ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.219.2019:41
sp. zn. 9 Azs 219/2019 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J. S., zast.
opatrovníkem Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 24. 8. 2018, č. j. OAM-966/ZA-ZA10-ZA17-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2019, č. j. 61 Az 35/2018 - 60,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému opatrovníkovi Mgr. Marku Sedlákovi, advokátu se sídlem Příkop 834/8,
Brno, se n ep ři zn áv á odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný jím rozhodl, že se stěžovateli neuděluje
mezinárodní ochrana podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů.
[2] Nejvyšší správní soud v rámci standardních procesních úkonů prověřoval aktuální pobyt
stěžovatele a zjistil, že ze systému AZYL II MVČR, ve kterém jsou evidovány údaje o žadatelích
o mezinárodní ochranu, jsou dostupné informace pouze do dne 6. 8. 2019. Obrátil se proto
na žalovaného a na Správu uprchlických zařízení s dotazem, zda se stěžovatel nadále zdržuje
v Pobytovém středisku Havířov, případně kdy je opustil a jaké je aktuální místo jeho pobytu
(přípis ze dne 7. 8. 2019, č. j. 9 Azs 219/2019 - 26). Ze strany obou jmenovaných mu bylo
sděleno, že stěžovatel dne 6. 8. 2019 pobytové středisko opustil a jeho další pobyt není znám
(přípisy na č. l. 27 a 29 spisu). Nejvyšší správní soud následně ještě prověřil, zda nelze místo
pobytu stěžovatele zjistit z evidence cizinců (AISC), s negativním výsledkem.
[3] Vzhledem k tomu, že místo pobytu stěžovatele nebylo možné zjistit, soud postupoval
podle §33 písm. b) zákona o azylu a řízení o kasační stížnosti zastavil.
[4] O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
o kasační stížnosti zastaveno.
[5] Ustanovenému opatrovníkovi soud nepřiznal odměnu za zastupování stěžovatele, neboť
v řízení neučinil žádný úkon právní služby ve smyslu §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. září 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu