ECLI:CZ:NSS:2021:12.KSZ.7.2020:38
sp. zn. 12 Ksz 7/2020 - 38
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka
Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc.
při ústním jednání dne 17. 2. 2020 ve věci návrhu okresního státního zástupce
ve Frýdku-Místku ze dne 15. 10. 2020, sp. zn. SPR 716/2020, na zahájení řízení o kárné
odpovědnosti JUDr. Petra Vítka, státního zástupce Okresního státního zastupitelství
ve Frýdku-Místku,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů,
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 1. 12. 2020.
II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se
JUDr. Petr Vítek,
nar. X, státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku,
trvale bytem X,
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
uznává vinným, že
jako dozorový státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku v trestní věci
vedené pod sp. zn. 1 ZT 34/2020, proti obviněnému R. C., stíhanému původně pro přečin
nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283
odst. 1 trestního zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 trestního
zákoníku, který byl rozhodnutím Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 4. 2020, čj. 0 Nt
8019/2020-7, vzat do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. b), c) tr. řádu, která začínala dne
16. 4. 2020 v 03:00 hodin a proti obviněnému J. R., stíhanému pro přečin krádeže podle §205
odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a přečin poškozování cizí věci podle §228 odst. 1 tr.
zákoníku, který byl rozhodnutím Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 5. 2020, čj. 0 Nt
8028/2020-5, vzat do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. řádu, která začínala dne 4.
5. 2020 v 13:30 hodin, při výkonu průběžného dozoru přehlédl nejvyšší přípustnou dobu trvání
vazby podle §72a odst. 1 tr. řádu, která v případě trestního stíhání pro přečin činí jeden rok a z
této doby podle §72a odst. 2 tr. řádu připadá pouze jedna třetina, tedy čtyři měsíce na přípravné
řízení,
takže v případě obviněného R. C. skončila lhůta trvání vazby v přípravném řízení dne 14. 8. 2020,
neboť ve věci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 1 ZN 4086/2020,
která byla převedena do věci pod sp. zn. 1 ZT 34/2020, byl dne 26. 2. 2020 v 23:40 hodin
zadržen podle §76 odst. 1 trestního řádu jako podezřelý z přečinu podle §205 odst. 1, 3 trestního
zákoníku, po předchozím písemném souhlasu JUDr. Petra Vítka ze dne 18. 2. 2020 pod č. j. 1
ZN 4086/2020-3, kdy ze zadržení byl propuštěn 28. 2. 2020 v 15:50 hodin,
a v případě obviněného J. R. skončila lhůta trvání vazby v přípravném řízení dne 4. 9. 2020
a v tyto dny měli být obvinění v případě neskončeného přípravného řízení podle §72a odst. 2
trestního řádu z vazby propuštěni, kdy obviněný R. C. při neskončeném přípravném řízení byl z
vazby propuštěn až 17. 9. 2020 a obviněný J. R. při neskončeném přípravném řízení byl z vazby
propuštěn až 17. 9.2020,
a tak zapříčinil, že obviněný R. C. pobýval jeden měsíc a tři dny nezákonně ve vazbě a obviněný J.
R. pobýval nezákonně ve vazbě třináct dní,
t ed y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v činnost
státního zastupitelství a odbornost jeho postupu,
čí mž s p ách a l
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a za t o se m u u kl á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení dne 22. 10. 2020. V něm uvedl,
že popsaný skutek je prokázán jednotlivými listinami z trestního řízení. Jednání hodnotí jako
závažné porušení povinností státního zástupce, které mělo za následek nezákonné omezení
osobní svobody obviněného R. C. a obviněného J. R. Kárně obviněný nebyl kárně stíhán, ani mu
nebyla uložena písemná výtka podle §30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
Jako kárné opatření navrhl snížení platu o 10 % na dobu čtyř měsíců.
[2] V následně zaslaném hodnocení kárný navrhovatel mj. uvedl, že kárně obviněný byl
v době od 1. 11. 2017 do 28. 2. 2018 dočasně přidělen k výkonu práce ke Krajskému státnímu
zastupitelství v Ostravě na netrestní oddělení, kde byl velmi dobře hodnocen. Pracovní úkoly
se snaží plnit zodpovědně, v požadované kvalitě a stanovených lhůtách. Své odborné znalosti
si prohlubuje účastí na seminářích pořádaných Justiční akademií v Kroměříži a účastí na dalších
vzdělávacích akcích, i samostudiem, kdy získané zkušenosti a vědomosti včetně judikatury
dovede samostatně aplikovat. Zvládá více úkolů a zátěžové situace ve své profesi,
umí si organizovat práci a dodržuje stanovené priority. Skutek, pro který je kárně stíhán,
je mimořádným vybočením v jeho dosavadní profesní kariéře.
[3] K návrhu se vyjádřil kárně obviněný. Ten uvedl, že se dopustil jednání popsaného
v návrhu. Všechny skutečnosti uvedené návrhu považuje za nesporné. Svého jednání lituje a celá
záležitost ho velmi mrzí. Je si vědom své odpovědnosti a nezříká se jí. Doposud vykonával funkci
státního zástupce řádně a žádných pochybení se nedopustil. Svého jednání se nedopustil úmyslně.
Vzhledem k rozsahu trestné činnosti, pro kterou byl v dané trestní věci projednáván zejména
obviněný R. C., mylně vycházel z nesprávného předpokladu, že nejvyšší přípustná doba trvání
vazby dle §72a odst. 1 tr. řádu činí v daném případě dva roky, tedy pro přípravné řízení 8 měsíců.
Tento svůj omyl již následně nebyl schopen napravit. Překročení maximální délky trvání vazby
nezaznamenala v dané trestní věci ani řada jiných osob. Informační systém státního zastupitelství
ISYZ není naprogramován tak, aby před blížícím se koncem vazební lhůty uživatele aktivně
varoval. Na pochybení ho proto upozornil až okresní státní zástupce při vnitřní kontrole spisů
provedené v souvislosti se snížením hranice výše škody pro skutkové podstaty některých
trestných činů. K vyjádření předložil též hodnocení lektorské činnosti pro Probační a mediační
službu. Z něj vyplynulo, že pro Probační a mediační službu působí dlouhodobě jako lektor
vzdělávání úředníků a asistentů v základním vzdělávání a jako lektor aktuálních témat z oblasti
práva v rámci celoživotního vzdělávání a lektor kurzů pro projektové pracovníky. Jako lektor
vždy odváděl velmi kvalitní přípravu, což se odráželo na vysoké úrovni doložených studijních
materiálů. Ze strany frekventantů byl jeho výkon hodnocen jako kvalitní po stránce odborné, byly
oceňovány praktické příklady, výklad vedený interaktivní formou, výborné studijní materiály
a také průběžné reflexe pochopení lektorovaných témat ze strany účastníků. S jeho lektorskou
činností má Probační a mediační služba pouze pozitivní zkušenost.
[4] Dne 4. 12. 2020 předložil kárný navrhovatel soudu návrh na schválení dohody o vině
a kárném opatření, kterou uzavřel s kárně obviněným dne 1. 12. 2020. V dohodě byl sjednán
stejný druh a výměra kárného opatření, které bylo uvedeno již v kárném návrhu.
[5] V rámci předběžného šetření podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“) předseda senátu
ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení
kárného řízení a pro skutky, které jsou předmětem kárného návrhu, nebyl kárně obviněný dříve
postižen.
[6] Dne 17. 2. 2020 proběhlo ve věci ústní jednání. Při něm předseda senátu kárně
obviněného poučil v souladu s §314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně obviněný potvrdil,
že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který mu je kladen za vinu,
učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučena o svém právu na obhajobu a jsou mu známy
důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při řádném jednání.
II. Hodnocení soudu
[7] Soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě §25 zákona
o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině dle trestního řádu (viz usnesení
ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 - 71, ve věci Martina Valehracha, nebo rozhodnutí ze dne
20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 - 87, ve věci Tomáše Sani). Soud proto posuzoval podmínky
pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. Soud nemůže podle
§314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné jen tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje
i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí Nejvyššího správního osudu ze dne
15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 - 199, ve věci Ilony Miklové). Podle §175a tr. řádu lze o dohodě
o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr,
že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené
aplikaci těchto ustanovení na základě §25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných
podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně
obviněný.
[8] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek tak jak je popsán
ve skutkové větě odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním. Je zřejmé,
že obvinění byli stíháni pro přečiny. Z §72a odst. 1 a 2 tr. řádu vyplývá, že celková doba trvání
vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro přečin,
přičemž z této doby připadá jedna třetina na přípravné řízení. Není-li přípravné řízení
před uplynutím této doby skončeno, musí být nejpozději v poslední den této lhůty obviněný
propuštěn z vazby. V případě obou obviněných tak měla trvat vazba v přípravném řízení nejvýše
4 měsíce. Jak je zřejmé ze skutkové věty tohoto rozhodnutí, tato lhůta byla v případě obviněného
R. C. překročena o jeden měsíc a tři dny a v případě obviněného J. R. o třináct dní Povinnost
státního zástupce vydat příkaz k propuštění obviněného z vazby v případě překročení nejvyšší
přípustné doby trvání vazby pak vychází z jasného textu §73b odst. 6 věty druhé tr. řádu, podle
nějž V případě překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby podle §72 nebo překročení nejvyšší
přípustné doby trvání vazby podle §72a vydá soud a v přípravném řízení soudce nebo státní zástupce pouze
příkaz k propuštění obviněného z vazby. Pokud je obviněný nezákonně ponechán ve vazbě v důsledku
pochybení státního zástupce, je takové jednání běžně považováno za kárné provinění (viz např.
rozhodnutí NSS ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 10/2018 – 40, ve věci Rostislava Třešky, nebo ze dne
31. 10. 2017, čj. 12 Ksz 6/2017 – 34, ve věci Evy Žďárské).
[9] Soud dle přiměřeného použití §314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě,
že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného
provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2
trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření
zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí
ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 - 88, ve věci Petra Nováka).
Druh kárného opatření ani jeho výměra se nijak nevymyká dosavadní rozhodovací praxi kárného
senátu ve věcech státních zástupců. Lze poukázat například rozhodnutí ze dne 10. 1. 2017,
čj. 12 Ksz 6/2016 - 28, ve věci Aleše Kopala, nebo ze dne 18. 9. 2018, čj. 12 Ksz 3/2018 – 46, ve věci
Petra Cibulky). V uvedených případech se sice vztahovalo nezákonné omezení osobní svobody
pouze na jednu osobu a po o něco kratší dobu, nicméně byla zároveň uložena i o něco nižší
výměra snížení platu, než je v nyní posuzované věci a samo uzavření dohody o vině a trestu
zpravidla směřuje k o něco nižšímu postihu, než by jinak kárně obviněnému hrozil. Nelze také
přehlédnout lítost kárně obviněného, jím přijatá opatření k zamezení opakovaní skutku, ani jeho
dobré pracovní hodnocení a výborné hodnocení jeho lektorské činnosti ve prospěch Probační
a mediační služby. Kárný senát k tomu také dodává, že při so učasných možnostech techniky
je zarážející, že státní zástupci nemají k dispozici elektronický nástroj pro hlídání vazebních lhůt.
Setrvává proto na závěrech, které učinil v bodě 50 rozhodnutí ze dne 16. 9. 2020,
čj. 12 Ksz 2/2020 – 73, ve kterém uvedl: „Kárný soud nicméně uvádí, že ačkoliv to kárně obviněného
nevyviňuje, je poněkud zarážející, že proces hlídání vazebních lhůt nebyl alespoň v určité míře elektronizován.
Kárně obviněný lhůty hlídal pouze pomocí papírových pomůcek, které sice mohou být dostačující, ale elektronický
systém by mohl v hlídání lhůt výrazně pomoci a to například i upozorněním nadřízeného, že se blíží konec
vazební lhůty, aniž by ve věci bylo něco činěno, čímž by mohla být zajištěna i vícenásobná kontrola. Lhůty lze
hlídat i prostřednictvím běžně dostupných kancelářských aplikací, pokud by byly systematicky používány. Na nyní
projednávaném případě je totiž vidět, jak velmi snadno může dojít k neúmyslnému lidskému pochybení
i u zkušených profesionálů, jakými je jistě kárně obviněný i soudkyně Okresního soudu pro Prahu-východ, jak
vyplývá z hodnocení obou z nich. Elektronický systém by mohl riziko takového pochybení dále výrazně snížit.“
Kárnému senátu proto sjednané kárné opatření nebránilo dohodou schválit.
[10] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v §314r
tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.
[11] Výrokem II. v souladu s §314r odst. 4 tr. řádu rozhodl o vině kárně obviněného
a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině a kárném opatření.
VI. Závěr
[12] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. února 2021
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců