ECLI:CZ:NSS:2020:9.AFS.204.2019:49
sp. zn. 9 Afs 204/2019 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Den Braven
Czech and Slovak a.s., se sídlem Úvalno 353, zast. JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským,
advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti žalovanému: Celní úřad
pro hlavní město Prahu, se sídlem Washingtonova 7, Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného
ze dne 8. 8. 2014, č. j. 109675-46/2014-510000-11, č. j. 109675-48/2014-510000-11,
č. j. 109675-40/2014-510000-11, č. j. 109675-63/2014-510000-11 a č. j. 109675-28/2014-
510000-11, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
20. 6. 2019, č. j. 8 Af 72/2014–82,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2019, č. j. 8 Af 72/2014–82, se z r ušuj e
a věc se vrac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Exekučními příkazy žalovaného ze dne 11. 6. 2014 č. j. 85502-2/2014-510000-42.1,
č. j. 85495-2/2014-510000-42.1, č. j. 85526-2/2014-510000-42.1, č. j. 85582-2/2014-510000-42.1,
č. j. 85365-2/2014-510000-42, byly vůči žalobkyni (dále jen „stěžovatelce“) nařízeny exekuce
přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb ve výši cla vyměřeného
dodatečnými platebními výměry včetně úroků z prodlení a nákladů exekuce. Proti exekučním
příkazům brojila stěžovatelka námitkami podle §159 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu,
ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále jen „daňový řád“).
[2] O námitkách bylo rozhodnuto rozhodnutími žalovaného uvedenými v záhlaví tohoto
rozsudku. Exekuční příkazy byly změněny tak, že bylo napraveno několik chyb vzniklých
při přepisu identifikace exekučních titulů do exekučních příkazů, konkrétně byly ve výrocích
původní chybné údaje o výši vymáhaných pohledávek v částech „výkaz vykonatelných
rozhodnutí“ nahrazeny novými správními údaji, v ostatních částech byly námitky
pro nedůvodnost zamítnuty.
[3] Stěžovatelka napadla exekuční příkazy a rozhodnutí o námitkách žalobami u Městského
soudu v Praze (dále jen „městský soud“), které byly výrokem I. spojeny ke společnému řízení.
Výrokem II. byly žaloby v části, ve které se stěžovatelka domáhala zrušení výše specifikovaných
exekučních příkazů, odmítnuty pro opožděnost. Výrokem III. byla zrušena dle §76 s. ř. s.
v záhlaví uvedená rozhodnutí žalovaného a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
Městský soud dospěl k závěru, že žalobami napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná
pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se nevypořádal s otázkou, zda existují vykonatelné
exekuční tituly. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
[4] Věc je před Nejvyšším správním soudem projednávána poté, co NSS rozsudkem ze dne
6. 4. 2017, č. j. 9 Afs 22/2017-30, zrušil rozsudek městského soudu ze dne 20. 12. 2016,
č. j. 8 Af 72/2014-37, ve výroku III. a IV. a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud
pochybil, když rozhodnutí žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost bez jednání dle §76 odst. 1
písm. a) s. ř. s., neboť nebyly splněny podmínky k takovému postupu. Žalovaný nesouhlasil
s projednáním bez nařízení jednání, nebylo proto možné věc projednat ani dle §51 s. ř. s. Řízení
před městským soudem bylo zatíženo procesní vadou, která mohla mít vliv na zákonnost
rozhodnutí ve věci samé.
[5] K žalobní námitce, která se promítla do námitek kasačních, městský soud fakticky pouze
zopakoval důvody, které vedly ke zrušení jeho v pořadí prvního rozsudku. Uvedl, že jak plyne
ze správního spisu a jak bylo zjištěno i NSS, stěžovatelka v námitkách proti exekučním příkazům
neuplatnila námitky zpochybňující vykonatelnost exekučních titulů, na základě nichž byly
exekuční příkazy vydány. Z této skutečnost NSS v rozsudku č. j. 9 Afs 22/2017-30 dovodil,
že „stěžovatel (v daném řízení byl stěžovatelem žalovaný, pozn. NSS) nepochybil, pokud
se v rozhodnutích o námitkách vykonatelností exekučního titulu nezabýval, respektive nevyjádřil se k žalobkyni
v námitkách neuplatněnému argumentu zpochybňujícímu řádné doručení exekučního titulu. Rozhodnutí
o námitkách nelze z tohoto důvodu považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“.
[6] Stěžovatelka v žalobě namítala, že jí nebyla známa existence exekučních titulů, podle
kterých měly být exekuční příkazy vydány. Tuto žalobní námitku následně doplnila namítaným
vadným doručením exekučních titulů (tj. dodatečných platebních výměrů) s tím, že byly doručeny
osobě zmocněné ji zastupovat na základě substitučního zmocnění, nikoli přímo jí zmocněnému
zástupci.
[7] Jak konstatoval NSS v rozsudku č. j. 9 Afs 22/2017-30: „Otázkou vykonatelnosti exekučního
titulu se tak správce daně v řízení o námitce proti exekučnímu příkazu zabývá v případě, kdy je tato vlastnost
exekučního titulu daňovým subjektem zpochybňována.“ V podaných námitkách stěžovatelka vadné
doručení exekučních titulů nenamítala a žalovaný nepochybil, pokud se touto otázkou nezabýval.
[8] Městskému soudu je z úřední činnosti známo, že otázkou týkající se charakteru námitek
podaných proti exekučnímu příkazu a rozsahu přezkumu rozhodnutí o námitkách správními
soudy se NSS zabýval v rozsudku ze dne 20. 4. 2017, č. j. 2 Afs 263/2016-80. V něm uvedl,
že vykonatelnost exekučního titulu není otázkou, kterou by se měl správce daně v řízení
o námitce zabývat z úřední povinnosti. Napadený rozsudek městského soudu byl zrušen proto,
že městský soud nepatřičně vytýkal žalovanému, že se v rozhodnutí o námitkách nezabýval
vykonatelností exekučního titulu, a že se nevyjádřil ani k žalobcem neuplatněnému argumentu
zpochybňujícímu řádné doručení dodatečných platebních výměrů. NSS uvedl, že z tohoto
důvodu nelze rozhodnutí o námitkách považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného, replika a duplika
[9] Stěžovatelka brojí proti rozsudku městského soudu kasační stížností, jejíž důvody
podřazuje pod §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[10] Je nesporné, že exekuční tituly byly doručeny substitučnímu zástupci zmocněnce
stěžovatelky. Takové doručení nelze považovat za platné. Exekuční tituly tedy nebyly řádně
doručeny, a to v důsledku významného procesního pochybení, což vedlo k tomu, že stěžovatelka
v okamžiku podání námitek proti exekučním příkazům neměla možnost se proti nim účinně
bránit, neboť nemohla vědět, jakých exekučních titulů se exekuční příkazy týkají.
[11] Závěr městského soudu, že stěžovatelka měla zpochybnit doručení exekučních titulů
již v námitkách, je projevem přepjatého formalismu a nesprávného právního posouzení.
Na tom nic nemění ani v odůvodnění citovaný rozsudek NSS č. j. 9 Afs 22/2017-30, v němž
je uvedeno, že řádné doručení exekučních titulů není otázkou, kterou by se měl správce daně
zabývat z moci úřední. Tento závěr však automaticky neznamená, že měly být žaloby zamítnuty.
[12] Pokud jí nebyly exekuční tituly řádně doručeny, jen stěží mohla v rámci námitky
proti exekučním příkazům uplatňovat konkrétní argumenty týkající se exekučních titulů. V době
podání námitky nevěděla, jaká povinnost je vymáhána, jakým rozhodnutím byla stanovena a čeho
se čísla uvedená v exekučních příkazech týkají. Uplatněné námitky odpovídaly míře zmatečnosti
exekučních příkazů, nemohla argumentovat vadným doručením exekučních titulů a jejich
nevykonatelností.
[13] Uplatnění tohoto argumentu až v rámci žaloby proto bylo v souladu s platnou právní
úpravou a mělo vést ke zrušení napadených rozhodnutí o námitkách. Jakýkoli jiný závěr považuje
za rozporný s právem na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny
základních práv a svobod, neboť v důsledku pochybní správce daně byla stěžovatelce odňata
možnost se proti jeho pochybení účinně bránit.
[14] Dovolává se zásady legitimního očekávání a odkazuje na rozsudek NSS ze dne
24. 1. 2018, č. j. 4 Afs 224/2017-60 a městského soudu ze dne 24. 6. 2019, č. j. 5 Af 54/2014-55.
V obou řízeních, která se věcně shodovala s nyní projednávanou věcí, vystupovala v pozici
žalobkyně, resp. stěžovatelky.
[15] S ohledem na výše uvedené navrhuje rozsudek městského soudu zrušit a věc mu vrátit
k dalšímu řízení. Rovněž požaduje náhradu nákladů řízení.
[16] Ve vyjádření žalovaný konstatoval, že předmětem řízení nejsou exekuční příkazy,
ale rozhodnutí o námitkách dle §159 daňového řádu. Právo na soudní ochranu vůči exekučním
příkazům si sama upřela, když proti nim nebrojila žalobou. V nynějším řízení nebylo posuzováno
doručování exekučních titulů, neboť jak judikatura NSS opakovaně stanovila, rozsah přezkumu
určuje výhradně daňový subjekt; při absenci relevantní námitky nebylo povinností žalovaného
otázku doručování zkoumat. Rozhodnutí o námitkách je vedle exekučního příkazu samostatným
rozhodnutím, proto musí být v rámci soudního přezkumu napadeno samostatně. Předmětem
budou pouze ty důvody, za jakých bylo napadené rozhodnutí vydáno, a proto není možné
zabývat se v daném soudním přezkumu doplněním souvisejícím s námitkou chybného doručení
exekučních titulů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 19. 2. 2019, č. j. 1 Afs 271/2016-53).
Odkazovaná judikatura správních soudů se na nyní projednávaný případ nemůže vztahovat,
neboť jejich předmětem řízení byl vždy alespoň jeden exekuční příkaz, nyní ovšem žádný
exekuční příkaz zrušen být nemohl, neboť žalobou nebyl napaden. Navrhuje kasační stížnost
zamítnout.
[17] V replice stěžovatelka uvedla, že argumentaci žalovaného považuje za účelovou a jeho
postup za svévolný a v rozporu se základními zásadami daňových a celních řízení (zásadou
šetření práv daňového subjektu, hospodárnosti, legitimního očekávání). Odmítá uznat aktuální
nároky i přesto, že v ostatních případech přistoupil k jejímu uspokojení, vydání nových
rozhodnutí o námitkách, zrušení exekučních příkazů i vrácení nákladů exekuce a úroků
z prodlení. Odkazuje na rozsudky NSS ze dne 1. 8. 2019, č. j. 8 Afs 272/2017-74,
ze dne 7. 2. 2020, č. j. 7 Afs 402/2017-48, ze dne 24. 6. 2019, č. j. 8 Afs 273/2017-69
či č. j. 4 Afs 224/2017–60.
[18] V duplice žalovaný vysvětlil, že v postupu dle §124 daňového řádu mu brání skutečnost,
že došlo k pravomocnému skončení věci. Stěžovatelka nebyla úspěšná, její žaloby byly zamítnuty,
proto nemohlo dojít k aktivaci postupu žalovaného dle §124 daňového řádu. Není ani rozhodné,
že v obdobných věcech bylo rozhodnuto v její prospěch, neboť v konkrétním řízení existuje
pravomocný rozsudek městského soudu, kterým je žalovaný vázán. Závěrem doplňuje,
že k porušení zásad daňového řízení nemohlo dojít, neboť řízení již bylo v její neprospěch
pravomocně skončeno.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[19] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
a stěžovatelka je zastoupena advokátem ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.
[20] Poté přistoupil k posouzení přípustnosti kasační stížnosti. Možnost účastníků řízení
napadnout rozhodnutí krajského (městského) soudu poté, co NSS jeho původní rozhodnutí
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, je omezena §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.,
podle něhož je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté,
kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako
důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího
správního soudu. NSS se tak nesmí zabývat znovu věcí, u které již jedenkrát svůj právní názor
vyslovil, a to v situaci, kdy se tímto právním názorem krajský (městský) soud řídil [srov. nález
Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. IV. ÚS 136/05].
[21] Předchozí rozsudek městského soudu (č. j. 8 Af 72/2014-37), byl ke kasační stížnosti
žalovaného zrušen ve výrocích III. a IV. Žalovaný dle NSS nepochybil, pokud se v napadených
rozhodnutích vykonatelností exekučních titulů nezabýval, resp. nevyjádřil se k stěžovatelce
v námitkách neuplatněnému argumentu zpochybňujícímu jejich řádné doručení. Podmínky
k postupu dle §76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. proto nebyly splněny. Vedle toho NSS přezkoumal
námitku nedoručení repliky stěžovatelky žalovanému, které nepřisvědčil pro rozpor s podklady
ve spise. Jinými otázkami se NSS nezabýval. Kasační stížnost je proto přípustná.
[22] Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů, ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost
je důvodná.
[23] Městský soud se sice řídil závazným právním názorem vysloveným NSS ve zrušujícím
rozsudku, protože výslovně konstatoval, že vykonatelnost exekučního titulu není otázkou, kterou
by se měl žalovaný v řízení o námitce zabývat z úřední povinnosti. Věcně však žalobní námitku
týkající se otázky vykonatelnosti exekučních titulů žádným způsobem neposoudil, ani neuvedl,
z jakého důvodu takový postup zvolil.
[24] Jak plyne ze soudního spisu a v odůvodnění to ostatně uvedl i sám městský soud,
stěžovatelka v žalobách namítala, že jí nebyla známá žádná podkladová rozhodnutí, na základě
kterých měly být exekuce vedeny. Tuto námitku doplněním žaloby ze dne 19. 12. 2014
konkretizovala namítaným vadným doručením exekučních titulů substitučnímu zmocněnci jejího
zástupce.
[25] NSS dospěl k závěru, že doplnění ze dne 19. 12. 2014 je přípustným rozvinutím
žalobního bodu, podle něhož stěžovatelka o žádném exekučním titulu nevěděla. Ostatně shodný
závěr vyplývá i z ustálené judikatury: „Podle judikatury zdejšího soudu nelze obsah žalobních bodů
posuzovat přepjatě formalisticky, jelikož takový přístup by byl v rozporu s hlavním úkolem soudů ve správním
soudnictví, kterým je ochrana veřejných subjektivních práv (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 1. 2016, č. j.
4 Azs 285/2015-24). Námitku neúčinnosti doručení exekučních titulů uvedenou ve vyjádření ze dne
19. 12. 2014 je s ohledem na to třeba považovat za rozvinutí námitky uvedené v žalobě, podle které nebylo
žalobci známo žádné podkladové rozhodnutí, na základě kterého by měla být vedena exekuce. Je logické,
že žalobce o existenci exekučního titulu nevěděl, pokud mu nebyl doručen. Námitku neúčinnosti doručení
exekučního titulu pak mohl vznést až poté, co se dozvěděl o jeho existenci. Uvedená tvrzení spolu tedy souvisí
a námitka neúčinného doručení exekučních titulů proto nepředstavuje nový žalobní bod, nýbrž rozvinutí včas
uplatněného žalobního bodu.“ (srov. rozsudek NSS č. j. 7 Afs 402/2017-48).
[26] Skutečnost, že žalovaný nebyl povinen otázku vykonatelnosti exekučních titulů posoudit
z úřední povinnosti, proto sama o sobě nezbavuje soud povinnosti řádně a včas uplatněnou
námitku shodného obsahu věcně vypořádat. Z ustálené judikatury NSS plyne, že opomene-li
městský soud k žalobě proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumat i jedinou ze žalobních
námitek, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů (viz rozsudek ze dne
18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73).
[27] Je na městském soudu, aby v novém rozhodnutí tuto námitku přezkoumatelným
způsobem věcně vypořádal a na základě vyhodnocení její důvodnosti pak rozhodl buď
o zamítnutí žalob anebo o zrušení rozhodnutí žalovaného.
[28] K vyjádření žalovaného soud doplňuje, že z usnesení rozšířeného senátu č. j.
1 Afs 271/2016-53 plyne, že rozhodnutím dle §65 odst. 1 s. ř. s. je jak exekuční příkaz vydaný
dle §178 daňového řádu, tak rozhodnutí o námitce dle §159 daňového řádu podané
proti tomuto exekučnímu příkazu, a proto lze proti oběma rozhodnutím podat žalobu
dle §65 odst. 1 a násl. s. ř. s. Závěr žalovaného, že námitka neúčinného doručení mohla být
uplatněna pouze v řízení napadající exekuční příkazy, z uvedeného rozhodnutí rozšířeného senátu
dovodit nelze.
IV. Závěr a náklady řízení
[29] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek městského
soudu dle §110 odst. 1 věty první s. ř. s. a věc mu vrátit k dalšímu řízení, ve kterém bude vázán
vysloveným právním názorem dle §110 odst. 4 s. ř. s.
[30] V novém rozhodnutí ve věci městský soud dle §110 odst. 3 s. ř. s. rozhodne i o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti.
[31] O věci rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační
stížnosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2020
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu