ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.70.2022:33
sp. zn. 10 Azs 70/2022 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: D. N., zast. advokátem
JUDr. Matějem Šedivým, Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2020,
čj. OAM-360/ZA-ZA11-K02-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2022, čj. 2 Az 54/2020 - 30,
takto:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2022, čj. 2 Az 54/2020 - 30, se r uší .
II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2020, čj. OAM-360/ZA-ZA11-K02-2020,
se r uší a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační
stížnosti ve výši 8 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám
advokáta JUDr. Matěje Šedivého.
Odůvodnění:
[1] NSS se v této věci opětovně věnuje změně bezpečnostní situace na Ukrajině v důsledku
ruské agrese, která nastala až po rozhodnutí městského soudu.
[2] Žalobce (stěžovatel) je Ukrajinec, který hovoří rusky, nebyl politicky aktivní.
Před odchodem do Česka žil v Luhansku. Jako důvod žádosti o udělení mezinárodní ochrany
uvedl neúnosnou životní úroveň na Ukrajině. V Luhansku nemůže získat zaměstnání, ani zařídit
vzdělání pro dceru. Stěžovatel se spolu se svou rodinou pokusil vyřešit svou situaci přesídlením
do Sum. Ani zde se však situace nezlepšila, neboť ostatní obyvatelé na ně naopak nahlíželi tak,
že patří mezi ty, kdo jsou příčinou situace na Ukrajině.
[3] Žádost o udělení mezinárodní ochrany podal stěžovatel v polovině roku 2020. Žalovaný
stěžovateli mezinárodní ochranu v žádné formě neudělil. Stěžovatel totiž neuvedl žádné
skutečnosti svědčící o důvodnosti obav z pronásledování. Jestliže se stěžovatel po vnitřním
přesídlení setkal s určitým nepříjemným chováním ze strany soukromých osob, nedosahovalo to
intenzity, která by umožňovala udělení mezinárodní ochrany. Ohledně bezpečnostní situace
žalovaný připomněl, že Ukrajina je (s výjimkou Krymu a Doněcké a Luhanské oblasti)
považována za bezpečnou zemi původu. Ačkoli stěžovatel pochází právě z Luhansku a v tomto
městě i žil, nelze odhlížet od skutečnosti, že po přesídlení do Sum se do Luhansku i přes jím
tvrzenou humanitární katastrofu dobrovolně vrátil. Žalovaný uzavřel, že primární motivací
stěžovatele pro přesun do Česka bylo zlepšení finanční situace a důvodem pro podání žádosti
o udělení mezinárodní ochrany je snaha o legalizaci pobytu na českém území.
[4] Proti rozhodnutí žalovaného se stěžovatel bránil žalobou, kterou městský soud
rozsudkem ze dne 9. 2. 2022 zamítl. Městský soud se mj. zabýval podmínkami pro udělení
doplňkové ochrany. Jako stěžejní otázku posuzoval ozbrojený konflikt na Ukrajině, který nelze
označit za „totální konflikt“. Je totiž izolován pouze ve východní části Ukrajiny a i zde jeho
intenzita výrazně kolísá. V samotné Luhanské oblasti se intenzita bojů od roku 2015 výrazně
snížila. Ačkoli je situace stále nestabilní, boje jsou pozorovatelné především na tzv. linii dotyku.
Obyvatelé však mají možnost přesídlení do bezpečných oblastí. Městský soud uzavřel,
že stěžovateli při návratu na Ukrajinu nehrozí skutečné nebezpečí vážné újmy.
[5] Proti rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost. Jediná jeho argumentace spočívá
ve změně situace na Ukrajině po 24. 2. 2022. Veškeré obavy, které stěžovatel před žalovaným
i městským soudem uvedl, se po ruském útoku ukázaly jako pravdivé.
[6] Žalovaný ve vyjádření setrval na správnosti svého rozhodnutí. Uznal, že vzhledem k datu
jeho vydání samozřejmě nemohl reflektovat ruskou invazi, kterou nemohl vzít v úvahu
ani městský soud.
[7] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce,
se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost
svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele, a je tak přijatelná podle §104a s. ř. s.
Kasační stížnost je přijatelná mj. tehdy, pokud se dotýká právních otázek, které dosud nebyly
vůbec či plně řešeny judikaturou NSS, anebo je napadené soudní rozhodnutí v rozporu
s judikaturou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, usnesení
ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 - 28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11, 12).
[8] V nynější věci je kasační námitka významná v obecné rovině (možnost posoudit ruskou
agresi proti Ukrajině až v řízení před NSS). Kasační stížnost je proto přijatelná a z důvodů
uvedených níže i důvodná. NSS podotýká, že shodně na základě totožných námitek rozhodl
v případě manželky a dcery stěžovatele ve věci sp. zn. 10 Azs 71/2022.
[9] Po vydání napadeného rozsudku se významně změnily poměry na Ukrajině. Zrána
24. února 2022 vojska putinovského Ruska zaútočila v několika směrech na Ukrajinu a vypukla
válka, která trvá dodnes. Z Ukrajiny proudí do Evropy milióny uprchlíků. Jde o válečný konflikt
dvou států, který nemá v Evropě po roce 1945 obdobu. Tyto skutečnosti jsou v době
rozhodování NSS všeobecně známy, avšak neexistovaly v době rozhodnutí městského soudu.
[10] NSS k těmto novým skutečnostem musí přihlédnout (bez ohledu na pravidlo stanovené
v §75 odst. 1 s. ř. s.), pokud by jinak nebyly dodrženy přímo použitelné normy, z nichž plyne
především právo na život, zákaz mučení (čl. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod) a zásada non-refoulement. NSS se k povinnosti vzít v úvahu válku na Ukrajině podrobně
vyjádřil již v rozsudku ze dne 10. 3. 2022, čj. 10 Azs 537/2021-31, který se také týkal udělení
mezinárodní ochrany.
[11] Obecně jistě platí, že správní soudy při přezkumu správních rozhodnutí vycházejí
ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.).
Ovšem ve věcech cizineckých lze nalézt výjimky, při nichž soudy tento pohled neuplatní.
Takovou výjimkou je i přímé použití článků 2 a 3 Úmluvy. Ty jsou projevem zásady non-refoulement
a představují závazek Česka nevystavit žádnou osobu újmě, která by spočívala v ohrožení života,
vystavení mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání – například tím, že tato
osoba bude vyhoštěna do země, kde by jí taková újma hrozila (usnesení rozšířeného senátu
ze dne 16. 11. 2016, čj. 5 As 104/2013 - 46, č. 3528/2017 Sb. NSS, bod 22). Vyžaduje-li to
tedy zásada non-refoulement, přihlédne soud k novým skutečnostem, a to i v řízení o kasační
stížnosti (srov. např. rozsudek ze dne 27. 4. 2022, čj. 7 Azs 357/2021 - 23, body 11 a 12).
[12] Žalovaný i městský soud založili závěry ohledně neudělení některé z forem mezinárodní
ochrany na tom, že stěžovatel neprokázal žádný z důvodů pro její udělení, na území Ukrajiny mu
nehrozí nebezpečí, nadto stěžovatel může využít přesídlení do bezpečných oblastí. Tyto teze
však nejpozději dne 24. 2. 2022 přestaly platit.
[13] NSS zdůrazňuje, že žalovaný ani městský soud nijak nepochybili. Vzhledem k závažnosti
situace na Ukrajině je zkrátka potřeba prolomit základní pravidla stanovená v §75 odst. 1
a 109 odst. 5 s. ř. s., a to ve prospěch principu non-refoulement, který požívá vyšší právní síly.
NSS proto dospěl k závěru, že rozsudek městského soudu, jakož i rozhodnutí žalovaného
nemůže s ohledem na výše uvedené obstát. Dle §110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. proto NSS zrušil
rozsudek městského soudu, jakož i napadené rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému
k dalšímu řízení (§78 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Žalovaný je vázán právním názorem vysloveným
v tomto rozsudku (§110 odst. 2 ve spojení s §78 odst. 5 s. ř. s.). V dalším řízení proto žalovaný
opětovně posoudí žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany ve světle nových
skutečností, a to i z hlediska naplnění podmínek pro udělení doplňkové ochrany.
[14] NSS je posledním soudem, který o věci rozhodl. Proto musí určit náhradu nákladů celého
soudního řízení. Ta se standardně odvíjí od úspěchu ve věci (§60 odst. 1 ve spojení
s §120 s. ř. s.). Podle tohoto pravidla by NSS musel přiznat stěžovateli náhradu nákladů za celé
soudní řízení. NSS však vzal v potaz zvláštnost posuzované věci. Stěžovatel je v řízení o kasační
stížnosti procesně úspěšný pouze z důvodu změny situace na Ukrajině. Proto NSS stěžovateli
nepřiznal náhradu nákladů za celé soudní řízení, ale pouze náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 7 s. ř. s.). Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za dva úkony právní
služby – převzetí věci a sepsání kasační stížnosti (sepsání blanketní kasační stížnosti a její
doplnění NSS posuzuje jako jeden úkon). Celkem se jedná o částku 2 x 3100 Kč, tj. 6 200 Kč
[§7 bod 5 aplikovaný na základě §9 odst. 4 písm. d); §11 odst. 1 písm. a), d)
vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb (advokátní tarif)]. Advokátovi dále náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši
2 x 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože je advokát plátcem DPH (§14a
advokátního tarifu), jeho odměna se podle §57 odst. 2 s. ř. s. zvyšuje o 21 % z částky 6 800 Kč.
NSS tedy stěžovateli přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, kterou je povinen
ve stanovené lhůtě zaplatit žalovaný.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2022
Ondřej Mrákota
předseda senátu