ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.356.2020:55
sp. zn. 10 Azs 356/2020 -55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: I. M. S., zast. Mgr. Bc. Lukášem Bělským,
advokátem se sídlem Domažlická 1256/1, Praha 3 – Žižkov, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3 – Žižkov,
proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 8. 2020, čj. CPR-4073-2/ČJ-2020-930310-V241, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, čj. 13 A
49/2020-20, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení
řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Policie
České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, ze dne 6. 12. 2019,
čj. KRPA-78816-29/ČJ-2019-000022-SV, ve spojení s rozhodnutím žalované ze dne 5. 8. 2020,
čj. CPR-4073-2/ČJ-2020-930310-V241.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy,
bylo žalobkyni uloženo správní vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a stanovena doba, po kterou jí nelze
umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v délce 12 měsíců. Zároveň jí byla
stanovena doba k vycestování z území České republiky v délce 15 dnů od nabytí právní moci
rozhodnutí. Proti rozhodnutí o vyhoštění se žalobkyně odvolala k žalované, která odvolání
zamítla. Proti rozhodnutí žalované se žalobkyně bránila u městského soudu, soud však žalobu
také zamítl.
[2] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost,
se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka uvedla,
že na území České republiky pobývá dlouhodobě (17 let) a vždy tak činila na základě platného
pobytového titulu. V České republice se již integrovala a mj. zde pobývá se svými dvěma dcerami.
Její starší dcera je po autonehodě a stěžovatelka jí pravidelně pomáhá s rehabilitacemi. Jen tak je
její dcera schopna pracovat. Její mladší dcera je navíc na stěžovatelku momentálně odkázána také,
protože prodělala nemoc covid-19 a stále u ní přetrvává slabost a únava.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Uvádí obecně, že přiznání
odkladného účinku by bylo v rozporu se zájmem na tom, aby se na území České republiky
pohybovali jen cizinci respektující právní řád České republiky. Upozorňuje též na to,
že stěžovatelka je v řízení o kasační stížnosti zastoupena, její vycestování by tak nebylo zásahem
do jejího práva na spravedlivý proces.
[4] NSS dospěl k závěru, že stěžovatelka uvedla přesvědčivé důvody pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. V případě, že by NSS kasační
stížnosti odkladný účinek nepřiznal, by stěžovatelka byla povinna opustit území České republiky.
Vzhledem k tomu, že by musela opustit své dvě dcery (z nichž jedna je občankou
České republiky), utrpěl by tím její rodinný život. To vše za současného stavu pandemie nemoci
covid-19, kdy se v Evropě šíří nové, nakažlivější formy koronaviru, a již tak striktní omezení
cestování přes hranice se patrně bude v Evropě dále zpřísňovat. Jakýkoliv osobní styk s dcerami
by tak byl znemožněn. Pokud by tedy byla stěžovatelka za současné situace nucena vycestovat,
došlo by k vážnému a nevratnému zásahu do jejího rodinného života. To by učinilo další řízení
o kasační stížnosti v podstatě akademickým cvičením bez jakéhokoliv reálného dopadu
pro stěžovatelku.
[5] Újmu způsobenou tímto zásahem (v současné specifické situaci pandemie nemoci covid-19)
považuje NSS ve smyslu §73 s. ř. s. za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám v důsledku
přiznání odkladného účinku; žádnou takovou újmu jiným osobám NSS totiž neshledal. Zároveň
přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek
neznemožní vykonat rozhodnutí o správním vyhoštění, toliko ho odloží o několik málo
následujících týdnů až do doby, než NSS věc definitivně rozhodne. Žalovaná ostatně neuvedla
žádné konkrétní okolnosti, proč by přiznání odkladného účinku v případě stěžovatelky bylo
s takovým veřejným zájmem v rozporu.
[6] Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí správních
rozhodnutí, jak NSS popsal ve výroku. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. února 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu