ECLI:CZ:NSS:2022:1.AS.199.2021:58
sp. zn. 1 As 199/2021 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: J. B., zastoupen JUDr. Janem
Malým, advokátem se sídlem Sokolovká 49/5, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad
Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, za účasti:
I) Statutární město Hradec Králové, se sídlem Československé armády 408, Hradec Králové,
II) Mgr. M. H., zastoupena prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc., advokátem se sídlem
Revoluční 1546/24, Praha 1, III) R. H., zastoupen prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc.,
advokátem se sídlem Revoluční 24, Praha 1, IV) R. B. T., zastoupena JUDr. Janem Malým,
advokátem se sídlem Sokolovká 49/5, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
27. 1. 2020, č. j. KUKHK-36175/UP/2019 (Bk), v řízení o kasační stížnosti osob zúčastněných
na řízení II) a III) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 5. 2021,
č. j. 30 A 34/2020 - 108,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoby zúčastněné na řízení n emaj í právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 20. 5. 2021,
č. j. 30 A 34/2020 - 108, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2020,
č. j. KUKHK-36175/UP/2019 (Bk), a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uvedeným rozhodnutím
žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové (dále
jen „stavební úřad“) ze dne 16. 9. 2019, č. j. MMHK/140869/2019 ST1/ZB (dále
jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž tento stavební úřad povolil změnu stavby
před dokončením u novostavby RD Kluky, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, ulice H.,
na pozemku parc. č. XA (původně pozemek st. p. X), XB, XC, XD, XE v katastrálním území
Kluky. Stavebníky stavby rodinného domu byly osoby zúčastněné na řízení II) a III).
[2] Proti rozsudku krajského soudu podaly osoby zúčastněné na řízení II) a III) (dále
jen „stěžovatelé“) kasační stížnost.
[3] Žalobce a osoba zúčastněná na řízení IV) upozornili ve svém společném vyjádření
ke kasační stížnosti na skutečnost, že žalovaný vydal dne 21. 10. 2021 nové rozhodnutí ve věci
č. j. KUKHK-21151/UP/2021 (SH), jímž prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil
stavebnímu úřadu k novému projednání.
[4] Jakkoliv podle §75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
ve spojení s §120 s. ř. s. téhož zákona vychází Nejvyšší správní soud při svém rozhodování
ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, splnění
podmínek řízení zkoumá kdykoliv v průběhu řízení, a to z úřední povinnosti. V případě nesplnění
podmínek řízení totiž nemůže o věci meritorně rozhodnout. Jednou z podmínek je také existence
předmětu řízení.
[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud je žalobou napadené
rozhodnutí pravomocně zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno v jiném řízení, odpadl
tím předmět řízení o žalobě podle §65 s. ř. s. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným
nedostatkem podmínek řízení, který vede k odmítnutí žaloby podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2016, č. j. 9 Ads 147/2015 - 24,
totiž platí, že „soudní přezkum a řízení o kasační stížnosti nemá sloužit k tomu, aby si kterýkoliv z účastníků
řízení ‚ověřoval správnost‘ rozhodnutí správního orgánu či správního soudu, ale k domáhání se obrany
před nezákonným rozhodnutím správního orgánu či správního soudu, a zejména k účinné nápravě takového
stavu.“
[6] Totožné důsledky nastanou také v případě zrušení, nahrazení či změny napadeného
rozhodnutí v průběhu řízení o kasační stížnosti. Ani v takovém případě totiž
nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí ve věci samé z důvodu neexistence
předmětu řízení (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2007,
č. j. 7 Afs 143/2006 - 95, a ze dne 30. 6. 2014, č. j. 4 As 16/2014 - 65, či usnesení ze dne
14. 1. 2016, č. j. 9 Ads 147/2015 - 24). V usnesení ze dne 12. 9. 2018, č. j. 9 As 218/2018 - 72,
kasační soud shrnul, že v případě meritorního přezkumu by „nerozhodoval o konkrétních veřejných
subjektivních právech, neboť napadené rozhodnutí, které veřejná subjektivní práva stěžovatele mohlo zasáhnout,
již neexistuje. I pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti a zrušil rozsudek krajského soudu,
krajský soud by nemohl řízení dále vést pro neexistenci předmětu řízení a musel by žalobu odmítnout bez věcného
projednání. Nejvyšší správní soud by nemohl případně uplatnit ani svou pravomoc podle §110 odst. 2 s. ř. s.
a zrušit napadené rozhodnutí sám, neboť nelze zrušit již zrušené, a tedy neexistující rozhodnutí. Soudní přezkum
věci samé by tedy nemohl vést k účinné ochraně veřejných subjektivních práv stěžovatele“ (obdobně například
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017, č. j. 1 Afs 332/2016 - 39, či ze dne
26. 6. 2019, č. j. 8 Azs 4/2019 - 36).
[7] V nyní posuzované věci vydal žalovaný po zrušení napadeného rozhodnutí krajským
soudem nové rozhodnutí ze dne 21. 10. 2021, KUKHK-21151/UP/2021 (SH), jímž zrušil
prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu. Nejvyšší správní soud u žalovaného ověřil,
že rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 11. 2021. Je tedy zřejmé, že rozhodnutí o změně stavby
před dokončením, proti němuž žalobce brojil v odvolacím řízení, jakož ani samotné napadené
rozhodnutí (rozhodnutí o odvolání) již neexistuje, pročež odpadl samotný předmět řízení
před správními soudy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2021,
č. j. 4 Ads 312/2020 - 39).
[8] S ohledem na uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení
s §120 s. ř. s.), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
[10] Osoby zúčastněné na řízení mají podle §60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch
nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil, popř. jim
soud může na návrh z důvodů zvláštního zřetele přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení.
V daném případě soud neuložil osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost a právo
na náhradu nákladů řízení jim nevzniklo.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2022
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu