ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.357.2020:26
sp. zn. 4 As 357/2020 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. B., zast. Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo
financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11.
2016, č. j. MF-12166/2016/1603-3/1963, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2020, č. j. 6 Af 14/2017 - 58,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč,
který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce advokáta Mgr. Václava Voříška.
Odůvodnění:
[1] Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne 2. 3. 2016, č. j. MHMP 357715/2016,
uložil žalobci pokutu ve výši 70.000 Kč za správní delikt podle §16 odst. 1 písm. b) zákona
č. 526/1990 Sb., o cenách, kterého se žalobce dopustil tím, že dne 23. 7. 2015 jako řidič
taxislužby účtoval za poskytnutí taxislužby vozidlem Škoda Octavia, SPZ X, na trase
z Václavského náměstí do ulice Salmovská 12, Praha 2 (vzdálenost 1,5 km), částku 500 Kč,
přestože podle §5 odst. 2 zákona o cenách, v návaznosti na nařízení č. 20/2006 Sb. hl. m. Prahy,
o maximálních cenách osobní taxislužby, byl oprávněn účtovat částku v maximální výši 88 Kč.
Dále byla žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložena povinnost nahradit náklady řízení.
Odvolání žalobce zamítl a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil žalovaný rozhodnutím
ze dne 30. 11. 2016, č. j. MF-12166/2016/1603-3/1963.
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který
ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti tomuto rozsudku dne 18. 11. 2020 podal blanketní
kasační stížnost.
[4] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 23. 11. 2020, č. j. 4 As 357/2020 - 20,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
o důvody, pro které napadá rozsudek Městského soudu v Praze, a poučil jej o tom, že nebude-li
kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle §37 odst. 5
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §120 téhož zákona.
[5] Uvedené usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele dne 3. 12. 2020.
Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak podle §40
odst. 2 a 3 s. ř. s. připadl na pondělí 4. 1. 2021. Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační
stížnosti v uvedené lhůtě ani později žádným způsobem nereagoval. Kasační stížnost tudíž
nesplňuje náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 téhož zákona.
[6] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení,
nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou
žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[7] Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání
a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[8] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje
(§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud
kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003,
č. j. 2 Ads 29/2003 - 40). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl
nic konkrétního proti postupu městského soudu v řízení o žalobě či proti napadenému rozsudku.
Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se městský soud podle stěžovatele
dopustil. Sám stěžovatel ostatně v kasační stížnosti uvádí, že kasační stížnost doplní, avšak
v zákonné lhůtě tak neučinil ani přes výzvu soudu. Takto formulovanou kasační stížnost, která
je mimořádným opravným prostředkem, považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu §106
odst. 1 s. ř. s.
[9] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vad
kasační stížnosti a současně jej poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady
stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Jelikož stěžovatel potřebné důvody kasační stížnosti
nedoplnil, nebyly splněny podmínky stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační
stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, jestliže ta byla odmítnuta.
[11] Podle §10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu
soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5 téhož ustanovení, v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání,
postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
[12] V projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky pro vrácení zaplaceného soudního
poplatku podle právě citovaného ustanovení zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní
soud tudíž rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši
5.000 Kč. Tento mu bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce
Mgr. Václava Voříška, advokáta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu