ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.160.2020:34
sp. zn. 10 Azs 160/2020 - 34
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna,
soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: N. K. T., zast.
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 1. 2020, čj. MV-164359-4/SO-2019, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 4. 2020, čj. 77 A 23/2020-36,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 4. 2020, čj. 77 A 23/2020-36, se r uší
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce vede spor s žalovaným ohledně rozhodnutí ve věci jeho žádosti o vydání
povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU na území ČR. Krajský soud
žalobu usnesením odmítl, jelikož měl za to, že ji jménem žalobce podal advokát
Mgr. Petr Václavek, který k tomu nebyl zmocněn.
[2] Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, a to z důvodů
dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Namítá, že Mgr. Václavek mohl žalobu podat na základě
plné moci, kterou krajskému soudu předložil. Stěžovatel sice zmocnil advokáta
Mgr. Marka Čechovského, součástí plné moci je ale také substituční zmocnění,
kterým Mgr. Čechovský dále v této věci zmocnil Mgr. Václavka.
[3] Stěžovatel kasační stížností napadl usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby.
Takovou kasační stížnost lze opřít pouze o §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., předmětem posouzení je
jen otázka, zda krajský soud postupoval správně, když žalobu podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
odmítl.
[4] Kasační stížnost je důvodná.
[5] Ze soudního spisu NSS zjistil, že stěžovatel podal žalobu ke krajskému soudu
dne 21. 2. 2020; zaslal ji prostřednictvím datové schránky advokáta Václavka. V textu žaloby
specifikoval, že jej zastupuje Mgr. Václavek. Dále avizoval, že jako přílohu žaloby zaslal i plnou
moc, ta však přiložena nebyla. Přípisem ze dne 25. 2. 2020 krajský soud vyzval k předložení plné
moci, která by prokazovala oprávnění Mgr. Václavka zastupovat stěžovatele v řízení o žalobě.
Tuto výzvu doručil do datové schránky Mgr. Václavkovi. Dne 28. 2. 2020 Mgr. Václavek zaslal
krajskému soudu plnou moc ze dne 5. 2. 2018, kterou stěžovatel zmocnil Mgr. Čechovského
k zastupování ve všech jeho právních věcech. Dle plné moci stěžovatel souhlasil s tím,
že zmocněný advokát je oprávněn si za sebe ustanovit zástupce. Toto zmocnění na stejném listu
plné moci přijal Mgr. Václavek.
[6] Krajský soud tuto plnou moc neakceptoval. Měl za to, že Mgr. Václavek nemohl podat
žalobu jménem stěžovatele. Stěžovatel zmocnil k zastupování Mgr. Čechovského,
nikoliv Mgr. Václavka, který žalobu podal. Dle krajského soudu tedy ani k výzvě nebyl odstraněn
nedostatek jedné z podmínek řízení.
[7] NSS s tím nesouhlasí. Je sice pravda, že dle §35 odst. 9 s. ř. s. může mít účastník
v téže věci jen jednoho zástupce. Za takového zástupce je třeba považovat advokáta,
kterého si stěžovatel zvolil a kterému udělil plnou moc. V daném případě byl takovým zástupcem
Mgr. Čechovský. Ten při vystavování plné moci ze dne 5. 2. 2018 využil oprávnění
dát se zastoupit jiným advokátem (§26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).
Tím se Mgr. Václavek stal zástupcem (substitutem) Mgr. Čechovského. Ovšem Mgr. Václavek
se nestal přímo zástupcem stěžovatele. Tím byl i nadále pouze Mgr. Čechovský jako stěžovatelem
zvolený advokát (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 11. 2003, čj. 1 As 4/2003-48,
č. 281/2004 Sb. NSS, v němž se řešil dopad tohoto pravidla na doručování písemností).
[8] Substitut odvozuje oprávnění k zastoupení advokáta od něho samého. Nemá-li konkrétní
advokát žádný titul k tomu, aby mohl klienta zastupovat, nemůže ho mít ani jeho zástupce
(substitut). Měl-li Mgr. Čechovský oprávnění zastupovat stěžovatele, pak takové oprávnění
měl k datu podání žaloby i jeho substitut Mgr. Václavek. Vždy je na substitutovi,
který činí konkrétní úkon, aby doložil, že je oprávněn zastoupit advokáta, kterého zmocnil
účastník řízení. Jako takové oprávnění zpravidla slouží substituční plná moc. A takovou plnou
moc advokát Václavek krajskému soudu předložil. Jakkoli to nelze považovat za vadu podání,
Mgr. Václavek by jistě učinil lépe, pokud by již v žalobě uvedl, že ji podává jako zástupce
Mgr. Čechovského. Jelikož záhlaví žaloby ani podpis pod ní takto neformuloval, sám zbytečně
zmátl krajský soud. Tím pak nemalou mírou přispěl k nesmyslnému prodloužení řízení o žalobě
v této věci.
[9] NSS proto v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. Krajský soud je vázán právním názorem uvedeným v tomto rozsudku
(§110 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení rozhodne krajský soud také o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
[10] Protože NSS rozhodl bezodkladně ve věci samé, nerozhodoval zvlášť o odkladném
účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. července 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu