ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.215.2021:35
sp. zn. Nao 215/2021 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Mgr. D. D.,
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o námitce
podjatosti,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík ne n í vyloučen z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 206/2021.
Odůvodnění:
[1] U Nejvyššího správního soudu je pod sp. zn. 9 As 206/2021 vedeno řízení o kasační
stížnosti, kterou žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 9. 8. 2021, č. j. 30 A 91/2021 - 49.
[2] Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti (v podání ze dne 24. 9. 2021 doručeném
Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 9. 2021) namítl podjatost soudce Nejvyššího správního
soudu JUDr. Radana Malíka. Podjatost dovozuje z postupu a rozhodování uvedeného soudce
ve věcech vedených u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 303/2019
a sp. zn. 9 Afs 175/2021. Stěžovatel je přesvědčen, že JUDr. Radan Malík jednal v uvedených
věcech vůči jeho osobě podjatě a účelově. Navrhl proto, aby byl JUDr. Radan Malík z řízení
ve věci sp. zn. 9 As 206/2021 pro podjatost vyloučen.
[3] Z vyjádření soudce JUDr. Radana Malíka k námitce podjatosti vyplývá, že námitku
podjatosti neshledává důvodnou, neboť k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nemá
žádný vztah, přičemž jeho postup v jiných řízeních nezakládá jeho podjatost.
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále též „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“) jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří
se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník namítnout podjatost soudce, soudní osoby,
tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření
Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát
po jejich vyjádření.
[6] Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení
soudce dle §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat
svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána
a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2015,
č. j. Nao 218/2015 - 45, ze dne 16. 6. 2015, č. j. Nao 184/2015 - 128, ze dne 10. 10. 2014,
č. j. Nao 379/2014 - 127, ze dne 20. 3. 2014, č. j. Nao 112/2014 - 53, ze dne 28. 11. 2013,
č. j. Nao 87/2013 - 78, ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, ze dne 19. 3. 2003,
č. j. Nao 2/2003 - 18, publ. pod č. 53/2004 Sb. NSS).
[7] V daném případě stěžovatel spatřoval podjatost soudce JUDr. Radana Malíka v jeho
postupu, resp. rozhodování v jiných věcech (konkrétně ve věcech sp. zn. 9 As 303/2019
a sp. zn. 9 Afs 175/2021). Jak však explicitně stanoví soudní řád správní v §8 odst. 1 in fine:
„Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“ To potvrzuje i konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu.
I podle ní důvodem k vyloučení soudce pro podjatost není jeho postup v projednávané věci,
jakož ani postup při rozhodování jiných věcí. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho
nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry je při hodnocení otázek podjatosti
bezvýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu nicméně lze, avšak slouží k tomu jiné
prostředky, např. ústavní stížnost (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
26. 9. 2019, č. j. Nao 166/2019 - 28, ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 - 56, ze dne
28. 11. 2019, č. j. Nao 201/2019 - 39, ze dne 30. 1. 2020, č. j. Nao 235/2019 - 41, ze dne
21. 5. 2020, č. j. Nao 54/2020 - 53). Např. v usnesení ze dne 19. 11. 2019,
č. j. Nao 206/2019 - 56, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „Postup soudce v řízení o projednávané věci
a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto
věcech byl žalobce neúspěšný. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. (…) Zpochybňovat
rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné, nikoliv námitka podjatosti.“
[8] Z uvedených důvodů proto soud rozhodl, že soudce JUDr. Radan Malík není vyloučen
z projednání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
9 As 206/2021.
[9] Soud dodává, že mu v daném řízení nepřísluší vyjadřovat se k tvrzením, která nemají
vztah k namítané podjatosti soudce Nejvyššího správního soudu, tedy např. k tvrzením stran
údajně nezákonného postupu předsedy senátu Krajského soudu v Brně v trestním řízení
týkajícím se stěžovatele (podpůrně srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
20. 3. 2014, č. j. Nao 112/2014 - 53, ze dne 28. 11. 2013, č. j. Nao 87/2013 - 78, ze dne
19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18 atp.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. listopadu 2021
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu