ECLI:CZ:NSS:2019:8.ADS.160.2019:49
sp. zn. 8 Ads 160/2019-49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce:
S. M proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2019, čj. X, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 4. 2019, čj. 72 Ad 7/2019-37,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) brojil kasační stížností proti v záhlaví uvedenému usnesení,
kterým krajský soud odmítl žalobu směřující proti shora označenému rozhodnutí žalované.
Krajským soudem ustanovená zástupkyně Mgr. Renáta Kacarová, advokátka, současně s podáním
kasační stížnosti požádala o zrušení ustanovení z důvodu odpírání součinnosti ze strany
stěžovatele a stěžovatel požádal o ustanovení jiného zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 14. 8. 2019, čj. 8 Ads 160/2019-34, zprostil
Mgr. Kacarovou povinnosti stěžovatele zastupovat a zamítl jeho návrh na ustanovení jiného
zástupce. Nejvyšší správní soud současně vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě dvou týdnů
od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání
vyžadované pro výkon advokacie a rovněž ho vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce doplnil
důvody kasační stížnosti. Současně ho poučil, že nevyhoví-li těmto výzvám, kasační stížnost
odmítne. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno 26. 8. 2019.
[3] Nedostatek usnesením vytknutý nebyl do dnešního dne odstraněn.
[4] Podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl
nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento
nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat. Podle §120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí
se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I. Nejvyšší správní soud podle citovaných zákonných
ustanovení kasační stížnost odmítl.
[5] Podáním stěžovatele doručeným 2. 9. 2019 a nadepsaným „žádost na spojení věcí žádost
na vyloučení soudce žádost na ustanovení advokáta doplnění kasační stížnosti předběžné opatření“ se Nejvyšší
správní soud shodně jako v časově souvisejících věcech téhož stěžovatele nemohl zabývat.
Stěžovatel totiž neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti a ani se nevyjádřil k tomu, zda snad pominuly důvody, pro které mu nebyl
ustanoven zástupce usnesením ze dne 14. 8. 2019, čj. 8 Ads 160/2019-34. Pokud jde o část
tohoto podání, jež by dle svého obsahu mohla být námitkou podjatosti, je třeba poznamenat,
že stěžovatel toto podání zaslal jako reakci na kontext dalších věcí, o kterých 8. senát Nejvyššího
správního soudu v poslední době rozhodoval (zejm. sp. zn. 8 Ads 159/2019). Podjatost zřejmě
stěžovatel spatřuje v tom, že mu soudci tohoto senátu opakovaně zamítli návrh na ustanovení
zástupce. K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že stěžovatel se o této rozhodovací praxi
dozvěděl již 21. 8. 2019, kdy mu ve výše odkazované věci bylo doručeno obdobné usnesení jako
v nyní posuzované věci. Od tohoto data je tudíž nutno počítat týdenní lhůtu pro vznesení
námitky podjatosti (srov. §8 odst. 5 s. ř. s.). Jelikož stěžovatel uplatnil námitku až v podání
ze dne 2. 9. 2019, jedná se o námitku uplatněnou po uplynutí zákonné lhůty. Navíc podle
§8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Stěžovatel se v podání rovněž
dovolává spojení více řízení, které u zdejšího soudu vede. Spojení věcí podle §39 odst. 1 s. ř. s.
závisí na úvaze předsedy senátu, který není požadavky účastníků řízení vázán a nemá ani
povinnost rozhodnout samostatným usnesením o tom, že neshledal důvod pro spojení věcí
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2010, čj. 1 Afs 113/2009-69,
č. 2065/2010 Sb. NSS). Doplněním kasační stížnosti a návrhem na vydání předběžného opatření,
které formuloval nikoliv řádně zastoupený stěžovatel, se Nejvyšší správní soud z důvodu
nesplnění podmínky řízení zabývat nemohl.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu
s §60 odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. září 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu