ECLI:CZ:NSS:2021:12.KSZ.8.2020:51
sp. zn. 12 Ksz 8/2020 - 51
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka
Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc.
při ústním jednání dne 17. 2. 2021 ve věci návrhu městského státního zástupce v Praze ze dne
11. 11. 2020, sp. zn. 2 SPR 274/2020, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Jaroslava
Šarocha, státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, nar. X, trvale bytem X,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení
dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 18. 11. 2020.
II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se
JUDr. Jaroslav Šaroch,
nar. X, státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, trvale bytem X,
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
uznává vinným, že
v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly
a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména
postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu §24 odst. 1
zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů a v rozporu
s ustanovením §2 odst. 4 tr. řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat při projednání věci
bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze
opakovaně vědomě nečinný při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, zejména
pak v následujících případech:
1. ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZV 197/2019
v období od prosince 2019 do dne 15. 9. 2020, kdy byla I. náměstkyní městského státního
zástupce v Praze provedena prověrka dozorového spisu, kromě podání návrhu na vazbu,
vyslovení souhlasu se zajištěním majetku, účasti na výslechu dvou obviněných, kteří žádali
o postavení spolupracujícího obviněného, a předložení stížností do rozhodnutí o zajištění
majetku k rozhodnutí soudu, neprovedl žádný úkon, přičemž zejména:
a) po dobu nejméně 9 měsíců nerozhodl o stížnostech obviněných J. S., J. Š., M. . M. G., J. Z. a
obviněné společnosti Aston - služby v ekologii, s.r.o., do rozhodnutí policejního orgánů č. j.
NCOZ-3040-730/TČ-2016-42-12302-C-F ze dne 30. 10. 2019, kterým bylo zahájeno trestní
stíhání obviněných, a které byly předloženy policejním orgánem se spisovým materiálem dne 2.
12. 2019,
b) po dobu nejméně 10 měsíců nerozhodl o žádosti obviněného J. S. ze dne 22. 11. 2019 o
přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a odst. 1 tr. řádu, která byla doručena dne
22. 11. 2019, a to přesto, že mu zákon o této žádosti ukládá rozhodnout neprodleně,
c) po dobu nejméně 9 měsíců nerozhodl o žádosti obviněného J. S. ze dne 9. 12. 2019
o přezkoumání postupu policejního orgánu podle§157a odst. 1 tr. řádu, která byla doručena dne
9. 12. 2019, a to přesto, že mu zákon o této žádosti ukládá rozhodnout neprodleně,
d) po dobu nejméně 9 měsíců nerozhodl o žádosti obviněného J. S. učiněné do protokolu při
úkonu policejního orgánu dne 16. 12. 2019 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §
157a odst. 1 tr. řádu, která byla doručena dne 23. 12. 2019, a to přesto, že mu zákon o této
žádosti ukládá rozhodnout neprodleně,
e) po dobu nejméně 6 měsíců nerozhodl o žádosti obviněného J. S. ze dne 10. 3. 2020
o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a odst. 1 tr. řádu, která byla doručena dne
10. 3. 2020, a to přesto, že mu zákon o této žádosti ukládá rozhodnout neprodleně,
f) po dobu nejméně 2 měsíců nerozhodl o žádosti obviněného J. Š. učiněné do protokolu při
úkonu policejního orgánu dne 7. 7. 2020 o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a
odst. 1 tr. řádu, která byla doručena dne 15. 7. 2020, a to přesto, že mu zákon o této žádosti
ukládá rozhodnout neprodleně,
g) v období od měsíce dubna po dobu nejméně 5 měsíců v rozporu s povinností uloženou
v §167 odst. 3 tr. řádu ve spojení s ustanovením §170 odst. 2 tr. řádu neprovedl v této věci
žádnou prověrku v rámci výkonu dozoru státního zástupce v trestním řízení ani úkon,
který by jí nahrazoval,
2. ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 413/2018
v období od července 2019 do dne 18. 9. 2020, kdy byla I. náměstkyní městského státního
zástupce v Praze provedena prověrka dozorového spisu, kromě vyhotovení žádostí o poskytnutí
údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství podle §8 odst. 2 tr. řádu, neprovedl žádný
úkon, přičemž zejména po dobu nejméně 13 měsíců nereagoval na žádosti policejního orgánu
na vydání evropského vyšetřovacího příkazu justičním orgánům Polské republiky, Maďarské
republiky a Slovenské republiky, které byly ze strany policejního orgánu učiněny již dne 6. 2. 2019
a k pokynu dozorového státního zástupce doplněny policejním orgánem dne 2. 7. 2019
t ed y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a ohrozil tím důvěru v činnost státního
zastupitelství a odbornost jeho postupu,
čí mž s p ách al
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a za t o se mu u k l á dá
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 3 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení dne 16. 11. 2020. V něm uvedl,
že kárně obviněný byl ve vědomě nečinný ve věcech vedených u Městského státního
zastupitelství v Praze (dále jen „MSZ v Praze“) pod sp. zn. 1 KZV 197/2019 a 1 KZN
413/2018. Ve dnech 15. a 18. 9. 2020 byl ze strany I. náměstkyně městského státního zástupce
v Praze proveden v těchto věcech vnitřní dohled. Výstupem tohoto dohledu byl podnět k podání
kárného návrhu a dohledový pokyn dozorovému státnímu zástupci k nápravě zjištěného stavu.
[2] Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 197/2019 nereagoval kárně obviněný po řadu měsíců
na podané stížnosti proti usnesením o zahájení trestního řízení. Také nijak nereagoval na několik
žádostí obviněného Jiřího Smrže a jednu žádost obviněného J. Š. o přezkoumání postupu
policejního orgánu podle §157a odst. 1 tr. řádu. Tyto žádosti směřovaly proti různým úkonům
policejního orgánu a někdy byly podány i v době, kdy bylo možné efektivně postup policejního
orgánu korigovat (například v případě žádostí o přesun termínu plánovaných úkonů).
[3] Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 413/2018 požádal policejní orgán dne 6. 2. 2019
o vydání evropských vyšetřovacích příkazů justičním orgánům Polské republiky, Maďarské
republiky a Slovenské republiky. Na ně kárně obviněný reagoval tak, že v březnu požádal o jejich
doplnění. K němu došlo 2. 7. 2019. Následně více jak rok evropské vyšetřovací příkazy nevydal,
ačkoliv se jednalo o jediné úkony, které bránily skončení věci. Navíc se jednalo o věc, která byla
vyloučena z jiné věci, ve které již v minulosti došlo k průtahům, které byly konstatovány v rámci
vnitřní kontroly.
[4] Ke zjednání nápravy v obou věcech došlo až v návaznosti na vykonaný dohled, a to v září
a říjnu 2020. Průtahy tak přesáhly kárnou judikaturou dovozené lhůty pro vyřízení úkonů.
[5] Pracovní zatížení kárně obviněného bylo srovnatelné s ostatními státními zástupci, ačkoliv
vyřizoval jinou závažnou věc mediálně známou jako „kauza Čapí hnízdo“. K průtahům došlo
v době, kdy byla tato věc skončena, byť později došlo rozhodnutím nejvyššího státního zástupce
ke zrušení usnesení o zastavení trestního stíhání.
[6] Kárně obviněný byl 19. 12. 2019 postižen výtkou podle §30 odst. 3 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, za nevhodnou mediální prezentaci v jím dozorované
věci. Z pravidelného hodnocení státního zástupce vyplývá, že kárně obviněný je hodnocen jako
analyticky a odborně velmi schopný státní zástupce s nižším pracovním výkonem.
[7] Jako kárné opatření navrhl kárný navrhovatel snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců.
[8] Dne 23. 11. 2020 předložil kárný navrhovatel soudu návrh na schválení dohody o vině
a kárném opatření, kterou uzavřel s kárně obviněným 18. 11. 2020. K tomu uvedl,
že ho k uzavření dohody vedla především sebereflexe kárně obviněného, jeho dlouhodobý
v zásadě bezproblémový výkon funkce státního zástupce a jeho vysoká odbornost ve složitých
hospodářských věcech. V rámci dohody byla dílčím způsobem upravena skutková věta, a to tak,
že u věci 1 KZV 197/2019 kromě již dříve uvedených úkonů bylo doplněno též to, že se kárně
obviněný účastnil výslechu dvou obviněných, kteří žádali o postavení spolupracujícího
obviněného. V dohodě bylo sjednáno jako kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 3 měsíců.
[9] V rámci předběžného šetření podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“) předseda senátu
ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení
kárného řízení (s drobným upřesněním uvedeným shora) a pro skutky, které jsou předmětem
kárného návrhu, nebyl kárně obviněný dříve postižen.
[10] Dne 17. 2. 2021 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se navrhovatel a kárně obviněný
účastnili v souladu s §234 odst. 1 tr. řádu prostřednictvím videokonference. Při ústním jednání
předseda senátu kárně obviněného poučil přiměřeně podle §314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně
obviněný potvrdil, že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek,
který mu je kladen za vinu, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučena o svém právu
na obhajobu a jsou mu známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání
věci při řádném ústním jednání.
[11] Při svém výslechu kárně obviněný uvedl, že si je svého pochybení vědom.
Byl pod velkým tlakem v souvislosti s mediálně sledovanou kauzou tzv. Čapí hnízdo. Následně
se snažil ostatní věci vyřešit všechny najednou a každou věc vždy komplexně, namísto toho,
aby někdy vyřizoval jen dílčí úkony. V důsledku toho věci ve svém souhrnu trvaly nepřiměřeně
dlouhou. Chyba spočívala ve špatné organizaci práce z jeho strany. Nebylo to však jeho
nedostatečnou pracovitostí, neboť z práce chodil a doposud chodí pravidelně až v pozdějších
večerních hodinách. Věcmi se i průběžně zabýval, pouze to nebylo navenek patrné. Například
na konceptu rozhodnutí o stížnostech proti usnesením o zahájení trestního stíhání ve věci
sp. zn. 1 KZV 197/2019 začal pracovat již v lednu 2020, ale jednalo se o věc složitou s velkým
množstvím námitek ze strany obviněných. Zároveň se přednostně věnoval jiným věcem a počítal,
že věci nyní projednávané vyřídí, až bude mít více času. V současné době v jím vyřizovaných
věcech k žádným zásadním průtahům v jím vyřizovaných věcech nedochází.
[12] Kárný navrhovatel potvrdil, že o žádných průtazích u kárně obviněného neví. Poukázal
i na to, že věci hospodářské kriminality jsou skutečně složité a kárně obviněný je vyřizuje pečlivě.
Tyto okolnosti byly zohledněny při sjednání druhu a výše kárného opatření.
II. Hodnocení soudu
[13] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě
§25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního
řádu (viz usnesení ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018-71, ve věci Martina Valehracha, nebo
rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019-87, ve věci Tomáše Sani). Soud proto posuzoval
podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem.
[14] Soud nemůže podle §314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné jen tehdy, pokud
je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí Nejvyššího
správního osudu ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018-199, ve věci Ilony Miklové).
[15] Podle §175a tr. řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky
vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem
a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě §25 zákona
o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek
je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný.
[16] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek, tak jak je popsán
ve skutkové větě, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním.
[17] Průtahy kárně obviněného s vyřizováním jednotlivých podání dosahují intenzity kárného
provinění. Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací
činnosti kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech
po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí
zapsaných v rejstříku ZT (KZV) a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN (KZN)
a ZM (rozhodnutí NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014-71, ve věci Olivera Pece, a na něj
navazující konstantní rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz například bod 33 rozhodnutí
ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018-55, ve věci Miroslavy Šmehlíkové). Výjimku tvoří samozřejmě
úkony, u kterých je lhůta dána přímo zákonem, případně ve fázi vyšetřování základní a stěžejní
podání obviněných. Mezi tato rozhodnutí náleží i rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení
trestního stíhání (rozhodnutí NSS ze dne 21. 3. 2017, čj. 12 Ksz 8/2016-81, ve věci Moniky
Oborilové). Na posouzení usnesení o zahájení trestního stíhání závisí opodstatněnost samotného
vedení trestního stíhání, spojeného například i s možností vzetí do vazby. V těchto případech
jsou lhůty pro vyřízení věci státním zástupcem ještě výrazně kratší. O stěžejních podáních má být
rozhodnuto během lhůty stanovené zákonem, a pokud stanovena není, pak během několika dnů
či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech). Mezi tyto úkony patří
i vyřízení žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu podle
§157a tr. řádu (viz bod 313 rozhodnutí NSS ze dne 19. 2. 2020, čj. 12 Ksz 10/2019-127, ve věci
Martina Pavelky III). Je tedy evidentní, že průtahy zaviněné kárně obviněným lhůty pro vyřízení
„běžných“ úkonů i úkonů stěžejních výrazně přesahují. Na hodnocení jeho jednání jako kárného
provinění nemá vliv ani to, že prioritu dával jiným věcem. Jak již NSS uvedl v rozhodnutí ze dne
6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018-146, státní zástupce je povinen průběžně vyřizovat všechny věci,
které mu jsou přiděleny k vyřízení, a nemůže vyřizovat jen ty, kterým dává prioritu.
[18] Pokud jde o neprovádění prověrek, pak podle §170 odst. 1 tr. řádu platí, že policejní orgán
je povinen skončit vyšetřování nejpozději do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání. Podle §170 odst. 2
tr. řádu pak není-li vyšetřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1 skončeno, postupuje policejní orgán a státní zástupce
podle §167 odst. 2, 3. Podle §167 odst. 3 tr. řádu pak pokud není vyšetřování ve lhůtě skončeno,
je státní zástupce povinen v rámci dozoru nejméně jednou za měsíc provést prověrku věci, a pokud je to třeba,
uložit policejnímu orgánu povinnost provést konkrétní úkony. O prověrce sepíše státní zástupce záznam. Pakliže
bylo usnesení o zahájení trestního stíhání vydáno 30. 10. 2019, pak pokud nebylo skončeno
do 30. 4. 2020, měla být každý měsíc provedena prověrka spisu. Kárně obviněný ji však
nevykonával. V dané věci navíc bylo namístě prověrku konat jakou součást dozoru nad
zákonností přípravného řízení, kárně obviněný však byl namísto toho při výkonu dozoru
v podstatě zcela pasivní.
[19] Soud dle přiměřeného použití §314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě,
že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného
provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2
trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření
zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí
ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020-88, ve věci Petra Nováka).
Druh kárného opatření ani jeho výměru neshledal Nejvyšší správní soud jako zcela zjevně
nepřiměřenou vzhledem ke všem okolnostem věci. Při srovnání s kárnými opatřeními ukládanými
v minulosti nejde zcela jistě o kárné opatření nepřiměřeně přísné. Zejména u stěžejních úkonů,
které mají být vyřizovány v řádech dnů, či maximálně jednotek týdnů, byl kárně obviněný nečinný
ohledně jednotlivých úkonů v souhrnu přibližně 42 měsíců a navíc měl velmi významné průtahy i
u dalších úkonů. Například v rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018-55, ve věci
Miroslavy Šmehlíkové, postihl kárný senát kárně obviněnou snížením platu o 10% na dobu
6 měsíců za to, že po dobu přibližně 4,5 měsíce nepředložila v rozporu s §146a odst. 1 tr. řádu
soudu Prahu 4 stížnost proti usnesení, kterým zamítla žádosti o zrušení zajištění finančních
prostředků na účtech žadatelky. Ačkoliv bylo v dané věci možno uložit kárné opatření snížení
platu ve dvojnásobné výši s ohledem na nezahlazený dřívější kárný postih ve smyslu §30 odst. 1
písm. b) zákona o státním zastupitelství, jednalo se o řádově menší pochybení, než v případě
kárně obviněného. Šlo by tedy uvažovat i o uložení přísnějšího kárného opatření, ale nejedná
se na druhou stranu ani o opatření zcela zjevně nepřiměřeně mírné. V této souvislosti soud zvážil
i dosavadní kárnou bezúhonnost kárně obviněného (respektive mu byla udělena pouze výtka
a to za typově jiné jednání), jeho sebereflexi a snahu, aby k obdobným průtahům již nedocházelo.
Je také zřejmé, že se nejednalo o záměrnou liknavost, ale o nevhodnou organizaci práce.
Kárnému senátu proto sjednané kárné opatření nebránilo dohodou schválit.
[20] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v §314r
tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.
[21] Výrokem II. v souladu s §314r odst. 4 tr. řádu ve spojení s §25 zákona o kárném řízení
rozhodl o vině kárně obviněného a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině
a kárném opatření.
VI. Závěr
[22] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 17. února 2021
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců