ECLI:CZ:NSS:2021:9.AS.16.2021:84
sp. zn. 9 As 16/2021 - 84
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: L. R., proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutím
žalovaného ze dne 13. 11. 2019, č. j. 45901/19/5300-22442-706033, ze dne 16. 10. 2019,
č. j. 43180/19/5200-10424-700519, ze dne 23. 10. 2019, č. j. 44119/19/5100-41451-712626,
a ze dne 22. 10. 2019, č. j. 43932/19/5100-41451-712626, v řízení o kasačních stížnostech
T. a L. R. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2020,
č. j. 9 Af 51/2019 - 105,
takto:
I. Kasační stížnost T. R. se od m ít á .
II. Návrh L. R. na ustanovení zástupce z řad advokátů se za mí t á .
III. Kasační stížnost L. R. se zamí t á .
IV. Žádný z účastníků n e má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] T. R. a L. R. (dále „stěžovatelé“) kasačními stížnostmi napadají v záhlaví označené
usnesení Městského soudu v Praze, jímž byly zamítnuty žalobcovy návrhy na osvobození od
soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
[2] Společně s podáním kasačních stížností požádali o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů.
K výroku I.:
[3] Kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud odmítl podle §46 odst. 1 písm. c)
ve spojení s §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jelikož byla podána osobou zjevně neoprávněnou a je tak
nepřípustná. Napadené usnesení bylo adresováno výlučně stěžovateli a bylo vydáno v řízení
o jeho žalobě, jehož účastníkem T. R. nebyla (její návrhy byly vyloučeny k samostatnému
projednání a rozhodnutí usnesením městského soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 Af 51/2019 –
91). Z tohoto důvodu není osobu oprávněnou k podání kasační stížnosti ve smyslu §102
s. ř. s.
[4] O návrzích stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
z řad advokátů Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť by to za popsané procesní situace
bylo zbytečné a nehospodárné.
K výroku II.:
[5] Nerozhodoval ani o návrhu stěžovatele na osvobození od soudních poplatků. Jeho
kasační stížnost je sice přípustná ve smyslu §102 a násl. s. ř. s., směřuje nicméně proti
procesnímu rozhodnutí městského soudu, v důsledku čehož stěžovatel není povinen soudní
poplatek hradit (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19).
[6] Nezbytné naopak bylo posoudit jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Stěžovatel sice z totožných důvodů, pro které není povinen hradit soudní poplatek, nemá
povinnost být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.,
bylo nicméně nutné zvážit, zda zástupce nezbytně nepotřebuje k ochraně svých práv
(viz §35 odst. 10, větu první, s. ř. s.).
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že posledně uvedená podmínka nebyla splněna.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí městského soudu ve věci
osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jedná se o věc právně jednoduchou.
Stěžovatel podal kasační stížnost, jejímuž projednání nic nebrání, a je tedy zřejmé,
že je schopen svá práva adekvátně bránit sám.
[8] Vzhledem k tomu, že nebyla splněna jedna z podmínek pro ustanovení zástupce podle
§35 odst. 10 s. ř. s., soud se splněním dalších podmínek pro nadbytečnost nezabýval
a stěžovatelovu žádost zamítl.
K výroku III.:
[9] Následně přistoupil k přezkumu usnesení městského soudu optikou kasačních námitek
a ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109
odst. 4 s. ř. s.).
[10] Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Městský soud vyšel při svém
rozhodnutí z relevantní právní úpravy (§36 odst. 3 a §35 odst. 10 s. ř. s.), své rozhodnutí
řádně odůvodnil a opřel je o zákonné důvody.
[11] Důvodem zamítnutí stěžovatelových žádostí byla především neúplnost
a nevěrohodnost informací o jeho majetkových poměrech; je to žadatel (tedy stěžovatel), koho
v těchto situacích tíží břemeno tvrzení a důkazní a kdo je tedy povinen pravdivě, úplně
a věrohodně tvrdit a doložit, že pro nemajetnost není schopen zaplatit soudní poplatek
a hradit odměnu zástupce (viz citovaný §36 odst. 3 a §35 odst. 10 s. ř. s.).
[12] Stěžovatel proti tomu v kasační stížnosti namítá, že postup městského soudu je zcela
odchylný od postupu soudů v jiných věcech. Žádný konkrétní případ, ve kterém by stejné
poskytnuté informace byly posouzeny jinak, však neuvádí. Nejvyššímu správnímu soudu
je přitom z úřední činnosti známo, že stěžovatelovy shodně odůvodněné žádosti jsou
pravidelně ze shodných důvodů zamítány, a to také Nejvyšším správním soudem (zmínit
lze např. usnesení ze dne 17. 9. 2020, č. j. 2 Afs 166/2020 - 46, nebo ze dne 21. 2. 2019,
č. j. 4 Ads 28/2019 - 21).
[13] Stěžovatel si s ohledem na opakované vedení soudních sporů, v nichž žádá
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudem, musí být vědom, jaké jsou
podmínky pro vyhovění těmto žádostem a proč s nimi není úspěšný. Nejvyšší správní soud
proto považuje za zbytečné znovu opakovat již mnohokrát vyřčené a v podrobnostech
odkazuje na svá výše zmíněná usnesení a dále např. na rozsudek ze dne 8. 11. 2018,
č. j. 7 As 444/2018 - 21.
[14] Městský soud v napadeném usnesení dále uvedl, že stěžovatel vede soudní spory
v neúměrném a kverulačním rozsahu, dobrodiní osvobození od soudních poplatků mu proto
nemůže svědčit. Tento (vedlejší) důvod napadeného usnesení stěžovatel v kasační stížnosti
nijak nezpochybňoval, Nejvyšší správní soud proto neměl prostor jej přezkoumávat.
[15] Z výše uvedených důvodů postupoval podle §110 odst. 1, věty druhé, s. ř. s. a kasační
stížnost jako nedůvodnou zamítl.
K výroku IV.:
[16] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 a 3 ve spojení s §120 s. ř. s.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelky,
neboť byla odmítnuta. Stěžovatel nebyl se svou kasační stížností úspěšný, právo na náhradu
nákladů řízení proto také nemá. Žalovanému pak v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu