ECLI:CZ:NSS:2021:9.AZS.308.2020:22
sp. zn. 9 Azs 308/2020 - 22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: L. H., zast. Mgr.
Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha
3, proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 10. 2020, č. j. CPR-33047-2/ČJ-2020-930310-V241,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 16. 12. 2020, č. j. 41 A 66/2020 - 31,
takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2020, č. j. 41 A 66/2020 - 31,
se z r ušuj e a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu se sídlem Purkyňova 787/6,
Ostrava, se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů
ve výši 3 400 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu
Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalované specifikovanému tamtéž, ve věci stěžovatelova správního vyhoštění.
[2] Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání, k čemuž v napadeném
rozsudku uvedl, že postupoval podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
II. Obsah kasační stížnosti
[3] Stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti jediný kasační důvod spočívající v tvrzení vady
řízení s potenciálním vlivem na zákonnost rozhodnutí ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Namítl, že krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, aniž by byly splněny podmínky §51
odst. 1 s. ř. s., neboť se jej nedotázal, zda s takovým postupem souhlasí, a on sám jej výslovně
nenavrhl.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání
kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen
advokátem (§102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu rozsudku krajského soudu
v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[5] Dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[6] Jak plyne z výše uvedeného, podstatou věci je jediná otázka, a to zda byly v řízení
před krajským soudem splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání.
[7] Nejvyšší správní soud úvodem připomíná, že k projednání věci samé nařizuje předseda
senátu krajského soudu jednání (§49 s. ř. s.). Rozhodnout věc samu bez jednání lze pouze
při splnění zákonných podmínek, tedy souhlasí-li s tím účastníci řízení v intencích §51 odst. 1
s. ř. s., případně pokud to ve zvláštních případech stanoví zákon (§51 odst. 2 s. ř. s., o takový
zvláštní případ se však v nynější věci nejedná).
[8] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci
shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou
týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě
poučen.
[9] Nejvyšší správní soud ve spise krajského soudu ověřil, že stěžovatel v žádném ze svých
podání nevyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a že se jej krajský soud
v žádném ze svých přípisů na souhlas s tímto postupem nedotázal.
[10] Je tedy jednoznačně zřejmé, že podmínky §51 odst. 1 s. ř. s. nebyly splněny. Uvedená
vada je přitom vadou řízení s možným vlivem na zákonnost napadeného rozsudku ve smyslu
§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než napadený
rozsudek zrušit.
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud vyhodnotil kasační stížnost jako důvodnou a rozsudek krajského
soudu proto zrušil podle §110 odst. 1, věty první, s. ř. s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V tomto řízení bude krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu
(§110 odst. 4 s. ř. s.) a rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110
odst. 3 s. ř. s.).
[12] Stěžovatel společně s podáním kasační stížnosti požádal, aby jeho kasační stížnosti byl
přiznán odkladný účinek. Soud o tomto návrhu nerozhodoval, neboť bezprostředně
po shromáždění potřebných podkladů přistoupil k rozhodnutí ve věci a za těchto okolností
by bylo posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku zbytečné.
[13] Dále rozhodl o odměně zástupce Mgr. Ladislava Bárty, který byl stěžovateli ustanoven
usnesením krajského soudu ze dne 11. 11. 2020, č. j. 41 A 66/2020 – 15, pro řízení o žalobě
a na základě §35 odst. 10, věty poslední, s. ř. s. zastupuje stěžovatele i v řízení o kasační
stížnosti. Podle §35 odst. 10, věty první, s. ř. s. hradí odměnu a hotové výdaje ustanoveného
zástupce stát.
[14] Ustanovený zástupce učinil v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon
právní služby, kterým je písemné podání ve věci samé – podání kasační stížnosti [§11 odst. 1
písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů]. Za jeden úkon
právní služby zástupci náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d)
ve spojení s §7 bodem 5. advokátního tarifu], a dále 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů
podle §13 odst. 4 advokátního tarifu. Částka v celkové výši 3 400 Kč bude zástupci vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu