ECLI:CZ:NSS:2020:10.AS.125.2020:41
sp. zn. 10 As 125/2020 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobců: a) T. D., b) M. D.,
oba zast. JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem Horní 6, Havlíčkův Brod, proti
žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I) E.ON Distribuce, a. s., se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České
Budějovice, II) CETIN, a. s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, III) Rezidence
Na Skalce, s r. o., se sídlem Kletečná 70, Humpolec, zast. JUDr. Lubomírem Poláchem,
advokátem se sídlem Zámecké nám. 42, Frýdek-Místek, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
1. 8. 2019, čj. KUJI 61208/2019, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 3. 2020, čj. 51 A 35/2019-87, o návrhu žalobců
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky
rozhodnutí Městského úřadu Humpolec ze dne 9. 5. 2019, čj. MUHU/9364/2019/Jn,
sp. zn. STSAV/1233/2019/Ur, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Kraje
Vysočina ze dne 1. 8. 2019, čj. KUJI 61208/2019.
II. Žalobci a) se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
III. Žalobkyni b) se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení
České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad v Humpolci (stavební úřad) rozhodl dne 9. 5. 2019 o umístění stavby
(bytového domu Na Skalce) ve vzdálenosti asi 6 m od rodinného domu žalobců a 3 m od hranice
jejich pozemku. Žalobci podali proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný zamítl
dne 1. 8. 2019. Žalobci se proti rozhodnutí žalovaného bránili žalobou. Krajský soud v Českých
Budějovicích nejdříve přiznal žalobě odkladný účinek a následně ji zamítl rozsudkem
ze dne 26. 3. 2020. Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali proti rozsudku krajského soudu
kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti požádali o přiznání odkladného účinku.
[2] Stěžovatelé odůvodnili návrh na přiznání odkladného účinku tím, že na základě územního
rozhodnutí již bylo zahájeno řízení ve věci žádosti o stavební povolení. Vydáním stavebního
povolení a zahájením stavby by vznikl nevratný stav, který by podstatně zhoršil kvalitu života
stěžovatelů. Tím by jim vznikla nepoměrně větší újma než jiným osobám. Podle §114 odst. 2
zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, nemůžou navíc stěžovatelé uplatňovat v řízení
o vydání stavebního povolení námitky, které mohli uplatnit v řízení o umístění stavby. Námitky,
které stěžovatelé vznášejí i v kasačním řízení, se týkají zejména umístění stavby v těsné blízkosti
jejich pozemku. Stěžovatelé poukázali na to, že krajský soud jejich návrhu na přiznání
odkladného účinku vyhověl, a důvody pro přiznání odkladného účinku nadále trvají.
[3] Osoba zúčastněná na řízení III), společnost Rezidence na Skalce (dále jen „investor“),
s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatelům totiž nehrozí újma v důsledku
územního rozhodnutí, které bylo v tomto řízení napadeno, ale až v důsledku stavebního
povolení. Kdyby bylo územní rozhodnutí zrušeno po vydání stavebního povolení, mohli by
stěžovatelé požádat o obnovu stavebního řízení. Nehrozí tak, že nastane nevratný stav, jak tvrdí
stěžovatelé. Své názory investor opírá o rozhodnutí NSS ze dne 23. 2. 2018, čj. 1 As 296/2017-56,
a ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 As 175/2019-29. Tato rozhodnutí podle investora překonala názor
vyjádřený v usnesení NSS ze dne 17. 2. 2016, čj. 2 As 21/2016-68, kterým argumentují
stěžovatelé. Investor navíc poukazuje na to, že přiznáním odkladného účinku by jemu vznikla
nepoměrně větší újma než stěžovatelům. Kvůli prodlení s investiční přípravou by se mu značně
zvýšily výdaje oproti původnímu plánu (mj. kvůli tomu, že některé stavební práce lze vykonávat
jen sezónně). Investor odkázal na svůj návrh na zrušení odkladného účinku v řízení o žalobě,
k němuž přiložil vyčíslení nákladů pro případ, že zahájení stavby bude v prodlení.
Z něj vyplynulo, že kdyby se stavba přesunula na rok 2021, činily by investorovy náklady
4 993 392 Kč. Více však investor nárůst svých nákladů nekomentoval.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje
splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy
způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu
k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího
rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky
napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[5] Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je
na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim
být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.
[6] NSS dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. jsou naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku
nepřiznání odkladného účinku by stěžovatelům hrozila bezprostřední újma spočívající v tom,
že by bylo stavební povolení vydáno dříve, než by NSS rozhodl o kasační stížnosti, v níž jde
o posouzení zákonnosti územního rozhodnutí. Stavba bytového domu v bezprostřední blízkosti
domu stěžovatelů by tak mohla započít nehledě na výsledek kasačního řízení týkajícího se
územního rozhodnutí. Bez ohledu na úspěch či neúspěch stěžovatelů v tomto řízení by v jejich
těsném sousedství postupně rostla stavba bytového domu, která by bezesporu mohla ovlivnit
kvalitu jejich bydlení. Námitky týkající se zákonnosti územního rozhodnutí je třeba posoudit
před vydáním stavebního povolení i proto, že ve stavebním řízení by k jejich posouzení již nebyl
prostor.
[7] Je pravda, že ne každé žádosti o odkladný účinek týkající se stavební věci může být
vyhověno jen proto, že stavební povolení může být vydáno dříve, než skončí soudní přezkum
územního rozhodnutí. Zároveň ale platí, že nelze bagatelizovat újmu hrozící stěžovatelům
v podobě zhoršení kvality bydlení jen z toho důvodu, že i v žalobě proti stavebnímu povolení lze
namítat zrušení podmiňujícího aktu, tj. územního rozhodnutí. Způsob ochrany práv stěžovatelů
je třeba volit vhodně ve vztahu ke skutkovým okolnostem případu. V některých případech
(zejména tam, kde nebude hrozící újma příliš znatelná), se může způsob ochrany, který navrhuje
investor (možnost dodatečné obnovy stavebního řízení), jevit jako dostatečný. V tomto případě je
však zjevné, že stavba bytového domu stojícího jen pár metrů od rodinného domu stěžovatelů by
do pokojného bydlení stěžovatelů mohla citelně zasáhnout. Zvrátit stav, který by nastal
po zahájení stavebních prací, by bylo přinejmenším velmi komplikované. Judikatura, kterou
argumentovali stěžovatelé, a ta, jíž argumentoval investor, se tedy vzájemně nevylučuje. Jen každá
z nich dopadá na jiné skutkové okolnosti.
[8] Proti újmě hrozící stěžovatelům stojí legitimní zájem investora na tom, aby mohl stavbu
dokončit včas a bez zbytečných nákladů vzniklých v důsledku prodlení. NSS ani tuto případnou
újmu nezpochybňuje a její význam nesnižuje. Investor však k této své peněžité újmě sdělil pouze
její výši. Učinil tak navíc odkazem na podání učiněné v řízení před krajským soudem, bez dalšího
vysvětlení, jak tyto náklady spočítal (z čeho všeho se skládají), jaký by byl rozdíl mezi náklady
původně plánovanými a těmito nově vzniklými apod. Není úkolem soudu, aby se na tyto
skutečnosti dále doptával a vyzýval investora k jejich doplnění. Soud proto vycházel z těch
informací, které mu investor sám sdělil. Vyvodil z nich, že investorovi nehrozí přiznáním
odkladného účinku nepoměrně větší újma, než která hrozí stěžovatelům narušením jejich bydlení.
Výše nákladů, na kterou investor odkázal, sice není zanedbatelná, nelze však přiznat ochranu
zájmu investora pouze proto, že je na rozdíl od zájmu stěžovatelů vyjádřen (navíc poněkud
neurčitě) v penězích.
[9] V této konkrétní situaci proto soud dospěl k závěru, že stěžovatelům hrozí nepoměrně
větší újma než jiným osobám. Rozpor s veřejným zájmem žalovaný ani osoby zúčastněné
na řízení netvrdily a NSS jej po posouzení skutkových okolností neshledal.
[10] NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím však nijak nepředjímá
hodnocení kasačních námitek. O věci samé soud rozhodne přednostně.
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní
moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam;
srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Stěžovatelé v řízení vystupují
samostatně (srov. rozsudek ze dne 10. 8. 2011, čj. 1 As 74/2011-251, č. 2410/2011 Sb. NSS),
NSS je proto výroky II a III vyzval ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b)
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových
stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
Ve věci je stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek více účastníkům řízení;
závazný specifický symbol pro žalobce a) je: 1, závazný specifický symbol
pro žalobkyni b) je: 2.
V Brně dne 20. května 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 As 125/2020
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: