ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.528.2021:25
sp. zn. 10 Azs 528/2021 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: N. T. N., zast. advokátem
JUDr. Milanem Štembergem, Cyrila Boudy 1444, Kladno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 18. 3. 2021, čj. OAM-964/ZA-ZA11-HA08-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2021, čj. 48 Az 8/2021-23,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně, občanka Vietnamu, dne 31. 10. 2019 podala opakovanou žádost o udělení
mezinárodní ochrany. Poprvé o mezinárodní ochranu požádala 30. 6. 2018, žalovaný
mezinárodní ochranu neudělil. V opakované žádosti i během pohovoru k této žádosti výslovně
uvedla, že důvody pro podání žádosti o mezinárodní ochranu od původní žádosti nijak
nezměnila. V Česku má dvě vnoučata, o která se stará, jelikož je její dcera (jejich matka) ve vězení
(v průběhu řízení ale zároveň žalovaný zjistil, že matka dětí již byla z výkonu trestu propuštěna
a o děti se stará). Žalovaný v průběhu řízení ověřil, že se skutečně jednalo o stejné důvody,
jaké již žalobkyně uvedla v původním řízení, a že od posuzování první žádosti nedošlo k žádným
změnám, které by představovaly nové skutečnosti podle §11a odst. 1 písm. b) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu. Opakovaná žádost proto byla nepřípustná podle §10a odst. 1 písm. e)
zákona o azylu a žalovaný řízení o žádosti zastavil podle §25 písm. i) téhož zákona.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně neúspěšně bránila žalobou u krajského soudu.
Krajský soud nepřisvědčil žalobní námitce, že žalovaný nedostatečně posoudil skutkový stav,
naopak potvrdil, že opakovaná žádost žalobkyně byla nepřípustná. Vysvětlil také, že v řízení
o udělení mezinárodní ochrany se dopad do soukromého a rodinného života typicky neposuzuje,
tím méně v situaci, kdy žalobkyně nepřiměřený dopad tvrdila jenom obecně.
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
z důvodů dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Krajský soud se podle stěžovatelky zabýval existencí
nových skutečností (změny rodinných poměrů stěžovatelky) jen povrchně a přehlédl, že takové
skutečnosti tvrdila již v žádosti o mezinárodní ochranu. Stejně tak se krajský soud nevypořádal
s tím, že její žádost směřovala hlavně k udělení humanitárního azylu. Žalovaný navrhnul kasační
stížnost zamítnout.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce,
se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle §104a s. ř. s. ve znění účinném
od 1. 4. 2021 otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. (blíže k tomu
usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021,
čj. 9 As 83/2021-28, body 10–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] K přípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu se NSS vyjadřoval již
mnohokrát. Smyslem řízení o opakované žádosti je zohlednit azylově závažné skutečnosti,
které by mohly přivodit jiný výsledek azylového řízení, a která žadatel nemohl bez vlastního
zavinění uplatnit během předchozího řízení (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu
ze dne 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011-96, č. 2642/2012 Sb. NSS). Věcné projednání opakované
žádosti je proto výjimkou, kterou je třeba vykládat úzce (rozsudky ze dne 5. 11. 2008,
čj. 9 Azs 14/2008-57, č. 1943/2009 Sb. NSS, nebo ze dne 9. 1. 2019, čj. 5 Azs 199/2019-27, bod
13). Rovněž soud u opakovaných žádostí zkoumá pouze splnění podmínek pro zastavení řízení
o žádosti (rozsudek ze dne 8. 9. 2011, čj. 7 Azs 28/2011 - 74). V rozhodnutí krajského soudu
při přezkumu rozhodnutí o opakované žádosti o mezinárodní ochranu NSS nevidí žádné
pochybení, které by mělo založit přijatelnost kasační stížnosti. Krajský soud přesně vystihl
podstatu toho, co stěžovatelka v žádosti tvrdila, jak nyní, tak v původní žádosti, i obecnost
žalobních námitek.
[7] Také otázkou případného zásahu do rodinného a soukromého života v řízení o udělení
mezinárodní ochrany se NSS opakovaně zabýval. Samotná existence rodinných vazeb na území
ČR nezakládá důvod pro udělení jakéhokoliv typu mezinárodní ochrany, naopak zásah
do rodinného a soukromého života by pouze ve velmi výjimečných případech mohl představovat
důvod pro udělení doplňkové ochrany podle §14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu, konkrétně
pokud by nepřiměřeným zásahem do rodinného či soukromého života byla již nutnost
vycestování z území ČR (rozsudek ze dne 6. 8. 2021, čj. 5 Azs 211/2020-32, bod 18,
nebo usnesení ze dne 16. 9. 2021, čj. 10 Azs 226/2021-36, bod 7). Krajský soud správně
posoudil, že soužitím stěžovatelky s vnoučaty a jejím setrváním v Česku se zabýval žalovaný
v původním řízení; stejně tak krajský soud správně posoudil, že jen obecně formulovaná námitka
zásahu do rodinného a soukromého života není důvodem k projednání opakované žádosti.
[8] Námitka, podle které krajský soud nedostatečně posoudil možnost udělení humanitárního
azylu podle §14 zákona o azylu, je nepřípustná podle §104 odst. 4 s. ř. s., jelikož stěžovatelka
takovou argumentaci mohla snést již v žalobě, kde však argumentovala jen zcela obecně.
[9] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. NSS již
nerozhodoval o odkladném účinku, jelikož rovnou rozhodl o kasační stížnosti samé.
[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s. Stěžovatelka
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch;
žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu