ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.44.2019:66
sp. zn. 9 As 44/2019 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o žalobách proti usnesením
Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2018, č. j. 70 Co 122/2018 - 79, ze dne 28. 8. 2018, č. j. 62
A 199/2017 - 22, ze dne 29. 8. 2018, č. j. 30 A 66/2018 - 28, ze dne 17. 9. 2018, č. j. 29 A
41/2018 - 27, ze dne 24. 9. 2018, č. j. 12 Co 496/2017 - 127, ze dne 13. 9. 2018, č. j. 15 Co
195/2018 - 85, ze dne 24. 9. 2018, č. j. 62 A 180/2017 - 25, ze dne 31. 8. 2018, č. j. 49 Co
100/2018 - 114, ze dne 27. 9. 2018, č. j. 30 A 98/2018 - 28, ze dne 25. 9. 2018, č. j. 16 Co
307/2018 - 108, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze
dne 29. 1. 2019, č. j. 29 A 193/2018 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž krajský soud spojil
žaloby proti svým usnesením vedené pod sp. zn. 29 A 193/2018, 29 A 215/2018,
29 A 217/2018, 29 A 220/2018, 29 A 226/2018, 29 A 235/2018, 29 A 237/2018,
29 A 244/2018, 29 A 246/2018 a 29 A 3/2019 ke společnému projednání a dalším výrokem je
odmítl. Žalobce podal obsahově totožné kasační stížnosti směřující proti v záhlaví uvedenému
usnesení a proti usnesením v každé další věci vedené pod výše vyjmenovanými
sp. zn. Vyjmenované věci však krajský soud spojil ke společnému projednání a rozhodl o nich
jedním, v záhlaví uvedeným usnesením, všechna žalobcova podání tedy směřují proti tomuto
jednomu usnesení a jedná se o jednu kasační stížnost.
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak u něj obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel, ačkoli musí být
v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační stížnost podává sám, aniž by byl
takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh na ustanovení zástupce z řad
advokátů.
[4] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[5] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[6] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 800 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti
a již mnohokrát byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce
z řad advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§35 odst. 9, věta první, s. ř. s.).
[7] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně zasílat výzvu k doložení splnění požadavků
dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[8] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch
řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku
stěžovatel zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů,
a to současně s podáním kasační stížnosti.
[9] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel svou kasační stížnost podal sám, aniž by byl
zastoupen advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení zástupce z řad
advokátů. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl
dle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající
v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné
moci pro advokáta.
[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu