Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19.01.2022, sp. zn. 10 As 394/2021 - 48 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.394.2021:48

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.394.2021:48
sp. zn. 10 As 394/2021 - 48 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: M. H., zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem, Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2019, čj. KUZL-63989/2019, sp. zn. KUSP-63989/2019/DOP/Ků, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2021, čj. 41 A 1/2020 - 40, takto: I. Kasační stížnost se o d mí t á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Městský úřad Otrokovice uznal žalobce vinným ze spáchání dvou přestupků. Žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec o 31 km/h, čímž porušil §18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu). Z nedbalosti proto spáchal přestupek podle §125c odst. 1 písm. f) bod 3 téhož zákona. Druhý přestupek spočíval v tom, že žalobce při silniční kontrole nepředložil zelenou kartu, čímž porušil §17 odst. 1 zákona o silničním provozu a z nedbalosti se dopustil přestupku podle §125c odst. 5 písm. f) téhož zákona. Za spáchání přestupků uložil městský úřad žalobci pokutu ve výši 3 500 Kč. [2] Žalovaný na základě žalobcova odvolání zrušil rozhodnutí městského úřadu ve výroku o vině za přestupek spočívající v nepředložení zelené karty a řízení v této části zastavil. Pokutu snížil na 3 000 Kč. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí městského úřadu potvrdil. [3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl. [4] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Rozhodnutí se podle něj zakládá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Nebylo totiž prokázáno, že byla změřena rychlost právě stěžovatelova vozidla. Na snímku z měření se nacházejí dvě vozidla a není zřejmé, které z nich je vozidlem stěžovatele, ani zda některé z nich vůbec je jeho vozidlem. Výstup z rychloměru neodpovídá návodu k obsluze měřícího zařízení; jeden z výřezových snímků z měření zobrazuje vozovku. Na výřezovém snímku je sice vyobrazena registrační značka stěžovatelova vozidla, nelze ale zjistit, kterému z vozidel zobrazených na hlavním snímku má tato značka náležet. Stěžovatel nechápe, z jaké fotografie byl pořízen výřez registrační značky, neboť hlavní snímek z měření je velmi nekvalitní. Není ani zřejmé, zda registrační značka náleží právě měřenému vozidlu. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na vyjádření k žalobě a na své rozhodnutí, kde vysvětlil princip fungování laserových měřičů rychlosti. Stěžovatel neprokázal, že registrační značka na snímku nenáleží vozidlu, na němž se nachází záměrný kříž. [6] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, body 11–12). [7] Kasační stížnost je nepřijatelná. [8] Stěžovatel namítá – zjednodušeně řečeno – nízkou kvalitu snímků z měření, z nichž nelze dovodit, které z měřených vozidel je jeho (a zda vůbec některé). Podle stěžovatele není ani zřejmé, z jakého snímku pochází detail registrační značky jeho vozidla. [9] Krajský soud srozumitelně vysvětlil, že k záměně vozidel při měření nemohlo dojít. Stručně popsal také způsob fungování laserového rychloměru, případně odkázal na vysvětlení žalovaného obsažené v napadeném rozhodnutí nebo ve vyjádření k žalobě. [10] K prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti zpravidla postačuje vycházet z oznámení o přestupku, záznamu o přestupku (obsahujícího fotografii měřeného vozu a údaje o provedeném měření) a ověřovacího listu měřicího zařízení (rozsudky NSS ze dne 14. 5. 2015, čj. 7 As 83/2015 - 56, ze dne 19. 8. 2016, čj. 6 As 144/2016 - 36, nebo ze dne 20. 5. 2021, čj. 9 As 306/2020 - 33). Platí, že primárně tíží důkazní břemeno správní orgán; je-li však tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu a je na něm, aby svá tvrzení prokázal (rozsudek NSS ze dne 2. 5. 2013, čj. 3 As 9/2013 - 35). NSS souhlasí s krajským soudem v tom, že stěžovatel předestírá spekulativní tvrzení, která nejsou způsobilá věrohodně zpochybnit skutkový stav zjištěný v přestupkovém řízení. [11] Pozicí měřeného vozidla v záběru ze záznamu o přestupku se NSS zabýval např. v rozsudcích ze dne 20. 2. 2020, čj. 6 As 182/2019 - 38, nebo ze dne 28. 2. 2020, čj. 2 As 97/2019 - 37. Soud se již dříve vyjádřil také k otázce pozice záměrného kříže při měření rychlosti (rozsudky ze dne 16. 1. 2013, čj. 3 As 82/2012 - 27, nebo ze dne 26. 8. 2021, čj. 3 As 279/2019 - 33). Také v tomto ohledu se NSS ztotožnil s napadeným rozsudkem. [12] Podle judikatury rovněž platí, že má-li hlídkující policista měřené vozidlo od zaměření do zastavení stále na dohled, a tudíž nemůže dojít k záměně s jiným vozidlem, je i fotografie v horší kvalitě dostatečně průkazná (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2019, čj. 17 A 92/2018 - 75, a rozsudek NSS ze dne 4. 3. 2020, čj. 9 As 332/2019 - 34, nebo ze dne 29. 3. 2017, čj. 6 As 304/2016 - 28). Ve shodě s napadeným rozsudkem tedy NSS nemá pochyb o tom, že skutečně bylo změřeno stěžovatelovo vozidlo a že stěžovatelova tvrzení nemohou zpochybnit závěry žalovaného ani krajského soudu. [13] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. [14] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle §60 odst. 1 s. ř. s. a §120 s. ř. s. (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, která by jinak toto právo měl, žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2022 Zdeněk Kühn předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:19.01.2022
Číslo jednací:10 As 394/2021 - 48
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto pro nepřijatelnost
Účastníci řízení:Krajský úřad Zlínského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.394.2021:48
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024