ECLI:CZ:NSS:2019:5.AZS.15.2019:36
sp. zn. 5 Azs 15/2019 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: A. A.,
zast. advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou
936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze
dne 7. 12. 2018, č. j. 4 Az 20/2017 – 80, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 2. 3. 2017, č. j. MV-29096-2/OAM-2017, jímž bylo podle §11a odst. 3 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno řízení o opakované žádosti
stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany. Současně s podáním kasační stížnosti požádal
stěžovatel o přiznání odkladného účinku. Tuto žádost odůvodnil tím, že v České republice
žije již 17 let, zvykl si na místní poměry, naučil se česky a vytvořil si zde sociální vazby;
dále uváděl fakticky azylově relevantní důvody, pro které mu však již na základě předchozí
žádosti o mezinárodní ochranu nebyla tato udělena. Tvrdí, že nepřiznáním odkladného účinku
by mu vznikla větší újma než by mohla vzniknout jiným osobám, aniž by ji však jakkoli
konkretizoval.
[2] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[3] K přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou třeba konkrétní důvody na straně
stěžovatele, nestačí pouze poukázat na možnost vzniku újmy. Konkrétně tvrdit a prokázat,
že výkon správního rozhodnutí by pro něho znamenal nepoměrně velkou újmu,
je povinen stěžovatel (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku konkrétní
důvody netvrdil ani neprokázal.
[4] Podle §32 odst. 5 zákona o azylu podání kasační stížnosti má odkladný účinek,
mělo-li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Podle §11a
odst. 3 zákona o azylu podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek.
O odkladný účinek stěžovatel požádal současně s žalobou, postavil ji fakticky na shodných
důvodech, které uvádí v kasační stížnosti. Usnesením krajského soudu ze dne 12. 4. 2017,
č. j. 4 Az 20/2017 - 18, nebyl žalobě odkladný účinek přiznán.
[5] V projednávané věci je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí o zastavení řízení;
výkon tohoto rozhodnutí nepředstavuje sám o sobě pro stěžovatele újmu, neboť jeho přímým
následkem není vyhoštění stěžovatele; zastavením řízení ve věci žádosti o udělení mezinárodní
ochrany není rozhodováno o nutnosti vycestovat do země původu. Nejvyšší správní soud
neshledal ani v řízení o kasační stížnosti žádné relevantní důvody, které by svědčily přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2019
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu