ECLI:CZ:NSS:2020:9.AZS.188.2020:37
sp. zn. 9 Azs 188/2020 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: E. L., zast. JUDr. Irenou
Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2020, č. j. MV-53953-4/SO-2020, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020, č. j. 5 A 68/2020 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího
správního soudu k rukám zástupkyně JUDr. Ireny Strakové, advokátky se sídlem Karlovo
náměstí 287/18, Praha 2, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalované. Ta jím zamítla odvolání stěžovatele a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra ze dne
6. 2. 2020, č. j. OAM-03461-72/TP-2016, jímž bylo podle §169 odst. 8 písm. b) zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zastaveno řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k trvalému
pobytu na území České republiky.
[2] Městský soud žalobu odmítl, neboť nesplňovala náležitost podle §71 odst. 1 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“) – nebyly v ní vymezeny žalobní body. Stěžovatel pouze konstatoval svůj názor
o nezákonnosti napadeného rozhodnutí a vyjmenoval ustanovení, která měla být porušena,
což nelze považovat za dostatečné vymezení skutkových a právních důvodů nezákonnosti
napadeného rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení.
[3] Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána v předposlední den lhůty večer (napadené
rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno 20. 5. 2020, třicetidenní lhůta k podání žaloby podle §172
odst. 1 zákona o pobytu cizinců skončila 19. 6. 2020, žaloba byla doručena 18. 6. 2020 v 18:44
hodin), městský soud nevyzýval stěžovatele k doplnění žaloby podle §37 odst. 5 s. ř. s. Žalobní
body totiž lze doplnit pouze ve lhůtě k podání žaloby a žalobce by se tak s případnou výzvou
soudu k doplnění žaloby nemohl včas seznámit a reagovat na ni. Soud se mohl se žalobou
fakticky seznámit až dne 19. 6. 2020 a bylo nereálné, aby poslední den lhůty stihl prostudovat
žalobu, vydat výzvu k odstranění vady žaloby, tuto výzvu žalobci doručit a současně mu ještě
poskytnout lhůtu k odstranění této vady, když tato lhůta téhož dne končila.
[4] Jelikož marným uplynutím lhůty pro podání žaloby se stává vada žaloby spočívající
v absenci žalobního bodu neodstranitelnou, městský soud postupoval podle §37 odst. 5 s. ř. s.
a žalobu odmítl.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované
[5] Stěžovatel považuje svoji kasační stížnost za přijatelnou ve smyslu §104a s. ř. s.
[6] Namítá, že městský soud měl přes obecnost uplatněných žalobních bodů možnost
napadené rozhodnutí přezkoumat. Jelikož tak neučinil, nedostatečně posoudil stěžovatelovu
situaci, a to přesto, že mu rozhodující skutkové okolnosti byly známy z návrhu na přiznání
odkladného účinku žalobě.
[7] Žalovaná se ztotožňuje s posouzením městského soudu a navrhuje zamítnutí kasační
stížnosti.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání
kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátkou
(§102 a násl. s. ř. s.).
[9] V nynější věci se nejedná o věc mezinárodní ochrany a v důsledku toho není aplikovatelný
§104a s. ř. s., který upravuje institut nepřijatelnosti kasační stížnosti právě a pouze pro věci
mezinárodní ochrany.
[10] Poté přistoupil k přezkumu usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[11] Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[12] Městský soud postupoval v nynější věci v souladu se zákonem a relevantní judikaturou
Nejvyššího správního soudu.
[13] Zcela správně vyhodnotil, že podaná žaloba neobsahovala řádně vymezené žalobní body
ve smyslu §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Žalobce je v žalobě povinen uvést jasně individualizovaná
skutková tvrzení, vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah,
hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit a ozřejmit svůj právní náhled na to,
proč se má jednat o nezákonnosti (srovnej rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005,
č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, č. 835/2006 Sb. NSS). Stěžovatel však v žalobě pouze obecně odkázal
na zákonná ustanovení, která dle jeho názoru měla být porušena, jinými slovy neuvedl jediný
konkrétní důvod, proč by napadené rozhodnutí žalované mělo být nezákonné.
[14] Vzhledem k tomu, že žaloba neobsahovala žalobní body, nebyly splněny podmínky
pro to, aby ji městský soud věcně projednal. Postupoval tedy v souladu se zákonem,
když ji odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s. (srovnej rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018,
č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS). Za situace, kdy nebyly splněny podmínky
k věcnému projednání žaloby, je zcela bezvýznamné, zda byly městskému soudu známy skutkové
okolnosti věci.
[15] Městský soud taktéž v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (citovaným
rozsudkem rozšířeného senátu sp. zn. 3 Azs 66/2017) náležitě odůvodnil, proč nepřistoupil
k vydání výzvy k odstranění vad žaloby podle §37 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud ověřil,
že žalobou napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 20. 5. 2020. Vzhledem k tomu,
že lhůta k podání žaloby činí podle §172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců 30 dnů, posledním
dnem lhůty byl den 19. 6. 2020. Žaloba byla městskému soudu doručena 18. 6. 2020 v 18:44
hodin a bylo prakticky nereálné, aby během posledního dne lhůty vyhotovil a doručil stěžovateli
výzvu k odstranění vad žaloby a stěžovatel na ni stihl reagovat; stěžovatel ostatně ani v kasační
stížnosti netvrdí, že by žalobu byl schopen doplnit.
[16] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že městskému soudu bylo dne 19. 7. 2020
doručeno doplnění žaloby, na výše uvedeném to však nic nemění. Podle §71 odst. 2, věty třetí,
s. ř. s. lze totiž žalobu rozšířit o další žalobní body pouze ve lhůtě pro podání žaloby,
která uplynula o měsíc dříve.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu,
ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti, kasační stížnost proto zamítl podle §110 odst.
1, věty poslední, s. ř. s.
[18] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované v řízení
o kasační stížnosti nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
[19] Stěžovatel společně s podáním kasační stížnosti požádal, aby byl jeho kasační stížnosti
přiznán odkladný účinek. Soud o tomto návrhu nerozhodoval, neboť bezprostředně
po shromáždění potřebných podkladů přistoupil k rozhodnutí ve věci samé a za těchto okolností
by bylo posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku zbytečné.
[20] Vzhledem k tomu rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za návrh na přiznání
odkladného účinku ve výši 1 000 Kč stěžovateli. Tato částka mu bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně JUDr. Ireny Strakové, a to do 30 dnů od právní
moci tohoto rozsudku (§10a odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu