meritorně zabývat, a musel
ji pro nepřípustnost odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.
[7] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že v souladu se zásadou hospodárnosti řízení
neřešil splnění poplatkové povinnosti ani povinné zastoupení stěžovatele. Nepřípustnost kasační
stížnosti proti napadenému usnesení je zřejmá z textu zákona a jednoznačné prejudikatury
Nejvyššího správního soudu. Jednalo by se proto o bezúčelný a zcela neefektivní postup
(k obdobnému postupu srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 6. 2014,
č. j. 3 As 109/2014 - 10).
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou přípustné žádné opravné prostředky.
V Brně dne 27. února 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu