ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.191.2020:23
sp. zn. 3 As 191/2020 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Mgr. F. Š.,
proti žalované: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Praha 4, Soudní 1672/1a, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, č. j. 10 A
17/2019 – 69,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z as t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 6. 2020 kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020,
č. j. 10 A 17/2019 – 69. Předmětným usnesením městský soud v souladu s §9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), ve spojení s §47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
zastavil řízení o stěžovatelově žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované, spočívající
v nevyřízení žádosti ze dne 1. 6. 2018 o poskytnutí informací v oblasti péče o tělesně postižené,
neboť stěžovatel neuhradil soudní poplatek spojený s touto žalobou.
[2] Stěžovatel ve své kasační stížnosti ze dne 7. 6. 2020 současně uplatnil návrh
na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní
soud pod výroky I. a II. usnesení ze dne 25. 6. 2020, č. j. 3 As 191/2020 – 17, oba zmíněné
návrhy stěžovatele zamítl. Zároveň jej výrokem III. téhož usnesení vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů
od doručení daného usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, neboť
on ani projednávaná věc není od soudních poplatků osvobozena (srov. §11 odst. 1 a 2 zákona
o soudních poplatcích). Nejvyšší správní soud stěžovatele v usnesení č. j. 3 As 191/2020 – 17
rovněž poučil o právních následcích, které nastoupí v případě, že této výzvě nevyhoví. Uvedené
usnesení bylo stěžovateli doručeno ve středu dne 1. 7. 2020. Lhůta k zaplacení soudního poplatku
za kasační stížnost tak začala stěžovateli plynout dne 2. 7. 2020 a marně uplynula ve čtvrtek dne
16. 7. 2020. Stěžovatel přes uvedenou výzvu soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil.
[3] Podle §47 písm. c) s. ř. s. platí, že „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon.“
[4] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.“
[5] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a byl
též poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě
a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní
soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení
s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[6] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 23. července 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu