ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.393.2021:51
sp. zn. 4 As 393/2021 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Hlasy Kozomína z.s.,
IČ 02270986, se sídlem Kozomín 81, zast. Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem, se sídlem
Údolní 567/33, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem
Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: D-IE Logistic Prague North
s.r.o., IČ 07508034, se sídlem Antala Staška 2027/79, Praha 4, zast. JUDr. Romanem Ráczem,
advokátem, se sídlem Kubánské náměstí 11, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 16. 12. 2019, č. j. 164016/2019/KUSK, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné
na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2021, č. j. 51 A 11/2020 - 142,
o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení se p ři z n áv á odkladný účinek
vůči rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2021, č. j. 51 A 11/2020 - 142.
II. Osobě zúčastněné na řízení se uk l á dá zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci
tohoto usnesení Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2019, č. j. MUKV 32929/2019 OŽP, Městský úřad Kralupy
nad Vltavou jako vodoprávní úřad vydal povolení k vypouštění čištěných odpadních vod
z areálové čistírny odpadních vod D8-2 včetně výtlačného potrubí v prostorách areálové haly,
t. č. poskytované holdingu Makro (dále jen „ČOV Makro“) do vodního toku Černávka v obci
Kozomín, a to po dobu pěti let. Současně žalovaný vydal společné povolení ve smyslu §94p
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, jímž schválil záměr ČOV Makro spočívající v umístění a provedení staveb
areálové ČOV a výtlačného potrubí v obci Kozomín. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 12. 2019,
č. j. 164016/2019/KUSK, zamítl odvolání žalobce proti uděleným povolením a prvostupňové
rozhodnutí potvrdil.
[2] Toto rozhodnutí o odvolání napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Praze, který
rozsudkem ze dne 14. 10. 2021, č. j. 51 A 11/2020 - 142, zrušil rozhodnutí správních orgánů
obou stupňů a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
[3] Proti tomuto rozsudku podala osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost. Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedla, že ČOV
Makro již byla uvedena do provozu, což s povděkem přijaly i orgány státní správy na úseku
životního prostředí. Zkušební provoz byl rovněž hodnocen kladně. Jediný, kdo proti čistírně
protestuje, je žalobce. Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, musela
by stěžovatelka nést všechna rizika a náklady spojené se zakonzervováním ČOV Makro
a převedením odpadních vod zpět na původní ČOV Kozomín. Stěžovatelka by se dále
vystavovala hrozbě platit enormní smluvní sankce svým obchodním partnerům, jimž pronajímá
části areálu CTP-Park, neboť odstávka ČOV Makro by způsobila nemožnost řádně užívat
předmět nájmu v rozporu se smluvními závazky.
[4] Žalobce s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasil. Uvedl,
že stěžovatelčina tvrzení ohledně jí hrozící újmy se pohybují jen v obecné rovině a nejsou blíže
specifikována ani doložena. Žalobce rovněž poukazuje na možný rozpor přiznání odkladného
účinku s důležitým veřejným zájmem na ochraně vod. Jak totiž uvedl již krajský soud,
ve správním řízení nebylo zkoumáno, zda je tok Černávka vůbec schopný odpadní vody
v takovémto rozsahu přijímat. Tato námitka je o to významnější, že Černávka má status rybí
vody, a v řízení tak mělo být zkoumáno, zda vypouštění odpadních vod nebude mít negativní
dopad na život a reprodukci ryb.
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter
institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní
ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí (serov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015,
č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[7] Co se újmy hrozící stěžovatelce týče, poukazovala stěžovatelka na to, že v případě nepřiznání
odkladného účinku by musela nést všechna rizika i náklady spojené se zakonzervováním ČOV
Makro a převedením odpadních vod zpět na původní ČOV Kozomín a vystavila by se riziku
smluvních pokut. Nejvyšší správní soud se sice ztotožňuje s názorem žalobce, že stěžovatelka
tuto hrozící újmu příliš nekonkretizovala, nicméně dospěl k závěru, že to není důvodem
pro nepřiznání odkladného účinku. S ohledem na okolnosti věci je totiž zřejmé, že stěžovatelce
hrozí v případě nucené odstávky ČOV Makro významná újma. Na tomto závěru přitom nemůže
nic změnit to, že stěžovatelka ji nebyla schopna přesně vyčíslit. Je totiž nepochybné, že náhlá
změna napojení rozsáhlého průmyslového areálu na čistírnu odpadních vod si vyžádá vysoké
náklady. To přitom platí i o ukončení provozu ČOV Makro a jejím zakonzervování po dobu,
kdy tato čistírna nebude mít platná povolení. Stejně tak již z povahy obchodní činnosti
stěžovatelky (jíž je pronájem objektů v průmyslovém areálu) je zřejmé, že (byť i jen dočasné)
uzavření ČOV Makro významným způsoben naruší předmět jejího podnikání. Stěžovatelka
tedy dostatečně osvědčila, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by jí vznikla
závažná újma.
[8] Nejvyšší správní soud dále přistoupil k posouzení otázky, zda přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Aniž by Nejvyšší správní soud předjímal výsledek věcného posouzení předmětu sporu,
je zjevné, že krajský soud zrušil rozhodnutí správních orgánů spíše z formálních důvodů,
tedy pro nedostatečně zjištěný skutkový stav, respektive z něj plynoucí částečnou
nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Na základě podkladů, které měl krajský soud při svém
rozhodování k dispozici, však nedospěl k závěru, že provoz ČOV Makro je v rozporu
s požadavky na ochranu vod (či životního prostředí obecně), nýbrž pouze k závěru, že soulad
s těmito požadavky nelze zcela garantovat, neboť některými jeho významnými aspekty
(např. povahou odpadních vod) se správní orgány zabývaly nedostatečně.
[10] Naproti tomu však podle krajského soudu není mezi stranami sporu o nedostatcích
provozních kapacit obecní ČOV Kozomín, na niž by odpadní vody z areálu musely
být přesměrovány v případě uzavření ČOV Makro, přičemž částečné odbřemenění této čistírny
na úkor modernější ČOV Makro je obecně prospěšné a kvalita technologie u ČOV Makro
je řádově vyšší než u obecní ČOV Kozomín. Z tohoto důvodu též krajský soud usnesením
ze dne 27. 2. 2020, č. j. 51 A 11/2020 - 59, zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě,
čímž fakticky umožnil provoz ČOV Makro po dobu řízení o žalobě. Na této úvaze přitom
krajský soud v zásadě setrval i v samotném rozsudku.
[11] Nejvyšší správní soud se s výše uvedenou úvahou krajského soudu zcela ztotožňuje.
V projednávané věci totiž nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti může způsobit újmu
nejen na straně stěžovatelky, nýbrž i na samotném veřejném zájmu. Vzhledem k nevyhovující
kapacitě (a zastaralé technologii) ČOV Kozomín totiž může mít ukončení provozu ČOV Makro
(a tedy odvod odpadních vod zpět na ČOV Kozomín) rovněž významný negativní dopad
na úroveň ochrany životního prostředí, resp. vod.
[12] Ze závěrů krajského soudu i z dostupných stanovisek a vyjádření je zřejmé, že odvádění
odpadních vod z areálu CTP-Park do Černávky prostřednictvím ČOV Makro je z hlediska
požadavků na ochranu životního prostředí šetrnější než jejich odvádění prostřednictvím ČOV
Kozomín. Byť tato skutečnost sama o sobě není dostatečným důvodem pro umožnění
její činnosti v současné podobě (nastavení podmínek činnosti tak, aby řádně vyvažovaly všechny
relevantní zájmy, je úkolem správních orgánů, přičemž posouzení toho, zda této povinnosti
dostály, bude předmětem věcného přezkumu v této věci), jeví se Nejvyššímu správnímu soudu
vhodnějším umožnit její činnost alespoň po dobu řízení o kasační stížnosti. Takovýmto
postupem bude nejen výrazně omezena újma, jež by stěžovatelce mohla vzniknout v případě,
že by její kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek a rozsudek by byl následně zrušen,
nýbrž i lépe naplňuje (alespoň z krátkodobého hlediska) zájmy ochrany životního prostředí.
[13] Na výše uvedeném nemůžou nic změnit ani námitky žalobce ohledně povahy Černávky
jakožto rybí vody. Jak totiž podle krajského soudu vyplývá i ze žalobcem předloženého
znaleckého posudku, ČOV Kozomín (na niž by v případě uzavření ČOV Makro
byla přesměrována významná část odpadních vod z areálu CTP-Park) vypouští odpadní vody
do Černávky. Vzhledem k její technické zastaralosti je přitom pravděpodobné,
že při srovnatelném množství odpadních vod na vstupu bude do Černávky vypouštěno více
škodlivých látek v případě, že budou všechny odpadní vody směrovány na ČOV Kozomín,
než v případě, že by jejich část byla směrována na ČOV Makro. I když posouzení dlouhodobých
dopadů na Černávku a s tím související stanovení limitů i provozních podmínek ČOV Makro
je otázkou pro správní orgány, dospěl Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené k závěru,
že z hlediska požadavků ochrany životního prostředí je vhodnější, aby provoz ČOV Makro
nebyl přerušen do doby, než bude rozhodnuto o kasační stížnosti.
[14] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelce vyhověl a její kasační stížnosti
přiznal odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační
stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozsudku.
[15] Nejvyšší správní soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku
i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku
nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1
s. ř. s.). Z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž
nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti.
[16] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním
návrhu na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen
vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh
na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč.
Tento soudní poplatek nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zaplacen, a proto Nejvyšší správní soud stěžovatelce uložil, aby poplatek uhradila a určil jí k tomu
lhůtu tří dnů od právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. i) a §7 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb.].
[17] Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
• vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
• bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1040439321.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek na podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě zaplacen, soud jej bude vymáhat.
V Brně dne 22. prosince 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn.: 4 As 393/2021
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ