ECLI:CZ:NSS:2021:9.AS.285.2020:26
sp. zn. 9 As 285/2020 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: JUDr. R. K., MBA, proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2020, č. j. MSK 14990/2020, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2020, č. j. 19 A 15/2020 - 31,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
IV. Soud v yz ýv á žalobce, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení sdělil
číslo bankovního účtu, na který má být zaplacený soudní poplatek vrácen.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 27. 10. 2020,
č. j. 19 A 15/2020 - 31, kterým byla jako nedůvodná zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 13. 3. 2020, č. j. MSK 14990/2020, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti
rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 30. 10. 2019, č. j. SMO/607772/19/DSČ/Jaš,
o spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bod 2. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Stěžovatel podal dne 8. 12. 2020 proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
ke které byla přiložena plná moc, kterou stěžovatel zmocnil Mgr. Adrianu Stiborkovou,
advokátku se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek-Místek, aby jej zastupovala ve všech právních
věcech a vykonávala veškeré úkony „a to vše ve věci: k podání kasační stížnosti proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2020, č. j. 19 A 15/2020 - 31.“ Stěžovatel však
dle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), musí být zastoupen advokátem v celém řízení o kasační stížnosti, nejen pro její
podání (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2003, č. j. 4 Azs 32/2003 - 46,
č. 185/2004 Sb. NSS). Předložená plná moc tedy nesplňuje požadavek povinného zastoupení
stěžovatele v řízení o kasační stížnosti.
[3] Nejvyšší správní soud si je vědom, že Mgr. Stiborková v řízení před krajským soudem
doložila k žalobě generální plnou moc (č. l. 5 spisu krajského soudu), nicméně stěžovatel později
v řízení upravil rozsah tohoto zmocnění na zastupování a vykonávání úkonů pouze ve věci
podání kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu. Takto upravené zastoupení
ale na základě výše uvedeného nesplňuje základní podmínku dle §105 odst. 2 s. ř. s.
[4] Nejvyšší správní soud z výše uvedeného důvodu vyzval ve výroku II. usnesení
ze dne 10. 12. 2020, č. j. 9 As 285/2020 - 9, stěžovatele prostřednictvím Mgr. Stiborkové,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení buď předložil jím udělenou plnou moc
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal,
že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. Výslovně také vysvětlil, v čem spočívá nedostatek plné moci přiložené ke kasační
stížnosti. Zároveň ho poučil o následcích nesplnění této výzvy.
[5] Při doručování usnesení č. j. 9 As 285/2020 - 9, postupoval Nejvyšší správní soud
v souladu s právním názorem rozšířeného senátu, vyjádřeným v rozsudku ze dne 6. 2. 2019,
č. j. 6 As 405/2017 - 33, č. 3860/2019 Sb. NSS: „Povinnost tento nedostatek podmínek řízení odstranit,
tj. doložit ‚oprávnění účastníka zastupovat‘, je nutno vyložit tak, že je to zástupce účastníka řízení, který musí
soudu deklarovat oprávnění činit v řízení procesní úkony. (…) Byla-li tedy žaloba podána zmocněncem jménem
zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu své
oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní,
pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění
této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“
[6] Nestanoví-li zákon jinak, dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne,
nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu
soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[7] Usnesení bylo Mgr. Stiborkové doručeno dne 11. 12. 2020. Měsíční lhůta ke splnění výzvy
podle výroku II. usnesení marně uplynula dle §40 odst. 2 s. ř. s. dne 11. 1. 2021. Stěžovatel
ani Mgr. Stiborková výzvě nevyhověli, ačkoliv na základě výroku I. usnesení stěžovatel zaplatil
ve lhůtě soudní poplatek (č. l. 14 spisu Nejvyššího správního soudu) a Mgr. Stiborková na základě
výroku III. usnesení doplnila důvody kasační stížnosti (č. l. 17 a násl. spisu Nejvyššího správního
soudu).
[8] Jelikož stěžovatel přes výzvu soudu nedostatek podmínky řízení neodstranil a v řízení
o kasační stížnosti nelze bez jeho odstranění pokračovat, přistoupil Nejvyšší správní soud
k odmítnutí kasační stížnosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[10] Stěžovatel za kasační stížnost zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Podle §10 odst. 3
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh
na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
Nejvyšší správní soud proto výrokem III. rozhodl o tom, že stěžovateli uhrazený soudní poplatek
vrací. Částka ve výši 5 000 Kč bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacena stěžovateli
do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
[11] V této souvislosti soud vyzval rovněž stěžovatele ke sdělení čísla bankovního účtu,
na který má být soudní poplatek vrácen. Určil mu k tomu lhůtu 1 týdne, kterou považuje
za přiměřenou povaze požadovaného úkonu. V případě neuposlechnutí výzvy ve stanovené lhůtě
může být stěžovateli uložena pořádková pokuta podle §44 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. února 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu