ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.107.2019:25
sp. zn. 2 Azs 107/2019 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: A. A., zastoupený
Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalované:
Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4,
ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2019, č. j. KRPA-43640-22/ČJ-2019-
000022-ZZC, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
22. 3. 2019, č. j. 1 A 13/2019 - 22,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2019, č. j. 1 A 13/2019 - 22, se r uš í a věc
se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým jej žalovaná zajistila
na 30 dnů za účelem správního vyhoštění dle §124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“). Společně se žalobou požádal o ustanovení zástupce, Mgr. Jindřicha
Lechovského, advokáta, s nímž byl žalobce v kontaktu a který byl s případem v obecné rovině
seznámen.
[2] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) usnesením ze dne 12. 3. 2019,
č. j. 1 A 13/2019 - 20, ustanovil žalobci požadovaného zástupce. Následně napadeným
usnesením žalobu odmítl, neboť byla podána k poštovní přepravě poslední den lhůty pro podání
žaloby a neobsahovala žádný žalobní bod. Městský soud žalobce nevyzýval k odstranění vad
žaloby, neboť žaloba již nemohla být v zákonné lhůtě doplněna.
II. Obsah kasační stížnosti a řízení o ní
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení městského soudu kasační stížností.
Namítá, že žalobu podal v zajištění poslední den lhůty v dobré víře, že lhůta je zachována
a žalobu následně doplní advokát. Napadeným usnesením byl tedy porušen princip právní jistoty
a legitimní očekávání stěžovatele.
[4] Stěžovatel dále uvádí, že podle §35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), platí, že pokud navrhovatel požádá o ustanovení zástupce, po dobu
od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní žalobní lhůta neběží. Jelikož stěžovatel
v žalobě požádal o ustanovení zástupce, běh lhůty k podání žaloby tím zastavil. V souladu
s citovaným ustanovením se lhůta znovu nerozběhne, dokud městský soud o této žádosti
nerozhodne a jeho rozhodnutí nenabude právní moci.
[5] Městský soud tedy mohl a měl vyzvat stěžovatele k doplnění žaloby současně
s rozhodnutím o jeho návrhu na ustanovení právního zástupce. Právní moc takového rozhodnutí
(a tudíž i konec stavění lhůty k formulaci řádných žalobních bodů) by nastala až jeho doručením
stěžovateli a případně i ustanovenému zástupci. K doplnění žaloby by stále nějaký (byť i krátký)
čas zbýval (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016,
čj. 9 As 14/2016 - 83). Jelikož právní zástupce osobně znal stěžovatele a jeho situaci, neboť
stěžovatel si jej konkrétně žádal jako právního zástupce, i krátký čas na doplnění žaloby
by postačoval. Postup městského soudu je projevem přepjatého formalismu.
[6] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí,
proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná.
[8] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[9] Podle §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání
obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce
napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozšířit žalobu
na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
[10] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude
možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[11] Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, žalobce musí ve lhůtě pro podání
žaloby uplatnit alespoň jeden projednatelný žalobní bod, v opačném případě správní soud žalobu
odmítne (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31,
č. 3733/2018 Sb. NSS). „Pokud jde o nezbytnost výzvy k doplnění žalobního bodu, tak Nejvyšší správní soud
ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, a zároveň
již není objektivně možné, že by žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, neexistuje zákonná
povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s.“ (srov. rozsudek ze dne
4. 2. 2009, č. j. 2 As 69/2008 – 148).
[12] V souladu s těmito východisky se tedy Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda bylo
v daném případě objektivně nemožné žalobu před uplynutím žalobní lhůty doplnit, jak dovodil
v napadeném usnesení městský soud.
[13] K obecné argumentaci stěžovatele legitimním očekáváním a principem právní jistoty
lze pouze stručně poznamenat, že legitimní očekávání nemůže být bez přistoupení dalších
okolností založeno pouze subjektivním přesvědčením jednotlivce (jakkoliv neznalého právního
řádu) o tom, jak by měl soud postupovat. Jelikož stěžovatel tuto argumentaci konkrétněji
nerozvedl, může být v této věci legitimní očekávání ve hře pouze jako obecný princip důvěry,
že městský soud bude postupovat v souladu se zákonem.
[14] Z obsahu správního spisu i spisu městského soudu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo
žalobci doručeno v pondělí dne 29. 1. 2019, žalobu bez uvedení žalobních bodů podal stěžovatel
k poštovní přepravě ve čtvrtek dne 28. 2. 2019, tedy poslední den lhůty k jejímu podání dle §172
odst. 1 zákona o pobytu cizinců. V žalobě současně požádal o ustanovení zástupce, advokáta
Mgr. Jindřicha Lechovského.
[15] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků
nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta
stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. V důsledku žádosti o ustanovení zástupce tudíž
dochází ke stavění lhůty pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby, resp. pro vymezení
žalobních bodů, se staví dnem podání žádosti o ustanovení zástupce či osvobození od soudních
poplatků, přičemž tímto dnem je den předání žaloby se žádostí k poštovní přepravě
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2020, č. j. 9 Azs 366/2019 – 20).
[16] Výkladem uvedeného ustanovení se Nejvyšší správní soud dále zabýval v rozsudku ze dne
24. 4. 2019, č. j. 2 Azs 48/2019 – 67, a ze dne 18. 2. 2020, č. j. 1 Azs 419/2019 - 39. Dospěl
k závěru, že až uplynutím posledního okamžiku dne, kterým končí lhůta pro podání žaloby,
dochází k její celkové konzumpci. Ještě v posledním okamžiku tohoto dne má žalobce také
možnost žalobní body doplnit, takže je třeba jej celý považovat za den, který je pro doplnění
žaloby k dispozici. V takovém případě nelze vycházet ze závěrů judikatury, podle
níž neobsahuje-li žaloba žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně možné ji ve lhůtě
doplnit, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu
§37 odst. 5 s. ř. s. Zbývající část lhůty se totiž neobnoví, aniž by rozhodnutí soudu o žádosti
o ustanovení zástupce nabylo právní moci. Rozhodnutí soudu ve věci správního soudnictví
nabývá právní moci (§54 odst. 5 a §55 odst. 5 s. ř. s.) dnem, kdy bylo doručeno účastníkům,
a to uplynutím posledního okamžiku tohoto dne (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 17. 4. 2008, č. j. 5 Afs 1/2007 – 172, č. 2328/2011 Sb. NSS). Rozhodl-li by městský soud
usnesením o návrhu na ustanovení zástupce a zároveň tímto usnesením vyzval k odstranění vad
žaloby, zbýval by stěžovateli ještě 1 den ode dne, kdy mu bylo usnesení doručeno, pro to,
aby vady žaloby odstranil. Třebaže se jedná o lhůtu krátkou, neznamená tato skutečnost,
že by žalobu nebylo objektivně možné v takové lhůtě doplnit.
[17] Lhůta pro podání žaloby s ohledem na žádost stěžovatele o ustanovení zástupce dosud
neuplynula. Závěr městského soudu o nemožnosti stěžovatele žalobu ve lhůtě doplnit je tudíž
nesprávný a napadené usnesení nezákonné.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud vyhodnotil kasační stížnost stěžovatele jako důvodnou.
Proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu
řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§110
odst. 4 s. ř. s.), vyzve žalobce k odstranění vad žaloby postupem dle §37 odst. 5 s. ř. s.
[19] Ve věci rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož
rozhoduje o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, neboť neshledal důvody pro jeho nařízení.
[20] Městský soud v konečném rozhodnutí rovněž rozhodne o nákladech řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. července 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu