ECLI:CZ:NSS:2020:5.AS.449.2019:18
sp. zn. 5 As 449/2019 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. B., zast. Mgr.
Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Úřad
městské části Praha 6, se sídlem Československé armády 23, Praha 6, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2019, č. j. 11 A 41/2019
– 23,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč.
Tato částka bude vyplacena k rukám advokáta Mgr. Václava Voříška z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 (třiceti) dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 7. 11. 2019, č. j. 11 A 41/2019 - 23, Městský soud v Praze zamítl
žalobu, kterou se žalobce domáhal určení nezákonnosti zásahu žalovaného, který měl spočívat
v neoprávněném a nepřiměřeně dlouhém zadržování částky 500 Kč žalovaným v souvislosti
s tím, že dle žaloby žalobci v rozporu s §125h odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (silniční zákon), v relevantním znění
(dále jen „silniční zákon“), bezodkladně nevrátil uvedenou částku opožděně zaplacenou na výzvu
dle §125h silničního zákona.
[2] Proti rozsudku městského soudu brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností, v níž však
neuvedl, z jakých důvodů ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost podal, stejně jako
neuvedl žádné konkrétní skutkové či právní důvody podřaditelné pod toto ustanovení. Nejvyšší
správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 18. 12. 2019, č. j. 5 As 449/2019 – 5, mimo jiné
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak,
že uvede důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu, a petit kasační stížnosti
(§106 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Stěžovatel byl zároveň poučen mj. o tom, že pokud nedoplní kasační
stížnost ve stanovené lhůtě a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne.
[3] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2019, č. j. 5 As 449/2019 – 5,
bylo doručeno zástupci stěžovatele do datové schránky dne 3. 1. 2020. Stěžovatel sice podáním
doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. 1. 2020 doložil plnou moc udělenou zástupci
a dne 13. 1. 2020 zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, lhůta pro její doplnění však
v pondělí dne 3. 2. 2020 uplynula marně.
[4] Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým
byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Ústavní soud již v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06,
publ. pod č. 152/2006 Sb. ÚS, uvedl, že „tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody, nelze činit závislou na právně nejisté
a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu §106
odst. 3 s. ř. s. či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti
postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit
její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů soudem prodloužena“. Soudní řád správní zakotvuje koncentraci řízení o kasační
stížnosti, je-li stěžovatel podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění kasační stížnosti. Uplatnit
důvody dosud v kasační stížnosti neuplatněné tedy v takovém případě lze pouze v měsíční
lhůtě stanovené usnesením soudu, kterou lze prodloužit pouze na včasnou žádost stěžovatele.
K důvodům kasační stížnosti uplatněným po uplynutí uvedené lhůty nelze s ohledem
na opožděnost takového doplnění kasační stížnosti přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009 – 28, dostupné na www.nssoud.cz).
[6] V daném případě stěžovatel podal blanketní kasační stížnost, kterou ve stanovené lhůtě
nedoplnil. Z důvodu neodstranění vad kasační stížnosti tak není možné v řízení o kasační
stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5, §106
odst. 3 a §120 s. ř. s. odmítl.
[7] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[8] Stěžovatel v řízení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč.
Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §10 odst. 3 věty
poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, o vrácení částky
5 000 Kč, a to ve lhůtě stanovené v §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2020
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu