ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.401.2019:23
sp. zn. 1 As 401/2019 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. S., zastoupen
JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem Hemy 855, Valašské Meziříčí, proti žalovanému:
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1, Brno, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2017, č. j. ZKI BR-O-18/169/2017-29, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2019, č. j. 31 A
173/2017 – 55,
takto:
I. Kasační stížnost se za m ít á .
II. Žalobce ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí (dále
jen „katastrální úřad“), provedl obnovu katastrálního operátu přepracováním na digitální mapu
ve smyslu §40 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální
zákon), pro katastrální území Dolní Bečva. Proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podal
žalobce dle §45 katastrálního zákona námitky, které odůvodnil zejména tím, že obnovou
katastrálního operátu dojde ke zmenšení jeho pozemku p. č. X (při levé straně jižní hranice o 3,08
m, při pravé straně jižní hranice o 2,41 m) a snížení výměry pozemku o 211 m
2
. Katastrální úřad
rozhodnutím ze dne 11. 1. 2017, č. j. OR-386/2016-836-13, námitky zamítl a rozhodl, že uvedený
pozemek bude v katastru nemovitostí evidován v hranici a výměře dle výsledků obnovy
katastrálního operátu. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný napadeným
rozhodnutím zamítl. Správní orgány uvedly, že při obnově katastrálního operátu přepracováním
se nezjišťovaly a nebyly dotčeny hranice pozemků v terénu. Došlo toliko k transformaci
souřadnic v jednotném souřadnicovém systému pomocí identických bodů do systému jednotné
trigonometrické sítě katastrální dle technických předpisů pro obnovu katastrálního operátu.
V případě pozemku žalobce byla pouze odstraněna nepřesnost zákresu hranice v analogové mapě
dle výsledků původní zeměměřické činnosti.
[2] Proti napadenému rozhodnutí se žalobce bránil žalobou, kterou Krajský soud v Brně
(dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zamítl. Dospěl k závěru, že žalovaný vypořádal
všechny odvolací námitky, přičemž žalobci též srozumitelně a na několika místech vysvětlil,
že se správní orgány nemohou v řízení o námitkách zabývat otázkou vlastnických vztahů
a rozhodovat o tom, kdo je vlastníkem určité části pozemku. Krajský soud dále zdůraznil,
že v daném případě došlo k obnově katastrálního operátu dle §40 odst. 1 písm. b) katastrálního
zákona, tj. přepracováním souboru geodetických informací. To znamená, že dle §43
katastrálního zákona byla dosavadní katastrální mapa převedena do elektronické podoby.
Vlastnické právo žalobce nemohlo být tímto postupem jakkoliv dotčeno. Krajský soud
nepřisvědčil námitce, že správní orgány měly uskutečnit místní šetření a zjistit a zaměřit hranice
pozemků v terénu. Smyslem použité metody obnovy katastrálního operátu je totiž využití
předchozích výsledků zeměměřické činnosti a nové měření v terénu se neprovádí. Pokud žalobce
tvrdí, že správní orgány měly jednat jako s účastníkem řízení i s vlastníkem sousedního pozemku
p. č. X, nedomáhá se ochrany svých práv, ale práv třetí osoby, což mu nepřísluší.
[3] Způsob, jakým byla obnova katastrálního operátu realizována, včetně stanovení
jednotlivých lomových bodů, rozporoval žalobce až při ústním jednání, tudíž po lhůtě pro podání
žaloby. Jako opožděnou vyhodnotil krajský soud též námitku, že žalovaný měl v případě rozdílu
oproti původní evidenci vyznačit v dotčené části pozemku duplicitu vlastnického práva.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Namítá, že krajský soud nesprávně posoudil, zda došlo obnovou katastrálního operátu
k chybnému geometrickému a polohovému určení stěžovatelova pozemku. Dle stěžovatele byly
ohledně tohoto pozemku v katastru přítomny skrytě duplicitní údaje. Katastrální úřad měl tudíž
v obnoveném operátu zobrazit hranice pozemku oběma způsoby, tedy evidovat jej také v hranici
před obnovou katastrálního operátu. Pakliže takto nepostupoval, znemožnil stěžovateli soudní
ochranu při řešení skryté duplicity vlastnického práva a nepřípustně upřednostnil jiného vlastníka
před stěžovatelem.
[5] V žalobě stěžovatel namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť
žalovaný se nevypořádal s námitkami, že v důsledku obnovy katastrálního operátu vzniknou
soukromoprávní spory, neboť nový majitel zídky při hranici pozemku nebude mít motivaci
ji udržovat, nejsou dodrženy reálné hranice pozemků a zaměřením dle skutečného stavu v terénu
by nikdo nebyl poškozen na úkor jiného vlastníka. Krajský soud pochybil, pokud se tyto výtky
snažil svým výkladem zhojit a jejich význam bagatelizoval.
[6] Mezi účastníky řízení před správními orgány měl patřit i vlastník sousedního pozemku
p. č. X. Krajský soud nesprávně neuznal důvodnost námitky vytýkající toto pochybení.
[7] V řízení před krajským soudem stěžovatel navrhoval provést místní šetření, zaměřit
hranice pozemků přímo v terénu a provést znalecký posudek z oboru geodézie. Obnovený
katastrální operát je totiž ve flagrantním nesouladu se skutečností a dosavadní analogovou
katastrální mapou. Krajský soud postupoval nezákonně a zkrátil procesní práva stěžovatele.
[8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že duplicitní zápis vlastnictví
dle stěžovatelem citované judikatury vzniká v důsledku doplňování pozemků zjednodušené
evidence do katastru nemovitostí. Pozemek stěžovatele ve zjednodušené evidenci veden nebyl
a nemohlo tudíž dojít k duplicitnímu zápisu vlastnictví. Se všemi odvolacími námitkami
se žalovaný řádně vypořádal. Tyto námitky jsou navíc výsledkem nepochopení procesu obnovy
katastrálního operátu přepracováním do digitální podoby, která probíhá bez vytyčování
a zaměřování průběhu hranic pozemků v terénu. Opakované požadavky stěžovatele na provedení
šetření hranic v terénu, spekulace ohledně polohy zídky či výtky ohledně chybějícího účastníka
řízení, se tudíž míjejí s předmětem řízení. Znalecký posudek navrhoval stěžovatel před krajským
soudem opožděně a žalovaný nadto dodává, že katastrální úřad je odborným orgánem státní
správy nadaným odbornými znalostmi potřebnými pro úkony při vedení katastru.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí,
proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), přípustná. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti
v souladu s ustanovením §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.
[10] Po posouzení obsahu kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost není důvodná.
[11] Podle §40 odst. 1 katastrálního zákona obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru
geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede
a) novým mapováním,
b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo
c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.
[12] Podle §43 katastrálního zákona při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí
dosavadní katastrální mapa do elektronické podoby.
[13] Povahou obnovy katastrálního operátu přepracováním se zabýval zvláštní senát zřízený
podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, v usnesení ze dne
15. 6. 2005, č. j. Konf 90/2004 – 12. V něm uvedl, že cílem tohoto druhu obnovy je aktualizace
operátu po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického
počítačového souboru). Obnova katastrálního operátu je dle zvláštního senátu souborem úkonů
evidenčního a technického rázu a nesměřuje ke změně právních vztahů. Právní vztahy k pozemku
by mohly být dotčeny jen tehdy, byla-li by jejich případná změna doložena listinou. Žalobce
se může domáhat určení průběhu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí občanského
soudního řádu; v řízení o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu však takové nároky
s úspěchem vznášet nelze. Ačkoliv se jedná o judikaturu vztahující se ke katastrálnímu zákonu
z roku 1991, lze z ní vycházet i v nyní projednávané věci, jelikož způsob obnovy katastrálního
operátu byl bez zásadních odlišností přejat do katastrálního zákona z roku 2013.
[14] Odborná literatura k věci dále uvádí, že při obnově katastrálního operátu přepracováním
jsou hranice pozemků v terénu zaměřovány pouze výjimečně a veškeré ostatní hranice jsou
do mapy v digitální podobě přebírány buď přímo z platné katastrální mapy vektorizací rastrového
podkladu, nebo z již existující měřické dokumentace (srov. Barešová, Eva; et al. Katastrální
zákon: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015). „Na rozdíl od obnovy katastrálního operátu novým
mapováním se při obnově přepracováním nevychází z nového vyšetření hranic jednotlivých parcel v terénu.
Základním podkladem pro tento typ obnovy je dosavadní katastrální mapa. Při přepracování jsou z dosavadní
mapy zjištěny a do počítačově vedeného souboru zavedeny souřadnice všech lomových bodů hranic. Při přepracování
tedy nevzniká fakticky nové mapové dílo, ale dosavadní mapové dílo je převedeno z pevné podložky do počítačového
souboru, což umožňuje další vedení katastrální mapy pomocí výpočetní techniky“ (Baudyš, Petr. Katastrální
zákon. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014).
[15] Z povahy tohoto způsobu obnovy katastrálního operátu tedy vyplývá, že dotčené osoby
mohou namítat ve vztahu k vymezení hranic pozemků zejména pochybení katastrálního úřadu
při použití výstupů dosavadní měřické činnosti, případně skutečnost, že katastrální úřad
nezohlednil podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici (např. doložený
geometrický plán ve spojení s dohodou dotčených vlastníků o průběhu vlastnické hranice
či příslušným rozhodnutím civilního soudu o průběhu této hranice).
[16] Nic takového ovšem stěžovatel v průběhu správního řízení netvrdil, ani nedoložil
(například shora uváděným geometrickým plánem, který by zpochybnil správnost převodu
zakreslení hranice pozemku z analogové do digitální mapy). Jádrem jeho námitek byla výtka,
že obnovou katastrálního operátu pozbude vlastnictví souvislého pruhu pozemku včetně
betonové zídky při hranici se sousedním pozemkem. Zde je třeba opětovně zdůraznit,
že obnovou katastrálního operátu nemohou být dotčeny vlastnické vztahy. Stěžovatel tedy
o žádnou část pozemku pouze v důsledku obnovy katastrálního operátu nepřichází. Katastrální
úřad použil při obnově katastrálního operátu vybrané body, které byly použity při měřické
činnosti již v minulosti, kdy byly hranice zakresleny do analogové mapy, a přizpůsobil
je dle příslušných prováděcích technických právních předpisů a návodu pro obnovu katastrálního
operátu vydaného Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (čísla bodů včetně grafického
zobrazení jsou krom správního spisu specifikována i v napadeném rozhodnutí). Pouze
v důsledku tohoto postupu se nyní hranice dotčených pozemků zobrazují v operátu odlišně
než před jeho obnovou.
[17] Svým požadavkem na provedení místního šetření a zaměření v terénu se stěžovatel
fakticky domáhá toho, aby katastrální úřad zjišťoval skutečný průběh vlastnické hranice.
Jak je ovšem shora uvedeno, zjišťovat průběh vlastnické hranice katastrálnímu úřadu nepřísluší
(srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. 7 As 131/2012 - 32,
nebo ze dne 8. 2. 2018, č. j. 10 As 226/2017 – 60). Tuto skutečnost již stěžovateli sdělily
oba správní orgány ve svých rozhodnutích, čímž zároveň zcela dostatečně reagovaly na námitky
ohledně možného vzniku sousedských sporů a úvahy k údržbě zídky při hranici pozemků.
[18] Krajský soud též srozumitelně vysvětlil, že požadavkem, aby správní orgány jednaly jako
s účastníkem řízení i s vlastníkem sousedního pozemku p. č. X, se stěžovatel nepřípustně domáhá
ochrany práv třetí osoby. Přes obecný nesouhlas stěžovatele je úvaha krajského soudu správná.
[19] Stěžovatel ve lhůtě pro podání žaloby konkrétní technický postup při obnově
katastrálního operátu, včetně stanovení jednotlivých lomových bodů, nenapadal. Nečinil
tak ani v průběhu správního řízení, a ostatně ani v kasační stížnosti tímto směrem žádné
konkrétní námitky nevznáší. Krajský soud proto nepochybil, když se těmito otázkami v souladu
s §71 odst. 2 s. ř. s. nezabýval. I v průběhu jednání však stěžovatel toliko obecně vytýkal
správním orgánům, že lomové body byly pravděpodobně zvoleny chybně a na základě libovůle
katastrálního úřadu. Obdobně požadavek na vyznačení duplicity vlastnického práva vznesl
stěžovatel až v průběhu jednání před krajským soudem, a tedy po lhůtě k podání žaloby.
Ani touto otázkou se proto krajský soud a ani nyní Nejvyšší správní soud nemůže věcně zabývat
(srov. §104 odst. 4 s. ř. s.).
[20] Ze stejného důvodu krajský soud neprovedl požadovaný znalecký posudek z oboru
geodézie, který měl dle stěžovatele prokázat přesnost postupu katastrálního úřadu a srovnat
zobrazení stěžovatelova pozemku v katastru nemovitostí, ve zjednodušené evidenci
a dle skutečného stavu. Nehledě na to, že zobrazení pozemku před obnovou katastrálního
operátu a po jeho obnově není v zásadě sporné a skutečný průběh vlastnické hranice pozemků
katastrální úřad nezkoumal a nebyl oprávněn sám zkoumat.
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Z výše uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek není nezákonný z důvodů namítaných
v kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle
§110 odst. 1 s. ř. s.
[22] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 větu první ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch,
právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který
ve věci úspěch neměl. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti v souvislosti s tímto řízením
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. února 2019
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu