ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.357.2018:19
sp. zn. 8 As 357/2018-19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců:
a) P. M., b) E. M., c) E. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2018, čj. OAM-748/ZA-ZA13-ZA05-2017, o
kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2018, čj. 61 Az
28/2018-16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností z 30. 10. 2018 brojili žalobci (dále „stěžovatelé“) proti v záhlaví
označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále „krajský soud“), kterým krajský soud
zamítl návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti shora uvedenému rozhodnutí
žalovaného.
[2] Jelikož kasační stížnost neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, vyzval Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 10. 12. 2018, čj. 8 As 357/2018-8, stěžovatele, aby vady kasační
stížnosti odstranili ve lhůtě 1 měsíce, konkrétně aby doplnili důvody, pro které usnesení krajského
soudu napadají, a uvedli, co navrhují (petit). Nejvyšší správní soud rovněž stěžovatele poučil,
že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, v řízení nebude možno pro tento
nedostatek pokračovat a kasační stížnost bude odmítnuta.
[3] Usnesení zdejšího soudu se nepodařilo doručit na adresu pro doručování uvedenou
stěžovateli v kasační stížnosti. Protože zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“),
podrobně neupravuje způsob doručování, užijí se podle §42 odst. 5 s. ř. s. pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení, tedy zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“). Ustanovení §46b písm. a) o. s. ř. stanoví,
že neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa
v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro
doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo
jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel,
na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa
trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince
na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Toto ustanovení je pak třeba aplikovat
i v situaci, kdy se na adresu pro doručování doručit nedaří.
[4] Ačkoliv o. s. ř. užívá pojmu „místo trvalého pobytu“ i ve vztahu k osobám žádajícím
o udělení mezinárodní ochrany, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu (dále „zákon o azylu“) používá
pojmu „místo hlášeného pobytu“ (blíže viz SVOBODA, K., SMOLÍK., P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ,
R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, 1422 s.). Podle §77 odst. 1
zákona o azylu je místem pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany azylové zařízení,
do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko,
ve kterém je zajištěn. Žadatel si nicméně může ubytování zajistit i sám, přičemž o změnu místa
hlášeného pobytu požádá písemně ministerstvo (§77 odst. 2 zákona o azylu).
[5] Protože stěžovatelé v kasační stížnosti uvedli adresu pro doručování, na kterou se jim
shora označenou výzvu nepodařilo doručit, postupoval Nejvyšší správní soud podle výše
nastíněného postupu. Z evidenční karty stěžovatelky a) jakožto žadatelky o mezinárodní ochranu,
jež je součástí spisu krajského soudu, zjistil adresu místa jejího hlášeného pobytu v České
republice, na které má podle zjištěných údajů stěžovatelka a) [a současně zákonná zástupkyně
stěžovatelů b) a c)] pobývat od 13. 9. 2018 do 31. 8. 2019. Usnesení zdejšího soudu s výzvou
k odstranění vad kasační stížnosti bylo na adresu zjištěnou z evidenční karty stěžovatelky a)
doručeno stěžovatelům 27. 12. 2018; k uplynutí lhůty tedy došlo v pondělí 28. 1. 2019.
Stěžovatelé na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagovali a vady kasační stížnosti
neodstranili.
[6] Podle §37 odst. 3 věty první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká,
kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[7] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. vyzve předseda senátu usnesením podatele k opravě nebo
odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo
opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
[8] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
[9] Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti
doplněny podle §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[10] Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, což brání jejímu
věcnému projednání, a tato vada nebyla přes výzvu zdejšího soudu předepsaným způsobem
odstraněna, a současně stěžovatelé ani zdejší soud včas nepožádali o prodloužení lhůty
k doplnění podání, Nejvyšší správní soud ve smyslu §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. kasační
stížnost odmítl.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. února 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu