ECLI:CZ:NSS:2021:5.AS.427.2019:16
sp. zn. 5 As 427/2019 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobců: a) R. B. Š., b) J.
B., oba zast. JUDr. Evou Chromcovou Burešovou, advokátkou, se sídlem Floriána Nováka
5267/3, Prostějov, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, sídlem Jeremenkova
40a, Olomouc, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě –
pobočka v Olomouci ze dne 30. 10. 2019, č. j. 65 A 76/2019 – 34,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti žalobkyně a) se zas t av u j e.
II. Kasační stížnost žalobce b) se zamí t á.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti žalobce b)
n ep ři zn áv á .
IV. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
žalobkyně a).
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 7. 2019, č. j. KUOK 78415/2019, zamítl odvolání
žalobců a potvrdil rozhodnutí Obecního úřadu Lutín, stavebního úřadu, ze dne 26. 4. 2019,
sp. zn. SÚ/1574/16, č. j. OU/1229/19, jímž bylo dle §129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nařízeno odstranění stavby mobilního domu
na pozemku parc. č. X v k. ú. L. Žalobci proti rozhodnutí žalovaného podali dne 8. 10. 2019
žalobu.
[2] Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je opožděná, pročež ji odmítl. Žalobkyni a) bylo
rozhodnutí žalovaného dle soudu doručeno do vlastních rukou dne 31. 7. 2019 a žalobci b) dne
5. 8. 2019. Žalobkyni a) tak uběhla lhůta k podání žaloby v pondělí dne 30. 9. 2019, žalobci b)
v pondělí dne 7. 10. 2019 [s ohledem na to, že 5. 10. 2019 připadlo na sobotu, je posledním dnem
lhůty ve smyslu §40 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“ ),
nejbližší následující pracovní den]. Za uvedené situace, byla-li žaloba podána až dne 8. 10. 2019,
byla podána po marném uplynutí lhůty k jejímu podání.
[3] Proti usnesení krajského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost,
v níž uplatňují důvody dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Dle stěžovatelů žalobce b) předložil
doručovací obálku, ze které vyplývalo, že napadené rozhodnutí mu bylo doručeno dne
10. 8. 2019. Dle §72 s. ř. s. lze podat žalobu do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci
oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem;
žalobci b) bylo rozhodnutí doručeno dle jeho sdělení dne 10. 8. 2019. Správní žaloba tedy byla
podána tímto žalobcem ve stanovené lhůtě.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Úvodem Nejvyšší správní soud konstatuje, že dne 5. 12. 2019 vyzval stěžovatele, aby
ve lhůtě 15 dnů každý jednotlivě zaplatili soudní poplatek ve výši 5000 Kč. Zároveň stěžovatele
poučil, že pokud výzvě nevyhoví, bude řízení o jejich kasační stížnosti zastaveno. Tuto povinnost
splnil pouze stěžovatel b).
[6] Dle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c)
s. ř. s. soud po marném uplynutí stanovené lhůty k zaplacení soudního poplatku řízení zastaví.
Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatelky a) výrokem I. v souladu §47
písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. zastavil.
[7] Nejvyšší správní soud po konstatování včasnosti kasační stížnosti stěžovatele b), jakož
i splnění ostatních podmínek řízení, přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu v rozsahu
a z důvodů stěžovatelem uplatněných, současně přihlížel k tomu, zda usnesení krajského soudu
netrpí vadami, k nimž by byl Nejvyšší správní soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§109
odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost stěžovatele b) není důvodná.
[9] Nejvyšší správní soud ze správního spisu zjistil, že dle doručenky bylo rozhodnutí
žalovaného doručeno stěžovateli b) dne 5. 8. 2019, což na ní bylo stvrzeno též jeho vlastním
podpisem. Stěžovatelem tvrzené doručení dne 10. 8. 2019 přitom nevyplývá ani ze správního
spisu, ani z krajskému soudu doložených kopií obálky, jak se domnívá stěžovatel. První obálka
doložená v kopii k žalobě se týká doručování stěžovatelce a), a nikoliv stěžovateli b), a proto není
v dané věci relevantní. Z druhé obálky, resp. kopie její zadní strany nevyplývají žádné informace
o doručení zásilky, a jaké, kromě toho, že doručování zásilky bylo oznámeno dne 31. 7. 2019
a zásilka byla uložena na poště do 12. 8. 2019; údaj o uložení zásilky do 12. 8. 2019 k vyzvednutí
na poště je údajem nevypovídajícím o datu skutečného doručení, nýbrž pouze krajním datem
možného vyzvednutí zásilky. Datum 10. 8. 2019, které stěžovatel deklaroval v žalobě jako datum
doručení, přičemž neuvedl, z čeho jej odvozuje, pak nevyplývá z žádné doložené listiny.
[10] Nejvyšší správní soud má za jednoznačně prokázané, že rozhodnutí žalovaného bylo
stěžovateli b) doručeno dne 5. 8. 2019 a žaloba tak byla v souladu s §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. opožděná. Krajský soud, který dospěl ke shodným závěrům, tyto srozumitelně vyložil,
předložené kopie obálek nedokládaly žádné rozhodné skutečnosti tvrzené stěžovatelem. Usnesení
krajského soudu proto není nezákonné.
[11] Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost
stěžovatele b) není důvodná, a proto ji podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. výrokem II. zamítl.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se ve vztahu ke kasační stížnosti stěžovatelky a) opírá
o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.; ve vztahu ke kasační stížnosti stěžovatele b) rozhodl
Nejvyšší správní soud o nákladech řízení podle §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Žalovanému,
jemuž by dle pravidla úspěchu náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatele b) náležela,
v rámci kasačního řízení žádné náklady nevznikly, proto mu soud náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. února 2021
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu