ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.34.2019:20
sp. zn. 9 Azs 34/2019 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. S., zast. Mgr. Oksanou
Rizak, advokátkou se sídlem 28. pluku 128/12, Praha 10, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, proti
rozhodnutí žalované ze dne 31. 10. 2018, č. j. CPR-9440-13/ČJ-2018-930310-V230, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2019,
č. j. 2 A 106/2018 - 23, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému
rozhodnutí žalované. Rozhodnutím žalované bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno
rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, ze dne 16. 2. 2018,
č. j. KRPA-63789-22/ČJ-2018-000022, kterým bylo stěžovateli uloženo správní vyhoštění
a stanovena doba 15 měsíců, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států
Evropské unie.
[2] Společně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku.
K návrhu uvádí, že z povahy věci je zřejmá újma, která mu hrozí, a že setrvání na území je
nezbytné za účelem zajištění jeho práva na spravedlivý proces.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Namítá, že odůvodnění zásahem
do práva cizince na spravedlivý proces nemůže být obecným nástrojem pro další legalizaci pobytu
cizince na území. Přiznání odkladného účinku by také bylo v rozporu s důležitým veřejným
zájmem, kterým je, aby na území pobývali pouze cizinci, kteří dodržují právní předpisy
a respektují právní řád České republiky.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro
přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační stížnosti)
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle §107 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s., jsou splněny.
[6] Soud vycházel především ze skutečnosti, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek a nastanou tak právní účinky napadeného rozsudku městského soudu, mohlo by
dojít k tomu, že stěžovatel bude muset vycestovat z území České republiky na základě
pravomocného a vykonatelného správního rozhodnutí, a to ještě před rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti.
[7] Klíčové v této souvislosti je, že pro výkon stěžovatelova ústavního práva na spravedlivý
proces může být nezbytné, aby mohl zůstat na území České republiky do skončení řízení
o kasační stížnosti. Byť je v tomto řízení zastoupen advokátkou, nelze přehlédnout, že k právu
na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Újma ve smyslu
§73 odst. 2 s. ř. s. spojená s nuceným opuštěním území České republiky tak spočívá v možném
dotčení ve výkonu jeho práva na spravedlivý proces (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 15. 3. 2004, č. j. 1 Azs 19/2004 - 29, ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100,
ze dne 30. 1. 2014, č. j. 9 Azs 59/2014 - 32, a ze dne 3. 12. 2014, č. j. 9 Azs 283/2014 - 27).
[8] Vedle jiného i z tohoto důvodu přiznává §172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, žalobě proti
rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek ze zákona (s výjimkou případů vyhoštění
cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu) a není důvod, proč by obdobnou možnost zůstat
na území České republiky neměl mít vyhošťovaný cizinec i po dobu následného řízení o kasační
stížnosti.
[9] Nejvyšší správní soud dále posoudil návrh i z hlediska zbývající podmínky stanovené
v §73 odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou je, že přiznání
odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Stěžovateli bylo uloženo správní vyhoštění dle §119 odst. 1 písm. b) bodu 2. zákona
o pobytu cizinců, neboť na území České republiky pobýval bez platného oprávnění k pobytu
v období od 12. 12. 2017 do 15. 2. 2018. Jeho jednání tedy nelze považovat za natolik závažné
narušení veřejného pořádku, aby přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým
veřejným zájmem a odůvodnilo odklon od setrvalé judikatury tohoto soudu.
[11] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného skončení řízení
o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu. Tímto usnesením
soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu