ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.507.2021:39
sp. zn. 10 Azs 507/2021 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: S. V., zast. advokátem JUDr. Petrem
Novotným, se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10 – Vršovice, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2021, čj.
OAM-131/ZA-ZA11-K11-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2021, čj. 30 Az 5/2021-34,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce, občan Ukrajiny, dne 26. 2. 2021 podal opakovanou žádost o udělení
mezinárodní ochrany. Poprvé o mezinárodní ochranu požádal 9. 11. 2017, žalovaný mu
však mezinárodní ochranu neudělil (neúspěšný byl žalobce následně i s žalobou u krajského
soudu a kasační stížností u NSS, srov. usnesení ze dne 13. 1. 2021, čj. 3 Azs 399/2019-29).
Během řízení o opakované žádosti uvedl, že je občanem Ukrajiny, dorozumí se rusky a považuje
se za Rusa, je pravoslavný křesťan a není politicky angažovaný. Jeho manželka i syn žijí
v Horlivce na Ukrajině, kde bydlel i žalobce. Uvedl, že se v případě návratu na Ukrajinu obává
povolání do vojenské služby, a také, že by jej na Ukrajině považovali za separatistu. Tyto důvody
však uváděl i v původním řízení. V nynější věci proto žalovaný opakovanou kasační stížnost
vyhodnotil jako nepřípustnou podle §10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a řízení
o udělení mezinárodní ochrany podle §25 písm. i) téhož zákona zastavil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce neúspěšně bránil žalobou u krajského soudu.
Soud potvrdil, že žalobce neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu,
která by odůvodňovala opětovné posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Neshledal ani žádné
pochybení na straně žalovaného.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů
dle §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Podle něj se krajský soud nedostatečně vypořádal s důvody,
které v žádosti o mezinárodní ochranu popsal. Zdůraznil, že konflikt na Ukrajině v posledních
měsících ještě zesílil. Poukázal také na špatnou situaci v Doněcké a Luhanské oblasti. Rozsudek
krajského soudu je podle stěžovatele nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce,
se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle §104a s. ř. s. ve znění účinném
od 1. 4. 2021 otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. (blíže k tomu
usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021,
čj. 9 As 83/2021-28, body 10–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] K přípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu se NSS vyjadřoval již
mnohokrát. Smyslem řízení o opakované žádosti je zohlednit azylově závažné skutečnosti,
které by mohly přivodit jiný výsledek azylového řízení, a která žadatel nemohl bez vlastního
zavinění uplatnit během předchozího řízení (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu NSS
ze dne 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011-96, č. 2642/2012 Sb. NSS). Věcné projednání opakované
žádosti je proto výjimkou, kterou je třeba vykládat úzce (rozsudky ze dne 5. 11. 2008,
čj. 9 Azs 14/2008-57, č. 1943/2009 Sb. NSS, nebo ze dne 9. 1. 2019, čj. 5 Azs 199/2019-27,
bod 13). Rovněž soud u opakovaných žádostí zkoumá pouze splnění podmínek pro zastavení
řízení o žádosti (rozsudek ze dne 8. 9. 2011, čj. 7 Azs 28/2011 - 74). V posouzení krajského
soudu při přezkumu rozhodnutí o opakované žádosti však NSS neshledal žádné pochybení,
které by mělo založit přijatelnost kasační stížnosti. Přijatelnost nemůže v nynější věci založit
ani námitka nepřezkoumatelnosti, krajský soud se s žalobními námitkami vypořádal dostatečně.
[7] NSS také připomíná, že ani v nejnovějších rozhodnutích nezměnil názor na to,
že na Ukrajině neprobíhá tzv. „totální konflikt“ (srov. usnesení ze dne 9. 12. 2021,
čj. 9 Azs 219/2021-25, bod 11, kde NSS výslovně zohledňuje i současné napětí na ukrajinských
hranicích). V případě občanů Ukrajiny, kteří pocházejí z oblastí zasažených konfliktem (a typicky
k argumentaci, že jim měla být udělena alespoň doplňková ochrana), navíc NSS stále zdůrazňuje,
že u nich v úvahu přichází zejména možnost vnitřní ochrany, resp. možnost vnitřního přesídlení
(9 Azs 219/2021, bod 12). Stejně tak k obavám žadatelů o mezinárodní ochranu z nasazení
do bojů na východě Ukrajiny již NSS mnohokrát vysvětloval, že samotné plnění branné
povinnosti nelze považovat za důvod pro udělení azylu. Stěžovatel však žádné zvláštní důvody,
proč by v jeho případě měla být taková služba důvodem k udělení mezinárodní ochrany, nesdělil
(usnesení ze dne 17. 6. 2021, čj. 1 Azs 71/2021 - 37, bod 15, dříve již k podmínkám povolávání
vojáků na Ukrajině usnesení ze dne 29. 4. 2021, čj. 5 Azs 2019-35, bod 32).
[8] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. NSS již
nerozhodoval o odkladném účinku, jelikož rovnou rozhodl o kasační stížnosti samé.
[9] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch;
žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu