ECLI:CZ:NSS:2020:8.AS.62.2020:40
sp. zn. 8 As 62/2020-40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: M. P., zastoupen JUDr. Radkem Bechyně,
advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého
kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
23. 8. 2018, čj. KUKHK-25285/DS/2018/SR, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 6. 2020, čj. 30 A 115/2018-74,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až
do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí
Městského úřadu Vrchlabí ze dne 9. 4. 2018, čj. PD/9656/2016/OD-VR/Kr,
sp. zn. PD/198/2016/OD-VR/Kr/R1, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu
Královéhradeckého kraje ze dne 23. 8. 2018, čj. KUKHK-25285/DS/2018/SR.
II. Žalobci se uk l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím
žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí
(dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 4. 2018, čj. PD/9656/2016/OD-VR/Kr,
sp. zn. PD/198/2016/OD-VR/Kr/R1. Správní orgán I. stupně tímto rozhodnutím zamítl
námitky stěžovatele proti provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče a tyto záznamy
potvrdil.
[2] Součástí kasační stížnosti je i návrh na přiznání odkladného účinku. Tento návrh
stěžovatel odůvodňuje předně tím, že mu v případě ztráty řidičského oprávnění hrozí ztráta
možnosti zajišťovat lékařskou péči pro sebe a svou manželku, což vedle vlastního vyjádření
dokládá i lékařskou zprávou ošetřujícího praktického lékaře. Stěžovatel i jeho manželka jsou staří
a velmi nemocní, musí jezdit osobním automobilem do Vrchlabí, Turnova a do Hradce Králové
na pravidelné lékařské kontroly. Veřejná doprava by pro ně sice byla levnější, avšak
komplikovanější s ohledem na docházkové vzdálenosti a jejich zdravotní stav. Stěžovatel
se dopravních přestupků předcházejících rozhodnutí správního orgánu I. stupně dopustil mezi
roky 2013 a 2016, kdy si přivydělával rozvážením obědů (tuto práci v únoru 2019 ze zdravotních
důvodů přestal vykonávat). Od srpna 2016 za jízdu osobním automobilem nemusel platit žádnou
pokutu. V návrhu stěžovatel dále upozornil na možnou finanční újmu způsobenou případnými
úkony spojenými s navrácením řidičského oprávnění (přezkoušení v autoškole a dopravně-
psychologické vyšetření). Podle stěžovatele by přiznání odkladného účinku nemělo vliv na práva
třetích osob ani by neohrožovalo závažným způsobem veřejný zájem. Připomněl, že krajský soud
v řízení o žalobě odkladný účinek podané žalobě přiznal.
[3] Žalovaný k návrhu uvedl, že pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou
dány dostatečné důvody.
[4] Nejvyšší správní soud má za to, že nejdříve je třeba poukázat na mimořádnou povahu
odkladného účinku. Podle §107 odst. 1 s. ř. s., platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015,
čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo
jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro
stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně
individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu,
resp. jejich doložením. Oproti tomu zpochybnění přiznání odkladného účinku pro rozpor
s důležitým veřejným zájmem leží na žalovaném (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové, čj. 52 Ca/2003-144, č. 87/2004 Sb. NSS), zatímco žalobci postačí, bude-li tvrdit,
že takový rozpor s důležitým veřejným zájmem nehrozí. Rozhodnutí o odkladném účinku
je rozhodnutím předběžné povahy, kterým Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá (ani nemůže
předjímat) výsledek meritorního posouzení věci. Proto soud ani nehodnotí důvodnost námitek
ve věci samé.
[6] Nejvyšší správní soud má v dané věci za to, že stěžovatel svá tvrzení o nepoměrně větší
újmě dostatečně prokázal. Soud vzal za stěžejní zejména skutečnost, že stěžovatel i jeho žena jsou
vyššího věku (stěžovateli je 65 let), podle doložené lékařské zprávy jsou výrazně omezeni
v pohybu a doprava osobním automobilem je pro ně nezbytná z důvodu zajištění běžných
osobních potřeb, jakož i pravidelných lékařských kontrol specialistů mimo místo jejich bydliště.
V řízení před krajským soudem navíc stěžovatel doložil, že je v invalidním důchodu I. stupně.
Na základě těchto skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že újma hrozící
stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je poměrně vážná, neboť
by v opačném případě stěžovatel pozbyl řidičské oprávnění, a tedy i možnost dopravovat sebe
a svou manželku k lékaři způsobem, který je pro jejich zdravotní stav nebude nadměrně
zatěžovat. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší správní soud i přesto, že stěžovatel výslovně
netvrdil, že by jeho žena řidičským oprávněním nedisponovala a nemohla auto při nutných
cestách řídit ona. Výše uvedené skutečnosti jsou nicméně ve svém úhrnu dostatečné k závěru,
že se v daném případě jedná o výjimečnou situaci, v níž lze dle existující judikatury odkladný
účinek v obdobné situaci přiznat, neboť stěžovatel (resp. osoba jemu blízká) je na řízení
motorového vozidla ze zdravotních důvodů závislý (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 15. 1. 2013, čj. 1 As 183/2012-35, ze dne 10. 4. 2013, čj. 6 As 29/2013-80, anebo ze dne
21. 5. 2020, čj. 1 As 159/2020-37).
[7] Pozbytí řidičského oprávnění (jež je důsledkem napadeného rozhodnutí žalovaného)
by v dané věci mohlo představovat pro stěžovatele a jeho manželku nepoměrně větší újmu, než
která by s ohledem na povahu jednotlivých přestupků, jichž se stěžovatel dopustil, mohla
vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti (k tomu srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, čj. 2 As 60/2008-103, nebo ze dne 10. 4. 2013,
čj. 6 As 29/2013-80). Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí žalovaného, stěžovatel dosáhl
v registru řidičů celkové hranice 12 bodů v důsledku opakovaného překročení nejvyšší povolené
rychlosti v obci. Nejvyšší správní soud nikterak tyto přestupky nebagatelizuje, a to i vzhledem
k tomu, že v jednom případě stěžovatel nejvyšší povolenou rychlost v obci překročil o více než
20 km/h. Obdobně jako krajský soud však přihlédl k tomu, že k jejich spáchání ze strany
stěžovatele došlo v průběhu delšího času (4 let) a od spáchání posledního z přestupků uplynula
delší doba. Za těchto okolností soud neshledal, že by v důsledku přiznání odkladného účinku
ve srovnání s prokázanou újmou stěžovatele převažovala možná újma jiných osob, nebo
že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s veřejným zájmem. To ostatně v dané věci
netvrdí ani žalovaný, který rozpor s veřejným zájmem v případě odložení účinku rozsudku
krajského soudu a žalobou napadeného rozhodnutí nenamítal. Žalovaný především nepoukázal
na žádné konkrétní okolnosti, pro které by daná podmínka nebyla splněna.
[8] Nejvyšší správní soud v k výše uvedenému dodává, že přiznání odkladného účinku
odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného správního orgánu po dobu, kdy je zákonnost napadeného
rozhodnutí přezkoumávána. Ztotožní-li se kasační soud s krajským soudem v tom, že rozhodnutí
žalovaného bylo v souladu se zákonem, pak bude povinností stěžovatele respektovat důsledky
rozhodnutí žalovaného, které u soudu napadl. Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud
i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku
nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 s. ř. s.). Rozhodnutí
o přiznání odkladného účinku nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice podle
položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, ve výši
1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem
poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080406220.
Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. července 2020
Milan Podhrázký
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: