ECLI:CZ:NSS:2020:8.ADS.26.2020:43
sp. zn. 8 Ads 26/2020-43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: A. Š., proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze
dne 18. 10. 2019, čj. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 16. 3. 2020, čj. 54 Ad 16/2019-39,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížnosti domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele
proti rozhodnutí žalovaného ve věci žádosti stěžovatele o zvýšení starobního a invalidního
důchodu. Stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti požádal o osvobození od soudního
poplatku a navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 5. 2020, čj. 8 Ads 26/2020-26, žádost
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce zamítl a vyzval
stěžovatele, aby ve lhůtě dvou týdnů buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel na výzvu reagoval podáním ze dne 10. 6. 2020, na jehož základě mu Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Ads 26/2020-32, poskytl novou dvoutýdenní
lhůtu, a to včetně podrobného vysvětlení toho, jak řádně naplnění zákonného požadavku
zastoupení doložit. V jejím průběhu stěžovatel soudu nejprve podáním ze dne 23. 6. 2020 sdělil,
že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování v řízení o kasační stížnosti
a následně podáním ze dne 1. 7. 2020 požádal o prodloužení lhůty, neboť komora žádosti
vyřizuje do 30 dní. V podání ze dne 9. 7. 2020 označeném jako „výsledek žádosti k advokátní komoře“
stěžovatel soudu sdělil, že mu Česká advokátní komora „nemůže přidělit advokáta“. Vedle toho
uvedl jména tří advokátů, které oslovil, ale jeho zastupování odmítli z důvodu plné vytíženosti.
[4] Podle §46 odst. 1 písm. a) zákona s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá
nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes
výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle §120 s. ř. s. není-li
v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[5] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
[6] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nedoložil plnou moc udělenou advokátovi či doklad
o svém právnickém vzdělání ani v dodatečně určené lhůtě a o následcích nesplnění výzvy soudu
byl poučen, Nejvyšší správní soud po marném uplynutí lhůty kasační stížnost odmítl v souladu
s §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyšší správní soud pokládá za nutné zdůraznit, že lhůta, která
byla stěžovateli poskytnuta k zajištění zastoupení, byla adekvátní a dostačující. Poprvé soud
stěžovatele vyzval k předložení plné moci udělené advokátovi, příp. prokázání vysokoškolského
právnického vzdělání již usnesením ze dne 27. 5. 2020, které mu bylo doručeno dne 2. 6. 2020.
Jak bylo výše již uvedeno, Nejvyšší správní soud následně stěžovateli na jeho žádost stanovil
novou lhůtu. V současné době tak platí, že stěžovatel měl k zajištění zastoupení takřka jeden a půl
měsíce. Z posledního stěžovatelova podání vyplynulo, že jeho žádosti o určení advokáta
nevyhověla ani Česká advokátní komora a zástupce tak stále nemá. Jelikož dané řízení u České
advokátní komory již dle tvrzené samotného stěžovatele skončilo, nepovažuje Nejvyšší správní
soud za možné vyhovět žádosti stěžovatele o prodloužení lhůty ze dne 1. 7. 2020, jelikož ta byla
odůvodněna pouze běžícím řízením u České advokátní komory. Současně nelze poslední
stěžovatelovo podání ani z hlediska jeho obsahu vnímat jako další žádost o prodloužení lhůty.
I kdyby tomu tak bylo, žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhověn automaticky bez dalšího,
ale k případnému prodloužení musí být dostatečně vážné důvody. Takové však stěžovatel soudu
nepředestřel.
[7] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že požadavek na povinné zastoupení pro
stěžovatele vyplývá již přímo ze zákona a stěžovatel byl opakovaně poučen o následcích
nevyhovění výzvě na doložení povinného zastoupení a měl k dispozici dostatečnou lhůtu
k zajištění zastoupení.
[8] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. července 2020
Milan Podhrázký
předseda senátu