ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.13.2020:130
sp. zn. Nao 13/2020 - 130
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Ing. arch. P. H.,
zast. Mgr. Ditou Křápkovou, advokátkou se sídlem Lipová 727/5a, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 471/1, Praha 1, ve věci žaloby proti rozhodnutí
ministra kultury ze dne 22. 11. 2013, č. j. MK 54106/2013 OLP, vedené Městským soudem
v Praze pod sp. zn. 10 A 17/2014, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti
soudkyni JUDr. Ing. Vieře Horčicové,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Ing. Viera Horčicová ne ní v y l o uč e na
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 17/2014.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 24. 1. 2014 se žalobce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí
ministra kultury, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí rozkladu žalobce proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 13. 3. 2013, č. j. MK 14119/2013 PI, a rozhodnutí bylo potvrzeno. Tímto
rozhodnutím bylo zrušeno závazné stanovisko Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru
památkové péče, ze dne 29. 6. 2012, č. j. S-MHMP 560473/2012, ve věci stavby terasy ve střešní
rovině nemovitosti č. p. X, k. ú. X.
[2] Přípisem ze dne 14. 1. 2020, založeným na č. l. 120 spisu Městského soudu v Praze (dále
jen „městský soud“), vznesl žalobce námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu
10 A, JUDr. Ing. Vieře Horčicové. Zachování lhůty k podání námitky podjatosti stanovené
§8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odvozuje žalobce
od okamžiku doručení usnesení o přerušení shora uvedeného řízení o žalobě ze dne 7. 1. 2020,
č. j. 10 A 17/2014 - 117.
[3] Uvádí, že zásadně odmítá postup městského soudu, který od podání žaloby činí pouze
kroky směřující k jejímu odmítnutí bez meritorního posouzení věci. Za dobu 6 let od podání
žaloby je řízení stále na počátku. Městský soud měl přistoupit k meritornímu posouzení věci již
po prvním zrušujícím rozsudku NSS. Další průtahy, zapříčiněné nyní přerušením řízení, jsou
v rozporu s právem žalobce na soudní ochranu. Argumentaci městského soudu ekonomií řízení,
obsaženou ve shora uvedeném usnesení, nemůže žalobce s ohledem na délku trvání soudního
sporu akceptovat.
[4] Žalobce dospěl k závěru, že nejde o procesní pochybení, ale o záměr oddálení
rozhodnutí ve věci či odmítnutí žaloby. Za postup příslušeného senátu odpovídá jeho
předsedkyně, žalobce tak nabyl dojmu, že JUDr. Ing. Horčicová má zájem na procesním úspěchu
žalované strany a tedy pochybuje o její nepodjatosti. Proto navrhuje, aby JUDr. Ing. Viera
Horčicová byla z projednávaní a rozhodování v této věci vyloučena.
[5] Předsedkyně senátu 10 A městského soudu JUDr. Ing. Viera Horčicová ve vyjádření
uvedla, že námitka podjatosti není dle jejího názoru důvodná. Žalobce námitku nepřípustně opírá
o polemiku s rozhodnutími městského soudu. Sama vůči účastníkům řízení žádným způsobem
zaujatá není, nemá ani osobní poměr k věci. Je přesvědčena, že ani dosavadní postup v řízení
pochybnosti o její nepodjatosti nezakládá.
[6] Má-li žalobce za to, že řízení nemělo být přerušeno, je prostředkem obrany žaloba podle
§174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, nikoliv námitka podjatosti. Ve věci
jde o projednání komplikované otázky procesního práva, v níž dosud panuje judikaturní rozkol.
Je pochopitelné, že situace, kdy je tímto zapříčiněno oddálení konečného vyřešení sporu není
pro účastníky řízení příjemná, nezakládá však podjatost soudců, kteří ve věci rozhodují.
[7] S tímto vyjádřením byla věc předložena k rozhodnutí podle §8 odst. 5 s. ř. s. Nejvyššímu
správnímu soudu.
[8] Podle §8 odst. 1 zákona s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník
nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti
při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne
usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[9] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána
zákonnému (příslušnému) soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela
výjimečný.
[10] Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze
jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat
především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech,
kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl
rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání.
Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být
založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti,
apod.
[11] Z námitky podjatosti vznesené žalobcem vyplývá, že spatřuje podjatost soudkyně
městského soudu výhradně v předcházející rozhodovací činnosti ve věci. V řízení byla městským
soudem vydána již dvě usnesení o odmítnutí žaloby (č. l. 35 a č. l. 97 spisu městského soudu),
která však vždy byla ke kasační stížnosti žalobce zrušena NSS (rozsudek ze dne 23. 5. 2014,
č. j. 4 As 42/2014 - 69, a ze dne 22. 11. 2019, č. j. 4 As 3/2018 - 58), přičemž po druhém
zrušujícím rozsudku NSS městský soud řízení usnesením ze dne 7. 1. 2020,
č. j. 10 A 17/2014 - 117, přerušil. Dospěl k závěru, že rozhodná právní otázka byla předložena
k rozhodnutí rozšířenému senátu, na jehož názor městský soud nyní vyčkává.
[12] Ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců na určitou
otázku, proto nemohou samy o sobě zakládat důvod k jejich podjatosti (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004, č. j. Nao 13/2004 - 54, č. 433/2005 Sb. NSS).
[13] Z výše uvedených důvodů neshledal Nejvyšší správní soud důvodnou námitku podjatosti
předsedkyně senátu 10 A Městského soudu v Praze JUDr. Ing. Viery Horčicové a rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. února 2020
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu