ECLI:CZ:NSS:2021:APRK.3.2021:130
sp. zn. Aprk 3/2021 - 130
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobců: a) M. M., b) S. R., oba
zast. JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2019, č. j. MHMP 2230817/2019, sp. zn. S-MHMP
612757/2019/STR, o návrhu žalobců na určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb. v řízení vedeném u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 5 A 175/2019,
takto:
I. Návrh se zamít á.
II. Žalobci n em a jí p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
[1] Žalobci (dále „navrhovatelé“) se domáhají určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 175/2019 spatřují průtahy, jelikož v ní více jak 1 rok od podání
žaloby nebylo rozhodnuto. Zdůrazňují, že předmětem věci je posouzení zákonnosti stavebního
povolení, na základě kterého již byla zahájena stavba, byť je v současnosti pozastavena z důvodu
nepřízně počasí. Je nezbytné, aby ve věci bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě, jinak bude
rozhodnutí soudu ryze akademické, a to zvláště, když žalobě nebyl přiznán odkladný účinek.
Navrhují, aby Nejvyšší správní soud městskému soudu uložil vydat rozhodnutí ve věci samé
do 60 dnů od právní moci usnesení.
[2] Městský soud ve svém vyjádření k návrhu stručně shrnul svůj procesní postup
a konstatoval, že věc je po procesní stránce připravena k rozhodnutí. Vzhledem k tomu,
že se nejedná o přednostní věc, je v souladu se zásadou rovnosti účastníků řízení pro projednání
a rozhodnutí věci rozhodné pořadí, v jakém věc soudu došla [§56 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. V současné době
senát nařizuje jednání a rozhoduje o věcech napadlých v roce 2018, navrhuje proto zamítnutí
návrhu.
II. Podstatný obsah spisů městského soudu
[3] Navrhovatelé se domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci
stavebního povolení na stavbu bytového domu X. Vzhledem k tomu, že své žaloby podali zvlášť,
v nynější věci jsou vedeny dva soudní spisy, a to sp. zn. 5 A 175/2019 [žaloba navrhovatele a)] a
sp. zn. 15 A 3/2020 [žaloba navrhovatele b)].
[4] Navrhovatel a) podal žalobu spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby
osobně dne 13. 12. 2019. Oba návrhy splňovaly formální náležitosti a spolu s jejich podáním byl
v kolkových známkách uhrazen soudní poplatek. Dále byla připojena plná moc udělená zástupci,
osvědčení o registraci zástupce k dani z přidané hodnoty a kopie napadeného správního
rozhodnutí.
[5] Dne 18. 12. 2019 městský soud zaslal navrhovateli poučení o složení senátu a možnosti
namítat podjatost. Potenciální osoby zúčastněné na řízení vyrozuměl o probíhajícím řízení a jejich
souvisejících právech. Žalovanému zaslal oba návrhy k vyjádření, vyzval jej k předložení
spisového materiálu, poučil o složení senátu a možnosti namítat podjatost a vyzval ke sdělení,
zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v intencích §51 odst. 1 s. ř. s.
[6] Dne 20. 12. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k návrhu na přiznání
odkladného účinku žalobě.
[7] Dne 10. 1. 2020 bylo doručeno vyjádření osoby zúčastněné na řízení Hájovna s. r. o.
společně s přílohami (společnost oznámila, že bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení
dne 19. 12. 2019).
[8] Usnesením ze dne 10. 1. 2020, č. j. 5 A 175/2019 – 85, městský soud rozhodl,
že se žalobě nepřiznává odkladný účinek.
[9] Dne 16. 1. 2020 bylo doručeno vyjádření žalovaného k žalobě a následně dne 20. 1. 2020
správní spis.
[10] Navrhovatel b) podal žalobu spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby
osobně dne 9. 1. 2020. Oba návrhy splňovaly formální náležitosti a spolu s jejich podáním byl
v kolkových známkách uhrazen soudní poplatek. Dále byla připojena plná moc udělená zástupci,
osvědčení o registraci zástupce k dani z přidané hodnoty a kopie napadeného správního
rozhodnutí.
[11] Přípisy ze dne 15. 1. 2020 byli účastníci řízení poučeni o složení senátu a možnosti
namítat podjatost a vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
Žalovaný byl dále vyzván k vyjádření k žalobě a návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby
a k předložení správního spisu.
[12] Dne 21. 1. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k návrhu na přiznání
odkladného účinku žalobě a k žalobě.
[13] Usnesením ze dne 6. 2. 2020, č. j. 15 A 3/2020 – 75, městský soud návrh na přiznání
odkladného účinku žaloby zamítl.
[14] Následně dne 7. 2. 2020 vyrozuměl možné osoby zúčastněné na řízení o probíhajícím
řízení a jejich souvisejících právech. Navrhovateli b) doslal vyjádření žalovaného.
[15] Téhož dne bylo soudu doručeno oznámení Hájovna s. r. o. o uplatňování práv osoby
zúčastněné na řízení. Dne 26. 3. 2020 byla osobě zúčastněné na řízení doslána žaloba a vyjádření
žalovaného.
[16] Usnesením ze dne 5. 5. 2020, č. j. 5 A 175/2019 – 109, městský soud rozhodl o spojení
věcí vedených pod sp. zn. 5 A 175/2019 a 15 A 3/2020 ke společnému projednání a rozhodnutí.
[17] Dne 25. 5. 2020 byla soudu doručena urgence rozhodnutí o žalobě navrhovatele a)
a replika k vyjádření žalovaného podaného ve věci navrhovatele b). Replika byla doslána
žalovanému a osobě zúčastněné a k urgenci bylo sděleno, že věc je připravena k rozhodnutí,
nicméně s ohledem na počet dříve napadlých věcí dosud není na řadě.
[18] Dne 13. 1. 2021 byl doručen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
[19] Městský soud následně doslal vyjádření žalovaného, podané již dříve ve věci navrhovatele
a), a to tomuto navrhovateli a osobě zúčastněné na řízení (lze soudit, že tak učinil po kontrole
spisu před odesláním NSS). Spis se svým vyjádřením rekapitulovaným shora předložil Nejvyššímu
správnímu soudu, navrhovatele o svém postupu informoval.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[20] Důvodnost návrhu na určení lhůty Nejvyšší správní soud posuzuje dle kritérií
vymezených v §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích. Těmito kritérii jsou složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup
soudu. Současně není bez významu ani §56 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soud projednává
a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné
důvody pro přednostní projednání a rozhodnutí. V §56 odst. 2 a 3 s. ř. s. jsou vymezeny návrhy
a věci, o nichž se rozhoduje přednostně.
[21] Za porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů Nejvyšší správní soud
nepovažuje samotnou skutečnost, že soud učinil v přiměřených lhůtách všechny přípravné úkony
předcházející rozhodnutí věci, ale stále nerozhodl, jelikož rozhoduje věci napadlé dříve. Podstatné
je, aby v tomto stavu soud neudržoval řízení po příliš dlouhou dobu, což se posuzuje právě podle
kritérií zmíněných v §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích.
[22] V nynější věci nejde o návrh, který by měl městský soud projednat a rozhodnout
přednostně podle §56 odst. 2 a 3 s. ř. s. či §56 odst. 1, věty za středníkem, s. ř. s. Nejvyšší
správní soud považuje za vhodné výslovně uvést, že neshledává závažné důvody pro přednostní
projednání věci (§56 odst. 1, věta za středníkem, s. ř. s.). Lze mít pochopení pro snahu
navrhovatelů o brzké projednání a rozhodnutí z důvodu probíhající výstavby, podobné důvody
se nicméně ve stavebních věcech pravidelně objevují, přesto zákonodárce nestanovil pravidlo,
podle kterého by tyto věci měly být přednostně projednány a rozhodnuty. Žádné zvláštní důvody,
které by nynější věc odlišovaly od jiných stavebních věcí, přitom ze spisu neplynou
a navrhovatelé neuvádějí. Závažné důvody k přednostnímu projednání a rozhodnutí tedy nebyly
dány.
[23] Ve vztahu ke kritériím podle §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích uvádí Nejvyšší
správní soud následující.
[24] Nynější věc je běžně složitá. Jde o stavební věc, žaloby obsahují dva totožné žalobní
body, byť relativně rozsáhle odůvodněné. Navrhovatelé nenavrhují na podporu svých tvrzení jiné
důkazy než listiny založené ve správním spise, nelze tedy očekávat, že by ve věci bylo nutné
provádět složité dokazování.
[25] Z obsahu návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu lze soudit, že předmět
řízení je pro stěžovatele o něco významnější, než je ve správním soudnictví průměrné. Nejvyšší
správní soud nicméně zdůrazňuje, že stavební věci jsou účastníky řízení běžně vnímány
významněji. Byť navrhovatelé evidentně pociťují význam nynější věci jako značný, z objektivního
pohledu jej nelze považovat za takový jako např. u sporu o sociální dávky osoby, která se nachází
v zásadním materiálním nedostatku, nebo sporu o proplacení léčby vážně nemocnému člověku.
[26] Navrhovatelé k délce řízení nijak negativně nepřispěli.
[27] K procesnímu postupu městského soudu lze uvést, že ve věci průběžně a v přiměřených
lhůtách činí procesní úkony směřující k přípravě věci k projednání a rozhodnutí, jak je zřejmé
z výše podaného přehledu. Jedinou výjimkou je doslání vyjádření žalovaného, podaného ve věci
navrhovatele a), ke kterému došlo až se značným zpožděním (cca po roce). Je nicméně zřejmé,
že v mezidobí byly v řízení činěny jiné nezbytné procesní úkony a sama tato skutečnost délku
řízení reálně nijak neovlivnila.
[28] Městský soud tedy v řízení činil procesní úkony v přiměřených lhůtách, věc je v zásadě
připravena k projednání a rozhodnutí. Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou,
zda v tomto stavu nebylo řízení ponecháno po nepřiměřeně dlouhou dobu. Posouzení této
otázky je vhodné učinit v souvislosti s dalšími kritérii vymezenými v §174a odst. 8 zákona
o soudech a soudcích.
[29] Po jejich komplexním zhodnocení dospěl k závěru, že návrh na určení lhůty není
důvodný.
[30] Od doby, kdy městský soud obdržel první ze žalob, uplynulo přibližně 14 měsíců a soud
v této době činil procesní úkony tak, aby se řízení v rozumné době dostalo do stavu,
kdy je možno vydat rozhodnutí. Jedná se o věc běžné složitosti. Navrhovatelé svými kroky nijak
negativně neovlivnili délku řízení, jedná se sice o věc pro ně nadprůměrného významu, avšak
po porovnání s délkou doby, po kterou je řízení vedeno, nelze v tuto chvíli dospět k závěru,
že ve věci dochází k průtahům s rozhodnutím věci.
[31] Na podporu tohoto závěru lze poukázat též na stanovisko občanskoprávního
a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010,
publ. pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vztahujícího se k odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem v případě
nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Nejvyšší soud zde v části VI. stanoviska zmínil,
že jakékoli řízení vždy nějakou dobu trvá, a dále na vysokém stupni obecnosti uvedl,
že za přiměřenou délku řízení Nejvyšší soud považuje ještě 24 měsíců (nikoli však již delší).
Byť se Nejvyšší správní soud do značné míry brání naznačené paušalizaci a zdůrazňuje nutnost
zohledňování všech okolností posuzovaného případu, v nyní posuzované věci lze konstatovat,
že řízení před městským soudem nedosáhlo délky, kterou by bylo možné označit
za nepřiměřenou.
IV. Náklady řízení
[32] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. února 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu