Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2022, sp. zn. 11 Kss 1/2021 - 173 [ rozhodnutí / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:11.KSS.1.2021:173

sp. zn. 11 Kss 1/2021 - 173 ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Lukáše Trojana a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 17. 1. 2022 návrh navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu v Třebíči Mgr. Ludmila Novotná, sídlem Bráfova 502, Třebíč, na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 10. 2. 2021, došlý kárnému soudu dne 22. 2. 2021, proti kárně obviněnému: Mgr. Jaroslav Krátký, soudce Okresního soudu v Třebíči, za přítomnosti jeho obhájce: JUDr. Roman Hais, advokát, sídlem Palackého třída 2203/186, Brno, a rozhodl takto: Mgr. Jaroslav Krátký, nar. X, soudce a předseda senátu Okresního soudu v Třebíči, se uz ná v á v i nn ým podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že jako předseda senátu Okresního soudu v Třebíči zaviněným porušením svých povinností podle §79 odst. 1 a §80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve spojení s §2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), rozhodovat v zákonných lhůtách a v přiměřených lhůtách bez průtahů a vykonávat svou funkci soudce svědomitě, způsobil v období od 24. 10. 2019 do 22. 2. 2021 nedůvodné průtahy v níže uvedených věcech, označených pořadovými čísly dle návrhu na zahájení řízení, vedených u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn.: 2) 2 T 44/2018 v období od 24. 10. 2019 do 22. 2. 2021 3) 2 T 64/2019 v období od 27. 5. 2020 do 22. 2. 2021 7) 2 T 117/2019 a 2 T 154/2019 v období od 4. 11. 2020 do 22. 2. 2021 9) 2 T 133/2019 v období od 8. 10. 2020 do 22. 2. 2021 10) 2 T 148/2019 v období od 2. 10. 2020 do 22. 2. 2021 12) 2 T 120/2019 v období od 20. 10. 2020 do 22. 2. 2021 13) 2 T 121/2019 v období od 20. 10. 2020 do 22. 2. 2021 15) 2 T 1/2020 v období od 13. 10. 2020 do 22. 2. 2021 17) 2 T 21/2020 v období od 8. 6. 2020 do 9. 7. 2020, od 27. 7. 2020 do 14. 10. 2020 a od 26. 10. 2020 do 22. 2. 2021 18) 2 T 29/2020 v období od 13. 7. 2020 do 22. 2. 2021 19) 2 T 44/2020 v období od 18. 6. 2020 do 22. 2. 2021 20) 2 T 45/2020 v období od 8. 9. 2020 do 22. 2. 2021 21) 2 T 53/2020 v období od 21. 10. 2020 do 22. 2. 2021 22) 2 T 65/2020 v období od 21. 8. 2020 do 22. 2. 2021 23) 2 T 72/2020 v období od 8. 7. 2020 do 8. 10. 2020 a od 2. 11. 2020 do 22. 2. 2021 24) 2 T 83/2020 v období od 3. 8. 2020 do 22. 2. 2021 25) 2 T 91/2020 v období od 12. 10. 2020 do 22. 2. 2021 26) 2 T 94/2020 v období od 14. 10. 2020 do 22. 2. 2021 27) 2 T 96/2020 v období od 18. 8. 2020 do 22. 2. 2021 28) 2 T 97/2020 v období od 20. 8. 2020 do 6. 10. 2020 a od 9. 11. 2020 do 22. 2. 2021 29) 2 T 101/2020 v období od 29. 10. 2020 do 22. 2. 2021 30) 2 T 108/2020 v období od 22. 9. 2020 do 22. 2. 2021 31) 2 T 109/2020 v období od 26. 11. 2020 do 22. 2. 2021 32) 2 T 113/2020 v období od 22. 9. 2020 do 22. 2. 2021 33) 2 T 121/2020 v období od 2. 10. 2020 do 22. 2. 2021 34) 2 T 124/2020 v období od 10. 10. 2020 do 22. 2. 2021 35) 2 T 125/2020 v období od 12. 10. 2020 do 27. 1. 2021 36) 2 T 128/2020 v období od 21. 10. 2020 do 28. 1. 2021 37) 2 T 129/2020 v období od 21. 10. 2020 do 28. 1. 2021 38) 2 T 130/2020 v období od 22. 10. 2020 do 22. 2. 2021 39) 2 T 131/2020 v období od 23. 10. 2020 do 28. 1. 2021 40) 2 T 132/2020 v období od 28. 10. 2020 do 22. 2. 2021 41) 2 T 133/2020 v období od 29. 10. 2020 do 22. 2. 2021 42) 2 T 134/2020 v období od 29. 10. 2020 do 22. 2. 2021 43) 2 T 135/2020 v období od 30. 10. 2020 do 27. 1. 2021 44) 2 T 136/2020 v období od 2. 12. 2020 do 22. 2. 2021 45) 2 T 141/2020 v období od 10. 12. 2020 do 27. 1. 2021 46) 2 T 143/2020 v období od 12. 11. 2020 do 22. 2. 2021 47) 2 T 144/2020 v období od 12. 11. 2020 do 28. 1. 2021 48) 2 T 145/2020 v období od 12. 11. 2020 do 22. 2. 2021 49) 2 T 146/2020 v období od 13. 11. 2020 do 27. 1. 2021 50) 2 T 147/2020 v období od 18. 11. 2020 do 22. 2. 2021 51) 2 T 148/2020 v období od 18. 11. 2020 do 22. 2. 2021 52) 2 T 149/2020 v období od 18. 11. 2020 do 27. 1. 2021 53) 2 T 150/2020 v období od 18. 11. 2020 do 22. 2. 2021 54) 2 T 151/2020 v období od 24. 11. 2020 do 26. 1. 2021 55) 2 T 152/2020 v období od 26. 11. 2020 do 22. 2. 2021 56) 2 T 153/2020 v období od 26. 11. 2020 do 28. 1. 2021 57) 2 T 154/2020 v období od 2. 12. 2020 do 28. 1. 2021 58) 2 T 155/2020 v období od 4. 12. 2020 do 27. 1. 2021 59) 2 T 156/2020 v období od 7. 12. 2020 do 28. 1. 2021 60) 2 T 157/2020 v období od 7. 12. 2020 do 28. 1. 2021 61) 2 T 158/2020 v období od 7. 12. 2020 do 26. 1. 2021 62) 2 T 159/2020 v období od 10. 12. 2020 do 27. 1. 2021 63) 2 T 160/2020 v období od 11. 12. 2020 do 27. 1. 2021 64) 2 T 161/2020 v období od 14. 12. 2020 do 27. 1. 2021 65) 2 T 162/2020 v období od 14. 12. 2020 do 27. 1. 2021 66) 2 T 163/2020 v období od 15. 12. 2020 do 26. 1. 2021 67) 2 T 164/2020 v období od 16. 12. 2020 do 28. 1. 2021 69) 2 T 166/2020 v období od 23. 12. 2020 do 29. 1. 2021 70) 2 T 167/2020 v období od 23. 12. 2020 do 28. 1. 2021 71) 2 T 168/2020 v období od 28. 12. 2020 do 28. 1. 2021 72) 2 T 169/2020 v období od 29. 12. 2020 do 22. 2. 2021 73) 2 T 170/2020 v období od 6. 1. 2021 do 27. 1. 2021 74) 2 T 171/2020 v období od 6. 1. 2020 do 22. 2. 2021 75) 2 PP 106/2020 v období od 26. 6. 2020 do 7. 10. 2020 76) 2 PP 109/2020 v období od 2. 7. 2020 do 7. 10. 2020 77) 2 PP 110/2020 v období od 3. 7. 2020 do 7. 10. 2020 78) 2 PP 111/2020 v období od 7. 7. 2020 do 7. 10. 2020 79) 2 PP 115/2020 v období od 9. 7. 2020 do 7. 10. 2020 80) 2 PP 119/2020 v období od 13. 7. 2020 do 7. 10. 2020 81) 2 PP 123/2020 v období od 17. 7. 2020 do 7. 10. 2020 82) 2 PP 125/2020 v období od 17. 7. 2020 do 25. 11. 2020 83) 2 PP 126/2020 v období od 20. 7. 2020 do 7. 10. 2020 84) 2 PP 127/2020 v období od 20. 7. 2020 do 7. 10. 2020 85) 2 PP 129/2020 v období od 23. 7. 2020 do 25. 11. 2020 86) 2 PP 132/2020 v období od 29. 7. 2020 do 13. 1. 2021 87) 2 PP 133/2020 v období od 31. 7. 2020 do 25. 11. 2020 88) 2 PP 136/2020 v období od 3. 8. 2020 do 25. 11. 2020 89) 2 PP 138/2020 v období od 6. 8. 2020 do 7. 10. 2020 90) 2 PP 139/2020 v období od 10. 8. 2020 do 7. 10. 2020 91) 2 PP 140/2020 v období od 10. 8. 2020 do 7. 10. 2020 92) 2 PP 141/2020 v období od 10. 8. 2020 do 25. 11. 2020 93) 2 PP 143/2020 v období od 24. 8. 2020 do 1. 11. 2020 95) 2 T 42/2018 v období od 13. 10. 2020 do 27. 1. 2021 96) 2 T 50/2018 v období od 27. 11. 2020 do 1. 2. 2021 97) 2 T 62/2018 v období od 2. 10. 2020 do 22. 2. 2021 98) 2 T 77/2018 v období od 13. 10. 2020 do 28. 1. 2021 99) 2 T 80/2018 v období od 13. 10. 2020 do 27. 1. 2021 100) 2 T 4/2019 v období od 9. 10. 2020 do 10. 2. 2021 101) 2 T 7/2019 v období od 15. 12. 2020 do 22. 2. 2021 102) 2 T 15/2019 v období od 15. 5. 2020 do 22. 2. 2021 103) 2 T 28/2020 v období od 26. 10. 2020 do 22. 2. 2021 104) 2 T 60/2019 v období od 30. 11. 2020 do 27. 1. 2021 105) 2 T 67/2019 v období od 13. 10. 2020 do 22. 2. 2021 106) 2 T 68/2019 v období od 13. 10. 2020 do 22. 2. 2021 107) 2 T 73/2019 v období od 27. 5. 2020 do 22. 2. 2021 108) 2 T 90/2019 v období od 25. 11. 2020 do 10. 2. 2021 109) 2 T 103/2019 v období od 2. 10. 2020 do 10. 2. 2021 110) 2 T 111/2019 v období od 17. 8. 2020 do 22. 2. 2021 111) 2 T 114/2019 v období od 17. 8. 2020 do 22. 2. 2021 112) 2 T 115/2019 v období od 5. 3. 2020 do 22. 2. 2021 114) 2 T 122/2019 v období od 18. 5. 2020 do 22. 2. 2021 115) 2 T 128/2019 v období od 7. 12. 2020 do 3. 2. 2021 116) 2 T 138/2019 v období od 12. 10. 2020 do 10. 2. 2021 117) 2 Nt 6/2020 v období od 25. 11. 2020 do 22. 2. 2021 118) 2 Nt 3/2020 v období od 28. 5. 2020 do 22. 2. 2021 119) 2 Nt 4/2020 v období od 6. 6. 2020 do 22. 2. 2021 120) 2 T 11/2020 v období od 31. 12. 2020 do 22. 2. 2021 121) 2 T 15/2020 v období od 20. 11. 2020 do 22. 2. 2021 122) 2 T 88/2020 v období od 23. 10. 2020 do 1. 2. 2021 t e dy zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. T í m s p ách al k árn é p ro v i n ěn í podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a za t o se mu u k l ád á kárné opatření od v ol á n í z fun k c e s ou d c e podle §88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Předsedkyně Okresního soudu v Třebíči (dále též „navrhovatelka“) podala podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), dne 22. 2. 2021 k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení, datovaný dnem 10. 2. 2021, proti soudci tohoto soudu Mgr. Jaroslavovi Krátkému (dále též „kárně obviněný“ nebo „soudce“). Obvinila jej, že se dopustil kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), tím, že zaviněně porušil povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů vyplývající z §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a povinnost vykonávat svou funkci svědomitě dle §80 odst. 1 téhož zákona. Soudce tak dle navrhovatelky svou trvale nesystémovou prací a sníženým pracovním výkonem zavinil neodůvodněné dlouhé průtahy v celkem 122 trestních věcech. [2] Z celkového počtu 122 věcí se dle navrhovatelky v 74 případech jednalo ke dni podání návrhu o doposud pravomocně neskončená trestní řízení, v nichž kárně obviněnému vytýká především zásadní porušování §181 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), dle něhož je předseda senátu v řízení před okresním soudem povinen ve lhůtě tří týdnů od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci. Dalších 19 věcí spadá do agendy podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, přičemž v nich docházelo k porušování §333 odst. 1 trestního řádu, který stanoví lhůtu k rozhodnutí o návrhu na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody v délce 30 dnů od doručení návrhu soudu. Zbylých 29 věcí se týká vykonávacího řízení trestního. [3] Svá zjištění učinila navrhovatelka především na základě prověrek učiněných v rámci výkonu dohledu nad činností trestního úseku pověřeným místopředsedou JUDr. Františkem Frulou. Pověřený místopředseda provedl dne 1. 10. 2020 prověrku práce soudní kanceláře oddělení T a PP, což jej dále vedlo k realizaci osobní prověrky veškerých spisů agendy T kárně obviněného ve dnech 11. a 12. 1. 2021, přičemž vycházel rovněž ze zjištění učených v agendě PP ke dni 16. 11. 2020. Z prověrek rovněž vyplynulo, že soudce neuvádí určení lhůty, na niž má být spis uložen, případně mu předložen k dalším úkonům, ve spisech činí neúčelné a opakující se úkony, čímž protahuje jednotlivá řízení. Dále dne 11. 11. 2020 sdělil navrhovatelce místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr, že soudce v rozhodnutí o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody postupuje nestandardně s velkými časovými prodlevami. V návaznosti na to navrhovatelka požádala o sdělení ohledně rozhodovací činnosti kárně obviněného také Okresní státní zastupitelství v Třebíči a Probační a mediační službu Třebíč, přičemž z jejich vyjádření vyplynulo, že nejsou dodržovány zákonné lhůty pro rozhodování. Situaci řešil se soudcem především pověřený místopředseda, avšak dne 7. 12. 2020 a 28. 12. 2020 proběhla i osobní jednání za účasti navrhovatelky. [4] Co se týče pomocného personálu, kárně obviněný byl a je dle navrhovatelky dostatečně zajištěn, neboť na trestním úseku je zařazena vedoucí kanceláře, soudce má svou protokolující úřednici a vyššího soudního úředníka. Kárně obviněný v období roku 2020 nebyl v pracovní neschopnosti, nevyužil ani indispoziční volno a na soudu se pravidelně zdržoval i v době, kdy platila opatření navrhovatelky v souvislosti s pandemií. Za rok 2020 čerpal soudce pouze 24 dnů řádné dovolené. Průměrná měsíční výkonnost soudce za rok 2020 byla 23,5 věcí, přičemž za prosinec 2020, kdy byly řešeny nedodělky, vyřídil jednu věc T a 25 věcí PP (výkonnost 49,5 %). Z prověrky a přehledu vyřízených věcí je dle navrhovatelky zřejmé, že se kárně obviněný řádně nevěnoval vyřizování věcí starších jednoho roku, které odkládal. V lednu 2021 vyřídil pouze jednu věc v jednací síni, nicméně s vědomím možného kárného řízení vyřídil 29 věcí trestním příkazem. S ohledem na uvedené požádal pověřený místopředseda o změnu rozvrhu práce od 1. 2. 2021 tak, aby se do budoucna u kárně obviněného předešlo nárůstu počtu nevyřízených věcí. [5] K osobě kárně obviněného navrhovatelka uvedla, že je soudcem od 11. 11. 1982, kdy byl také přidělen k Okresnímu soudu v Třebíči, u něhož působí doposud ve funkci předsedy senátu trestního oddělení. Dodala, že soudci byly za průtahy v řízení uděleny celkem čtyři výtky, a to v letech 1993, 2001, 2013 a 2015. Opakovaná opatření však nesplnila svůj účel, jelikož nevedla k žádné sebereflexi kárně obviněného ani ke změně jeho způsobu výkonu soudcovské funkce. Navrhovatelka přiložila též stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči ze dne 17. 2. 2021. Dle navrhovatelky byla zachována jak subjektivní, tak objektivní lhůta stanovená §9 odst. 1 kárného zákona, neboť navrhovatelka se o vytýkaném jednání dozvěděla z výsledků prověrky ke dni 1. 10. 2020 a z výsledků prověrky pověřeného místopředsedy ze dnů 11. a 12. 1. 2021. [6] Vzhledem k tomu, že doposud přijatá opatření nevedla u kárně obviněného k nápravě, a vzhledem k četnosti a charakteru jeho jednání navrhla navrhovatelka kárné opatření odvolání z funkce soudce. [7] Navrhovatelka kárnému soudu navrhla provedení těchto důkazů: A. rozhodnutí o přidělení kárně obviněného k Okresnímu soudu v Třebíči ze dne 11. 11. 1982, B. výtky ze dne 27. 12. 1993, 9. 1. 2001, 9. 10. 2013 a 16. 1. 2015, C. prověrka senátu 2 T ze dnů 11. a 12. 1. 2021, D. sdělení JUDr. Aleše Flídra, místopředsedy Krajského soudu v Brně, ze dne 11. 11. 2020, E. sdělení Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 15. 12. 2020, F. sdělení Probační a mediační služby Třebíč ze dne 14. 12. 2020, G. absenční karta kárně obviněného za rok 2020, H. výkaz vyřízených věcí T a PP v jednotlivých měsících roku 2020 a lednu 2021, I. měsíční výkaz T za měsíc prosinec 2020 – nevyřízené věci, J. návrh pověřeného místopředsedy se změnou rozvrhu práce s účinností od 1. 2. 2021, K. stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči ze dne 17. 2. 2021. II. Další průběh řízení [8] Předseda kárného senátu zaslal kárně obviněnému návrh na zahájení řízení a poučil jej o jeho právech podle §12 a 13 kárného zákona. Kárně obviněný se však k návrhu nevyjádřil. Jediná komunikace s kárně obviněným spočívala v tom, že se omluvil z prvního jednání nařízeného na 4. 10. 2021, což vedlo k jeho zrušení. Předseda kárného senátu proto nařídil jednání znovu na termín 29. 11. 2021, avšak soudce nepřevzal vyrozumění o konání jednání, takže bylo i toto jednání zrušeno. O doručení informace o jednání nařízeném na pondělí 17. 1. 2022 proto předseda kárného senátu požádal příslušný útvar Policie České republiky, který písemnost doručil dne 18. 12. 2021. [9] Pro úplnost je nutno uvést, že navrhovatelka dne 17. 6. 2021 navrhla kárnému soudu přerušit kárné řízení z důvodu, že dle sdělení Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina, územního odboru Třebíč, obvodního oddělení Třebíč z 26. 5. 2021 došlo k zahájení úkonů trestního řízení proti kárně obviněnému pro podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle §274 odst. 1 trestního zákoníku, jehož se měl dopustit dne 25. 5. 2021. Kárný soud toto sdělení postoupil kárně obviněnému. Jeho obhájce na ně reagoval tak, že souhlasí s přerušením kárného řízení do doby skončení trestního řízení. Kárný soud podotýká, že kárný zákon umožňuje přerušit kárné řízení podle §15 odst. 1 za předpokladu, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení. Je zřejmé, že hypotéza tohoto ustanovení nebyla naplněna, proto kárný soud pokračoval dále v kárném řízení bez přerušení. Ostatně teprve 14. 10. 2021 bylo vydáno usnesení, jímž bylo zahájeno trestní stíhání kárně obviněného pro uvedený přečin, které dosud nebylo ukončeno. [10] Kárný soud si kromě nepředložených listin navržených k důkazu vyžádal rovněž: L. osobní spis kárně obviněného soudce, M. příslušné trestní spisy, N. stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči k osobě kárně obviněného soudce ze dne 11. 3. 2021, O. stanovisko Krajského soudu v Brně k rozhodovací činnosti kárně obviněného soudce, P. přehledy o vyřizování věcí T, PP a Nt a o nápadu v roce 2020 a v lednu 2021 u dalších trestních soudců Okresního soudu v Třebíči, Q. dodatečné vyjádření JUDr. Aleše Flídra, místopředsedy Krajského soudu v Brně, ze dne 13. 1. 2022. [11] Kárná navrhovatelka v průběhu řízení navrhla též důkaz R. výslech svědka JUDr. Aleše Flídra, místopředsedy Krajského soudu v Brně. III. Ústní jednání [12] Na jednání dne 17. 1. 2022 nejprve navrhovatelka přednesla kárný návrh. Kromě rekapitulace návrhu tak, jak je popsán výše v bodu I tohoto rozhodnutí, upřesnila, že v kárném návrhu byla nedopatřením dvakrát uvedena sp. zn. 2 T 134/2020 (jako věc č. 14 a č. 42). Dále předložila spis sp. zn. 2 T 156/2020 (věc č. 59), který nebylo možné předložit dříve z důvodu veřejného zasedání, jež proběhlo v den jednání kárného soudu, a spis sp. zn. 2 T 44/2018 (věc č. 2), který nebylo možné předložit dříve z důvodu vydaného příkazu k zatčení. Další nepředložené trestní spisy sp. zn. 2 T 131/2019 (věc č. 8), 2 T 149/2019 (věc č. 11) a 2 T 5/2020 (věc č. 16) nebylo možné předložit ani na jednání z důvodu jejich postoupení dalším orgánům. Navrhovatelka předložila též správní spisy související s kárným návrhem, konkrétně sp. zn. 17 Spr 495/2020, 17 Spr 566/2020 a 17 Spr 233/2021 o prověrkách, a sděleních a upozorněních ohledně činnosti kárně obviněného (důkaz S). [13] Doplnila, že soudce od podání návrhu svůj přístup k práci nezměnil a v jeho soudním oddělení stále přibývaly nevyřízené věci. Proto došlo ke změně agendy tak, aby kárně obviněnému napadaly pouze věci podmíněného propuštění (PP), nicméně ani tuto agendu kárně obviněný příliš nezvládal, jak vyplynulo ze sdělení vězeňské služby. Rovněž zmínila, že dle neformálních sdělení státních zástupců soudce po posledních novelizacích trestního řádu nevedl trestní řízení standardně a v souladu se zákonnou úpravou. Připojila též informaci o tom, že po podání kárného návrhu byly vůči soudci zahájeny dne 25. 5. 2021 úkony trestního řízení a že je kárně obviněný od 22. 6. 2021 v pracovní neschopnosti. Navrhovatelka uvedla rovněž doplňující informace ke spisu sp. zn. 2 T 148/2020 (věc č. 51, zvlášť závažný zločin znásilnění), v níž musel být obžalovaný propuštěn z vazby, neboť o ní kárně obviněný včas nerozhodl. Obžalovaný byl poté 26. 8. 2021 vzat pro přečin ublížení na zdraví (nezletilé dívce) do vazby znovu. Dívku přitom rovněž věznil v uzamčeném bytě. Podle navrhovatelky by k této další násilné trestné činnosti nedošlo, pokud by kárně obviněný konal tak, jak měl. Navrhovatelka k tomu zároveň předložila listinné důkazy (důkaz T). [14] Předseda kárného senátu následně shrnul průběh řízení, přičemž akcentoval, že kárně obviněnému jsou vytýkány průtahy, které jsou dle judikatury kárného soudu pojímány jako jeden skutek (trvající delikt) spočívající v nečinnosti soudce ve vymezeném období. V projednávané věci bylo období vymezeno s přihlédnutím k obsahu návrhu od 24. 10. 2019 do 22. 2. 2021 (k tomu podrobněji odůvodnění tohoto rozhodnutí v části IVe. Objektivní stránka kárného provinění). [15] Poté se předseda senátu kárně obviněného ve smyslu §206a trestního řádu aplikovaného na základě §25 kárného zákona dotázal, zda se cítí být ve vztahu ke skutkům nevinen nebo vinen, zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým kárným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné. Stejně tak kárně obviněného upozornil na jeho právo prohlásit vinu, případně na možnost sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Kárně obviněný reagoval tak, že je ochotný prohlásit vinu ke skutkovým okolnostem návrhu v celém rozsahu včetně právní kvalifikace, avšak nesouhlasí s navrženým kárným opatřením (odvolání z funkce soudce). Navrhovatelka uvedla, že k prohlášení viny nemá námitky. [16] Po poradě kárný senát ústy předsedy senátu vyhlásil usnesení, že se prohlášení viny nepřijímá. Usnesení odůvodnil odkazem na §206c odst. 4 a 5 trestního řádu tak, že jeho přijetí nepovažuje kárný senát s ohledem na okolnosti případu za vhodné, navíc mu brání rozpor se skutkovým stavem, kárně obviněný prohlásil vinu ke všem spisům, obsaženým v návrhu, přitom předložené spisy v některých věcech vedou kárný soud ke zjištění, že k průtahům nedošlo. S ohledem na toto usnesení se předseda senátu kárně obviněného dále dotázal, zda i přesto prohlašuje skutkové okolnosti týkající se průtahů v trestních spisech za nesporné. Na to kárně obviněný i kárná navrhovatelka reagovali tak, že skutečnosti tvrzené v návrhu na zahájení kárného řízení považují za nesporná. [17] Po zahájení dokazování soudce při svém výslechu uvedl, že průtahy v řízeních souvisejí s výrazným zhoršením jeho zdravotního stavu. Dále vysvětlil, že problémy s doručováním vznikly tím, že mu kárný soud doručoval na adresu trvalého pobytu, nikoliv na adresu, kterou uvedl na své omluvě z prvního nařízeného jednání. Zareagoval též na hodnocení od místopředsedy krajského soudu v Brně JUDr. Flídra, resp. uvedl, že dvě jeho vyjádření jsou zcela rozporná, přičemž v minulosti JUDr. Flídr kárně obviněného vychvaloval a přesvědčoval, aby se přesunul na jihlavskou pobočku krajského soudu v Brně. Proto jeho negativnímu hodnocení nerozumí. K trestnímu stíhání, které je s ním vedeno, uvedl, že jeho důvod spočívá v tom, že „nafoukal“, jelikož si dal v den, kdy se dozvěděl, že je vážně nemocen, v restauraci k obědu jedno pivo. K dotazu obhájce uvedl, že trestní řízení, jež je se soudcem vedeno, dosud nebylo skončeno. [18] Následně přistoupil předseda kárného senátu k dokazování listinami. Vzhledem k prohlášení o nespornosti skutkových okolností ohledně průtahů v jednotlivých spisech kárný soud trestními spisy podrobněji nedokazoval s tím, že se skutková tvrzení až na detaily, které budou popsány v odůvodnění rozhodnutí, vesměs potvrdila. K důkazu tedy provedl rozhodnutí o přidělení kárně obviněného k okresnímu soudu v Třebíči (důkaz A), čtyři výtky z let 1993, 2001, 2013 a 2015 udělené kárně obviněnému za průtahy (důkaz B), prověrku senátu 2 T (důkaz C), sdělení JUDr. Flídra ze dne 11. 11. 2020 (důkaz D), sdělení Okresního státního zastupitelství v Třebíči a Probační a mediační služby Třebíč (důkazy E a F), absenční kartu kárně obviněného (důkaz G), výkazy výkonnosti kárně obviněného za rok 2020 a za leden 2021, včetně výkazu věcí T za prosinec 2020 (důkazy H a I), návrh pověřeného místopředsedy se změnou rozvrhu práce (důkaz J), stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči z 17. 2. 2021 (důkaz K), stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 3. 2021 (důkaz N), stanovisko Krajského soudu v Brně – přípis JUDr. Flídra ze dne 26. 3. 2021 a hodnocení senátu 3 To ze dne 15. 3. 2021 (důkaz O), dodatečné vyjádření JUDr. Flídra z 13. 1. 2022 (důkaz Q), doplnění přehledových tabulek výkonnosti trestních soudců Okresního soudu v Třebíči (důkaz P). [19] Kárně obviněný reagoval na informaci vyplývající z důkazu Q, že by měl být snad nejméně výkonným soudcem trestního úseku v jihomoravské justici. Z tabulky za rok 2020 přitom vyplývá, že měl mezi trestními soudci Okresního soudu v Třebíči nejvyšší výkon. Tato sdělení si zcela odporují. Předseda kárného senátu rovněž podotkl, že je ve vyjádřeních rozpor, že se jeví, že ani ostatní soudci trestního úseku nemají výrazně vyšší výkonnost, a obrátil se na navrhovatelku, zda to může vysvětlit. Ta k tomu uvedla, že má od pověřeného místopředsedy JUDr. Fruly informaci, že tabulkový výkon kárně obviněného je dán jeho organizací práce. Kárně obviněný celý měsíc nesoudí a ke konci měsíce vydá 25 trestních příkazů, poté jsou podány odpory, nicméně soudce již na trestních věcech nepracuje. V kanceláři kárně obviněného se tudíž hromadí trestní spisy. Jiní soudci se věcem věnují i dále. Soudce na to reagoval, že se k tomu vyjádřit nedokáže, ale že je to možné. [20] Další důkazy předseda senátu pro nadbytečnost neprováděl (důkazy R, S a T). Jelikož nebyly další důkazní návrhy, předseda kárného senátu dokazování usnesením ukončil. [21] Navrhovatelka ve své závěrečné řeči konstatovala, že trvá na kárném opatření odvolání z funkce soudce. V případě kárně obviněného se sice jedná o první kárnou žalobu, avšak zároveň se jedná o případ výjimečný. Dodala, že u soudce nelze seznat pokoru, je u něj citelná arogance moci a uložení jiného kárného opatření by nebylo spravedlivé vůči dalším soudcům u Okresního soudu v Třebíči, kteří musí za kárně obviněného řešit řadu věcí. [22] Obhájce kárně obviněného v závěrečné řeči uvedl, že pochybnosti navrhovatelky o morálních kvalitách soudce jsou mimo kárný návrh. Situace dle jeho názoru nemusela dojít až ke kárnému soudu, a pokud došla, je to zapříčiněno zhoršujícím se zdravotním stavem kárně obviněného, který je však stále po odborné stránce schopný vykonávat funkci soudce. Dále poukázal na to, že kárně obviněný projevil prohlášením viny sebereflexi, a na rozpory ve vyjádřeních JUDr. Flídra a v hodnocení výkonnosti soudce – podle soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči je nejvýkonnější, ale z dalších podkladů od navrhovatelky vyplývá něco jiného. Obhájce rovněž zpochybnil tvrzení, že v případě kárně obviněného nevedla přijatá opatření k nápravě. Jednak není vůbec zřejmé, jaká opatření měla být přijata, neboť od zjištění uvedených v kárném návrhu byly se soudcem vedeny pouze pohovory, a jednak je z dokazování zřejmé, že kárně obviněný v lednu 2021 před podáním kárného návrhu vyřídil velké množství věcí, což přece svědčí o opaku. Obhájce uzavřel, že si kárně obviněný po čtyřiceti letech v justici nezaslouží, aby skončil tak, že bude z funkce odvolán, a navrhl kárnému soudu uložení jakéhokoliv jiného kárného opatření. [23] Kárně obviněný v posledním slovu polemizoval s tvrzeními navrhovatelky, že je arogantní a chybí mu pokora. Daná tvrzení označil za nesmysl a dodal, že arogance moci jde právě od navrhovatelky, k čemuž pro ilustraci doplnil potíže s internetovým připojením a parkováním, s nimiž se ze strany navrhovatelky potýkal. Zároveň uvedl, že pokora nechybí jemu, nýbrž navrhovatelce. Soudce konstatoval, že na své funkci nelpí, neboť již pobírá starobní důchod, avšak k jejímu výkonu má zkušeností dostatek. Uzavřel, že by ještě rád soudil, ale neví, zda mu to bude kárným soudem dopřáno, načež poukázal rovněž na své závažné onemocnění s tím, že neví, jaký vývoj bude mít v následujících měsících. [24] Na dotaz předsedy kárného senátu kárně obviněný uvedl, že pro případ zproštění neuplatňuje náhradu nákladů řízení. IV. Hodnocení kárného soudu IVa. Lhůta pro podání návrhu [25] Dle §9 odst. 1 kárného zákona musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu; nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění. Kárný soud připomíná, že subjektivní lhůtu v kárném řízení je nutno odvozovat od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy (dostaly se do jeho sféry) v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 1. 2012 č. j. 11 Kss 18/2011 - 251, ve věci Kozák). [26] Kárný soud konstatuje, že objektivní lhůtu má za dodrženou, neboť návrh byl podán 22. 2. 2021 a nejstarší vytýkané jednání se týká roku 2019. Dodržena byla rovněž lhůta subjektivní. Zjištění o průtazích ve spisech kárně obviněného vyplynula z prověrek ze dne 1. 10. 2020, 16. 11. 2020, 11. 1. 2021 a 12. 1. 2021 (důkaz C). Všechny prověrky tudíž proběhly méně než šest měsíců před podáním kárného návrhu. Ostatně ani kárně obviněný, resp. jeho obhájce dodržení lhůt na ústním jednání nezpochybnili. IVb. Skutková zjištění v jednotlivých spisech [27] Kárný soud si vyžádal všechny relevantní spisy Okresního soudu v Třebíči a podrobně se seznámil s jejich obsahem s níže uvedenými výjimkami. Souhrnně konstatuje, že obsah spisů ve většině případů odpovídá skutečnostem uvedeným navrhovatelkou v návrhu na zahájení kárného řízení v tom smyslu, že daná řízení zatížil kárně obviněný průtahy. Bez ohledu na to, že kárně obviněný i kárná navrhovatelka označili na jednání skutková tvrzení obsažená v návrhu na zahájení řízení za nesporná, kárný soud zde podrobně rekapituluje svá zjištění ze spisů, která učinil dříve v rámci přípravy na jednání. Tomuto postupu nic nebrání, neboť odchylky od návrhových tvrzení soud zjistil a uvádí je ve prospěch kárně obviněného. 1) věc sp. zn. 2 T 102/2014 [28] Ve věci 2 T 102/2014 (obnovené řízení ve věci přečinu výtržnictví a pokusu přečinu ublížení na zdraví) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost poté, co Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. 6. 2020 č. j. 8 To 173/2020 - 322 zrušil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 3. 2020 č. j. 2 T 102/2014 - 269, který byl vydán po povolení obnovy řízení. Navrhovatelka uvádí, že spis byl po zrušujícím usnesení krajského soudu soudci předložen dne 12. 6. 2020, posledním úkonem soudce do dne podání kárného návrhu je referát ze dne 25. 6. 2020. [29] Návrhová tvrzení povětšinou odpovídají obsahu spisu. Referátem ze dne 25. 6. 2020 dal soudce pokyn, aby byly Okresnímu soudu ve Zlíně zaslány spisy Okresního soudu ve Zlíně 48 T 53/2014 a Okresního soudu ve Znojmě 3 T 80/2014, neboť byl vázán právním názorem Krajského soudu v Brně, že je třeba nejprve zrušit rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ve věci 48 T 53/2014, a teprve následně rozhodnout v obnoveném řízení u Okresního soudu v Třebíči 2 T 102/2014. Je však třeba doplnit, že soudce dal dne 22. 9. 2020 pokyn k opětovnému vyžádání spisů Okresního soudu ve Zlíně 48 T 53/2014 a Okresního soudu ve Znojmě 3 T 80/2014, z připojených doručenek je zřejmé, že tyto žádosti byly odeslány 24. 9. 2020. Ze spisu nevyplývá, že by tyto spisy byly do dne podání kárného návrhu Okresnímu soudu v Třebíči doručeny. Jelikož měl kárně obviněný v obnoveném řízení rozhodovat o uložení souhrnného trestu právě k řízení vedenému u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 48 T 53/2014, nemohl předtím, než obdržel tento spis (a s ním další související spis Okresního soudu ve Znojmě 3 T 80/2014), ve věci dál postupovat. Kárná navrhovatelka se omezila jen na tvrzení průtahů, blíže je v uvedeném směru neanalyzovala. Kárný soud proto v tomto řízení, při aplikaci zásady in dubio pro reo, neshledal průtahy. 2) věc sp. zn. 2 T 44/2018 [30] Ve věci 2 T 44/2018 (ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nečinnost od 24. 10. 2019, kdy se soudce obrátil na policii s dotazem ke zjištění pobytu obžalovaného, do doby podání kárného návrhu. [31] Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Návrh na potrestání byl Okresnímu soudu v Třebíči doručen 16. 8. 2018 a kárně obviněný 29. 8. 2018 vydal trestní příkaz. Ten se však nedařilo doručovat. Soudce ve věci zůstal prakticky nečinný, od posledního referátu 24. 10. 2019, od něhož navrhovatelka odvíjí počátek průtahů, byl nečinný již zcela. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 24. 10. 2019 do 22. 2. 2021 (1 rok a 4 měsíce). 3) věc sp. zn. 2 T 64/2019 [32] Ve věci 2 T 64/2019 (přečiny poškození cizí věci a výtržnictví) vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nečinnost v souvislosti s doručováním vydaného trestního příkazu ze dne 10. 6. 2019. Obžalovanému se ve věci nedařilo doručovat, a to ani prostřednictvím policejních orgánů. Poslední zpráva o nedoručení písemnosti do dne podání kárného návrhu (22. 2. 2021) byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 31. 3. 2020, přičemž soudci byla předložena 27. 5. 2020 s tím, ať zváží vydání zatykače, neboť obžalovaný se zřejmě vyhýbá doručení rozhodnutí soudu. Od té doby je spis bez úkonu soudce. [33] Návrhová tvrzení odpovídají spisu. Návrh na potrestání byl Okresnímu soudu v Třebíči doručen 6. 6. 2019 a kárně obviněný velmi rychle (10. 6. 2019) vydal trestní příkaz. Ten se však opakovaně nedařilo doručovat, až vyšší soudní úředník předložil soudci spis 27. 5. 2020 s tím, aby zvážil vydání zatykače. Soudce však až do podání návrhu (22. 2. 2021) ve věci neučinil žádný další úkon. Vydaný trestní příkaz tedy nebyl ke dni podání návrhu více než rok a osm měsíců doručen. Vzhledem k tomu, že pokyn k vyhotovení a následné vydání zatykače či jiný úkon vedoucí k úspěšnému doručení trestního příkazu lze považovat za jednoduchý úkon, který má do značné míry administrativní povahu, lze dle kárného soudu považovat za přiměřenou dobu k jeho provedení jeden měsíc. Stejně jako v případech překročení tzv. referenčních dob pro občanské soudní řízení (viz např. rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019 č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III) přitom průtahy představuje celá doba nečinnosti soudce, neboť je zřejmé, že soudce o počátku se spisem nepracoval tak, jak měl (viz rozhodnutí kárného soudu ze dne 30. 11. 2020 č. j. 11 Kss 4/2020 - 185, ve věci Jaroš, bod 98). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 27. 5. 2020 do 22. 2. 2021 (bezmála devět měsíců). 4) věc sp. zn. 74/2019 [34] Navrhovatelka soudci dále vytýká nečinnost ve věci 2 T 74/2019 (přečin krádeže). Uvádí, že spis byl od poslední žádosti soudce o související spisy u jiných okresních soudů ze dne 27. 11. 2020 bez úkonu. [35] Návrhová tvrzení vyžadují jisté doplnění. Okresnímu soudu byl dne 12. 7. 2019 doručen návrh na potrestání obviněného. Následně soudce provedl lustraci obviněného a dal pokyn k připojení souvisejících spisů. Přitom se zjistilo, že jeden ze spisů (1 Tm 9/2010) se nachází u Okresního soudu ve Znojmě (viz záznam ze dne 28. 8. 2019 na č. l. 29). Dne 3. 9. 2019 dal soudce pokyn k vyžádání spisu Okresního soudu ve Znojmě 18 T 34/2018 a k žádosti o vrácení spisu Okresního soudu v Třebíči 1 Tm 9/2010. Okresní soud ve Znojmě dne 10. 9. 2019 odpověděl, že spisy zatím nelze zaslat, neboť jejich věc není pravomocná. Dne 24. 9. 2019 dal soudce znovu pokyn k vyžádání spisů 18 T 34/2018 a 1 Tm 9/2010, Okresní soud ve Znojmě na tuto žádost odpověděl dne 18. 10. 2019 stejně jako v předešlém případě. Po urgenci ze strany státní zástupkyně dal soudce dne 30. 4. 2020 znovu pokyn k vyžádání spisů od Okresního soudu ve Znojmě. Dne 27. 11. 2020 tuto žádost opakoval a přidal žádost o spisy Městského soudu v Brně 6 T 133/2019 a Okresního soudu Brno-venkov 30 T 56/2020. Ve spise je dále záznam ze dne 27. 11. 2020, že spis 1 Tm 9/2010 je připojen ke spisu Okresního soudu v Třebíči 2 T 107/2019. Okresní soud Brno-venkov zaslal dne 2. 12. 2020 sdělení, že jeho spis nelze zapůjčit, neboť je ve věci nařízeno hlavní líčení. Téhož dne obdržel Okresní soud v Třebíči trestní příkaz vydaný Městským soudem v Brně a sdělení, že spis zapůjčit nelze, neboť se nachází u Okresního soudu Brno-venkov. Dne 1. 12. 2020 Okresní soud v Třebíči opětovně žádal Okresní soud ve Znojmě o zapůjčení spisu 18 T 34/2018, následuje záznam, že u Okresního soudu ve Znojmě není pod uvedenou spisovou značkou na obviněného veden trestní spis. Potom již spis skutečně neobsahuje žádný úkon soudce, který by směřoval k vyřízení věci; pouze 18. 1. 2021 se Okresní soud Brno-venkov tázal, zda již bylo rozhodnuto, a dne 25. 1. 2021 žádal o zaslání návrhu na potrestání (který byl na základě pokynu soudce ze dne 26. 1. 2021 zaslán). [36] Kárný soud nicméně nesouhlasí s tvrzením navrhovatelky, že se ve spise nacházejí kopie soudcem požadovaných rozhodnutí. Ve spise je založen pouze trestní příkaz Městského soudu v Praze sp. zn. 6 T 133/2019. [37] Uvedené skutkové okolnosti lze posoudit následovně. Kárně obviněný od počátku považoval za nutné mít při rozhodování k dispozici spisy Okresního soudu v Třebíči 1 Tm 9/2010 a Okresního soudu ve Znojmě 18 T 34/2018. V průběhu řízení se však zjistilo, že prvý z uvedených spisů je připojen k jinému spisu u Okresního soudu v Třebíči (viz záznam ze dne 27. 11. 2020 na č. l. 50) a že spis Okresního soudu ve Znojmě 18 T 34/2018 se netýká stejného obviněného (záznam ze dne 15. 12. 2020 na č. l. 57). Ačkoli úkolem kárného soudu není hodnotit správnost postupu kárně obviněného, je zřejmé, že na tyto dva spisy již čekat nemusel. V průběhu řízení též podle všeho vyvstala potřeba připojit spisy Městského soudu v Brně 6 T 133/2019 a Okresního soudu Brno-venkov 30 T 56/2020. V první z uvedených věcí zaslal Městský soud v Brně kárně obviněnému pouze kopii trestního příkazu s tím, že spis je připojen právě ke spisu Okresního soudu Brno-venkov 30 T 56/2020. Měl-li kárně obviněný za to, že bez spisů Okresního soudu Brno-venkov a Městského soudu v Brně nemohl věc projednat a rozhodnout o ní (přičemž na rozdíl od spisů Okresního soudu ve Znojmě 1 T 34/2018 a Okresního soudu v Třebíči 1 Tm 9/2010 tato úvaha není na první pohled nesprávná), nelze mu vytýkat, že čekal, dokud tyto spisy nebude mít k dispozici. Kárná navrhovatelka se omezila jen na tvrzení průtahů, blíže je v uvedeném směru neanalyzovala. Ani v této věci proto kárný soud, při aplikaci zásady in dubio pro reo, neshledal průtahy. 5) věc sp. zn. 2 T 82/2019 [38] K věci 2 T 82/2019 (přečin křivého obvinění) navrhovatelka uvádí, že soudce opakovaně žádal o zaslání souvisejících spisů Okresního soudu v Pardubicích, Obvodního soudu pro Prahu 6 a Obvodního soudu pro Prahu 8, naposledy dne 30. 11. 2020, dle sdělení kanceláře však již spisy byly připojeny ke spisu Okresního soudu v Třebíči. Od té doby byl spis bez úkonu soudce. [39] Kárný soud nesouhlasí s navrhovatelkou, že by ke dni 30. 11. 2020 již byly k posuzovanému spisu připojeny všechny spisy, které soudce žádal. Je jisté, že připojeny byly spisy Obvodního soudu pro Prahu 6 a Obvodního soudu pro Prahu 8, neboť u pokynu k vyžádání těchto spisů je poznámka kanceláře, že tyto spisy jsou již připojeny, a rovněž na spisové obálce jsou tyto spisy odškrtnuty („fajfkou“). Naproti tomu spis Okresního soudu v Pardubicích takto označen není. Pokyn k vyžádání tohoto spisu napsal soudce zvlášť (v samostatném bodě referátu) a na rozdíl od spisů pražských soudů u něj poznámka není, naopak a k referátu je připojena doručenka, z níž vyplývá, že 3. 12. 2020 byla Okresnímu soudu v Pardubicích zaslána žádost o spis. Je tedy zřejmé, že spis Okresního soudu v Pardubicích soudce k uvedenému datu ještě k dispozici neměl a nelze dovodit, že by se to až do okamžiku podání kárného návrhu změnilo. Ani v tomto případě proto kárný soud neshledal průtahy. 6) věc sp. zn. 2 T 107/2019 [40] K věci 2 T 107/2019 (přečiny krádeže, výtržnictví a poškození cizí věci), která souvisí s výše posuzovanou věcí 2 T 74/2019, navrhovatelka uvádí, že dne 10. 9. 2019 byl podán návrh na potrestání, dále jsou ve spise referáty soudce ze dne 24. 9. 2019, 30. 1. 2020 a 30. 4. 2020, od té doby je spis bez úkonu. Návrhová tvrzení odpovídají obsahu spisu. [41] Kárný soud odkazuje na závěry vyslovené k věci 2 T 74/2019 (věc č. 4) a konstatuje, že ani v této věci neshledal průtahy. 7) věci sp. zn. 2 T 117/2019 a 2 T 154/2019 [42] Ke spojeným věcem 2 T 117/2019 a 2 T 154/2019 (přečiny krádeže) uvádí navrhovatelka, že řízení v zásadě postupovalo až do usnesení o spojení věcí ze dne 30. 9. 2020. K hlavnímu líčení téhož dne se totiž nedostavila obžalovaná. Kárně obviněný proto požádal policii o doručení písemnosti a zjištění informací o pobytu obžalované. Policie zareagovala sdělením ze dne 13. 10. 2020, od té doby byl dle navrhovatelky spis bez úkonu soudu. [43] Kárný soud s tvrzením navrhovatelky v zásadě souhlasí, pouze posunul počátek nečinnosti soudce na 14. 10. 2020, kdy bylo sdělení policie dle spisu doručeno. K tomuto dni lze tudíž vztáhnout počátek třítýdenní lhůty pro nařízení hlavního líčení či jiný úkon směřující k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu), kterou soudce překročil. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 4. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (tři a půl měsíce). 8) věc sp. zn. 2 T 131/2019 [44] K tomuto spisu kárný soud uvádí, že mu nebyl předložen, a proto nemohl tvrzení navrhovatelky nijak ověřit. Teprve při jednání kárně obviněný označil skutková tvrzení obsažená v návrhu za nesporná, kárný soud nicméně při vyhlašování rozhodnutí opomenul tuto věc zahrnout do výroku. 9) věc sp. zn. 2 T 133/2019 [45] K věci 2 T 133/2019 (přečin křivého obvinění) navrhovatelka uvedla, že dne 1. 11. 2019 byla podána obžaloba, následně soud zjišťoval místo pobytu obžalovaného. Dne 5. 2. 2020 soudce nařídil hlavní líčení na 19. 2. 2020 (k tomu kárný soud doplňuje, že v tento den bylo hlavní líčení odročeno na 6. 3. 2020, protože bylo nutné opětovně předvolat obžalovaného), dne 5. 3. 2020 byl termín hlavního líčení odvolán, protože je obžalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody v cizině (v Rakousku). Následně soudce dotazy na policejní orgán a státní zastupitelství zjišťoval, ve které rakouské věznici se obžalovaný nachází, tuto informaci získal dne 25. 9. 2020. Dne 6. 10. 2020 zaslal soudce dotaz státnímu zástupci, jak má ve věci dále postupovat s ohledem na to, že má obžalovaný vykonávat trest odnětí svobody v Rakousku až do 27. 7. 2020. Odpověď, v níž státní zástupce odkazoval na postup dle §224 odst. 1 trestního řádu, byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena 8. 10. 2020, od té doby je spis bez úkonu soudce. [46] Návrhová tvrzení odpovídají spisu. Kárný soud uvádí, že již dotaz soudce státnímu zástupci, jak má ve věci dále postupovat, nebylo možné považovat za úkon směřující k vyřízení věci, neboť, jak ve své odpovědi státní zástupce správně uvedl, rozhodnutí o tom, jak se má v trestním řízení pokračovat, spadá plně do kompetence soudu. Státní zástupce též uvedl, že v úvahu přichází postup dle §224 odst. 1 trestního řádu, tedy přerušení trestního stíhání. Soudce již potom až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) neučinil žádný úkon. [47] Úkolem kárného soudu není hodnotit, zda měl soudce trestní stíhání skutečně přerušit, či učinit jiný úkon. Nějaký úkon však učinit bezpochyby měl, přičemž s ohledem na to, že by se v každém případě nejednalo o nijak složitý úkon (buď jednoduché procesní rozhodnutí o přerušení trestního stíhání, nebo jiný jednoduchý administrativní úkon), lze za přiměřenou dobu považovat jeden měsíc. Tuto dobu však soudce nedodržel. Stejně jako v případech překročení tzv. referenčních dob pro občanské soudní řízení přitom průtahy představuje celá doba nečinnosti soudce, neboť je zřejmé, že soudce od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl (srov. rozhodnutí ve věci Jaroš, bod 98). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 8. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři a půl měsíce). 10) věc sp. zn. 2 T 148/2019 [48] Ve věci 2 T 148/2019 (přečiny neoprávněného užívání cizí věci, krádeže a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 11. 9. 2020, kdy do spisu učinil referát ohledně souvisejících spisů, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [49] Návrhová tvrzení odpovídají spisu. Soudce dal dne 10. 7. 2020 pokyn k vyžádání souvisejících spisů od Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Ze spisu nelze zjistit, kdy byly tyto spisy Okresnímu soudu v Třebíči doručeny, je však jisté, že se tak stalo nejpozději 10. 9. 2020, neboť k tomuto dni je datováno sdělení soudce Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, že jeho spisy není v současné době možné vrátit. K tomuto dni lze tudíž vztáhnout počátek třítýdenní lhůty pro nařízení hlavního líčení či jiný úkon směřující k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu), kterou soudce překročil. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 2. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři a půl měsíce). 11) věc sp. zn. 2 T 149/2019 [50] Ve věci 2 T 149/2019 (přečin porušování domovní svobody) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při rozhodování o žádosti obviněného o ustanovení obhájce podané poté, co se obviněný odvolal proti odsuzujícímu rozsudku. Navrhovatelka uvedla, že soudce dne 21. 4. 2020 vyzval obviněného k potvrzení jeho příjmů, tato výzva byla doručena dne 27. 6. 2020. Od té doby až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) soudce ve věci neučinil žádný úkon ani přes dotazy státních zástupců na stav řízení. [51] Návrhová tvrzení odpovídají obsahu spisu. Soudce stanovil obviněnému k prokázání příjmů lhůtu 15 dnů, tato lhůta marně uplynula v pondělí 13. 7. 2020. Po tomto dni měl soudce ve věci dále postupovat, přičemž s ohledem na to, že rozhodování o ustanovení obhájce lze považovat za jednoduchý (více méně administrativní) úkon, se opět jeví k jeho učinění přiměřená doba jednoho měsíce. Tuto dobu soudce nedodržel, a jelikož nejde o situaci, že by musel jednat ve lhůtě stanovené zákonem, představuje průtahy celé období nečinnosti soudce, který se spisem zjevně od počátku nepracoval tak, jak měl (viz výše citované rozhodnutí ve věci Jaroš, bod 98). Kárný soud proto zjistil průtahy v řízení od 13. 7. 2020 do 22. 2. 2021 (sedm měsíců). [52] K tomuto spisu však kárný soud uvádí, že kárný soud měl spis k dispozici v průběhu řízení, avšak na jednání již předložen a připraven k dokazování nebyl. Teprve při jednání kárně obviněný označil skutková tvrzení obsažená v návrhu za nesporná, kárný soud již nicméně při vyhlašování rozhodnutí opomenul tuto věc zahrnout do výroku. 12) věc sp. zn. 2 T 120/2019 [53] Ve věci 2 T 120/2019 (přečin krádeže) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 29. 9. 2020, kdy odvolal nařízené hlavní líčení, až do okamžiku podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Navrhovatelka uvedla, že ve věci byl dne 4. 10. 2019 podán návrh na potrestání, následně dal soudce pokyn k připojení souvisejících spisů a dne 10. 7. 2020 nařídil hlavní líčení na 19. 8. 2020. Další hlavní líčení nařídil na 30. 9. 2020, ale dne 29. 9. 2020 je odvolal, od té doby je spis bez úkonu soudce. [54] Návrhová tvrzení odpovídají obsahu spisu, lze jen doplnit, že hlavní líčení bylo poprvé odvoláno dne 18. 8. 2020 proto, že se obviněnému nepodařilo doručit předvolání. Z téhož důvodu byl odvolán i druhý termín hlavního líčení. Tyto okolnosti nelze soudci přičítat k tíži. Skutečností však je, že od chvíle, kdy odvolal druhý termín hlavního líčení, již soudce ve věci neučinil žádný další úkon (například nezjišťoval místo pobytu obviněného ani nepožádal policii o doručení předvolání k hlavnímu líčení), ačkoli tak bezpochyby měl učinit alespoň v třítýdenní lhůtě (analogicky dle §181 odst. 3 trestního řádu). Po odečtení této lhůty konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 20. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 13) věc sp. zn. 2 T 121/2019 [55] Ve věci 2 T 121/2019 (přečin krádeže) navrhovatelka odkazuje na předcházející věc 2 T 120/2019 (věc č. 12) s tím, že obě řízení spolu souvisí a soudce v nich činil stejné úkony. Kárný soud proto může odkázat na svá zjištění ve věci č. 12 se závěrem, že i toto řízení bylo zatíženo průtahy od 20. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). Nutno doplnit, že v tomto spise je založen výpis z Centrální evidence vězněných osob vyhotovený mezi odvoláním prvního termínu hlavního líčení (18. 8. 2020) a nařízením druhého (16. 9. 2020), z něhož vyplývá, že obviněný je od 3. 9. 2020 ve výkonu trestu odnětí svobody – a přesto mu bylo i druhé předvolání doručováno na adresu pobytu a nikoli do věznice. Tato okolnost řízení (stejně jako řízení 2 T 120/2019) jednoznačně prodloužila. 14) věc sp. zn. 2 T 134/2020 [56] K této věci kárný soud uvádí, že byla v návrhu uvedena dvakrát, přičemž kárný soud ji zanalyzoval pod č. 42, pod kterým je také uvedena ve výroku rozhodnutí. Duplicitu potvrdila rovněž navrhovatelka během jednání. 15) věc sp. zn. 2 T 1/2020 [57] Ve věci 2 T 1/2020 (přečin zanedbání povinné výživy) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při doručování vydaného trestního příkazu obžalovanému. Podle navrhovatelky kárně obviněný vydal ve věci 7. 1. 2020 trestní příkaz, který nebyl obžalovanému do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) doručen, přičemž poslední úkon soudce je referát ze dne 13. 10. 2020. [58] Návrhové tvrzení neodpovídá spisu v tom, že poslední úkon soudce (referát) je ze dne 22. 9. 2020, nikoliv až z 13. 10. 2020, kdy byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena písemnost od domnělého zaměstnavatele obžalovaného. Spisu však odpovídá to, že od daného referátu neučinil kárně obviněný ve věci žádný další úkon. Pokusy o doručení proběhly ve spolupráci s policejními orgány opakovaně bez úspěchu, proto byl spis 21. 9. 2020 předložen soudci se zprávou policie ke zvážení vydání zatykače. Soudce však 22. 9. 2020 referátem zadal pokyn, aby byl o doručení trestního příkazu požádán domnělý zaměstnavatel obžalovaného, který 13. 10. 2020 vyrozuměl soud, že obžalovaný u něj není a nebyl zaměstnán. Od té doby až do podání kárného návrhu neučinil kárně obviněný žádný další úkon, který by směřoval k doručení trestního příkazu obžalovanému. Vzhledem k tomu, že pokyn k vyhotovení a následné vydání příkazu k zatčení, případně jiný úkon směřující k doručení trestního příkazu, nelze považovat za nijak složité úkony, je dle kárného soudu přiměřená doba k jejich provedení v délce jednoho měsíce, kterou kárně obviněný zjevně překročil. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 13. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 16) věc sp. zn. 2 T 5/2020 [59] Ve věci 2 T 5/2020 (přečin podvodu) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému průtahy s nařízením hlavního líčení. Návrhové tvrzení odpovídá spisu a vyplývá z něj, že 5. 3. 2020 byl soudci spis předložen po podání odporu, přičemž referát ohledně uvedení přesných adres svědků navrhovaných obhajobou soudce zanesl do spisu až 21. 4. 2020. Obhajoba požadavku vyhověla 12. 5. 2020, avšak kárně obviněný nařídil hlavní líčení na 29. 7. 2020 až 10. 7. 2020. Dne 27. 7. 2020 soudce hlavní líčení k žádosti obviněného odvolal a do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) jej znovu nenařídil a neučinil ani žádný jiný úkon vedoucí k vyřízení věci. [60] Kárný soud konstatuje, že kárně obviněný ve věci opakovaně překročil zákonnou třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení (§181 odst. 3 trestního řádu). Požadavek soudce na sdělení přesných adres svědků lze považovat za úkon směřující k vyřízení věci, avšak i tak jej učinil až po uplynutí tří týdnů od předložení spisu s odporem obviněného. Požadované informace doručil obhájce soudu 12. 5. 2020, nařízení hlavního líčení tedy již nic nebránilo, nicméně kárně obviněný k tomuto kroku přistoupil až 10. 7. 2020, a to po žádosti státního zástupce o sdělení, jaké okolnosti nařízení hlavního líčení brání. Dne 27. 7. 2020 soudce hlavní líčení odvolal na základě omluvy obhájce obžalovaného kvůli kolizi hlavních líčení, bez zřejmého důvodu však nenařídil nový termín. Ve spisu je do 22. 2. 2021 založena ještě urgence státního zástupce z 1. 12. 2020. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty (§181 odst. 3 trestního řádu) proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 26. 3. 2020 do 21. 4. 2020, od 2. 6. 2020 do 10. 7. 2020 a od 27. 7. 2020 do 22. 2. 2021 (celkem deset měsíců). [61] K tomuto spisu kárný soud uvádí, že kárný soud měl spis k dispozici v průběhu řízení, na jednání však předložen a připraven k dokazování nebyl. Teprve při jednání kárně obviněný označil skutková tvrzení obsažená v návrhu za nesporná, kárný soud již nicméně při vyhlašování rozhodnutí opomenul tuto věc zahrnout do výroku. 17) věc sp. zn. 2 T 21/2020 [62] Ve věci 2 T 21/2020 (přečin znásilnění) vytýká navrhovatelka soudci průtahy s nařízením hlavního líčení. Z návrhového tvrzení, které odpovídá obsahu spisu, vyplývá, že soudci byl spis předložen dne 18. 5. 2020 poté, co státní zástupce podal odpor proti trestnímu příkazu. Soudce byl nečinný až do 9. 7. 2020, kdy po opakované urgenci ze strany státního zástupce nařídil hlavní líčení na 29. 7. 2020, následně je však dne 27. 7. 2020 odvolal kvůli omluvě obžalovaného a opětovně nařídil – po další urgenci ze strany státního zástupce – dne 14. 10. 2020 na 30. 10. 2020. Dne 26. 10. 2020 však soudce hlavní líčení znovu odvolal a až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) neučinil žádný úkon směřující k vyřízení věci. [63] Kárný senát konstatuje, že kárně obviněný překročil zákonnou třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení (§181 odst. 3 trestního řádu) již v případě prvního nařízení hlavního líčení. První odvolání hlavního líčení nelze soudci klást k tíži, neboť je zapříčinila omluva obžalovaného. Není však zřejmé, proč soudce hned nenařídil hlavní líčení na nový termín a pouze odvolal ten původní (sám obžalovaný v omluvě uváděl, že bude v zahraničí maximálně 3 týdny, kárně obviněný z toho mohl vycházet) a konal až po (v pořadí již třetím) dotazu státního zástupce, kdy lze očekávat nařízení hlavního líčení. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty (§181 odst. 3 trestního řádu) proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 8. 6. 2020 do 9. 7. 2020, od 27. 7. 2020 do 14. 10. 2020 a od 26. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (celkem osm měsíců). 18) věc sp. zn. 2 T 29/2020 [64] Ve věci 2 T 29/2020 (přečiny krádeže, porušování domovní svobody a poškození cizí věci) vytýká navrhovatelka soudci průtahy s nařízením hlavního líčení, resp. s činěním úkonů směřujících k rozhodnutí věci. Návrhová tvrzení v zásadě odpovídají spisu. Ve věci je stejný obžalovaný jako ve věci 2 T 149/2019 (věc č. 11), která připadla rovněž kárně obviněnému a která ještě není pravomocně skončena. Z důvodu absence právní moci rozsudku ve věci 2 T 149/2019 tudíž není možné ve věci 2 T 29/2020 postupovat. Soudce uvedenou skutečnost zanesl do spisu dne 17. 4. 2020 a od té doby komunikoval pouze s Okresním soudem v Jihlavě a se státním zástupcem, tedy nečinil úkony směřující k vyřešení věci. [65] Kárně obviněný překročil zákonnou třítýdenní lhůtu (§181 odst. 3 trestního řádu) a zatížil řízení průtahy, které zapříčinila jeho nečinnost v související věci 2 T 149/2019, ve které kárný soud rovněž konstatoval průtahy od 13. 7. 2020 do 22. 2. 2021 (věc č. 11) Pokud by kárně obviněný nemohl ve věci postupovat z důvodů nezávislých na své vůli, potom mu nelze nečinnost přičítat k tíži. Jestliže ale „zdržuje sebe sama“, je situace odlišná. Kárný soud proto konstatuje i v této věci průtahy v řízení od 13. 7. 2020 do 22. 2. 2021 (sedm měsíců). 19) věc sp. zn. 2 T 44/2020 [66] Ve věci 2 T 44/2020 (přečiny ublížení na zdraví a výtržnictví) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému průtahy s nařízením hlavního líčení. Návrhové tvrzení odpovídá spisu a vyplývá z něj, že soudce dne 16. 4. 2020 vydal trestní příkaz, proti němuž podal obžalovaný 20. 5. 2020 odpor, který byl soudci předložen 1. 6. 2020. Dne 3. 6. 2020 následovalo nařízení hlavního líčení na 24. 6. 2020, avšak to bylo 23. 6. 2020 odvoláno, jelikož obžalovaný v mezidobí (18. 6. 2020) požádal o ustanovení obhájce dle §33 odst. 2 trestního řádu a jeho preferovaná obhájkyně měla v den hlavního líčení kolizi s výslechy v jiné věci. Další hlavní líčení nařídil kárně obviněný 14. 10. 2020 na 30. 10. 2020. Jelikož dosud nebylo rozhodnuto o jeho žádosti o ustanovení obhájce, podal obžalovaný dne 23. 10. 2020 žádost novou, načež soudce hlavní líčení 26. 10. 2020 odvolal. Do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) ve věci došly ještě dvě žádosti státního zástupce o sdělení, jaká překážka brání nařízení hlavního líčení (1. 12. 2020 a 1. 2. 2021), a žádost poškozeného o odškodnění (10. 2. 2021). [67] Kárný soud konstatuje, že kárně obviněný zatížil řízení průtahy už v souvislosti s prvním odvoláním hlavního líčení, resp. v souvislosti s první žádostí obžalovaného o ustanovení obhájce, kterou doručil soudu 18. 6. 2020. Soudce nejenže o žádosti nijak nerozhodl, ale zcela ji přešel, a po žádosti státního zástupce ze dne 1. 10. 2020 o podání zprávy, kdy lze očekávat hlavní líčení, nařídil hlavní líčení na 30. 10. 2020. Obžalovaný tak musel dne 23. 10. 2020 znovu podat žádost o ustanovení obhájce, kterou kárně obviněný opět zcela přešel a 26. 10. 2020 odvolal hlavní líčení. Jak už uvedl výše, kárný soud považuje rozhodování o ustanovení obhájce za jednoduchý, do značné míry administrativní úkon, pro který se jeví jako dostatečná referenční doba jeden měsíc. Jelikož se nejedná o zákonnou lhůtu a soudce ji nedodržel (a to ani u jedné žádosti obviněného), představuje průtahy celé období nečinnosti soudce, který se spisem od počátku zjevně nepracoval tak, jak měl (viz již citované rozhodnutí ve věci Jaroš, bod 98). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 18. 6. 2020 do 22. 2. 2021 (osm měsíců). 20) věc sp. zn. 2 T 45/2020 [68] Ve věci 2 T 45/2020 (přečiny porušování domovní svobody a krádeže) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od 10. 8. 2020, kdy referátem vyžádal související spis od Okresního soudu v Mladé Boleslavi a opisy z evidence rejstříku trestů, až do 22. 2. 2021, kdy byl podán kárný návrh. [69] Tvrzení navrhovatelky odpovídají spisu. Kárně obviněný 10. 8. 2020 zažádal od zaslání spisu od Okresního soudu v Mladé Boleslavi, načež mu bylo 18. 8. 2020 sděleno, že požadovaný spis se již nachází u jiné jeho věci (2 T 148/2019, věc č. 10). Kárný soud podotýká, že není až tak relevantní, zda se spis u další věci soudce skutečně nacházel, neboť od referátu neučinil ve věci do podání kárného návrhu žádný další úkon, a to ani za účelem vyjasnění situace se spisy. Nejpozději k datu sdělení, že se má soudce požadovaný spis ve své dispozici, tudíž lze vztáhnout počátek třítýdenní lhůty pro nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu vedoucího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 8. 9. 2020 do 22. 2. 2021 (pět a půl měsíce). 21) věc sp. zn. 2 T 53/2020 [70] Ve věci 2 T 53/2020 (přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému, že hlavní líčení dne 30. 9. 2020 odročil na 14. 10. 2020, kdy se však nekonalo. Od té doby až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) byl ve věci nečinný. [71] Návrhová tvrzení odpovídají spisu a kárný soud dodává, že kárně obviněný nový termín hlavního líčení nenařídil ani přes opakované urgence státního zástupce. Kárný soud proto konstatuje, že třítýdenní lhůta k nařízení hlavního líčení či pro jiný úkon směřující k rozhodnutí věci dle §181 odst. 3 trestního řádu kárně obviněnému běžela od hlavního líčení konaného dne 30. 9. 2020. Řízení tedy bylo zatíženo průtahy od 21. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 22) věc sp. zn. 2 T 65/2020 [72] Ve věci 2 T 65/2020 (přečin maření úředního rozhodnutí a vykázání) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému, že neučinil žádný úkon od 31. 7. 2020, kdy mu byl spis předložen po podání odporu obviněným, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [73] Návrhová tvrzení odpovídají spisu a vyplývá z nich, že kárně obviněný od 31. 7. 2020 do podání kárného návrhu nenařídil ve věci hlavní líčení, ani neučinil jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, čímž překročil zákonnou lhůtu tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 21. 8. 2020 do 22. 2. 2021 (šest měsíců). 23) věc sp. zn. 2 T 72/2020 [74] Ve věci 2 T 72/2020 (zločin pohlavního zneužití, přečin ohrožování výchovy dítěte, přečin nebezpečného vyhrožování) navrhovatelka soudci vytýká průtahy s nařízením hlavního líčení. Uvedla, že ve věci byla dne 16. 6. 2020 podána obžaloba, dne 8. 10. 2020 nařídil soudce hlavní líčení, které následně odvolal, a od té doby je spis bez úkonu. [75] Návrhové tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu, ve kterém je na č. l. 197 založen protokol o hlavním líčení ze dne 21. 10. 2020, které bylo po provedení některých důkazů odročeno na 4. 11. 2020 za účelem výslechu svědkyně. Dne 2. 11. 2020 soudce hlavní líčení odvolal. Ani přes urgence ze strany státního zástupce pak až do okamžiku podání kárného návrhu (22. 2. 2021) hlavní líčení znovu nenařídil. [76] Kárný soud konstatuje, že i přes korekci skutkových tvrzení navrhovatelky bylo řízení zatíženo průtahy. Kárně obviněný překročil třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení (§181 odst. 3 trestního řádu) již před prvním nařízením hlavního líčení, v prodlení s nařízením hlavního líčení byl i od okamžiku odvolání hlavního líčení odročeného na 4. 11. 2020. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 8. 7. 2020 do 8. 10. 2020 a od 2. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (celkem šest a půl měsíce). 24) věc sp. zn. 2 T 83/2020 [77] Ve věci 2 T 83/2020 (přečiny krádeže a porušování domovní svobody) navrhovatelka soudci vytýká průtahy s nařízením hlavního líčení. Uvedla, že 10. 7. 2020 byl podán návrh na potrestání a soudce si 29. 7. 2020 referátem zažádal o připojení dalších souvisejících spisů, které se však nacházejí u něho. Z dalšího referátu ze dne 15. 10. 2020 plyne, že kárně obviněný zdůvodňoval nenařízení hlavního líčení tím, že jeho další věc (2 T 149/2019, věc č. 11) ještě není pravomocně skončena. [78] Skutková tvrzení navrhovatelky odpovídají spisu. Kárný soud podotýká, že ve věci 2 T 149/2019 č. 11 zjistil průtahy soudce od 13. 7. 2020 do 22. 2. 2021 (viz výše). Nečinnost kárně obviněného v jedné věci nemůže být omluvou pro nečinnost ve věci další (shodně u věci č. 18). Po odečtení třítýdenní zákonné lhůty (§181 odst. 3 trestního řádu) tudíž kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 3. 8. 2020 do 22. 2. 2021 (šest a půl měsíce). 25) věc sp. zn. 2 T 91/2020 [79] Ve věci 2 T 91/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci průtahy s nařízením hlavního líčení. Návrhová tvrzení odpovídají obsahu spisu. Soudce nařídil dne 16. 9. 2020 poté, co mu byl předložen spis po podání odporu proti trestnímu příkazu, hlavní líčení na 30. 9. 2020. Tento den hlavní líčení proběhlo, avšak obviněnému nebyla zachována lhůta k přípravě, a proto bylo hlavní líčení odročeno na 14. 10. 2020. Dne 12. 10. 2020 však soudce hlavní líčení odvolal z důvodu nebezpečí nákazy koronavirem a ke dni podání kárného návrhu (22. 2. 2021) je znovu nenařídil. [80] Jak kárný soud uvede dále, šíření nového typu koronaviru nečinnost soudce neospravedlňuje. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 12. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 26) věc sp. zn. 2 T 94/2020 [81] Ve věci 2 T 94/2020 (přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost poté, kdy mu byl spis dne 22. 9. 2020 předložen po podání odporu státní zástupkyně proti trestnímu příkazu. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [82] Kárný soud konstatuje, že soudce skutečně ode dne, kdy mu byl předložen spis po podání odporu, neučinil až do dne podání kárného návrhu (22. 2. 2021) žádný úkon směřující k rozhodnutí věci ve smyslu §181 odst. 3 trestního řádu, a to ani přes opakované urgence ze strany státní zástupkyně. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty zakotvené v citovaném ustanovení lze tedy konstatovat, že soudce byl nečinný od 14. 10. 2020 až do dne podání kárného návrhu. Kárný soud tedy zjistil v tomto řízení průtahy od 14. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 27) věc sp. zn. 2 T 96/2020 [83] Ve věci 2 T 96/2020 (přečiny šíření pornografie, zneužití dítěte k výrobě pornografie a ohrožování výchovy dítěte) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost po podání obžaloby, tedy ode dne 27. 7. 2020, až do okamžiku podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [84] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že soudce poté, co byla dne 27. 7. 2020 podána v uvedené věci obžaloba, v rozporu s §181 odst. 3 trestního řádu ve lhůtě tří týdnů nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, a to ani přes opakované urgence ze strany státního zástupce. Lze tedy konstatovat, že byl nečinný ode dne 18. 8. 2020 až do okamžiku podání kárného návrhu, řízení tak bylo zatíženo průtahy od 18. 8. 2020 do 22. 2. 2021 (šest měsíců), přičemž tyto průtahy je třeba hodnotit jako mimořádně závažné, neboť, jak vyplývá z dotazu státního zástupce na stav řízení ze dne 30. 9. 2020, obviněný se měl přečinů šíření pornografie, zneužití dítěte k výrobě pornografie a ohrožování výchovy dítěte dopustit v rámci výkonu zaměstnání učitele, a byl tedy bezesporu zvýšený zájem na co nejrychlejším projednání a rozhodnutí věci. 28) věc sp. zn. 2 T 97/2020 [85] K věci 2 T 97/2020 (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) navrhovatelka uvádí, že dne 29. 7. 2020 byl podán návrh na potrestání, soudce dne 6. 10. 2020 nařídil hlavní líčení na 23. 10. 2020, dne 19. 10. 2020 však hlavní líčení odvolal a od té doby byl spis bez úkonu. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [86] Kárný soud v prvé řadě konstatuje, že soudce nedodržel třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení či jiný úkon směřující k rozhodnutí věci stanovenou v §181 odst. 3 trestního řádu. Tato lhůta uplynula 19. 8. 2020, soudce však nařídil hlavní líčení až 6. 10. 2020. Dne 19. 10. 2020 soudce nařízené hlavní líčení odvolal proto, že se nepodařilo obžalovanému doručit předvolání a nebylo známo místo jeho pobytu, na dostupném telefonním čísle se obžalovaného nepodařilo kontaktovat. Soudce tedy měl oprávněný důvod pro odvolání nařízeného hlavního líčení, neboť obžalovanému bylo třeba zachovat pětidenní lhůtu k přípravě, která se počítá právě od doručení předvolání (§198 odst. 1 trestního řádu). Následně však kárně obviněný neučinil žádný úkon směřující ke zjištění aktuálního pobytu obžalovaného, a tedy k vyřízení věci, ačkoli tak měl učinit alespoň ve lhůtě tří týdnů (analogicky dle již citovaného §181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 20. 8. 2020 do 6. 10. 2020 a od 9. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (celkem sedm měsíců). 29) věc sp. zn. 2 T 101/2020 [87] Ve věci 2 T 101/2020 (přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy) navrhovatelka kárně obviněnému vytýká nečinnost od 8. 10. 2020, kdy mu byl předložen spis po podání odporu státní zástupkyně, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [88] Kárný soud konstatuje, že třítýdenní lhůta k nařízení hlavního líčení či pro jiný úkon směřující k rozhodnutí věci dle §181 odst. 3 trestního řádu kárně obviněnému skončila 29. 10. 2020. Řízení tedy bylo zatíženo průtahy od 29. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé čtyři měsíce). 30) věc sp. zn. 2 T 108/2020 [89] Ve věci 2 T 108/2020 (přečin šíření pornografie) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 21. 8. 2020, kdy byla podána obžaloba, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [90] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu. Soudce totiž nebyl úplně nečinný, dne 31. 8. 2020 lustroval osobu obžalovaného a následně dal kanceláři pokyn k připojení spisu 2 T 21/2020 (s ohledem na splnění podmínek pro uložení souhrnného trestu, jak vyplývá z rukou psané poznámky na obžalobě). Tento úkon lze považovat za úkon směřující k vyřízení věci. Od této chvíle však soudce skutečně nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení věci, a to ani přes urgenci ze strany státního zástupce. Po odečtení třítýdenní lhůty (analogicky dle §181 odst. 3 trestního řádu) od posledního úkonu ve věci pak kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 22. 9. 2020 do 22. 2. 2021 (pět měsíců). 31) věc sp. zn. 2 T 109/2020 [91] Ve věci 2 T 109/2020 (přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky, přechovávání omamné a psychotropní látky a maření úředního rozhodnutí a vykázání) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 15. 10. 2020, kdy zadal požadavek na připojení souvisejících spisů, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [92] Návrhové tvrzení je mírně nepřesné, neboť v něm chybí informace, že spis byl s připojenými souvisejícími spisy kárně obviněnému předložen 5. 11. 2020. Od té doby však soudce skutečně neučinil žádný další úkon směřující k rozhodnutí věci. Nařízení hlavního líčení přitom opakovaně urgovala státní zástupkyně. Kárný soud proto po odečtení zákonné lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) konstatuje průtahy v řízení od 26. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé tři měsíce). 32) věc sp. zn. 2 T 113/2020 [93] Ve věci 2 T 113/2020 (přečiny maření úředního rozhodnutí a vykázání a ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 14. 10. 2020, kdy dal pokyn k připojení spisů z jiných trestních řízení proti obviněnému, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [94] Kárný soud konstatuje, že pokyn k připojení spisů lze považovat za úkon směřující k vyřízení věci, tento pokyn však soudce učinil až po uplynutí třítýdenní lhůty stanovené v §181 odst. 3 trestního řádu (návrh na potrestání byl podán dne 31. 8. 2020, uvedená lhůta tedy uplynula 21. 9. 2020). Již v okamžiku, kdy soudce tento pokyn dal, bylo tedy řízení zatíženo průtahy. Ani následně soudce neučinil žádný úkon směřující k vyřízení věci. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 22. 9. 2020 do 22. 2. 2021 (pět měsíců). 33) věc sp. zn. 2 T 121/2020 [95] Ve věci 2 T 121/2020 (přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 10. 9. 2020, kdy byla podána obžaloba, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [96] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že v uvedené věci soudce ve třítýdenní lhůtě dle §181 odst. 3 trestního řádu nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení věci, od okamžiku uplynutí této lhůty bylo řízení zatíženo průtahy. Kárný soud tedy konstatuje průtahy v řízení od 2. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři a půl měsíce). 34) věc sp. zn. 2 T 124/2020 [97] Ve věci 2 T 124/2020 (zločin a přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 18. 9. 2020, kdy byla podána obžaloba, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [98] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že v uvedené věci soudce ve třítýdenní lhůtě dle §181 odst. 3 trestního řádu nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení věci, a to ani přes urgenci ze strany státního zástupce. Od okamžiku uplynutí této lhůty bylo řízení zatíženo průtahy. Kárný soud tedy konstatuje průtahy v řízení od pondělka 10. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři a půl měsíce). 35) věc sp. zn. 2 T 125/2020 [99] Ve věci 2 T 125/2020 (přečiny výtržnictví a porušování domovní svobody) vytýká navrhovatelka kárně obviněnému průtahy s nařízením hlavního líčení, resp. činěním úkonů vedoucím k rozhodnutí věci, od podání návrhu na potrestání (21. 9. 2020) až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [100] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, jelikož kárně obviněný ve věci dne 27. 1. 2021 vydal trestní příkaz. Po zohlednění třítýdenní lhůty dle §181 odst. 3 tedy konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 12. 10. 2020 do 27. 1. 2021 (tři a půl měsíce). 36) věc sp. zn. 2 T 128/2020 [101] Ve věci 2 T 128/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká soudci nečinnost od 30. 9. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, až do podání kárného návrhu dne 22. 2. 2021. [102] Skutkové tvrzení navrhovatelky neodpovídá zcela spisu, jelikož kárně obviněný ve věci vydal 28. 1. 2021 trestní příkaz, avšak i tak překročil třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Po odečtení dané lhůty tudíž kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 21. 10. 2020 do 28. 1. 2021 (tři měsíce). 37) věc sp. zn. 2 T 129/2020 [103] Ve věci 2 T 129/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od podání návrhu na potrestání (30. 9. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [104] Podobně jako v předchozím případě, ani zde návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť kárně obviněný ve věci dne 28. 1. 2021 vydal trestní příkaz. Kárný soud proto obdobně jako v předchozí věci konstatuje průtahy v řízení od 21. 10. 2020 do 28. 1. 2021 (tři měsíce). 38) věc sp. zn. 2 T 130/2020 [105] Ve věci 2 T 130/2020 (přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky a výtržnictví) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 1. 10. 2020, kdy byla podána obžaloba, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [106] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že v uvedené věci soudce ve třítýdenní lhůtě dle §181 odst. 3 trestního řádu nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení věci, a to ani přes opakované urgence ze strany státního zástupce. Kárný soud tedy konstatuje průtahy v řízení od 22. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 39) věc sp. zn. 2 T 131/2020 [107] Ve věci 2 T 131/2020 (přečin výtržnictví) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání (2. 10. 2020) až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [108] Návrhové tvrzení neodpovídá úplně spisu, jelikož kárně obviněný ve věci vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. To však nic nemění na tom, že nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení, resp. provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 23. 10. 2020 do 28. 1. 2021 (tři měsíce). 40) věc sp. zn. 2 T 132/2020 [109] Ve věci 2 T 132/2020 (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 7. 10. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [110] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že v uvedené věci soudce ve třítýdenní lhůtě dle §181 odst. 3 trestního řádu nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení věci. Kárný soud tedy konstatuje průtahy v řízení od 28. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé čtyři měsíce). 41) věc sp. zn. 2 T 133/2020 [111] Ve věci 2 T 133/2020 (přečin ublížení na zdraví z nedbalosti) navrhovatelka soudci vytýká nečinnost od 8. 10. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [112] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že v uvedené věci soudce ve třítýdenní lhůtě dle §181 odst. 3 trestního řádu nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení věci. Kárný soud tedy konstatuje průtahy v řízení od 29. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé čtyři měsíce). 42) věc sp. zn. 2 T 134/2020 [113] Ve věci 2 T 134/2020 (zločin krádeže) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 8. 10. 2020, kdy byla podána obžaloba, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021), přičemž 4. 12. 2020 byla doručena žádost státní zástupkyně o informaci, kdy lze očekávat nařízení hlavního líčení. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [114] Kárný soud souhlasí s navrhovatelkou, že soudce ve věci neučinil od podání obžaloby až do podání kárného návrhu jediný úkon vedoucí k rozhodnutí věci. Kárný soud proto po odečtení zákonné lhůty tří týdnů ve smyslu §181 odst. 3 trestního řádu konstatuje průtahy v řízení od 29. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé čtyři měsíce). 43) věc sp. zn. 2 T 135/2020 [115] Ve věci 2 T 135/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nedůvodné průtahy s nařízením hlavního líčení či s učiněním jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci v podstatě už od podání obžaloby ze dne 9. 10. 2020 až do podání kárného návrhu dne 22. 2. 2021. Sice uvádí, že soudce do spisu vepsal 3. 11. 2020 referát za účelem zjištění, jaký navrhuje státní zástupkyně uložit trest, avšak dodává, že návrh byl uveden už v obžalobě. [116] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť kárně obviněný ve věci vydal 27. 1. 2021 trestní příkaz. Dále se však lze plně ztotožnit s tím, že dotaz na navrhovaný trest byl nadbytečný, neboť návrh je zřetelně uveden už v obžalobě. Počátek třítýdenní lhůty k nařízení hlavního líčení nebo provedení jiného úkonu vedoucímu k rozhodnutí věci dle §181 odst. 3 trestního řádu proto lze vztáhnout už k 9. 10. 2020, kdy byla podána obžaloba. Tuto lhůtu kárně obviněný nedodržel. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 30. 10. 2020 do 27. 1. 2021 (necelé tři měsíce). 44) věc sp. zn. 2 T 136/2020 [117] Ve věci 2 T 136/2020 (přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od 2. 12. 2020, kdy dodal státní zástupce chybějící lékařskou zprávu, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Dle navrhovatelky byla ve věci 12. 10. 2020 podána obžaloba, načež soudce zanesl do spisu 3. 11. 2020 referát. Dne 2. 12. 2020 pak zaslal státní zástupce dodatkem lékařskou zprávu o zranění poškozené. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [118] Kárný soud nepovažuje za relevantní, že soudce referátem ze dne 3. 11. 2020 žádal státního zástupce o sdělení, jaký trest se navrhuje uložit. Na to mu totiž státní zástupce 5. 11. 2020 odpověděl, že návrh trestu je již v obžalobě, což skutečně je. Žádost tedy byla nadbytečná, nesměřovala k vyřízení věci a ze spisu zároveň nijak nevyplývá, že by kárně obviněný žádal o doplnění důkazních materiálů o lékařské zprávy, které dodal státní zástupce v dodatcích (3. 11. 2020 a 2. 12. 2020). Kárný soud však nemůže kárně obviněnému přičítat jednání nad rámec návrhu, a proto konstatuje průtahy v řízení od 2. 12. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé tři měsíce). 45) věc sp. zn. 2 T 141/2020 [119] Ve věci 2 T 141/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká kárná navrhovatelka soudci nečinnost od referátu ze dne 3. 11. 2020. Uvedla, že ve věci byl dne 21. 10. 2020 podán návrh na potrestání, soudce si dne 3. 11. 2020 referátem vyžádal spisy a od té doby neprovedl ve věci žádný další úkon. [120] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, z něhož je patrné, že k připojení požadovaného spisu (rozhodnutí) došlo 18. 11. 2020 a soudce vydal ve věci dne 27. 1. 2021 trestní příkaz. [121] Kárný senát konstatuje, že i přes korekci skutkových tvrzení kárné navrhovatelky bylo řízení zatíženo průtahy. Kárně obviněný totiž překročil třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (analogicky dle §181 odst. 3 trestního řádu), přičemž mu v takovém postupu nejpozději od 18. 11. 2020 nic nebránilo. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty (§181 odst. 3 trestního řádu) proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 10. 12. 2020 do 27. 1. 2021 (jeden a půl měsíce). 46) věc sp. zn. 2 T 143/2020 [122] Ve věci 2 T 143/2020 (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nečinnost od 22. 10. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [123] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť kárně obviněný dne 28. 1. 2021 referátem zažádal o připojení souvisejícího spisu a opisu z evidence rejstříků trestů. Tyto jeho požadavky byly vyřízeny ke 2. 2. 2021. Kárný senát uvádí, že soudce nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu vedoucího k rozhodnutí věci dle §181 odst. 3 trestního řádu ani po zohlednění korekce návrhového tvrzení. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 12. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (dva a půl měsíce). 47) věc sp. zn. 2 T 144/2020 [124] Ve věci 2 T 144/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání (22. 10. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [125] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, jelikož soudce ve věci vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. Korekce skutkového tvrzení navrhovatelky však nemá vliv na to, že kárně obviněný ve věci překročil třítýdenní lhůtu podle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení, resp. učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 12. 11. 2020 do 28. 1. 2021 (dva a půl měsíce). 48) věc sp. zn. 2 T 145/2020 [126] Ve věci 2 T 145/2020 (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 22. 10. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, až do 22. 2. 2021 (podání kárného návrhu). [127] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť ve spisu je vepsán referát ze dne 28. 1. 2021, kterým kárně obviněný zažádal o opis z evidence rejstříku trestů a připojení souvisejících spisů. Uvedená korekce však obdobně jako v předchozích případech neznamená, že se soudce nedopustil průtahů s nařízením hlavního líčení nebo učiněním jiného úkonu vedoucího k rozhodnutí věci. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty (§181 odst. 3 trestního řádu) tudíž kárný soud konstatuje průtah v řízení od 12. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (dva a půl měsíce). 49) věc sp. zn. 2 T 146/2020 [128] Ve věci 2 T 146/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání (23. 10. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [129] Skutkové tvrzení navrhovatelky neodpovídá zcela spisu, protože kárně obviněný dne 27. 1. 2021 vydal ve věci trestní příkaz. Korekce návrhového tvrzení však nic nemění na průtazích od podání návrhu na potrestání, a proto po zohlednění lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 13. 11. 2020 do 27. 1. 2021 (dva a půl měsíce). 50) věc sp. zn. 2 T 147/2020 [130] Ve věci 2 T 147/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od 27. 10. 2020, kdy byla soudu doručena obžaloba, do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [131] Kárně obviněný ve věci neučinil žádný úkon, a to ani přes žádost státní zástupkyně o podání informace, kdy lze očekávat hlavní líčení (4. 12. 2020). Kárný soud proto po zohlednění zákonné třítýdenní lhůty ve smyslu §181 odst. 3 trestního řádu konstatuje průtahy v řízení od 18. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (tři měsíce). 51) věc sp. zn. 2 T 148/2020 [132] Ve věci 2 T 148/2020 (zvlášť závažný zločin znásilnění a přečiny ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a nebezpečného vyhrožování) navrhovatelka vytýká soudci nečinnost od podání obžaloby (27. 10. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021), přičemž z důvodu jeho nečinnosti musel být obžalovaný propuštěn z vazby. [133] Až na nepřesnou dataci příkazu soudce k propuštění obžalovaného z vazby (v návrhu je uvedeno datum 3. 11. 2020, avšak dle spisu k úkonu došlo dne 3. 12. 2020) návrhové tvrzení odpovídá spisu. Vedle nedodržení třítýdenní lhůty k nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu) porušil v této věci soudce také povinnost rozhodnout nejpozději do 30 dnů od podání obžaloby o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští; jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby (§72 odst. 3 trestního řádu). Kárně obviněný totiž o vazbě do 26. 11. 2020, kdy uplynula lhůta 30 dnů, nijak nerozhodl, přičemž propuštění z vazby přikázal až po žádosti obhájce obžalovaného ze dne 2. 12. 2020, a to 3. 12. 2020. Soudce tedy nejenže nerozhodl o vazbě v zákonem stanovené lhůtě, ale zároveň nezajistil, aby byl obviněný neprodleně propuštěn z vazby, neboť propuštění přikázal až týden po uplynutí třicetidenní lhůty a až po žádosti obhájce. Obžalovaný tudíž několik dní pobýval ve vazbě nezákonně. Tento skutek není předmětem kárného návrhu, nicméně lze k němu přihlédnout jako k okolnosti přitěžující, resp. prohlubující závažnost průtahů v uvedené věci. Závažnost laxního přístupu kárně obviněného k rozhodování o vazbě je dále umocněna povahou trestné činnosti, které se měl obžalovaný dopustit. S ohledem na §181 odst. 3 trestního řádu konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 18. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (tři měsíce). 52) věc sp. zn. 2 T 149/2020 [134] Ve věci 2 T 149/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání obžaloby (27. 10. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [135] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, jelikož kárně obviněný dne 27. 1. 2021 vydal ve věci trestní příkaz. Uvedená korekce však nic nemění na průtazích od podání obžaloby do vydání trestního příkazu, a proto po zohlednění lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 18. 11. 2020 do 27. 1. 2021 (téměř dva a půl měsíce). 53) věc sp. zn. 2 T 150/2020 [136] Ve věci 2 T 150/2020 (přečiny krádeže a zpronevěry) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 29. 10. 2020, kdy byla podána obžaloba, až do 22. 2. 2021 (podání kárného návrhu). [137] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť ve spisu je vepsán referát ze dne 28. 1. 2021, kterým kárně obviněný zažádal o opis z evidence rejstříku trestů a připojení souvisejících spisů. Uvedená korekce však obdobně jako v předchozích případech neodstraňuje průtahy soudce s nařízením hlavního líčení nebo učiněním jiného úkonu vedoucího k rozhodnutí věci od podání obžaloby. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty (§181 odst. 3 trestního řádu) tudíž kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 18. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (téměř dva a půl měsíce). 54) věc sp. zn. 2 T 151/2020 [138] Ve věci 2 T 151/2020 (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) kárná navrhovatelka vytýká soudci průtahy s nařízením hlavního líčení. Uvedla, že ve věci byl dne 3. 11. 2020 doručen návrh na potrestání (obžaloba) a od té doby je spis bez úkonu soudce. [139] Návrhové tvrzení neodpovídá obsahu spisu, neboť soudce dne 26. 1. 2021 nařídil na den 8. 2. 2021 hlavní líčení, které se konalo a byl na něm vyhlášen rozsudek. Kárný senát konstatuje, že i přes korekci skutkových tvrzení kárné navrhovatelky nedodržel kárně obviněný zákonnou třítýdenní lhůtu pro nařízení hlavního líčení (§181 odst. 3 trestního řádu), přičemž hlavní líčení nařídil až po druhé žádosti státního zástupce o podání zprávy, jaká překážka brání nařízení hlavního líčení. Po odečtení zákonné třítýdenní lhůty proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 24. 11. 2020 do 26. 1. 2021 (dva měsíce). 55) věc sp. zn. 2 T 152/2020 [140] Ve věci 2 T 152/2020 (zločin krádeže ve spolupachatelství a přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy) vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nečinnost od podání obžaloby dne 5. 11. 2020 do 22. 2. 2021, kdy byl podán kárný návrh. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [141] Kárně obviněný ve třítýdenní lhůtě od podání obžaloby, kterou stanoví §181 odst. 3 trestního řádu, nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon vedoucí k rozhodnutí věci. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 26. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé tři měsíce). 56) věc sp. zn. 2 T 153/2020 [142] Ve věci 2 T 153/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání obžaloby (5. 11. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [143] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, jelikož soudce ve věci vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. Korekce skutkového tvrzení navrhovatelky však nemá vliv na to, že kárně obviněný ve věci překročil třítýdenní lhůtu podle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení, resp. učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 26. 11. 2020 do 28. 1. 2021 (dva měsíce). 57) věc sp. zn. 2 T 154/2020 [144] Ve věci 2 T 154/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od podání návrhu na potrestání (11. 11. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [145] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť soudce ve věci vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. Uvedená korekce návrhového tvrzení však nemá vliv na to, že kárně obviněný ve věci nedodržel lhůtu tří týdnů podle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 2. 12. 2020 do 28. 1. 2021 (necelé dva měsíce). 58) věc sp. zn. 2 T 155/2020 [146] Ve věci 2 T 155/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání (13. 11. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [147] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, jelikož kárně obviněný dne 27. 1. 2021 vydal ve věci trestní příkaz. Uvedená korekce však nic nemění na průtazích od podání návrhu na potrestání do vydání trestního příkazu, a proto po zohlednění lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 4. 12. 2020 do 27. 1. 2021 (necelé dva měsíce). 59) věc sp. zn. 2 T 156/2020 [148] Ve věci 2 T 156/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 16. 11. 2020, kdy byla podána obžaloba, do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [149] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, protože soudce ve věci vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. Korekce skutkového tvrzení navrhovatelky nicméně nemá vliv na překročení třítýdenní lhůty podle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení, resp. učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 7. 12. 2020 do 28. 1. 2021 (necelé dva měsíce). 60) věc sp. zn. 2 T 157/2020 [150] Ve věci 2 T 157/2020 (přečin zanedbání povinné výživy) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání dne 16. 11. 2020 až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [151] Návrhové tvrzení plně nekoresponduje s obsahem spisu, neboť kárně obviněný vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. I přes uvedenou korekci soudce nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 7. 12. 2020 do 28. 1. 2021 (necelé dva měsíce). 61) věc sp. zn. 2 T 158/2020 [152] Ve věci 2 T 158/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od podání návrhu na potrestání (16. 11. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [153] Skutkové tvrzení navrhovatelky neodpovídá zcela spisu, protože kárně obviněný dne 26. 1. 2021 vydal ve věci trestní příkaz. Korekce návrhového tvrzení však nic nemění na průtazích od podání návrhu na potrestání, a proto po zohlednění zákonem stanovené lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 7. 12. 2020 do 26. 1. 2021 (jeden a půl měsíce) 62) věc sp. zn. 2 T 159/2020 [154] Ve věci 2 T 159/2020 (přečin ohrožování výchovy dítěte) vytýká kárná navrhovatelka soudci nečinnost od podání obžaloby dne 19. 11. 2020. Uvedla, že od té doby je spis bez úkonu soudce. [155] Tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu, jelikož soudce ve věci dne 27. 1. 2021 vydal trestní příkaz. Kárný soud uvádí, že i přes opravu návrhového tvrzení zatížil kárně obviněný řízení průtahy, jelikož ve lhůtě tří týdnů od podání obžaloby nenařídil hlavní líčení nebo neučinil jiný úkonu směřující k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Po odečtení této zákonné lhůty proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 10. 12. 2020 do 27. 1. 2021 (jeden a půl měsíce). 63) věc sp. zn. 2 T 160/2020 [156] Ve věci 2 T 160/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká soudci nečinnost od 20. 11. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, do 22. 2. 2021, kdy byl podán kárný návrh. [157] Návrhové tvrzení neodpovídá plně spisu, protože kárně obviněný vydal ve věci dne 27. 1. 2021 trestní příkaz. Uvedená korekce však nemění nic na tom, že soudce překročil zákonnou třítýdenní lhůtu dle §181 odst. 3 trestního řádu. Jelikož soudce v uvedené lhůtě od podání návrhu na potrestání nenařídil hlavní líčení ani neučinil jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 11. 12. 2020 do 27. 1. 2021 (jeden a půl měsíce). 64) věc sp. zn. 2 T 161/2020 [158] Ve věci 2 T 161/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání obžaloby dne 23. 11. 2020 do 22. 2. 2021, kdy byl podán kárný návrh. [159] Dané tvrzení však neodpovídá plně obsahu spisu, jelikož soudce ve věci dne 27. 1. 2021 vydal trestní příkaz. Kárný soud uvádí, že i přes opravu návrhového tvrzení zatížil kárně obviněný řízení průtahy, neboť ve lhůtě tří týdnů od podání obžaloby nenařídil hlavní líčení či neučinil jiný úkonu směřující k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Po odečtení zákonné lhůty proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 14. 12. 2020 do 27. 1. 2021 (jeden a půl měsíce). 65) věc sp. zn. 2 T 162/2020 [160] Ve věci 2 T 162/2020 (přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 23. 11. 2020, kdy byla podána obžaloba, do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [161] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že kárně obviněný v dané věci neprovedl od podání obžaloby do podání kárného návrhu žádný úkon, čímž nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení nebo provedení jiného úkonu vedoucího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud tudíž konstatuje průtahy od 14. 12. 2020 do 22. 2. 2021 (dva měsíce a jeden týden). 66) věc sp. zn. 2 T 163/2020 [162] Ve věci 2 T 163/2020 (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) vytýká soudci navrhovatelka nečinnost od podání obžaloby dne 24. 11. 2020 až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [163] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela spisu, neboť kárně obviněný dne 26. 1. 2021 nařídil hlavní líčení, které se 8. 2. 2021 skutečně konalo a byl na něm vynesen rozsudek. I přes tuto korekci však soudce překročil třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení dle §181 odst. 3 trestního řádu, a proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 15. 12. 2020 do 26. 1. 2021 (téměř jeden a půl měsíce). 67) věc sp. zn. 2 T 164/2020 [164] Ve věci 2 T 164/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání dne 25. 11. 2020 až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [165] Návrhové tvrzení plně nekoresponduje s obsahem spisu, neboť kárně obviněný vydal dne 28. 1. 2021 trestní příkaz. I přes uvedenou korekci soudce nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 16. 12. 2020 do 28. 1. 2021 (téměř jeden a půl měsíce). 68) věc sp. zn. 2 T 165/2020 [166] Ve věci 2 T 165/2020 (zvlášť závažný zločin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení) vytýká kárná navrhovatelka soudci nečinnost od 11. 12. 2020, kdy zanesl do spisu referát. [167] Návrhové tvrzení se rozchází s tím, co je patrné z trestního spisu. Vrchní státní zastupitelství v Praze reagovalo na žádost soudce ze dne 11. 12. 2020 přípisem doručeným soudu dne 17. 12. 2020 tak, že obžalobu bude u Okresního soudu v Třebíči zastupovat Okresní státní zastupitelství v Třebíči, přičemž nedopatřením mu byl dozorový spis odeslán až 16. 12. 2020. Vrchní státní zastupitelství v Praze zároveň požádalo o zohlednění těchto okolností při nařizování hlavního líčení, aby měl státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči dostatek času věc nastudovat. Dne 12. 1. 2021 pak doručila obhájkyně obžalovaného žádost o zproštění obhajování ze zdravotních důvodů (jde o věc s nutnou obhajobou ve smyslu §36 odst. 3 trestního řádu). V návaznosti na tuto žádost vepsal soudce do spisu dne 14. 1. 2021 referát, aby byl obžalovaný vyzván ke sdělení, zda si zvolil jiného obhájce nebo zda souhlasí s ustanovením. Dne 20. 1. 2021 bylo Okresnímu soudu v Třebíči doručeno sdělení Vrchního státního zastupitelství v Praze, že obžalobu dle právního názoru Nejvyššího státního zastupitelství nakonec bude zastupovat původní státní zástupce, přičemž dozorový spis byl Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze vrácen 15. 1. 2021. Ve spisu následuje žádost obžalovaného o ustanovení obhájce ze dne 24. 1. 2021, doručená 26. 1. 2021. V návaznosti na ni kárně obviněný dne 22. 2. 2021, tj. v den podání kárného návrhu, zprostil povinnosti obhajoby původní obhájkyni a ustanovil obhájce nového. [168] Kárný soud konstatuje, že po korekci návrhových tvrzení shledal, že kárně obviněný danou věc průtahy nezatížil. Sice by přísně vzato mohl nařídit hlavní líčení v době od 17. 12. 2020, kdy obdržel přípis od Vrchního státního zastupitelství v Praze, že věc bude zastupovat Okresní státní zastupitelství v Třebíči, do 12. 1. 2021, kdy se dozvěděl o žádosti o zproštění obhájkyně, avšak třítýdenní lhůta dle §181 odst. 3 trestního řádu byla v tomto časovém úseku překročena pouze o několik dnů a lze přihlédnout k tomu, že Vrchní státní zastupitelství v Praze nesprávně doručovalo dozorový spis a požádalo, aby soud zohlednil, že státní zástupce, kterému bude věc přidělena, bude muset věc nastudovat. Vzhledem k dalšímu vývoji zachycenému ve spise lze konstatovat, že další úkony činil kárně obviněný ve lhůtách přiměřených jejich povaze. Kárný soud tedy v této věci neshledal průtahy. 69) věc sp. zn. 2 T 166/2020 [169] Ve věci 2 T 166/2020 (přečin ublížení na zdraví z nedbalosti) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání (2. 12. 2020) do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [170] Skutkové tvrzení navrhovatelky neodpovídá zcela spisu, protože kárně obviněný dne 29. 1. 2021 vydal ve věci trestní příkaz. Kárný soud uvádí, že korekce návrhového tvrzení nic nemění na průtazích od podání návrhu na potrestání, a proto po zohlednění lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) konstatuje průtahy v řízení od 23. 12. 2020 do 29. 1. 2021 (jeden měsíc). 70) věc sp. zn. 2 T 167/2020 [171] Ve věci 2 T 167/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nečinnost od 2. 12. 2020, kdy byla podána obžaloba, do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [172] Návrhové tvrzení nekoresponduje zcela se spisem, neboť soudce dne 28. 1. 2021 vydal ve věci trestní příkaz. Obdobně jako v předchozích případech ani v tomto neodstraňuje uvedená korekce průtahy kárně obviněného s nařízením hlavního líčení nebo s učiněním jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Kárný soud tudíž po odečtení zákonné lhůty tří týdnů (§181 odst. 3 trestního řádu) konstatuje průtahy v řízení od 23. 12. 2020 do 28. 1. 2021 (jeden měsíc). 71) věc sp. zn. 2 T 168/2020 [173] Ve věci 2 T 168/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká kárná navrhovatelka soudci nečinnost od podání návrhu na potrestání dne 4. 12. 2020 do 22. 2. 2021, kdy byl podán kárný návrh. [174] Dané tvrzení však neodpovídá zcela obsahu spisu, jelikož soudce ve věci dne 28. 1. 2021 vydal trestní příkaz. Kárný soud uvádí, že i přes opravu návrhového tvrzení zatížil kárně obviněný řízení průtahy, jelikož ve lhůtě tří týdnů od podání návrhu na potrestání nenařídil hlavní líčení nebo neučinil jiný úkon směřující k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Po odečtení této zákonné lhůty proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 28. 12. 2020 do 28. 1. 2021 (jeden měsíc). 72) věc sp. zn. 2 T 169/2020 [175] Ve věci 2 T 169/2020 (pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví a přečin výtržnictví) vytýká navrhovatelka soudci nečinnost od 8. 12. 2020, kdy byla podána obžaloba, do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [176] Ohledně uvedené věci kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že kárně obviněný neučinil od podání obžaloby do podání kárného návrhu žádný úkon. Soudce tedy nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení či provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci podle §181 odst. 3 trestního řádu. Kárný soud proto po zohlednění zákonné lhůty konstatuje průtahy v řízení od 29. 12. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé dva měsíce). 73) věc sp. zn. 2 T 170/2020 [177] Ve věci 2 T 170/2020 (přečin výtržnictví) vytýká kárná navrhovatelka soudci nečinnost od doručení návrhu na potrestání dne 15. 12. 2020 do podání kárného návrhu dne 22. 2. 2021. [178] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela skutečnosti, neboť ve spisu je založen trestní příkaz ze dne 27. 1. 2021. I přes tuto korekci skutkového stavu však soudce nedodržel zákonnou třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci (§181 odst. 3 trestního řádu). Po odečtení třítýdenní zákonné lhůty tedy kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 6. 1. 2021 do 27. 1. 2021 (tři týdny). 74) věc sp. zn. 2 T 171/2020 [179] Ve věci 2 T 171/2020 (přečin ohrožení pod vlivem návykové látky) vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nečinnost od 16. 12. 2020, kdy byl podán návrh na potrestání, do podání kárného návrhu dne 22. 2. 2021. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [180] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že kárně obviněný neučinil od podání návrhu na potrestání do podání kárného návrhu žádný úkon. Soudce tedy nedodržel třítýdenní lhůtu k nařízení hlavního líčení či provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci podle §181 odst. 3 trestního řádu. Kárný soud proto po zohlednění zákonné třítýdenní lhůty konstatuje průtahy v řízení od 6. 1. 2020 do 22. 2. 2021 (jeden a půl měsíce). 75) věc sp. zn. 2 PP 106/2020 [181] Ve věci 2 PP 106/2020 vytýká navrhovatelka soudci průtahy s rozhodnutím o žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody. Uvedla, že žádost byla doručena 26. 5. 2020 a kárně obviněný nařídil její projednání na veřejném zasedání až 29. 9. 2020. Dne 7. 10. 2020 se zasedání konalo a žádost odsouzeného byla zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [182] Kárný soud přisvědčuje navrhovatelce, že soudce nedodržel lhůtu k rozhodnutí o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody, která činí dle §333 odst. 1 trestního řádu 30 dnů. Jediným důvodem pro nedodržení lhůty, který vyplývá ze spisu, je to, že poslední z vyžádaných souvisejících spisů byl připojen až 31. den po napadnutí žádosti (až 26. 6. 2020). Jiné důležité důvody, které by soudci bránily dodržet lhůtu 30 dnů stanovenou §333 odst. 1 trestního řádu, ze spisu nevyplývají. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 26. 6. 2020 do 7. 10. 2020 (bezmála tři a půl měsíce). 76) věc sp. zn. 2 PP 109/2020 [183] Ve věci 2 PP 109/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení třicetidenní lhůty k rozhodnutí o návrhu na podmíněné propuštění dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost odsouzeného došla 2. 6. 2020, avšak kárně obviněný nařídil veřejné zasedání až 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, přičemž na veřejném zasedání bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [184] Ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnut ve lhůtě 30 dnů, kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 2. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (tři měsíce). 77) věc sp. zn. 2 PP 110/2020 [185] Ve věci 2 PP 110/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění napadla 3. 6. 2020, nicméně soudce nařídil veřejné zasedání až 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [186] Kárný soud uvádí, že ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by soudci bránily rozhodnut ve lhůtě 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu, a proto je namístě shledat průtahy v řízení od 3. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (tři měsíce). 78) věc sp. zn. 2 PP 111/2020 [187] Ve věci 2 PP 111/2020 navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Odsouzený doručil soudu žádost o podmíněné propuštění 5. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy byla žádost také zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [188] Ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 7. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (tři měsíce). 79) věc sp. zn. 2 PP 115/2020 [189] Ve věci 2 PP 115/2020 navrhovatelka soudci vytýká nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Odsouzený doručil soudu žádost o podmíněné propuštění 9. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [190] Kárný soud uvádí, že ve spisu neshledal nic, co by naznačovalo důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout ve lhůtě 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 9. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (téměř tři měsíce). 80) věc sp. zn. 2 PP 119/2020 [191] Ve věci 2 PP 119/2020 navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění napadla 11. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, přičemž na zasedání bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [192] Ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 13. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (necelé tři měsíce). 81) věc sp. zn. 2 PP 123/2020 [193] Ve věci 2 PP 123/2020 navrhovatelka soudci vytýká nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Odsouzený doručil soudu návrh na podmíněné propuštění 17. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 30. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [194] Kárný soud uvádí, že ve spisu neshledal nic, co by naznačovalo důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout ve lhůtě 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 17. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (necelé tři měsíce). 82) věc sp. zn. 2 PP 125/2020 [195] Ve věci 2 PP 125/2020 vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Odsouzený doručil soudu žádost o podmíněné propuštění 17. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 9. 11. 2020, a to na 25. 11. 2020, kdy byla žádost také zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [196] Ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout o žádosti odsouzeného ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 17. 7. 2020 do 25. 11. 2020 (čtyři měsíce a jeden týden). 83) věc sp. zn. 2 PP 126/2020 [197] Ve věci 2 PP 125/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost o podmíněné propuštění napadla 19. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 30. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [198] Kárný soud shledal, že ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout o žádosti odsouzeného ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 20. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (dva a půl měsíce). 84) věc sp. zn. 2 PP 127/2020 [199] Ve věci 2 PP 127/2020 navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost o podmíněné propuštění došla 19. 6. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [200] Kárný soud uvádí, že ve spisu neshledal nic, co by naznačovalo důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout ve lhůtě 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 20. 7. 2020 do 7. 10. 2020 (dva a půl měsíce). 85) věc sp. zn. 2 PP 129/2020 [201] Ve věci 2 PP 129/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění napadla 23. 6. 2020, nicméně soudce nařídil veřejné zasedání až 10. 11. 2020, a to na 25. 11. 2020. [202] Návrhové tvrzení v podstatných okolnostech odpovídá obsahu spisu, pouze v něm chybí informace, že se veřejné zasedání dne 25. 11. 2020 konalo a odsouzený na něm vzal svou žádost zpět. [203] Kárný soud uvádí, že soudce o žádosti z důvodu jejího zpětvzetí sice nerozhodoval, avšak to nic nemění na tom, že nařídil veřejné zasedání až po výrazném překročení lhůty 30 dnů (§333 odst. 1 trestního řádu). Odsouzený navíc svou žádost vzal zpět až na veřejném zasedání, které se konalo 25. 11. 2020. Ze spisu zároveň nevyplývají žádné důležité důvody, které by soudci bránily dodržet zákonnou lhůtu, a proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 23. 7. 2020 do 25. 11. 2020 (čtyři měsíce). 86) věc sp. zn. 2 PP 132/2020 [204] Ve věci 2 PP 132/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty k rozhodnutí o žádosti o podmíněné propuštění dle §333 odst. 1 trestního řádu. Uvedla, že žádost napadla 29. 6. 2020, přičemž poslední úkon spočíval ve vyžádání souvisejících spisů dne 16. 7. 2020. [205] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu, jelikož kárně obviněný 11. 11. 2020 referátem nechal vyzvat obhájce, aby předložil novou plnou moc. Obhájce reagoval 2. 12. 2020 a soudce 17. 12. 2020 nařídil veřejné zasedání na 13. 1. 2021 s tím, že vyzval obhájce, aby na zasedání předložil znovu novou plnou moc, neboť ta zaslaná je fotokopií plné moci z jiné věci. Dne 13. 1. 2021 se veřejné zasedání konalo a žádost byla zamítnuta. [206] I když z uvedeného vyplývá, že kárně obviněný musel opakovaně řešit situaci ohledně plné moci obhájce, obsah spisu nijak nezdůvodňuje, proč tak činil až dlouho po uplynutí lhůty 30 dnů podle §333 odst. 1 trestního řádu. Jinými slovy, ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody ve smyslu citovaného ustanovení, který by soudci bránily rozhodnout o žádosti o podmíněné propuštění v zákonné lhůtě. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 29. 7. 2020 do 13. 1. 2021 (pět a půl měsíce). 87) věc sp. zn. 2 PP 133/2020 [207] Ve věci 2 PP 133/2020 navrhovatelka vytýká kárně obviněnému nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost o podmíněné propuštění došla 1. 7. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 10. 11. 2020, a to na 25. 11. 2020, kdy byla žádost zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [208] Kárný soud uvádí, že ze spisu nevyplývá nic, co by naznačovalo důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout ve lhůtě 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 31. 7. 2020 do 25. 11. 2020 (necelé čtyři měsíce). 88) věc sp. zn. 2 PP 136/2020 [209] Ve věci 2 PP 136/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Odsouzený doručil soudu žádost o podmíněné propuštění 3. 7. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 10. 11. 2020, a to na 25. 11. 2020, kdy byla žádost zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [210] Ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout o žádosti odsouzeného ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 3. 8. 2020 do 25. 11. 2020 (necelé čtyři měsíce). 89) věc sp. zn. 2 PP 138/2020 [211] Ve věci 2 PP 138/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění napadla 7. 7. 2020, nicméně soudce nařídil veřejné zasedání až 29. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [212] Kárný soud uvádí, že ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by soudci bránily rozhodnut ve lhůtě 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu, a proto je namístě shledat průtahy v řízení od 6. 8. 2020 do 7. 10. 2020 (dva měsíce). 90) věc sp. zn. 2 PP 139/2020 [213] Ve věci 2 PP 139/2020 vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nedodržení lhůty k rozhodnutí o žádosti o podmíněné propuštění dle §333 odst. 1 trestního řádu. V tomto případě žádost došla 9. 7. 2020, avšak soudce nařídil veřejné zasedání až 30. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdyby bylo rovněž rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [214] Žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily o žádosti rozhodnout ve lhůtě 30 dnů podle §333 odst. 1 trestního řádu, ze spisu nevyplývají. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 10. 8. 2020 do 7. 10. 2020 (necelé dva měsíce). 91) věc sp. zn. 2 PP 140/2020 [215] Ve věci 2 PP 140/2020 vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nedodržení lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Odsouzený doručil soudu žádost o podmíněné propuštění 9. 7. 2020, soudce nařídil veřejné zasedání 30. 9. 2020, a to na 7. 10. 2020, kdy byla žádost také zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. [216] Ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout o žádosti odsouzeného ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 10. 8. 2020 do 7. 10. 2020 (necelé dva měsíce). 92) věc sp. zn. 2 PP 141/2020 [217] Ve věci 2 PP 141/2020 vytýká navrhovatelka soudci nedodržení lhůty podle §333 odst. 1 trestního řádu. Žádost napadla 10. 7. 2020, avšak kárně obviněný nařídil veřejné zasedání až 5. 11. 2020, a to na 25. 11. 2020, kdy byla žádost odsouzeného zamítnuta. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [218] Kárný soud uvádí, že ze spisu sice vyplývá, že se soudce dozvěděl o nařízení výkonu zbytku trestu v dalších věcech odsouzeného až po podání žádosti o podmíněné propuštění, avšak i tak nedbal lhůty 30 dnů stanovené v §333 odst. 1 trestního řádu. O výkonu dalšího trestu odnětí svobody se totiž dozvěděl už z opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 16. 7. 2020, resp. z rozsudkových dat z téhož dne, kdy tato lhůta ještě plynula. Kárně obviněný však nařídil veřejné zasedání až 5. 11. 2020, přičemž si zároveň zažádal o další relevantní spisy související s dalšími tresty odnětí svobody uloženými odsouzenému. Do té doby není ze spisu zjevná žádná jeho aktivita. Kárný soud proto konstatuje, že ze spisu nevyplývají žádné důležité důvody, které by kárně obviněnému bránily rozhodnout o žádosti odsouzeného ve třicetidenní lhůtě dle §333 odst. 1 trestního řádu, a proto konstatuje průtahy v řízení od 10. 8. 2020 do 25. 11. 2020 (tři a půl měsíce). 93) věc sp. zn. 2 PP 143/2020 [219] Ve věci 2 PP 143/2020 vytýká navrhovatelka kárně obviněnému nedodržení lhůty k rozhodnutí o žádosti o podmíněné propuštění dle §333 odst. 1 trestního řádu. V tomto případě žádost došla 17. 7. 2020, avšak veřejné zasedání nebylo nařízeno, neboť odsouzený byl 1. 11. 2020 propuštěn z výkonu trestu. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [220] Kárný soud k tomuto případu uvádí, že odsouzený byl ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé, takže mohl být ve smyslu §88 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně propuštěn po vykonání třetiny uloženého trestu, tedy po 22. 7. 2020, jak vyplývá z rozsudkových dat doručených soudu dne 28. 7. 2020. Ze spisu tedy bylo zcela zjevné, že bylo namístě ve věci postupovat rychle, aby mělo rozhodnutí o podmíněném propuštění význam. Minimálně od 24. 8. 2020, kdy byl soudci spis předložen s nově podanou obžalobou, již konání veřejného zasedání a rozhodnutí o žádosti odsouzeného nic nebránilo. Prvním úkonem kárně obviněného je však až referát ze dne 5. 11. 2020 o tom, že o žádosti nebude soud rozhodovat, neboť odsouzený byl dne 1. 11. 2020 propuštěn z výkonu trestu. Kárný soud tudíž konstatuje průtahy v řízení od 24. 8. 2020 do 1. 11. 2020 (dva a půl měsíce). 94) věc sp. zn. 2 T 6/2018 [221] Ve věci 2 T 6/2018 vytýká navrhovatelka soudci nečinnost v rámci výkonu trestu obecně prospěšných prací. Navrhovatelka uvádí, že odsouzený je od 19. 4. 2020 ve výkonu trestu odnětí svobody a spis je bez úkonu soudce. Není však zřejmé, s jakým úkonem má být soudce dle navrhovatelky v prodlení, skutková tvrzení navrhovatelky navíc neodpovídají obsahu spisu. [222] Kárně obviněný usnesením ze dne 14. 9. 2018 č. j. 2 T 6/2018 - 59 v souladu s §336 odst. 2 trestního řádu rozhodl o druhu a místě výkonu trestu obecně prospěšných prací. Následně Okresní soud v Třebíči průběžně dostával zprávy od probačního úředníka o výkonu trestu obecně prospěšných prací, ze zprávy ze dne 30. 7. 2019 vyplývá, že odsouzený dne 23. 7. 2019 nastoupil výkon trestu odnětí svobody na základě rozsudku Okresního soudu v Jihlavě. Dne 27. 2. 2020 soudce zjišťoval, zda odsouzený vykonal celý trest obecně prospěšných prací, dle odpovědi probačního úředníka odsouzený sice vykonal jen 14 hodin (z 200), domluvil se však s poskytovatelem výkonu trestu na pokračování po propuštění. Dne 17. 4. 2020 soudce zjišťoval, zda je odsouzený stále ve výkonu trestu odnětí svobody. Z výpisu z Centrální evidence vězněných osob na č. l. 75 vyplývá, že odsouzený byl propuštěn na svobodu dne 1. 6. 2020. Ze sdělení probačního úředníka ze dne 7. 9. 2020 je pak zřejmé, že odsouzený vykonal trest obecně prospěšných prací dne 31. 8. 2020. [223] Kárný soud nehodnotí správnost postupu kárně obviněného (to nebylo ani předmětem kárného návrhu). Soudci však nelze vytýkat nečinnost, neboť zjišťoval, v jakém stavu je výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací, a to v intervalech, které lze s ohledem na to, že odsouzený vykonával trest odnětí svobody, považovat za adekvátní. Kárný soud tedy v této věci neshledal průtahy. 95) věc sp. zn. 2 T 42/2018 [224] Ve věci 2 T 42/2018 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost ve věci podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Navrhovatelka uvádí, že spis byl u soudce od 13. 10. 2020, od té doby soudce neučinil žádný úkon. [225] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu. Dne 13. 10. 2020 Okresní soud v Třebíči skutečně obdržel souhlas státního zástupce s osvědčením odsouzené ve zkušební době podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, navrhovatelka však přehlédla, že soudce vydal dne 27. 1. 2021 usnesení č. j. 2 T 42/2018 - 86, že se odsouzená osvědčila a má se za to, že celý trest byl vykonán právní mocí usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. [226] I tak však lze navrhovatelce přisvědčit, že bylo řízení zatíženo průtahy. Trestní řád sice nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o tom, že se odsouzený, u něhož bylo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, osvědčil, to však neznamená, že může soudce s takovým rozhodnutím nepřiměřeně otálet. Kárný soud v tomto směru zohlednil, že rozhodnout o tom, zda se odsouzený osvědčil, není nijak náročné, naopak jde o typově velmi jednoduché rozhodnutí. Navíc je v zájmu odsouzeného, aby soud toto rozhodnutí vydal co nejrychleji, neboť součástí rozhodnutí o tom, že se odsouzený osvědčil, je i výrok, že byl trest vykonán právní mocí usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu (§91 odst. 2 trestního zákoníku), což je okamžik důležitý pro zahlazení odsouzení k trestu zákazu činnosti (§74 odst. 2 trestního zákoníku). S ohledem na tyto okolnosti považuje kárný soud pro rozhodnutí o tom, že se odsouzený osvědčil, za adekvátní referenční dobu jeden měsíc. Tuto dobu kárně obviněný nedodržel, a zatížil tak řízení průtahy. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtah považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 13. 10. 2020 do 27. 1. 2021 (tři a půl měsíce). 96) věc sp. zn. 2 T 50/2018 [227] Ve věci 2 T 50/2018 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost ve věci podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Navrhovatelka uvádí, že spis byl u soudce od 27. 11. 2020, od té doby soudce neučinil žádný úkon. [228] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu. Dne 27. 11. 2020 Okresní soud v Třebíči skutečně obdržel souhlas státního zástupce s rozhodnutím, že se odsouzený osvědčil, navrhovatelka však přehlédla, že soudce vydal dne 1. 2. 2021 usnesení č. j. 2 T 50/2018 - 62, že se odsouzený osvědčil a má se za to, že celý trest byl vykonán právní mocí usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. [229] I tak však lze navrhovatelce přisvědčit, že řízení bylo zatíženo průtahy. Jak bylo uvedeno výše u věci č. 95, typově jednoduchá rozhodnutí, jako je rozhodnutí o tom, že se odsouzený, u něhož bylo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, osvědčil, musí soudce vydávat v přiměřeně krátkých dobách, které by neměly překročit jeden měsíc. Tuto dobu však kárně obviněný nedodržel, přičemž stejně jako v předešlém případě zatížil řízení průtahy zahrnující celé období jeho nečinnosti. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 27. 11. 2020 do 1. 2. 2021 (dva měsíce). 97) věc sp. zn. 2 T 62/2018 [230] Ve věci 2 T 62/2018 navrhovatelka vytýká soudci nečinnost od 2. 10. 2020, kdy mu byl předložen spis k rozhodnutí o nedoplatku peněžitého trestu, až do okamžiku podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [231] Kárný soud ke skutkovým tvrzením navrhovatelky doplňuje, že odsouzený byl v uvedené věci vyzván k zaplacení peněžitého trestu dne 4. 6. 2019. Následně odsouzený postupně zaplatil pouze část peněžitého trestu, dne 9. 9. 2020 mu proto vyšší soudní úředník Okresního soudu v Třebíči zaslal upozornění, že pokud ihned neuhradí zbytek peněžitého trestu, může mu být nařízeno vykonat zbytek náhradního trestu odnětí svobody. Toto upozornění se odsouzenému nepodařilo doručit a dne 2. 10. 2020 byl spis předložen soudci. [232] Trestní řád sice nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí v případech nezaplacení peněžitého trestu, kárný soud nicméně považuje pro jednoduchá rozhodnutí tohoto typu adekvátní dobu jednoho měsíce. Tuto dobu kárně obviněný nedodržel, a zatížil tak řízení průtahy zahrnující stejně jako v předešlých případech celé období jeho nečinnosti. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 2. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři a půl měsíce). 98) věc sp. zn. 2 T 77/2018 [233] Ve věci 2 T 77/2018 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost ve věci podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Navrhovatelka uvádí, že spis byl u soudce od 13. 10. 2020, od té doby soudce neučinil žádný úkon. [234] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu. Dne 13. 10. 2020 Okresní soud v Třebíči skutečně obdržel souhlas státního zástupce s osvědčením odsouzeného ve zkušební době podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, navrhovatelka však přehlédla, že soudce vydal dne 28. 1. 2021 usnesení č. j. 2 T 77/2018 - 80, že se odsouzený osvědčil a má se za to, že celý trest byl vykonán právní mocí usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. [235] I tak však lze navrhovatelce přisvědčit, že řízení bylo zatíženo průtahy. Jak bylo uvedeno výše, typově jednoduchá rozhodnutí, jako je rozhodnutí o tom, že se odsouzený, u něhož bylo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, osvědčil, musí soudce vydávat v přiměřeně krátkých dobách, které by neměly překročit jeden měsíc. Tuto dobu však kárně obviněný nedodržel, přičemž stejně jako v předešlých případech zatížil řízení průtahy zahrnujícími celé období jeho nečinnosti. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 13. 10. 2020 do 28. 1. 2021 (tři a půl měsíce). 99) věc sp. zn. 2 T 80/2018 [236] Ve věci 2 T 80/2018 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost ve věci podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Navrhovatelka uvádí, že spis byl u soudce od 13. 10. 2020, od té doby soudce neučinil žádný úkon. [237] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu. Dne 13. 10. 2020 Okresní soud v Třebíči skutečně obdržel souhlas státního zástupce s osvědčením odsouzeného ve zkušební době podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, navrhovatelka však přehlédla, že soudce vydal dne 27. 1. 2021 usnesení č. j. 2 T 80/2018 - 74, že se odsouzený osvědčil a má se za to, že celý trest byl vykonán právní mocí usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. [238] I tak však lze navrhovatelce přisvědčit, že řízení bylo zatíženo průtahy. Jak bylo uvedeno výše, typově jednoduchá rozhodnutí, jako je rozhodnutí o tom, že se odsouzený, u něhož bylo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, osvědčil, musí soudce vydávat v přiměřeně krátkých dobách, které by neměly překročit jeden měsíc. Tuto dobu však kárně obviněný nedodržel, přičemž stejně jako v předešlých případech zatížil řízení průtahy zahrnujícími celé období jeho nečinnosti. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 13. 10. 2020 do 27. 1. 2021 (tři a půl měsíce). 100) věc sp. zn. 2 T 4/2019 [239] Ve věci 2 T 4/2019 vytýká navrhovatelka soudci průtahy s rozhodováním o žádosti odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti od 9. 10. 2020 až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [240] Návrhové tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu. Žádost odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena již dne 11. 8. 2020 (viz doručenku na č. l. 216), v tento den začala běžet třicetidenní lhůta pro rozhodnutí o této žádosti (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1 trestního řádu). Řízení tedy bylo zatíženo průtahy již v okamžiku, kdy byl spis předložen soudci (v mezidobí vyšší soudní úředník zjišťoval, zda jsou splněny podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu, avšak jak kárný soud konstatoval například v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019 č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III, skutek č. 48, soudce je povinen mít spisy pod kontrolou a prodlevy na straně pomocného personálu se mu zásadně přičítají). Kárný senát nicméně nemůže jít nad rámec návrhu, a proto bude za začátek průtahu považovat datum uvedené navrhovatelkou, tedy 9. 10. 2020. Navrhovatelka navíc přehlédla, že soudce dne 1. 2. 2021 nařídil veřejné zasedání na 10. 2. 2021, kdy rozhodl o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Na základě uvedených zjištění konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 9. 10. 2020 do 10. 2. 2021 (čtyři měsíce). 101) věc sp. zn. 2 T 7/2019 [241] Ve vztahu k věci 2 T 7/2019 navrhovatelka uvádí, že soudce byl nečinný od 15. 12. 2020, kdy mu byl předložen spis se zprávou probačního úředníka ze dne 14. 12. 2020, z níž vyplývá, že odsouzený není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat uložený trest obecně prospěšných prací, a v níž dal probační úředník soudu ke zvážení upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu. [242] Kárný soud v prvé řadě uvádí, že ze spisu nelze nijak dovodit, kdy byl spis po doručení zprávy probačního úředníka soudci předložen. Tato zpráva byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 14. 12. 2020 (viz doručenka na č. l. 56), nicméně záznam o předložení věci soudci ve spise chybí. Je však pravděpodobné, že spis byl soudci předložen právě následujícího dne (a kárný soud by při vymezení průtahového období nemohl jít nad rámec návrhu). Až do okamžiku podání kárného návrhu byl spis bez úkonu. [243] Kárný soud považuje za adekvátní dobu pro rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku trestu obecně prospěšných prací ze zdravotních důvodů jeden měsíc – stejně jako v případě rozhodnutí o tom, že se odsouzený, u něhož bylo takto podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu, osvědčil. I v tomto případě jde o jednoduché rozhodnutí. Tuto dobu kárně obviněný nedodržel, přičemž stejně jako v předešlých případech, v nichž nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, zatížil řízení průtahy zahrnující celé období jeho nečinnosti. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 15. 12. 2020 do 22. 2. 2021 (dva měsíce). 102) věc sp. zn. 2 T 15/2019 [244] K věci 2 T 15/2019 navrhovatelka uvádí, že odsouzený dne 21. 8. 2019 požádal o povolení splácení peněžitého trestu po částkách a dne 10. 9. 2019 požádal o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Soudce učinil ve věci úkon naposledy 15. 5. 2020. [245] Návrhová tvrzení odpovídají obsahu spisu. Kárný soud doplňuje, že na základě žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách soudce dne 23. 8. 2019 učinil pokyn k výzvě odsouzenému, aby prokázal své majetkové poměry. Na žádost o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti odsouzenému odpověděl vyšší soudní úředník, že o této žádosti lze rozhodovat až po výkonu poloviny trestu, v tomto případě od 18. 12. 2019. Tento přípis byl odsouzenému doručen dne 14. 10. 2019. Ve spise pak následují dva pokyny vyššího soudního úředníka ze dne 20. 11. 2019 a 6. 5. 2020, u obou je pouze razítko s datem a podpis soudce – naposledy právě ze dne 15. 5. 2020. Až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) již ve spise další záznam není. Kárný soud uvádí, že ze spisu není vůbec zřejmé, jaký úkon soudce dne 15. 5. 2020 učinil, jako nejpravděpodobnější se jeví, že spis pouze vrátil na kancelář. Kárný soud nicméně nemůže jít nad rámec kárného návrhu, bude tedy za počátek vytýkané nečinnosti soudce považovat právě 15. 5. 2020. Trestní řád nestanoví lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, nicméně stejně jako v předešlých případech jde o jednoduché rozhodnutí, pro které lze za dostatečnou považovat dobu jednoho měsíce, kterou soudce nedodržel. Navíc, splátky peněžitého trestu se mají rozvrhnout tak, aby byl celý peněžitý trest zaplacen nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci [§342 odst. 1 písm. b) trestního řádu], proto se tak musí stát ještě před uplynutím této doby. V posuzovaném případě trestní příkaz ze dne 21. 3. 2019 č. j. 2 T 15/2019 - 21 nabyl právní moci dne 2. 5. 2019, soudce tedy měl o žádosti odsouzeného rozhodnout tak, aby případně mohl peněžitý trest ve splátkách reálně uhradit. Soudce však o této žádosti nerozhodl ani do roka od nabytí právní moci trestního příkazu. Nedodržel ani třicetidenní lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti (§333 odst. 1 ve spojení s §350 odst. 2 trestního řádu), kterou je v tomto případě nutno počítat od chvíle, kdy odsouzený vykonal polovinu tohoto trestu, tedy od 18. 12. 2019. [246] Z uvedeného je zřejmé, že v okamžiku, od něhož navrhovatelka soudci vytýkala nečinnost, již bylo řízení bezpochyby zatíženo průtahy. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 15. 5. 2020 do 22. 2. 2021 (devět měsíců). 103) věc sp. zn. 2 T 28/2020 [247] Ve věci 2 T 28/2020 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při vyřizování žádosti odsouzeného o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, která byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 26. 10. 2020. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [248] Kárný senát opakuje, že ačkoli trestní řád nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, s ohledem na nekomplikovanost rozhodování o této žádosti se jeví jako adekvátní referenční doba jeden měsíc. Tuto dobu soudce nedodržel. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 26. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé čtyři měsíce). 104) věc sp. zn. 2 T 60/2019 [249] Ve věci 2 T 60/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při rozhodování o tom, že se odsouzená osvědčila ve zkušební době, na niž jí byl podmíněně odložen výkon trestu odnětí svobody. Navrhovatelka tvrdí, že byl soudce od 30. 11. 2020, kdy mu byl předložen spis, až do podání kárného návrhu nečinný. [250] Návrhové tvrzení odpovídá spisu v tom ohledu, že dne 30. 11. 2020 byl Okresnímu soudu v Třebíči doručen souhlas státního zástupce s rozhodnutím, že se podmíněně odsouzená osvědčila. Navrhovatelka však přehlédla, že soudce vydal dne 27. 1. 2021 usnesení č. j. 2 T 60/2019 - 118, že se odsouzená osvědčila a že se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena. [251] Trestní řád nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil (§330). Stejně jako v případě rozhodnutí o tom, že se osvědčil odsouzený, u něhož bylo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, a podobných, je však třeba považovat za přiměřenou dobu k rozhodnutí jeden měsíc, neboť tato rozhodnutí jsou svou (ne)náročností prakticky shodná. A stejně jako v případě rozhodnutí ve věci podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti je na rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, vázáno zahlazení odsouzení (83 odst. 4 trestního zákoníku), je zde tudíž zájem na tom, aby při takovém rozhodování nedocházelo ke zbytečným průtahům. [252] Kárně obviněný však uvedenou přiměřenou dobu pro rozhodnutí o osvědčení podmíněně odsouzené překročil. Jelikož nejde o lhůtu stanovenou zákonem, představuje nedůvodné průtahy v řízení celé období nečinnosti kárně obviněného. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 30. 11. 2020 do 27. 1. 2021 (necelé dva měsíce). 105) věc sp. zn. 2 T 67/2019 [253] Ve věci 2 T 67/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při rozhodování o tom, že se odsouzený osvědčil ve zkušební době, na niž mu byl podmíněně odložen výkon trestu odnětí svobody. Navrhovatelka tvrdí, že byl soudce od 13. 10. 2020, kdy mu byl předložen spis, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) nečinný. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [254] Kárný soud stejně jako v předešlém případě považuje za přiměřenou pro rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, dobu jeden měsíc. Tuto dobu kárně obviněný překročil, pročež zatížil řízení průtahy od 13. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 106) věc sp. zn. 2 T 68/2019 [255] Ve věci 2 T 68/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při rozhodování o tom, že se odsouzená osvědčila ve zkušební době, na niž jí byl podmíněně odložen výkon trestu odnětí svobody. Navrhovatelka tvrdí, že byl soudce od 13. 10. 2020, kdy mu byl předložen spis, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021) nečinný. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [256] Kárný soud stejně jako v předešlém případě považuje za přiměřenou dobu pro rozhodnutí, že se podmíněně odsouzená osvědčila, jeden měsíc. Tuto dobu kárně obviněný překročil, čímž zatížil řízení průtahy od 13. 10. 2020 do 22. 2. 2021 (čtyři měsíce). 107) věc sp. zn. 2 T 73/2019 [257] Ve věci 2 T 73/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při vyřizování žádosti odsouzeného o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, která byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 27. 5. 2020. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [258] Kárný senát opakuje, že ačkoli trestní řád nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, s ohledem na nekomplikovanost rozhodování o této žádosti se jako adekvátní jeví doba jednoho měsíce. Tuto dobu soudce nedodržel. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 27. 5. 2020 do 22. 2. 2021 (devět měsíců). 108) věc sp. zn. 2 T 90/2019 [259] Ve věci 2 T 90/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při rozhodování o žádosti odsouzeného o upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Navrhovatelka uvádí, že spis byl soudci předložen 25. 11. 2020, od té doby soudce neučinil žádný úkon. [260] Návrhové tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu. Navrhovatelka správně uvedla, že dne 23. 9. 2020 byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena žádost odsouzeného o upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a dne 25. 11. 2020 byl spis předložen soudci, přehlédla však, že soudce dne 1. 2. 2021, tedy ještě před podáním kárného návrhu, nařídil veřejné zasedání na 10. 2. 2021, kdy rozhodl o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. [261] Třicetidenní lhůta pro rozhodnutí o žádosti odsouzeného začala běžet v okamžiku jejího doručení soudu (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1 trestního řádu). Řízení tedy bylo zatíženo průtahy již v okamžiku, kdy byl spis předložen soudci (v mezidobí vyšší soudní úředník zjišťoval, zda jsou splněny podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu, avšak jak kárný soud konstatoval například ve výše citovaném rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III, soudce je povinen mít spisy pod kontrolou a prodlevy na straně pomocnému personálu se mu zásadně přičítají). Kárný senát nicméně nemůže jít nad rámec návrhu, a proto bude za začátek průtahů považovat datum uvedené navrhovatelkou, tedy 25. 11. 2020. S ohledem na to lze konstatovat průtahy v řízení od 25. 11. 2020 do 10. 2. 2021 (dva a půl měsíce). 109) věc sp. zn. 2 T 103/2019 [262] Ve věci 2 T 103/2019 vytýká navrhovatelka soudci průtahy s rozhodováním o žádosti odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti ze dne 31. 8. 2020, a to od 2. 10. 2020, kdy byl spis předložen soudci, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [263] Návrhové tvrzení neodpovídá zcela obsahu spisu. Žádost odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 31. 8. 2020 a v tento den začala běžet třicetidenní lhůta pro rozhodnutí o této žádosti (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1 trestního řádu). V okamžiku, kdy byl spis předložen soudci (2. 10. 2020), tedy řízení již bylo zatíženo průtahy (v mezidobí vyšší soudní úředník zjišťoval, zda jsou splněny podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu, avšak jak kárný soud konstatoval v již citovaném rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III, soudce je povinen mít spisy pod kontrolou a prodlevy na straně pomocnému personálu se mu zásadně přičítají). Kárný senát nicméně nemůže jít nad rámec návrhu, a proto bude za začátek průtahů považovat datum uvedené navrhovatelkou, tedy 2. 10. 2020. Navrhovatelka navíc přehlédla, že soudce dne 1. 2. 2021 nařídil veřejné zasedání na 10. 2. 2021, kdy rozhodl o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Na základě uvedených zjištění konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 2. 10. 2020 do 10. 2. 2021 (čtyři měsíce). 110) věc sp. zn. 2 T 111/2019 [264] Ve věci 2 T 111/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při vyřizování žádosti odsouzeného o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, která byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 17. 8. 2020. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [265] Kárný senát opakuje, že ačkoli trestní řád nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, s ohledem na nekomplikovanost rozhodování o této žádosti se jako adekvátní jeví doba jednoho měsíce. Tuto dobu soudce překročil. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 17. 8. 2020 do 22. 2. 2021 (šest měsíců). 111) věc sp. zn. 2 T 114/2019 [266] Ve věci 2 T 114/2020 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při vyřizování žádosti odsouzeného o povolení splácení peněžitého trestu po částkách či odložení jeho výkonu, která byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 7. 7. 2020. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [267] Kárný senát opakuje, že ačkoli trestní řád nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách (popřípadě odložení jeho výkonu), s ohledem na nekomplikovanost rozhodování o této žádosti se jako adekvátní jeví doba jednoho měsíce. Tuto dobu soudce překročil (navíc nereagoval ani na opakované žádosti Okresního soudu Brno venkov o zapůjčení spisu ze dne 4. 11. 2020 a 6. 1. 2021). Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 17. 8. 2020 do 22. 2. 2021 (šest měsíců). 112) věc sp. zn. 2 T 115/2019 [268] Ve věci 2 T 115/2019 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při vyřizování žádosti odsouzeného o odložení výkonu peněžitého trestu, která byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 5. 3. 2020 (navrhovatelka nesprávně uváděla, že dne 5. 3. 2020 byla soudu doručena žádost o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, té však bylo vyhověno již usnesením ze dne 6. 1. 2020 č. j. 2 T 115/2019 - 55). Návrhové tvrzení jinak stran časového určení (datace) odpovídá spisu. [269] Kárný senát opakuje, že ačkoli trestní řád nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o odložení výkonu peněžitého trestu, s ohledem na nekomplikovanost rozhodování o této žádosti se jako adekvátní jeví doba jednoho měsíce. Tuto dobu soudce překročil. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 5. 3. 2020 do 22. 2. 2021 (jedenáct a půl měsíce). 113) věc sp. zn. 2 T 117/2019 [270] K uvedené věci kárný soud konstatuje, že byla v návrhu uvedena duplicitně, přičemž v tomto případě zjevně omylem, neboť informace uvedené u spisové značky pod pořadovým č. 113 neodpovídají tomu, co je ve spisu skutečně uvedeno. Správně je spisová značka u věci pořadové č. 7. Tuto věc tudíž kárný soud ve výroku neuvedl. 114) věc sp. zn. 2 T 122/2019 [271] Ve věci 2 T 122/2019 navrhovatelka vytýká soudci nečinnost od 18. 5. 2020, kdy byla vypravena výzva ke zdůvodnění žádosti odsouzeného ohledně povolení splácení peněžitého trestu [§342 odst. 1 písm. b) trestního řádu], až do 22. 2. 2021, kdy byl podán kárný návrh. Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [272] Kárný soud ke skutkovému tvrzení navrhovatelky dodává, že žádost o splátkový kalendář podal odsouzený už 20. 12. 2019, přičemž soudci byl spis s žádostí předložen 13. 1. 2020. Trestní řád pro rozhodnutí o žádosti odsouzeného o povolení splácení peněžitého trestu sice žádnou lhůtu nestanoví, kárný soud však považuje pro jednoduchá rozhodnutí tohoto druhu za adekvátní dobu jednoho měsíce. To, že odsouzený na výzvu soudu nijak nereagoval, nebránilo kárně obviněnému v tom, aby splátky povolil a přistoupil k dalším krokům dle trestního řádu (např. k přeměně trestu). Soudce tedy zatížil řízení průtahy, které jako v předešlých případech, kdy lhůtu pro určitý úkon nestanovil zákon, tvoří celá doba nečinnosti soudce. Jelikož nemůže jít kárný soud nad rámec návrhu, konstatuje průtahy v řízení od 18. 5. 2020 do 22. 2. 2021 (devět měsíců). 115) věc sp. zn. 2 T 128/2019 [273] Ve věci 2 T 128/2019 vytýká navrhovatelka soudci průtahy s rozhodováním o žádosti odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti ze dne 22. 9. 2020, a to od 7. 12. 2020, kdy byl spis předložen soudci, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [274] Návrhové tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu. Žádost odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 22. 9. 2020 a v tento den začala běžet třicetidenní lhůta pro rozhodnutí o této žádosti (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1 trestního řádu). V okamžiku, kdy byl spis předložen soudci (7. 12. 2020), tedy řízení již bylo zatíženo průtahy (v mezidobí vyšší soudní úředník zjišťoval, zda jsou splněny podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu, avšak jak kárný soud konstatoval v již citovaném rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III, soudce je povinen mít spisy pod kontrolou a prodlevy na straně pomocnému personálu se mu zásadně přičítají). Kárný senát nicméně nemůže jít nad rámec návrhu, a proto bude za začátek průtahů považovat datum uvedené navrhovatelkou, tedy 7. 12. 2020. Navrhovatelka navíc přehlédla, že soudce dne 1. 2. 2021 nařídil veřejné zasedání na 10. 2. 2021. Dne 3. 2. 2021 vzal odsouzený žádost o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnost zpět, na což soudce reagoval zrušením termínu nařízeného veřejného zasedání dne 8. 2. 2021. I tak však bylo řízení zatíženo průtahy od 7. 12. 2020 do 3. 2. 2021 (necelé dva měsíce). 116) věc sp. zn. 2 T 138/2019 [275] Ve věci 2 T 138/2019 vytýká navrhovatelka soudci průtahy s rozhodováním o žádosti odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Navrhovatelka uvádí, že ve věci se mělo dne 14. 10. 2020 konat veřejné zasedání, to však bylo dne 12. 10. 2020 odvoláno. Od té doby byl spis bez úkonu soudce, ačkoli odsouzený dne 16. 12. 2020 podal další žádost o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. [276] Návrhové tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu. Žádost odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu byla Okresnímu soudu v Třebíči doručena dne 26. 8. 2020 a v tento den začala běžet třicetidenní lhůta pro rozhodnutí o této žádosti (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1 trestního řádu). V okamžiku, kdy kárně obviněný odvolal nařízené veřejné zasedání, tedy řízení již bylo zatíženo průtahy (v mezidobí vyšší soudní úředník zjišťoval, zda jsou splněny podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu, avšak jak kárný soud konstatoval v již citovaném rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, soudce je povinen mít spisy pod kontrolou a prodlevy na straně pomocnému personálu se mu zásadně přičítají). Kárný senát nicméně nemůže jít nad rámec návrhu, a proto bude za začátek průtahů považovat datum uvedené navrhovatelkou, tedy 12. 10. 2020. Navrhovatelka navíc přehlédla, že soudce dne 1. 2. 2021 nařídil veřejné zasedání na 10. 2. 2021, kdy rozhodl o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Na základě uvedených zjištění konstatuje kárný soud průtahy v řízení od 12. 10. 2020 do 10. 2. 2021 (čtyři měsíce). 117) věc sp. zn. 2 Nt 6/2020 [277] Ve věci 2 Nt 6/2020 navrhovatelka soudci vytýká průtahy při rozhodování o žádosti o zahlazení odsouzení od 25. 11. 2020, kdy mu byl spis předložen, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [278] Kárný soud k tomu uvádí, že poté, co byla Okresnímu soudu v Třebíči žádost o zahlazení odsouzení doručena (16. 7. 2020), zjišťoval vyšší soudní úředník, zda jsou splněny podmínky pro zahlazení. Spis byl soudci s výsledky šetření předložen dne 25. 11. 2020, od té doby ve spise není jediný úkon. Trestní řád sice nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o zahlazení odsouzení, stejně jako v případě rozhodování o tom, že se odsouzený, jemuž byl podmíněně odložen výkon zbytku trestu, osvědčil či o povolení splácení peněžitého trestu po částkách však jde o jednoduchý, fakticky administrativní úkon, u něhož lze požadovat, aby byl činěn do jednoho měsíce. Tuto dobu soudce překročil. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 25. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (tři měsíce). 118) věc sp. zn. 2 Nt 3/2020 [279] Ve věci 2 Nt 3/2020 navrhovatelka soudci vytýká průtahy při rozhodování o žádosti o zahlazení odsouzení od 21. 5. 2020, kdy mu měl být předložen spis, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [280] Kárný soud k tomu uvádí, že Okresní soud v Třebíči obdržel dne 29. 1. 2020 žádost o zahlazení odsouzení, následně vyšší soudní úředník prováděl šetření, zda jsou splněny podmínky pro zahlazení. Ve spise je dále pokyn k předložení soudci ze dne 11. 3. 2020, následuje pokyn soudce k vyžádání přestupkových spisů odsouzeného ze dne 7. 4. 2020 a pokyn k vyžádání originálů rozhodnutí o přestupcích ze dne 6. 5. 2020. Ze spisu nicméně nevyplývá, že by byl dne 21. 5. 2020 předložen soudci, jak tvrdí navrhovatelka. Naposledy do něj byly založeny originály rozhodnutí o přestupcích, a to dne 28. 5. 2020. Od té doby byl soudce skutečně nečinný. [281] Trestní řád sice nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o zahlazení odsouzení, stejně jako v případě rozhodování o tom, že se odsouzený, jemuž byl podmíněně odložen výkon zbytku trestu, osvědčil či o povolení splácení peněžitého trestu po částkách však jde o jednoduchý, fakticky administrativní úkon, u něhož lze požadovat, aby byl činěn do jednoho měsíce. Tuto dobu soudce překročil. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 28. 5. 2020 do 22. 2. 2021 (necelých devět měsíců). 119) věc sp. zn. 2 Nt 4/2020 [282] Ve věci 2 Nt 4/2020 navrhovatelka soudci vytýká průtahy při rozhodování o žádosti o zahlazení odsouzení od 6. 6. 2020, kdy mu byl spis předložen, až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). Návrhové tvrzení odpovídá spisu. [283] Kárný soud k tomu uvádí, že poté, co byla Okresnímu soudu v Třebíči žádost o zahlazení odsouzení doručena (3. 3. 2020), zjišťoval vyšší soudní úředník, zda jsou splněny podmínky pro zahlazení. Spis byl soudci s výsledky šetření předložen dne 6. 6. 2020, od té doby ve spise není jediný úkon (soudce nereagoval ani na opakované žádosti o vrácení připojeného trestního spisu z Okresního soudu v Jihlavě). Trestní řád sice nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o zahlazení odsouzení, avšak, jak již kárný soud uvedl, jde o jednoduchý, fakticky administrativní úkon, u něhož lze požadovat, aby byl činěn do jednoho měsíce. Tuto dobu soudce překročil. Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 6. 6. 2020 do 22. 2. 2021 (osm a půl měsíce). 120) věc sp. zn. 2 T 11/2020 [284] K věci 2 T 11/2020 navrhovatelka uvedla, že Okresní soud v Třebíči obdržel dne 24. 8. 2020 sdělení probačního úředníka, že odsouzený, jemuž byl uložen trest obecně prospěšných prací, je ve výkonu trestu odnětí svobody (na základě jiného rozsudku), a žádost o vyrozumění o dalším postupu, přičemž probační úředník dal soudu ke zvážení, zda ponechá trest obecně prospěšných prací v platnosti, nebo zda nařídí veřejné zasedání za účelem přeměny trestu na nepodmíněný trest. Navrhovatelka dále zmínila referáty soudce ze dne 16. 9. 2020 a 22. 9. 2020 „o spisový materiál“ s tím, že od té doby je spis bez úkonu. [285] Návrhová tvrzení odpovídají obsahu spisu, avšak je třeba k nim doplnit několik důležitých okolností. Probační úředník se na soud obracel poprvé již 21. 5. 2020 s informací, že se odsouzený nedostavil k úvodní konzultaci. V této době však byl spis 2 T 11/2020 zapůjčen Okresnímu soudu v Hradci Králové (viz žádanku a podací razítka na č. l. 39). Cílem pokynu ze dne 16. 9. 2020, který soudce učinil hned následující den poté, co mu byl spis se sdělením probačního úředníka předložen, bylo zaznamenat, kterému soudu a k jaké sp. zn. byl spis zapůjčen – tomu odpovídá záznam referentky na č. l. 45, že byl spis zapůjčen Okresnímu soudu v Hradci Králové ke sp. zn. 5 T 165/2019. Dne 22. 9. 2020 pak dal soudce pokyn k vyžádání spisu zpět. Na tuto žádost reagoval Okresní soud v Hradci Králové sdělením ze dne 29. 9. 2020, že spis bude vrácen po hlavním líčení nařízeném na 7. 10. 2020; z rozsudku č. j. 5 T 165/2019 - 314, založeném na č. l. 48, pak vyplývá, že hlavní líčení nakonec proběhlo dne 19. 11. 2020, a teprve dne 10. 12. 2020 se spis vrátil na Okresní soud v Třebíči (viz razítko podatelny na č. l. 39). Je zřejmé, že až do tohoto data nemohl soudce ve věci činit žádné úkony. Následně soudce zůstal až do dne podání kárného návrhu nečinný. [286] Podle §65 odst. 2 trestního zákoníku soud přemění trest obecně prospěšných prací v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo v trest odnětí svobody, jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává. Rozhodnout o přeměně je třeba bez zbytečného odkladu (§340b odst. 1 trestního řádu). Kárně obviněný měl informace o tom, že odsouzený v této věci nenavázal spolupráci s Probační a mediační službou (tedy že se vyhýbá nástupu výkonu tohoto trestu a jsou splněny podmínky pro přeměnu) z výše zmíněných sdělení probačního úředníka, po vrácení spisu z Okresního soudu v Hradci Králové tudíž měl na nastalou situaci bez zbytečného odkladu reagovat – buď probačního úředníka informovat o tom, že neshledal důvody pro přeměnu trestu, nebo nařídit veřejné zasedání. S ohledem na povahu úkonu lze požadovat, aby tak soudce učinil ve lhůtě tří týdnů, kterou trestní řád stanoví pro nařízení hlavního líčení po podání obžaloby (tedy analogicky dle §181 odst. 3 trestního řádu). Tuto dobu však kárně obviněný překročil, a proto kárný soud konstatuje průtahy v řízení od 31. 12. 2020 do 22. 2. 2021 (necelé dva měsíce). 121) věc sp. zn. 2 T 15/2020 [287] Ve věci 2 T 15/2020 vytýká navrhovatelka soudci průtahy s rozhodováním o žádosti odsouzeného o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti ze dne 21. 10. 2020 až do podání kárného návrhu (22. 2. 2021). [288] Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Kárně obviněný nedodržel třicetidenní lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1 trestního řádu). Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 20. 11. 2020 do 22. 2. 2021 (tři měsíce). 122) věc sp. zn. 2 T 88/2020 [289] Ve věci 2 T 88/2020 navrhovatelka soudci vytýká nečinnost při vyřizování žádosti odsouzeného o povolení splácení peněžitého trestu po částkách, a to od 23. 10. 2020, kdy byl spis s touto žádostí předložen soudci. [290] Návrhové tvrzení zcela neodpovídá obsahu spisu, navrhovatelka totiž přehlédla referát soudce ze dne 1. 2. 2020 k vyžádání potvrzení o příjmech a majetkových poměrech odsouzeného, což lze bezesporu považovat za účelný úkon k rozhodnutí o žádosti o povolení splácení peněžitého trestu po částkách. Tento úkon nicméně soudce učinil až po uplynutí měsíční doby, kterou kárný soud v těchto případech považuje za přiměřenou (viz výše). Stejně jako v předešlých případech, kdy nebyla lhůta pro úkon stanovena zákonem, je pak třeba za průtahy považovat celé období nečinnosti soudce, neboť soudce zjevně od počátku se spisem nepracoval tak, jak měl. Kárný soud proto konstatuje průtahy v řízení od 23. 10. 2020 do 1. 2. 2021 (bezmála tři a půl měsíce). IVc. Relevantní okolnosti týkající se období, v němž navrhovatelka vytýká kárně obviněnému průtahy [291] Období, ve kterém byl soudce dle kárného návrhu nečinný, bylo více či méně dotčeno různými opatřeními souvisejícími se šířením koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění covid-19. Kárný soud již ve výše citovaném rozhodnutí ve věci Jaroš (rozhodnutí ze dne 30. 11. 2020 č. j. 11 Kss 4/2020 - 185) zohlednil nouzový stav vyhlášený na jaře 2020 a především související doporučení Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k fungování soudů (ze dne 13. 3. 2020 č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/1, ze dne 17. 4. 2020 č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/5 a ze dne 18. 5. 2020 č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/7), která nabádala k přehodnocení nutnosti konání již nařízených jednání, respektive nařizování nových jednání, s tím, že prodlení v řízeních vzniklá v důsledku jejich aplikace nebude Ministerstvo spravedlnosti považovat za průtahy v řízení. Kárný soud v citovaném rozhodnutí shledal, že tento příslib Ministerstva spravedlnosti musel na straně tehdejšího kárně obviněného soudce vyvolat legitimní očekávání, že nemůže být kárně postižen za nečinnost spočívající v nenařízení, respektive přeložení jednání v období nouzového stavu, a proto období od 12. 3. 2020 do 18. 5. 2020 nezahrnoval do kárně relevantních průtahů spočívajících v nenařízení jednání. Pro úplnost nutno konstatovat, že tehdejší případ se týkal soudce rozhodujícího v občanském soudním řízení, nikoli v řízení trestním. [292] Tato okolnost však na posouzení nyní projednávaného případu nemá žádný vliv. Ze všech žalovaných průtahů spadají do období od 12. 3. 2020 do 18. 5. 2020 pouze průtahy v řízení sp. zn. 2 T 44/2018 (č. 2) a sp. zn. 2 T 115/2019 (č. 112). Ve věci č. 112 však nespočívala nečinnost kárně obviněného v nenařízení hlavního líčení, tato věc se týkala rozhodování o žádosti o odložení výkonu peněžitého trestu, které nevyžaduje nařízení veřejného zasedání. Této věci se tedy výše uvedená doporučení Ministerstva spravedlnosti netýkala. Pokud jde o věc č. 2, tam nouzovému stavu na jaře roku 2020 předcházely již několikaměsíční průtahy, které následovaly i po skončení nouzového stavu, takže je zřejmé, že soudce byl kontinuálně nečinný bez ohledu na nouzový stav. [293] Kárný soud se následně zabýval situací na podzim a v zimě 2020. Usnesením vlády ze dne 30. 9. 2020 č. 957 (vyhlášeným pod č. 391/2020 Sb.) byl na území České republiky opětovně vyhlášen nouzový stav. Ministerstvo spravedlnosti následně přijalo doporučení ze dne 19. 10. 2020 (platné od 21. 10. 2020) č. j. MPS-15/2020-SDJ-SP/9, ve kterém doporučilo předsedům soudů, „aby byli všichni předsedové soudních senátů s ohledem na aktuálně obecně nepříznivou epidemiologickou situaci a predikci jejího vývoje vyzváni ke zvážení nutnosti konání již nařízených jednání a nařízení nových jednání. Při tomto posouzení by měly být zváženy zejména běh prekluzivních a promlčecích lhůt a jiné důvody vyžadující bezodkladné rozhodnutí soudu […]. Prodlení v soudních řízeních vzniklá v důsledku aplikace tohoto doporučení nebudou Ministerstvem spravedlnosti v rámci výkonu jeho dohledových pravomocí považována za průtahy v řízení.“ Toto doporučení bylo s účinností od 22. 10. 2020 nahrazeno doporučením z téhož dne č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/11, ve kterém Ministerstvo spravedlnosti doporučilo „aby nařízená soudní jednání byla konána a nová soudní jednání byla nařizována pouze v případě že: - jsou nezbytně nutná, a to zejména s ohledem na běh prekluzivních a promlčecích lhůt nebo jiné důvody vyžadující bezodkladné rozhodnutí soudu; nebo - mohou být konána, aniž by byla ohrožena opatření nutná k ochraně zdraví soudců, přísedících, zaměstnanců soudu a dalších osob, a to zejména s přihlédnutím k nezbytnosti osobní přítomnosti účastníků a dalších osob na jednání a organizačním, materiálním a personálním podmínkám jednotlivých soudů.“ [294] I v tomto doporučení bylo uvedeno, že prodlení vzniklá v důsledku jeho aplikace nebude Ministerstvo spravedlnosti považovat za průtahy v řízení. [295] V doporučení ze dne 4. 12. 2020 č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/13, platném od 7. 12. 2020, pak Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že „již nadále není namístě předkládat soudům doporučení ohledně konání nařízených soudních jednání a nařizování nových soudních jednání.“ Doporučením ze dne 17. 12. 2020 č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/15, platným od 18. 12. 2020, však ministerstvo opět doporučilo, aby byla nově nařizována pouze soudní jednání, která jsou nezbytně nutná s ohledem na běh prekluzivních či promlčecích lhůt nebo jiné důvody vyžadující bezodkladné rozhodnutí soudu, popřípadě aby při jednáních nedocházelo k ohrožení zdraví soudců, přísedících, zaměstnanců soudu a dalších osob, s tím, že prodlení vzniklá v důsledku aplikace tohoto doporučení nebudou považována za průtahy v řízení. Toto doporučení platilo až do dne podání kárného návrhu (bylo nahrazeno doporučením ze dne 11. 3. 2021 č. j. MSP-2/2021-SDJ-SP/6, platným od 15. 3. 2021). [296] Kárný soud nicméně dospěl k závěru, že uvedená doporučení nemohou mít na posouzení kárné odpovědnosti soudce žádný vliv. Zatímco nouzový stav a s ním spojená opatření a doporučení na jaře 2020 představovaly reakci na zcela novou situaci (často označovanou za bezprecedentní), spojenou s rychlým šířením nového typu koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19, na podzim téhož roku již šlo v zásadě o opakování jarních opatření, na která museli být všichni ve větší či menší míře připraveni. Krom toho pandemie nemoci covid-19 trvá již třetím rokem a nemá žádné konkrétní časové ohraničení. Mnohá povolání jí byla a jsou více či méně zasažena, život se přitom nesmí zastavit a také základní fungování státu musí být zajištěno. To musí nutně platit i o organizačním zabezpečení činnosti orgánů veřejné moci, soudy nevyjímaje. Nelze navíc ztrácet ze zřetele, že soudci jsou ústavními činiteli, na které jsou obecně kladeny velmi vysoké nároky. Lze po nich proto požadovat, aby svou funkci vykonávali i v podmínkách ztížených probíhající pandemií. A pro trestní soudce, mezi něž patří i kárně obviněný, to musí platit dvojnásob. Zločinnost ani při pandemii nezmizela a společnost před ní musí být chráněna. Co nejrychlejší skončení trestního řízení vyžaduje veřejný zájem na potrestání pachatelů, především s ohledem na možné promlčení trestní odpovědnosti či ochranu práv osob poškozených trestným činem. Na straně druhé je s trestním stíháním a s výkonem trestů spojen intenzivní zásah do života obviněných a odsouzených. Ze všech těchto důvodů je nezbytné, aby se trestní řízení ani během nouzových stavů nezastavila. [297] Trestní řád navíc pro řadu úkonů stanoví velmi konkrétní lhůty – například pro postup po podání obžaloby (tři týdny od nařízení hlavního líčení či jiný úkon směřující k rozhodnutí věci - §181 odst. 3) či pro rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (§333 odst. 1) a o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti (§350 odst. 2 ve spojení s §333 odst. 1). Nutnost rychlého postupu ve vazebních věcech snad není třeba ani zvlášť zmiňovat. Tyto zákonem stanovené lhůty nelze prodloužit či zcela popřít pouhým doporučením Ministerstva spravedlnosti. [298] Kárný soud má navíc za to, že trestní řízení z povahy věci vyžaduje bezodkladné rozhodnutí soudu, respektive že je s ním spojen běh promlčecích (přesněji řečeno prekluzivních) lhůt, což jsou výslovné výjimky z obecného doporučení nenařizovat jednání, které samo Ministerstvo spravedlnosti vyjmenovalo ve všech svých doporučeních. [299] Kárný soud též nepřehlédl, že tato doporučení uváděla, že soudní jednání mohou být konána právě za předpokladu, že nebudou ohrožena opatření nutná k ochraně zdraví soudců, přísedících, zaměstnanců soudu a dalších osob. Z toho lze dovodit, že i Ministerstvo spravedlnosti připouštělo konání soudních jednání za dodržení příslušných hygienických opatření. Kárně obviněný přitom netvrdil a ze žádných dostupných informací nevyplynulo, že by na Okresním soudu v Třebíči nebylo možné tato potřebná hygienická opatření dodržet (a konat jednání), popřípadě že by v souvislosti s některým řízením hrozilo konkrétní nebezpečí pro zdraví některé ze zúčastněných osob (například že by některá z nich byla testována na přítomnost viru SARS-CoV-2 s pozitivním výsledkem). [300] Ze všech uvedených důvodů kárný soud uzavírá, že kárně obviněnému lze vytýkat i nečinnost spočívající v nenařízení hlavního líčení či veřejného zasedání i na podzim a v zimě 2020, kdy byl vyhlášen nouzový stav a platila doporučení Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k fungování soudů. IVd. Shrnutí zjištění ze spisů a další skutková zjištění [301] Kárný soud shrnuje, že celkově jsou průtahy patrné ve více než stovce trestních spisů a jejich délka se pohybuje od několika týdnů po více než rok a čtvrt. Už z tohoto konstatovaní je jasné, že se jedná o případ velmi závažný, a to i vzhledem k tomu, že trestní řád ukládá soudcům povinnost konat v krátkých lhůtách tak, aby věci byly rychle a efektivně skončeny. Velké množství průtahů se týká překročení zákonných lhůt, ať už k nařízení hlavního líčení (§181 odst. 3 trestního řádu) nebo k rozhodnutí o žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody (§333 odst. 1 trestního řádu). Překračování lhůt stanovených zákonem považuje kárný soud za typově závažnější oproti úkonům, u nichž zákon žádnou lhůtu nestanoví. Kárně obviněný přitom tyto lhůty, stanovené v řádech dnů a týdnů, překračoval v řádech měsíců, v jednom případě dokonce v řádech let. Za závažné je dle kárného soudu nutné považovat již překročení lhůt více než dvojnásobné [tj. v případě třítýdenní lhůty k nařízení jednání nečinnost v délce šesti týdnů (jeden a půl měsíce) a v případě třicetidenní lhůty k rozhodnutí o žádosti o podmíněné propuštění v délce 60 dnů (dva měsíce)]. Vysoce závažné je potom překročení takových lhůt více než čtyřnásobně [tedy nečinnost více než dvanáct týdnů (tři měsíce), resp. 120 dnů (čtyři měsíce)]. [302] Kárný soud konstatuje, že toliko v jednotkách případů předložených kárnou navrhovatelkou průtahy nezjistil, a to spíše z důvodu, že v pochybnostech ohledně skutkových zjištění rozhodl ve prospěch kárně obviněného (in dubio pro reo). Kromě těchto výjimek však byl návrh zcela důvodný. Kárný soud shledal u kárně obviněného průtahy co do délky jako vysoce závažné, neboť překročení lhůty o více než dvojnásobek bylo shledáno v téměř všech věcech, v nichž byly nějaké průtahy zjištěny. U převážné většiny z nich šlo dokonce o překročení lhůt více než čtyřnásobné, v řadě případů dokonce ještě vícenásobné. [303] Z dalších podstatných skutkových zjištění kárný soud konstatuje, že soudci byly v minulosti uděleny celkem čtyři výtky, a to dne 27. 12. 1993, 9. 1. 2001, 9. 10. 2013 a 16. 1. 2015 (důkaz B). Ve všech případech byly soudci vytýkány nedůvodné průtahy, a to i v několika věcech zároveň. V poslední výtce z 16. 1. 2015 byl kárně obviněný zároveň tehdejším předsedou Okresního soudu v Třebíči JUDr. Františkem Frulou upozorněn, že případné další průtahy již bude nutné řešit prostřednictvím kárného řízení. [304] Stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči ke kárně obviněnému obdržel kárný soud dvakrát. Nejprve jako přílohu k návrhu s datem 17. 2. 2021 (důkaz K) a podruhé na žádost předsedy kárného senátu s datem 11. 3. 2021 (důkaz N). Ze stanovisek plyne, že kárně obviněný je služebně nejstarším soudcem na Okresním soudu v Třebíči a že se jeho přístup ke včasnému a plynulému vyřizování věcí ve druhé polovině roku 2020 výrazněji zhoršil, přičemž především nedodržoval lhůty pro nařízení hlavního líčení. Dále soudcovská rada uvedla, že je jí známo, že se v kanceláři soudce nachází větší množství spisů, avšak kvalitu jeho práce hodnotit nemůže, neboť předmětné spisy nemá k dispozici a specializace členů soudcovské rady je odlišná od specializace kárně obviněného. K obsahu práce soudce soudcovská rada konstatovala pouze vymezení agendy jeho druhého soudního oddělení s tím, že od 1. 2. 2021 byl rozsah působnosti oddělení zúžen pouze na agendu trestu odnětí svobody. Kárně obviněný měl podle soudcovské rady v letech 2019 až 2021 jednu zapisovatelku a vyššího soudního úředníka, do jehož náplně práce však spadá pouze tzv. porozsudková agenda. V období roku 2019 do 1. 3. 2020 pak měl soudce přiděleného spolu se senátem č. 11 „napůl“ jednoho asistenta. Pokud se týče osoby soudce, je dle soudcovské rady přátelský, kolektivu se nestraní a dodržuje standardní pracovní dobu. Vytýkané nedostatky v jeho práci jsou dle rady zapříčiněny zejména jeho věkem, způsobem vyřizování přidělených věcí a nevhodnou organizací práce. Překvapivě však soudcovská rada uvedla též to, že ve srovnání s ostatními soudci řešícími trestní agendu v roce 2020 byl kárně obviněný nejvýkonnější. [305] Z předložených výkazů výkonnosti soudce za rok 2020 a leden 2021 (důkazy H, I a P) vyplývá, že jeho výkonnost je dlouhodobě podprůměrná – za rok 2020 činila necelých 80 %, přičemž v prosinci 2020 klesla dokonce pod 50 %. Nízká výkonnost zároveň není zapříčiněna odůvodněnou dlouhodobou absencí soudce, jak plyne z absenční karty za rok 2020 (důkaz G). V lednu 2021 sice kárně obviněný svou výkonnost zvýšil na 155 %, zjevně v návaznosti na probíhající prověrky a hrozbu zahájení kárného řízení, avšak při zohlednění 13 měsíců (rok 2020 + leden 2021) nedosahuje jeho výkonnost ani 85 %. Zároveň je z výkazů zřejmé, že kárně obviněný měl k prosinci 2020 v porovnání s kolegy z trestního úseku Okresního soudu v Třebíči nejvyšší počet nevyřízených věcí „T“, a to 77, z čehož 9 věcí bylo starších jednoho roku. U zbylých tří soudců byly počty nevyřízených věcí celkem 37, tedy necelá polovina. [306] Výkonnost měl ovšem kárně obviněný srovnatelnou, resp. i lepší než jiní trestní soudci Okresního soudu v Třebíči. K žádosti předsedy senátu na vysvětlení tohoto rozporu a deklarované nízké výkonnosti všech soudců trestního úseku kárná navrhovatelka uvedla, že je to dáno jednak celkovým poklesem nápadu, jednak stylem práce kárně obviněného, který se vyznačuje tím, že koncem měsíce vydá v celé řadě věcí trestní příkazy, pak je proti nim podán odpor a poté věci leží bez úkonu. Ostatní soudci se věcem dále věnují, na rozdíl od kárně obviněného. U žádného z ostatních soudců nejsou plné kanceláře nevyřízených spisů, jak tomu bylo u kárně obviněného. Kárně obviněný uvedl, že se k tomu vyjádřit nemůže, že je to ale možné. [307] Kárný soud si dále vyžádal stanovisko relevantních odvolacích senátů Krajského soudu v Brně k rozhodovací činnosti kárně obviněného soudce (důkaz O). Z přípisu místopředsedy Krajského soudu v Brně JUDr. Aleše Flídra ze dne 26. 3. 2021 vyplývá, že pět z šesti odvolacích senátů tohoto soudu během posledních let nezjistilo podstatné vady a nic, co by vybočovalo z běžného průměru rozhodovací praxe okresních soudů. Konkrétní poznatky k činnosti kárně obviněného však měl senát 3 To, jehož stanovisko místopředseda k přípisu přiložil. Ze stanoviska senátu 3 To plyne, že od roku 2020 zaznamenal významnější průtahy v agendě rozhodování o žádostech odsouzených o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Stížnostní senát uvedl, že mu v období od 13. 8. 2020 do 6. 10. 2020 bylo předloženo celkem 13 stížností, přičemž ve všech věcech došlo k výraznému překročení třicetidenní lhůty dle §333 odst. 1 trestního řádu. Nejzávažnější průtahy shledal senát 3 To ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 To 344/2020, v níž odsouzený podal žádost dne 18. 2. 2020, kárně obviněný o ní rozhodl až 26. 8. 2020 a stížnost byla předložena 6. 10. 2020. Stížnostní senát zároveň konstatoval, že podobné průtahy nezaznamenal v daném období u žádného dalšího okresního soudu v působnosti Krajského soudu v Brně. Další průtahy zaznamenal senát 3 To v 7 věcech, k nimž obdržel stížnosti ve dnech 12. 11. 2020, 11. 1. 2021 a 20. 1. 2021. Pro úplnost stížnostní senát doplnil, že v obdobném období zaznamenal průtahy rovněž v činnosti dalšího soudce Okresního soudu v Třebíči. Senát 3 To na závěr dodal, že v činnosti kárně obviněného zaznamenal na přelomu roku 2020 a 2021 zlepšení, neboť o žádostech odsouzených z listopadu 2020 rozhodl dne 13. 1. 2020. [308] Místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr v průvodním dopise k těmto poznatkům uvedl, že kárně obviněný patří asi do průměru trestních soudců okresních soudů a že si nevzpomíná na žádné významné pochybení, ale ani na nějaké rozhodnutí, které by vnímal jako výjimečné. Nicméně dne 13. 1. 2022 zaslal kárnému soudu doplnění svého vyjádření (důkaz Q), v němž uvedl, že ze své letité praxe na odvolacím soudu může konstatovat, že z cca 60 trestních soudců okresních soudů jihomoravské justice byl kárně obviněný v podstatě všemi odvolacími senáty hodnocen jako jeden z nejméně výkonných a nejslabších okresních soudců. Osobně vnímal kárně obviněného spolu s dalšími dvěma soudci jako tři výrazně nejslabší a nevyhovující standardu. Dva další soudci však svou práci zlepšili, takže kárně obviněný zůstává dle místopředsedy nejméně výkonným soudcem trestního úseku a jeho postoj k práci nemůže označit jinak než jako nezodpovědné lajdáctví. [309] Navrhovatelka přiložila ke kárnému návrhu rovněž vyjádření Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 15. 12. 2020 (důkaz E) a Probační a mediační služby Třebíč ze dne 14. 12. 2020 (důkaz F). Z obou vyjádření vyplývá, že nedůvodná nečinnost na straně soudce protahuje z pohledu uvedených institucí vedení trestních řízení a zejména ztěžuje výkon trestu obecně prospěšných prací a dalších trestů. IVe. Objektivní stránka kárného provinění [310] Podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jak kárný senát dovodil v bodech 68 až 75 rozhodnutí ze dne 11. 10. 2021 č. j. 11 Kss 2/2021 - 152, ve věci Mazurková, o kárné provinění se jedná tehdy, pokud soudce zaviněným porušením svých povinností způsobí zákonem předvídaný následek, tedy naruší důstojnost soudcovské funkce či ohrozí důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. [311] Kárný soud předesílá, že pokud se týče kárného provinění spočívajícího v průtazích v řízení, vyjevil svůj právní názor k pojetí tohoto typu skutku komplexně v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019 č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III, na které v podrobnostech odkazuje. Ve stručnosti, naplnění skutkové podstaty kárného provinění spočívajícího v průtazích v řízení kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období – bez ohledu na to, kolika řízení (věcí) se týká. Počet řízení zatížených průtahy představuje pouze okolnost, kterou kárný senát vezme v úvahu při ukládání kárného opatření. Při takovém pojetí skutku je imanentní součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát vázán, vymezení počátku a konce doby vytýkané nečinnosti. Jedním z důsledků tohoto pojetí skutku je skutečnost, že v případě, kdy kárný soud neshledá v určité věci vytýkané průtahy, nerozhodne v daném rozsahu o zproštění kárného obvinění, nýbrž tuto věc pouze nezahrne do výroku rozhodnutí (viz body 42–57 rozhodnutí ve věci Maxa III, včetně tam citované prejudikatury). Pro úplnost kárný soud dodává, že uvedené závěry konstruoval v souvislosti s průtahy v občanskoprávních věcech. Základní princip, tj. pojímaní skutku jako období, v němž byl soudce zaviněně nečinný, je však plně přenositelný i na průtahy v trestních řízeních. [312] V nyní projednávané věci to konkrétně znamená, že navrhovatelka, ač tak neučinila explicitně, vymezila skutek obdobími nečinnosti soudce, jež vyplývají z průtahových spisů. Neuvedení hranic žalovaného období nečinnosti ve formalizovaném petitu lze překlenout výkladem s přihlédnutím k obsahu návrhu (viz rozhodnutí ve věci Maxa III, z poslední doby ve věci Mazurková, bod 87). Z něj, resp. ze skutkových zjištění rekapitulovaných výše, vyplývá, že žalovaný skutek je vymezen obdobím od 24. 10. 2019 do 22. 2. 2021 (do data podání návrhu) – viz věc č. 2 (sp. zn. 2 T 44/2018); průtahy v ostatních věcech jsou zahrnuty v tomto období. [313] Obecně kárný soud konstatuje, že soudci mají povinnost rozhodovat v přiměřené době bez průtahů, což vyplývá z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, z čl. 6 odst. 1. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také z §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. V trestním řízení právní řád tuto obecnou povinnost s ohledem na závažnost dopadů do subjektivních práv jednotlivců a význam veřejného zájmu zesiluje výslovným zdůrazněním v trestním řádu zejm. v §2 odst. 4 (povinnost projednávat trestní věci urychleně bez zbytečných průtahů) nebo v §181 odst. 2 (povinnost soudu postupovat po podání obžaloby tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí). [314] Věci, v nichž navrhovatelka vytýká kárně obviněnému průtahy, lze rozčlenit do třech kategorií. Za prvé případy, v nichž soudce nedodržel třítýdenní lhůtu podle §181 odst. 3 trestního řádu od podání obžaloby (návrhu na potrestání) k nařízení hlavního líčení či učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, případně se dopustil průtahu s činěním jiného úkonu podstatného pro řízení (věci č. 1 až 74). Za druhé překročení třicetidenní lhůty k rozhodnutí o návrhu na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody, kterou stanoví §333 odst. 1 trestního řádu (věci č. 75 až 93). A za třetí další průtahy ve vykonávacím řízení trestním (věci č. 94 až 122). (i) Nedodržení lhůty tří týdnů dle §181 odst. 3 trestního řádu a průtahy s činěním jiného úkonu podstatného pro řízení [315] Podle §181 odst. 3 trestního řádu konkrétně platí, že předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření Probační a mediační služby k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení. [316] Kárný soud konstantně judikuje, že soudce má vynaložit veškeré úsilí, aby zákonnou pořádkovou lhůtu podle §181 odst. 3 trestního řádu dodržel, přičemž její nedodržení je kárným proviněním (z judikatury viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 2. 2015 č. j. 13 Kss 6/2014 - 138, ve věci Čonka, ze dne 21. 20. 2019 č. j. 11 Kss 4/2019 - 128, ve věci Špička, případně též ze dne 10. 5. 2021 č. j. 11 Kss 8/2020 - 138, ve věci Čapek IV). V bodu 64 rozhodnutí ve věci Špička kárný soud k dané lhůtě konkrétně uvedl, že „jakkoliv jde o lhůtu pořádkovou, se kterou právo nespojuje pro stát jakožto žalobce v trestních věcech žádný negativní důsledek – snad s výjimkou rozhodování o trvání vazby, kde má příslušný orgán přihlížet mj. k tomu, zda jsou dány závažné důvody, pro které nelze trestní stíhání skončit (srov. §71 odst. 1 tr. řádu) – může její překročení založit kárnou odpovědnost soudce. Bezdůvodné protahování trestního řízení má nepochybně negativní dopad jak na víru obětí trestné činnosti ve spravedlnost, tak i na práva samotných obviněných.“ Kárný soud nemá důvod k jinému přístupu ani v nyní posuzované věci. [317] Jak je podrobně rozebráno výše v části IVb. Skutková zjištění v jednotlivých spisech, kárně obviněný se překročení třítýdenní lhůty dopustil opakovaně, a to v desítkách případů. Nejedná se přitom vůbec o překračování lhůty v zanedbatelném rozsahu, neboť soudce zpravidla byl v jednotlivých věcech nečinný v řádech měsíců, a tedy lhůtu překračoval několikanásobně. Ze spisů přitom není patrné, že by je kárně obviněný pro závažné důvody předkládal navrhovatelce, aby lhůtu prodloužila nebo přijala jiné opatření. Až tak extrémně laxní přístup může jenom stěží naplnit účel trestního řízení, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni (§1 odst. 1 trestního řádu). Zároveň je nepochybné, že tak rozsáhlé průtahy v trestních řízeních musely zasáhnout rovněž do práv stran řízení, obviněných i obětí spáchaných trestných činů. [318] Pokud se jedná o případy, v nichž se soudce dopustil průtahů s činěním jiných úkonů podstatných pro řízení, u kterých trestní řád nestanoví konkrétní zákonnou pořádkovou (referenční) lhůtu, vyšel kárný soud z toho, že šlo o typově jednoduché úkony, a určil u nich referenční dobu jednoho měsíce (blíže viz popisy u jednotlivých věcí v části IVb. Skutková zjištění v jednotlivých spisech). Kárný soud ke stanovení referenční doby odkazuje též na výklad provedený níže pod bodem (iii). I tuto referenční dobu kárně obviněný v několika případech překročil v řádech měsíců. Okolnost, že se jedná o úkony typově jednoduché, však v žádném případě neznamená, že jde o úkony nevýznamné. Lze sem totiž zahrnout např. rozhodnutí o žádosti obviněného o ustanovení obhájce (viz věc č. 19 sp. zn. 2 T 44/2020), což má zásadní přesah do práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu. [319] Ve věci č. 27 (sp. zn. 2 T 96/2020) se kárně obviněný dopustil průtahů v délce šesti měsíců. To samo o sobě představuje mimořádně závažné průtahy. V tomto případě však svou závažností ještě převyšuje podobné pochybení u řady dalších věcí, neboť věc se týkala přečinů šíření pornografie, zneužití dítěte k výrobě pornografie a ohrožování výchovy dítěte, přičemž obžalovaný měl trestné činy spáchat v souvislosti se svým zaměstnáním učitele, takže u věci byl jednoznačně zvýšený zájem na co nejrychlejším projednání a rozhodnutí věci. [320] Jako extrémně závažné hodnotí kárný soud rovněž tříměsíční průtahy u věci č. 51 (sp. zn. 2 T 148/2020), která se týkala zvlášť závažného zločinu znásilnění a přečinů ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a nebezpečného vyhrožování, kteréžto činy nepochybně také vyžadují rychlý a pečlivý přístup soudce. Kárně obviněný oproti tomu po napadnutí věci nerozhodl včas o vazbě (§72 odst. 3 trestního řádu ukládá rozhodnout do 30 dnů od podání obžaloby), takže obžalovaný musel být propuštěn. Soudce navíc propuštění přikázal až opožděně a na žádost obhájce – nejenže tedy nedbal toho, že by měl řádně přezkoumat, zda je vazba důvodná, nýbrž jeho vinou byl obžalovaný rovněž několik dnů nezákonně omezen na svobodě. To sice nebylo jako samostatný skutek předmětem kárného návrhu, k této okolnosti lze však přihlédnout jako k okolnosti přitěžující. [321] Kárný soud tudíž konstatuje, že v případě průtahů u prvního okruhu věcí zcela jednoznačně shledává kárné provinění. Konkrétně se soudce dopustil kárně relevantního jednání v celkem 65 věcech. (ii) Nedodržení lhůty 30 dnů dle §333 odst. 1 trestního řádu [322] Podle §333 odst. 1 trestního řádu je třeba o návrhu na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody rozhodnout, nebrání-li tomu důležité důvody, nejpozději do 30 dnů od doručení soudu. Jak k tomu výstižně uvádí komentářová literatura, jde o lhůtu pořádkovou „reagující na skutečnost, že agenda podmíněného propuštění byla u některých soudů na okraji jejich zájmu“ (DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, cit. dle ASPI, §333). Kárný soud se zároveň již v minulosti k danému ustanovení vyjádřil v tom smyslu, že bezdůvodné překročení zákonné pořádkové lhůty k rozhodnutí o návrhu na podmíněné propuštění může založit kárnou odpovědnost soudce, „neboť jde o rozhodování významné, týkající se ústavně garantované osobní svobody. Jakkoliv i zde jde o lhůtu pořádkovou (stejně jako v případě výše rozebrané lhůty podle §181 odst. 3 trestního řádu), nelze přehlížet, že její nedodržení může mít v případě kratších trestů odnětí svobody až ten důsledek, že rozhodování o podmíněném propuštění pozbude smyslu, neboť odsouzený si zbytek trestu odpyká dříve, než bude o jeho žádosti rozhodnuto“ (rozhodnutí ve věci Špička, bod 69). [323] V nyní posuzovaném případě je ze spisů zřejmé, že kárně obviněný překračoval lhůtu k rozhodnutí o podmíněném propuštění opakovaně a v řádech měsíců. Soudce svým pomalým postupem v jedné věci zapříčinil dokonce právě to, že se rozhodování o žádosti odsouzeného stalo zbytečným, neboť byl z výkonu trestu propuštěn ještě předtím, než soudce nařídil veřejné zasedání. Ze spisu přitom jasně vyplývala potřeba urychleného postupu. Kárně obviněný lhůtu podle §333 odst. 1 trestního řádu nedodržel v celkem 19 věcech. Kárný soud podotýká, že takový přístup může vést v konečném důsledku k tomu, že institut podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody zcela pozbude smysl, neboť odsouzení budou natolik demotivování, že žádosti úplně přestanou podávat. Pokud se týče případných důležitých důvodů, jež by mohly soudci zabránit rozhodnout ve lhůtě, kárný soud je zohlednil u konkrétních věcí, jak je patrno z části IVb. Skutková zjištění v jednotlivých spisech. Ani tak však neklesly u žádné z daných věcí průtahy pod měsíc. [324] Kárný soud považuje za potřebné blíže poukázat na věc č. 93 (sp. zn. 2 PP 143/2020). Průtahy ve věci sice trvaly na poměry kárně obviněného krátce, „pouhé“ dva a půl měsíce, avšak žádost podával odsouzený, který by ve výkonu trestu poprvé dne 17. 7. 2020, přičemž ze spisu zřetelně plyne, že podmíněně propuštěn mohl být již 22. 7. 2020. Kárně obviněný se však věcí začal „zabývat“ až 5. 11. 2020, kdy v referátu konstatoval, že o žádosti nebude rozhodovat, neboť odsouzený byl již 1. 11. 2020 z výkonu trestu propuštěn, protože jej celý vykonal. Jedná se tedy o konkrétní případ situace popsané v předchozím odstavci. Takový přístup je dle kárného soudu, jak naznačil již výše, v naprostém rozporu s účelem institutu podmíněného propuštění, což jej činí mimořádně závažným. [325] Kárný soud proto konstatuje, že shledává kárné provinění soudce rovněž v 19 případech nedodržení třicetidenní lhůty stanovené §333 odst. 1 trestního řádu. (iii) Další průtahy ve vykonávacím řízení trestním [326] Ve vztahu k vykonávacímu řízení trestnímu kárný soud nejprve podotýká, že pro rozhodování v tomto typu řízení trestní řád vyjma výše rozebraného rozhodování o návrhu na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody a rozhodování o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, pro které se na základě odkazu v §350 odst. 2 trestního řádu použije rovněž §333 odst. 1 tohoto zákona, zpravidla nestanoví konkrétní zákonné pořádkové (referenční) lhůty. Vzhledem k tomu, že se v nyní posuzované věci jednalo o rozhodnutí typově jednoduchá až administrativního charakteru (např. o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil dle §330 odst. 4 trestního řádu, nebo o žádosti odsouzeného o povolení odkladu výkonu peněžitého trestu nebo splácení peněžitého trestu po částkách dle §342 trestního řádu), dospěl kárný soud k závěru, že adekvátní referenční doba pro takové úkony činí jeden měsíc (viz také popis zjištění u věcí č. 94 až 122 v části IVb. Skutková zjištění v jednotlivých spisech). Referenční dobou rozumí kárný soud dobu, kterou lze s ohledem na složitost, povahu a prioritu daného procesního úkonu ještě považovat za přiměřenou (blíže viz rozhodnutí ve věci Maxa III, body 70–76). [327] Při stanovování referenční doby přihlédl kárný soud rovněž k tomu, že v trestních věcech by vzhledem k vyšší potencialitě zásahu do subjektivních práv účastníků měla být doba kratší než ve věcech občanskoprávních (obdobně rozhodnutí ve věci Špička, bod 68). Zároveň platí, že „přesáhne-li období absence relevantního pohybu ve spisu referenční dobu, znamená to (nejsou-li zde jiné individuální okolnosti), že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, jak bylo jeho povinností (§79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích), resp. neměl ho pod svou kontrolou, a to po celé toto období, které lze pak označit za průtahy v řízení naplňující skutkovou podstatu kárného provinění podle §87 odst. 1 ve spojení s §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích“ (rozhodnutí ve věci Jaroš, bod 98). Není proto namístě odečítat jednotlivé referenční doby od období nečinnosti, neboť by výsledek uceleně nereflektoval plnění povinnosti soudce. [328] Stejně jako u bodů (i) a (ii) musí kárný soud konstatovat, že i ve vykonávacím řízení trestním se kárně obviněný dopouštěl průtahů opakovaně (téměř ve třech desítkách případů) v řádech měsíců. Rozhodování soudu ve vykonávacím řízení dle §315 a násl. trestního řádu má zajistit efektivní výkon trestu, bez něhož nemůže trestní řízení jako celek plnit svůj účel. Průtahy s rozhodováním ve vykonávacím řízení tudíž narušují samotnou podstatu trestního řízení v podobě spravedlivého potrestání pachatelů a zároveň podlamují důvěru veřejnosti a odsouzených v trestní justici. [329] Kárný soud zdůrazňuje konkrétně věc č. 112 (sp. zn. 2 T 115/2019), v níž soudce jedenáct a půl měsíce bezdůvodně otálel s rozhodnutím o žádosti o odložení výkonu peněžitého trestu, což fakticky vedlo k tomu, že se rozhodování o žádosti stalo bezpředmětným. Téměř roční průtahy v trestním řízení, byť vykonávacím, nelze hodnotit jinak než jako extrémní. [330] Kárný soud tudíž dospěl k závěru, že soudce zatížil průtahy a dopustil se kárného provinění i ve vztahu k 27 vykonávacím řízením trestním zařazeným pod bod (iii). [331] Celkem tudíž shledal kárný soud průtahy ve 111 trestních věcech, což už samo o sobě značí vysokou míru závažnosti jednání soudce, jak už kárný soud opakovaně zmiňoval. Závažnost kárného provinění je navíc prohloubena trváním jednotlivých průtahů a charakterem věcí, v nichž se kárně obviněný průtahů dopustil. Objektivní stránka kárného provinění je tedy nade vší pochybnost naplněna. IVf. Subjektivní stránka kárného provinění [332] Podmínkou kárné odpovědnosti soudce dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je zaviněné porušení povinností, zákon však nevylučuje žádnou z forem zavinění. Kárného provinění se proto lze dopustit i z nedbalosti, a to i nedbalosti nevědomé, přičemž stanovení konkrétního stupně nedbalosti není pro závěr o vině nezbytné (viz např. rozhodnutí kárného soudu ze dne 24. 11. 2010 č. j. 11 Kss 8/2009 - 51, ve věci Mach). [333] V případě kárně obviněného kárný soud nezjistil, že by měl ztížené pracovní podmínky či že by byl nějak zvlášť zvýhodněn. On sám k tomu zároveň nic relevantního neuvedl. Z ničeho nevyplynulo, že by kárně obviněnému bránily v řádném výkonu funkce nějaké závažné důvody, naopak provedené důkazy dokládají, že kárně obviněný v roce 2020 na soud pravidelně docházel, nebyl v pracovní neschopnosti ani nečerpal indispoziční volno. Kárný soud nepřehlédl, že soudce má v současné době zdravotní problémy, nic však nesvědčí o tom, že by je ve významnějším rozsahu měl již na přelomu let 2020 a 2021. Podmínky soudce pro výkon funkce je tudíž na základě provedených skutkových zjištění nutné hodnotit jako zcela standardní. Kárný soud k tomu připomíná, že jednou ze základních povinností soudce je mít „přehled o právních věcech, a tedy materiálně o spisech, které mu rozvrhem práce byly přiděleny k projednávání a rozhodnutí, stejně jako o úkonech a o lhůtách, v nichž musí příslušné úkony vykonat“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 11. 2. 2016 č. j. 16 Kss 3/2015 - 60, ve věci Nedvěd I). [334] S ohledem na vše, co již uvedl výše, kárný soud hodnotí jednání soudce jako jednoznačně zaviněné, a to ve formě vědomé nedbalosti. Stavu ve svých věcech si musel být vědom, navíc byl z různých stran rovněž často urgován, zda už nařídí hlavní líčení apod. Subjektivní stránka kárného provinění soudce tudíž byla naplněna. IVg. Kárné opatření [335] Jak kárný soud opakovaně konstatoval (např. v rozhodnutí ze dne 15. 4. 2019 č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, ve věci Miklová, bod 18), průtahy v řízení nejsou žádným „kavalírským deliktem“, na nějž by měl kárný soud pohlížet shovívavě. Právě naopak, jedná-li se o větší počet věcí, v nichž soudce není schopen či ochoten činit úkony v přiměřené době, svědčí to přinejmenším o jeho snížené schopnosti nadále zastávat soudcovskou funkci. Na právní postavení stran a jejich důvěru v soudní rozhodování může mít takovéto systematické porušování soudcovských povinností drtivější dopad než například ojedinělý morální poklesek v soudcově osobním životě, neboť se týká vlastního účelu existence soudní moci, tj. dávat v reálném čase průchod spravedlnosti. Výstižně se říká, že pozdě poskytnutá spravedlnost se rovná odmítnutí spravedlnosti (justice delayed is justice denied). [336] Kárně obviněný se dopustil průtahů v celkem 111 věcech, což je nutno považovat u trestního soudce za velmi vysoký počet. Vedle toho šlo o průtahy mimořádně závažné, jejich délka se pohybovala řádově v měsících, v jednom případě dosáhla téměř jednoho roku (spis 2 T 115/2019, č. 112), v jednom dokonce více než roku a čtvrt (spis 2 T 44/2018, č. 2), přičemž se průtahy týkaly úkonů, pro které zákon – trestní řád stanoví lhůty v řádech dnů či týdnů, popřípadě úkonů jednoduchých, administrativních, které by měl být soudce schopen činit v přiměřeně krátké době. [337] Ze zjištěných skutečností je navíc zřejmé, že soudce v posuzovaném období, zejména od podzimu 2020, zcela rezignoval na výkon funkce. Spisy, ve kterých byly zjištěny průtahy, tvoří povětšinou souvislou řadu, přičemž ve velkém množství z nich soudce neučinil jediný úkon ode dne podání obžaloby (návrhu na potrestání) až do podání kárného návrhu (popřípadě věc vyřídil trestním příkazem krátce před podáním návrhu, avšak poté, co vedení soudu provedlo prověrku jeho spisů). [338] Z hodnocení činnosti kárně obviněného ze strany odvolacího senátu Krajského soudu v Brně 3 To potom vyplývá, že byl kárně obviněný liknavý nejen při rozhodování o žádostech o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, ale též při předkládání stížností proti zamítnutí těchto žádostí. Ačkoli navrhovatelka tyto prodlevy neučinila předmětem kárného návrhu, lze je považovat za okolnosti přitěžující. Stejně tak nutno za okolnost přitěžující považovat i skutečnost, že na nečinnost soudce byly podány stížnosti ze strany státního zastupitelství a probační a mediační služby, což svědčí o tom, že liknavost soudce již zásadně komplikuje plnění jejich úkolů. [339] Pokud jde o negativní hodnocení ze strany místopředsedy Krajského soudu v Brně JUDr. Aleše Flídra, kárný soud k němu nakonec nijak nepřihlížel, protože měl stejně jako kárně obviněný pochybnosti o jeho vypovídací schopnosti. [340] Co se týče přístupu soudce ke kárnému řízení, na jednání jakousi sebereflexi, prohlášením viny, projevil. Je to polehčující okolnost, avšak jen mírná, neboť o mimořádné závažnosti zjištěných průtahů svědčí objektivně předložené spisy. Kárný soud za těchto okolností hodnotí jeho prohlášení viny jako pochopitelnou snahu odvrátit nejpřísnější kárné opatření, které prakticky nevyhnutelně plynulo již z tvrzení obsažených v kárném návrhu, jež se také ze spisů prokázala. [341] V zásadě neutrálně pak pro hodnocení kárně obviněného vyznívá stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Třebíči a údaje o výkonnosti kárně obviněného ve srovnání s ostatními trestními soudci. Soudcovská rada uznala, že se přístup kárně obviněného ke včasnému a plynulému vyřizování věci v posledním půlroce před podáním kárného návrhu výrazně zhoršil, připisovala to věku kárně obviněného a jeho nevhodné organizaci práce. Osobnostně kárně obviněného popsala jako člověka přátelské povahy, který se nestraní kolektivu na pracovišti a dodržuje standardní pracovní dobu. Ke kvalitě jeho rozhodování se soudcovská rada nemohla vyjádřit. Rozporné údaje o jeho výkonu ve srovnání s jinými soudci Okresního soudu v Třebíči spíše vyvolávají spíše otázky o poměrech u tohoto soudu, to však není předmětem tohoto kárného řízení. Proto ale ani srovnatelnost výkonu soudce s jinými jeho kolegy nemohla být výraznější polehčující okolností. [342] Kárně obviněný sice stojí před kárným soudem poprvé, tato okolnost však sama o sobě nemůže převážit nad výše uvedenými (viz podobně již citované rozhodnutí ve věci Špička, bod 81). Nelze navíc přehlížet, že mu byly v letech 1993, 2001, 2013 a 2015 uděleny výtky za průtahy řízení. Ty se sice týkaly výrazně menšího počtu věcí, samy o sobě přitěžující okolnost vzhledem k jejich stáří nepředstavují, nicméně je zřejmé, že kárně obviněný se nesnaží svůj styl práce zlepšit, naopak v tomto směru došlo k výraznému zhoršení, a nic nesvědčí o tom, že by se tento nepříznivý trend měl obrátit. [343] Vyšší věk a v důsledku toho případně snížená pracovní schopnost kárně obviněného soudce taktéž polehčujícími okolnostmi být nemohly. Kárný soud zaznamenal sdělení soudce při posledním slově, že na své funkci nelpí, nicméně má za to, že svou situaci mohl vyřešit tím, že se funkce vzdá. Věk není důvodem, proč by soudce neměl dále funkci vykonávat až do zákonné hranice, na straně druhé, soudce – má-li kvalifikovaně rozhodovat o druhých – musí být schopen též racionálního náhledu na sebe sama a svou osobní situaci, včetně svých sil a zdravotního stavu. [344] Kárný soud není návrhem na uložení kárného opatření vázán (§9 odst. 2 kárného zákona), zpravidla se však od návrhu kárného navrhovatele odvíjí jeho další úvahy nad volbou přiměřeného kárného opatření. [345] Navrhovatelka ve svém návrhu žádala kárně obviněnému uložit nejpřísnější kárné opatření v podobě odvolání z funkce soudce. [346] Kárný soud jednoznačně shledal, že jiné kárné opatření nepřichází v úvahu. K tomuto závěru jej dovedl především počet a délka zjištěných průtahů, které jsou, jak bylo opakovaně uvedeno výše, mimořádně závažné, množství okolností přitěžujících a obecná absence okolností výrazně polehčujících. Kárný soud také zaznamenal, že soudce nemá racionální náhled na svou situaci. Ve svém souhrnu je zřejmé, že soudce není nadále schopen zastávat soudcovskou funkci řádným způsobem, přičemž jeho setrvání ve funkci by vedlo jen k dalšímu hromadění průtahů, popřípadě jiných nedostatků v jím vyřizovaných věcech. Mírnější kárné opatření než odvolání z funkce soudce by tedy nesledovalo základní smysl kárného řízení, jímž je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů (srov. již citované rozhodnutí ve věci Čonka), včetně rozhodování v přiměřené době a ve lhůtách stanovených zákonem. [347] Proto kárný senát uložil kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, tedy odvolání z funkce soudce. Právní moci tohoto rozhodnutí, tedy jeho vyhlášením, kárně obviněnému funkce zanikla [§94 písm. c) zákona o soudech a soudcích]. Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné. V Brně dne 17. ledna 2022 JUDr. Tomáš Langášek, LL.M. předseda kárného senátu