ECLI:CZ:NSS:2020:NAD.83.2020:30
sp. zn. Nad 83/2020-30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: A. H., zastoupený Mgr. Ing. Tomášem
Oborným, advokátem se sídlem Vrázova 1324/40, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě ve věci ochrany proti nečinnosti
žalovaného, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 21/2020, o nesouhlasu
Městského soudu v Praze s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je př í sl u š ný Krajský soud v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen
„krajský soud“), kterou se domáhal ochrany před nečinností žalovaného spočívající v nevydání
rozhodnutí o žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty.
[2] Krajský soud usnesením ze dne 10. 2. 2020, čj. 65 A 7/2020-5, postoupil věc k projednání
a rozhodnutí Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Příslušnost městského soudu
je podle krajského soudu dána v souladu s §7 odst. 2 s. ř. s. na základě sídla žalovaného. Pro
případ nečinnostních žalob neobsahuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
ČR (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zvláštní ustanovení o místní příslušnosti.
[3] Městský soud vyjádřil dne 29. 5. 2020 nesouhlas s postoupením věci a podle
§7 odst. 6 s. ř. s. předložil věc k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Nesouhlasí se závěrem o absenci zvláštní úpravy místní příslušnosti, neboť na věc dopadá úprava
obsažená v §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců. Dané ustanovení bylo do zákona vloženo
novelou č. 314/2015 Sb. s účinností od 18. 12. 2015. Žalobce byl v den podání žaloby hlášen
k pobytu na adrese uvedené v žalobě (viz záhlaví tohoto usnesení), která se nachází v obvodu
krajského soudu. Poukázal na to, že tentýž senát krajského soudu rozhodl rozsudkem ze dne
12. 5. 2020, čj. 65 A 32/2020-33, o jiné nečinností žalobě ve věci totožných účastníků řízení
týkající se vydání povolení k trvalému pobytu, aniž by ji postupoval městskému soudu.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je místně příslušný je k projednání a rozhodnutí
věci v dané věci krajský soud.
[5] Určení místní příslušnosti správního soudu je obecně upraveno v §7 odst. 2 s. ř. s. věta
první, podle kterého „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud,
v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.“ Tímto zvláštním zákonem, který má před obecným
pravidlem přednost, je v projednávané věci městským soudem odkazovaný §172 odst. 7 zákona
o pobytu cizinců (srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2014,
čj. Nad 315/2014-24). Dle daného ustanovení je k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí
a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (vyjma rozhodnutí o správním
vyhoštění, o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, o zajištění,
o prodloužení doby trvání zajištění, o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění
a o přestupku) „místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu;
jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních
případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně
příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost.“ K řízení
o žalobě je tak místně příslušný krajský soud: 1) v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby
hlášen k pobytu; 2) jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu
se převážně zdržuje; 3) v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt
cizince na území (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2015,
čj. Nad 18/2015-80, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2018,
čj. 2 As 241/2018-12), popř. krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec splnit po vstupu
na území ohlašovací povinnost, pokud pobývá v zahraničí.
[6] V nyní posuzované věci je zcela bezpředmětné, že se v obvodu městského soudu nachází
sídlo žalovaného, který měl ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. nevydáním rozhodnutí v zákonné lhůtě
zasáhnout do práv žalobce. Pro posouzení místní příslušnosti soudu je ve smyslu §172 odst. 7
zákona o pobytu cizinců ve shodě s vyjádřeným nesouhlasem městského soudu podstatné, kde
je žalobce (cizinec) v den podání žaloby hlášen k pobytu. Nejvyšší správní soud z výpisu
z registru obyvatel (ROB) a evidence cizinců (AISC) zjistil, že žalobce má na území ČR hlášen
pobyt na adrese, kterou uváděl v žalobě, tedy K., O., tedy v obvodu Krajského soudu v Ostravě
podle přílohy č. 2 a 3 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Na základě všech uvedených
skutečností a v souladu s §7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyšší správní soud rozhodl, že k projednání a
rozhodnutí věci vedené u městského soudu pod sp. zn. 6 A 21/2020 je místně příslušný Krajský
soud v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. července 2020
Milan Podhrázký
předseda senátu