ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.78.2019:48
sp. zn. 7 As 78/2019 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: a) J. V., b) M. V., c) A. V.,
proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2019,
č. j. 5 A 255/2018 - 9,
takto:
I. Řízení se zast av uj e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce a) [dále též „stěžovatel“] domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), kterým byla odmítnuta
jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.
[2] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47
písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též
„s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[3] Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti, ale požádal
v ní o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 18. 7. 2019,
č. j. 7 As 78/2019 - 32, Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti zamítl a současně
stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek. Zároveň jej
poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle
§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
[4] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2019, č. j. 7 As 78/2019 - 32, bylo
stěžovateli doručeno vhozením do domovní schránky dne 1. 8. 2019. Lhůta 15 dnů určená
Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet v pátek dne
2. 8. 2019 a uplynula v pátek dne 16. 8. 2019. Stěžovatel nicméně na výzvu soudu nikterak
nereagoval a soudní poplatek v dodatečné lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani
později nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[5] Nejvyšší správní soud pro úplnost doplňuje, že neshledal důvod pro přerušení řízení,
respektive prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku či vyslovení neúčinnosti doručení
výše uvedených písemností soudu, čehož se stěžovatel domáhal ve svém podání ze dne
16. 8. 2019, doručeným soudu dne 17. 8. 2019. V tomto podání, jež bylo adresováno do všech
řízení, v nichž je stěžovatel u Nejvyššího správního soudu účastníkem, stěžovatel mimo jiné
uvedl, že „od cca 15. 6. 2019 nebyl schopen řádně přebírat písemnosti a seznamovat se s nimi (že prý jich bylo
několik desítek), a že nenastaly účinky doručení těchto písemností, snad až na několik málo.“ Neschopnost
přebírat písemnosti stěžovatel zdůvodnil především svým psychickým stavem, kdy mu mělo být
psychologem „důrazněji doporučeno dát před ubíjejícím papírováním dočasně přednost některým zásadním
věcem (…).“ K doložení svých tvrzení stěžovatel předložil zprávu psycholožky Mgr. M. Ch. ze dne
6. 8. 2019. Dle této zprávy psycholožka „[p]ro dlouhodobě přetrvávající závažné úzkostné stavy doporučuje
klidový režim v délce min. 6 týdnů. Poté kontrola. V případě potřeby okamžitě.“ Z uvedené zprávy
s ohledem na datum jejího pořízení a především její obsah nevyplývá, že by v rozhodném období
od 15. 6. 2019 [dle tvrzení stěžovatele] byla jeho schopnost přebírat doručované listiny
a seznamovat se s jejich obsahem jakkoliv omezena. Dle zprávy je stěžovateli toliko doporučen
klidový režim, a to v období od 6. 8. na dobu 6 týdnů. Ze stěžovatelem uvedených informací tedy
nevyplývá, že by v rozhodnou dobu nebylo objektivně možné mu doručovat zásilky, respektive
že se stěžovatel skutečně nemohl z omluvitelného důvodu se zaslanými písemnostmi seznámit
(např. hospitalizace, pobyt v zahraničí či jiné objektivní překážky). Sám stěžovatel přitom
připouští, že s některými (blíže nespecifikovanými) písemnostmi, které mu v tuto dobu byly
doručeny, se seznámil. Tvrzení stěžovatele ani přiložená zpráva psycholožky ze dne 6. 8. 2019
proto nebyly s to zpochybnit řádné doručení listin uvedených v tomto usnesení. Nejvyšší správní
soud považuje rovněž za vhodné zdůraznit, že poplatková povinnost vzniká již podáním kasační
stížnosti (v tomto případě dne 8. 3. 2019), což stěžovateli s ohledem na množství řízení vedených
u Nejvyššího správního soudu musí být známo. Žádost o osvobození od soudních poplatků
přitom byla zamítnuta pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti. Vzhledem k výše uvedeným
skutečnostem proto Nejvyšší správní soud k tvrzením obsaženým v přípise stěžovatele ze dne
16. 8. 2019 nepřihlédl.
[6] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona. Jelikož řízení bylo zastaveno, žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. září 2019
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu